Ohrožení Sousedních Domů Požárem: Trestný Čin a Jeho Definice

Bezpečnost práce je klíčovou součástí pracovního a životního prostředí, a proto jí každá vyspělá společnost věnuje značnou pozornost. Ve stavebnictví, které se vyznačuje specifickými požadavky v přípravě, organizaci a provádění prací, jsou bezpečnostní požadavky obzvláště rozsáhlé a vyžadují zvláštní pozornost.

Tento článek poskytuje základní orientaci v právní, technické a odborné problematice ochrany života a zdraví pracovníků, a to zejména autorizovaným osobám, které odpovídají za odbornou úroveň výkonu vybraných činností ve výstavbě.

Vývoj pracovní úrazovosti, zejména ve stavebnictví, je alarmující. Nejčastější příčinou smrtelných úrazů ve stavebnictví je pád z výšky a do hloubky, zasypání pracovníků při výkopových pracích a pády těžkých břemen a předmětů na pracovníka.

Obecným předpisem pro všechny obory podnikatelské a pracovněprávní činnosti při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, stanoví povinnosti v pracovněprávních vztazích, při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, a popisuje další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Současně nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů a k němu celá řada prováděcích právních předpisů.

Cílem tohoto článku je seznámit autorizované osoby a další okruh spolupracujících osob se základními předpisy, povinnostmi, právy a dalšími podmínkami a podklady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci zahrnuje podmínky a činitele, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dočasných pracovníků, zaměstnanců dodavatele, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je vyžadován na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanovené nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.).

Zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci aktualizován.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Zadavatel stavby (stavebník) v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., očekává od projektanta stavby (autorizované osoby - AO), se kterým je ve smluvním vztahu, v rámci zpracování projektové dokumentace k ohlášení stavby, k žádosti o stavební povolení, veřejnoprávní smlouvě popř. oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora a to v části B./B. 8 ZOV PD podle přílohy č. 5 výše uvedené vyhlášky zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a posouzení potřeby koordinátora BOZP, jsou-li naplněny podmínky určené zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů, a mj. posouzení potřeby plánu BOZP na staveništi.

Projektant stavby by měl v etapě přípravy stavby při úzké spolupráci s koordinátorem BOZP (nebo koordinátor BOZP s projektantem naopak) ze znalosti rozsahu stavby a stavebně montážních činností specifikovat v ZOV podklady pro plán BOZP, koordinátor BOZP by měl v etapě přípravy stavby tyto podklady dopracovat podle skutečně rýsujících se vztahů na stavbě (použité technologické a pracovní postupy, stavební stroje a mechanismy apod.).

Spolu s oznámením o zahájení stavby na OIP je povinností zadavatele stavby takto dopracovaný plán BOZP předložit 8 dní před zahájením stavby na OIP a v etapě realizace stavby jej nechat kontinuálně aktualizovat podle případně měnících se podmínek na stavbě.

Zadavatel stavby (stavebník) upřesní ve svých smluvních vztazích (na projektanta stavby a na koordinátora BOZP) požadavek na součinnost a spolupráci mezi projektantem stavby a koordinátorem BOZP nejen pro etapu přípravy stavby, ale i pro etapu realizace stavby.

Plán se musí ale zpracovávat jako nedílná část projektové dokumentace leteckých staveb pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora), jak požaduje § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., (viz bod G.2 přílohy č. 2).

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Pracovní úraz je pro účely zákoníku práce poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy se vztahuje na zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje; fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost; spolupracujícího manžela nebo dítě výše uvedených osob; fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí.

Zhotovitel stavby (dodavatel stavby) je označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§ 2 odst. 2 písm. b) SZ) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona.

Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst.

Právní rámec je dán zejména stavebním zákonem. Stavební zákon definuje zejména co je stavbou, co je její změnou, co je terénní úpravou, co je zařízením, co je staveništěm a co je údržbou stavby a rovněž co je veřejnou infrastrukturou. Tento zákon rovněž definuje, kdo je stavebníkem a kdo stavebním podnikatelem.

Stavební zákon také v § 103 stanoví, které budovy, stavby, technická infrastruktura a „různě pojmenovaná technická“ zařízení, činnosti a úpravy, ostatní stavby a zařízení, jako např. cirkusové stany a přenosná zařízení, konstrukce a lešení stavební povolení ani ohlášení nevyžadují.

Stavební zákon definuje povinnosti stavebníka při přípravě a provádění staveb, zejména ochranu života a zdraví, a to i u staveb nevyžadujících povolení ani ohlášení. Stanoví, které stavby a práce nevyžadující povolení ani ohlášení podle § 103 SZ, nebo které stavby a práce vyžadující ohlášení může stavebník sám pro sebe provádět pouze za „stavebního dozoru“ nebo za odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je podle stavebního zákona vybranou činností, jejíž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě; tuto činnost mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu, kterým je např. zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Stavební podnikatel podle stavebního zákona je zhotovitel stavby - díla i podle obchodního zákona, a je povinen zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních předpisů.

Vedoucí zaměstnanci mají povinnosti v zajišťování bezpečnosti, uložené zaměstnavateli zákoníkem práce nebo zvláštními právními předpisy (např. stavebním zákonem).

Povinnosti zhotovitele stanoví zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a i v případě převedení zhotovení na dalšího zhotovitele původnímu zhotoviteli zůstávají původní povinnosti.

Stavba je zákonem nebo povolením definována „v prostoru i čase“ a je celistvým dílem. Zhotovitel tohoto konkrétního díla - stavby má povinnosti určené stavebním zákonem, občanským zákoníkem, rozhodně i zákoníkem práce a v případech mimopracovně právních vztahů i § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví povinnosti osob při výstavbě a rozsah osob, jichž se týkají také ustanovení zákoníku práce a části první zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební zákon uvádí, co je změnou dokončené stavby a definuje ji na změnu zvýšením (nástavba), změnu rozšířením s provozním propojením (přístavba) a změnu zachovávající vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (stavební úprava).

Za závažnou havárii podle § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nelze zpravidla považovat stav nemovitosti spočívající v dlouhodobém chátrání. Chátrání nemovitosti je důsledkem neplnění povinností vlastníka, nejde o stav náhle vzniklý a nečekaný.

tags: #ohrožení #sousedních #domů #požár #trestný #čin

Oblíbené příspěvky:

• Klíč k bezproblémovému provozu pračky
• Přírodní krásy jižní Moravy
• Příroda v romantickém umění
• Recyklace vody v ČR
• Co je Bavorský odum přírody?