Pěstování a péče o olivovník

Pojďme se společně podívat na základní pravidla pěstování olivovníků, sami rychle zjistíte, že to není žádná věda. Jedna z nejstarších kulturních rostlin zaujme na první pohled svou stříbřitou barvou a duchem jižních krajů. Olivovník evropský (Olea europaea) je velice pomalu rostoucí stálezelená dřevina.

Olivovník evropský (Olea europaea) je velice pomalu rostoucí stálezelená dřevina. Nejstarší exempláře bizarních tvarů zdobí krajinu stovky až tisíce let. Z poměrně krátkého kmene vyrůstá rozložitá koruna a celý strom dosahuje výšky až 15 metrů. Na trnitých větvích vyrůstají úzké kopinaté listy s charakteristickým šedozeleným zbarvením. Na rubu jsou listy zbarveny stříbrně. Už za menšího vánku tak proměnlivostí dvou barev rozehrává olivovník zajímavou podívanou. Kvete drobnými bělavými květy, které sladce voní.

Pěstování olivovníku

V současné době si může vybrat zda chcete pěstovat olivovník v květináči, nebo zasadíte do země. Jak se starat o olivovník v květináči a jak jej pěstovat venku v půdě? Chcete si olivovník vypěstovat doma? Nejjistější je umístit ho do květináče, nicméně vzhledem ke stále mírnějším zimám už ho i v našich podmínkách lidé pěstují ve volné půdě (zvláště v teplejších oblastech při zasazení už vzrostlejšího, respektive staršího stromku).

Díky stále mírnějším zimám, již není potřeba olivovník pěstovat pouze v květináči, ale můžete jej mít v půdě a to na stále více místech v ČR. Na Jižní Moravě můžete olivovníky pěstovat celoročně venku bez nutnosti zimování, v dalších regionech ČR stačí lehké zimování pomocí textilie, nebo přístřešku z lexanu, je ale potřeba počítat s tím že může přijít i velký mráz a umět na to zareagovat. Olivovník vyžaduje dostatek čerstvého vzduchu. Můžete ho pěstovat při zajištění vhodných podmínek i doma. Olivovník není vhodné pěstovat jako pokojovou rostlinu.

Olivovníky bez průblémů zvládají mráz do -12°C (v květináči) v půdě jsou ještě odolnější (až -15°C). Ve volné půdě snesou mráz do -10 °C, pak hrozí vymrznutí. Starší olivovníky vydrží i tuhou zimu (většinou jen se ztrátou některých mladších výhonů). Z hlediska větru nemusíte mít obavy, bezpečně si poradí i na větrném místě.

Čtěte také: Áron: Průvodce pro zahrádkáře

Jak a kam umístit olivovník

Olivovník můžeme pěstovat jak na zahradě, tak i doma. Pro pěstování doma se ovšem mnohem lépe hodí v podobě bonsaje. Při venkovním umístění volte nádobu nebo květináč s ohledem na fakt, že budete olivovník zazimovávat. Často se vzrostlé staré stromy zaříznou a zapěstuje se jim koruna. Takové „bonsaje“ jsou jedinečné v nádobách na terase nebo u bazénu, za určitých podmínek je lze u nás pěstovat i volně zasazené.

Snažíme se pro strom vybrat co nejslunnější, dobře propustné a chráněné místo. Ideální je blízko teplé zdi, kde se může vyhřívat na slunci, nebo samozřejmě v nádobě na terase. Olivovníky ke svému správnému růstu potřebují dostatek slunečních paprsků. Proto je vhodné je vysadit na zahradu orientovanou ideálně na jih. Olivovníky milují slunce. Umístěte je na místo, kde budou mít alespoň 6-8 hodin přímého slunečního svitu denně.

Substrát pro olivovník

Olivovníkům se nejvíce daří v jemně navlhlé půdě, proto pamatujte na jejich pravidelné zalévání. Olivovníky jsou nenáročné na péči a dobře rostou i v chudých nebo kamenitých půdách. Substrát musí být ale dobře propustný, hlinitopísčitý. Substrát na olivovník volte ideálně tak, aby se jednalo o mírně zásaditou písčitě-hlinitou půdu.

Pokud sázíte do volné půdy, která je spíše jílovitá, vykopejte jámu minimálně o polovinu hlubší a na dno dejte drenáž v podobě štěrku. Při výsadbě do písčito-jílovité půdy postačí drenáž 10-15cm. Drenáž je opravdu důležitá, bez ní hrozí uhnívání kořenů olivovníku. Existují substráty pro subtropické rostliny, ale levnější alternativou je klasický substrát smíchaný s křemičitým pískem, který udělá stejnou službu.

Zálivka a hnojení olivovníku

Olivovník v přírodě nikdo nikdy nezalévá, protože rostlina tento druh péče opravdu nepotřebuje. Vydatná zálivka mu naopak zbytečně uškodí, proto jej zalévejte jen občas, především v období, kdy je zazimovaný. Ačkoliv je olivovník teplomilná rostlina, pro svůj růst vyžaduje dostatek vláhy. Pravidelná zálivka je tak nutná. Vyhýbejte se však přemokření. To by vedlo k opadávání listů a možné hnilobě. Před každým zaléváním je vhodné nechat půdu lehce proschnout.

Čtěte také: Ozdobte zahradu popínavkami

Olivovník v květináči ale nemá vodu kde brát a proto přes léto pokud je na slunném místě a teploty přes 30°C, můžete zalévat středně. Během vegetačního období ho zalévejte střední zálivkou, v zimě jen tolik, aby půda úplně nevyschla. Olivovníky jsou známé tím, že jsou velmi odolné vůči suchu, je ovšem důležité zabránit tomu, aby půda úplně vyschla. Mladé olivovníky s mělčím kořenovým systémem jsou nejzranitelnější, v obzvláště horkém a suchém létě mohou trpět i usazenější stromy. Vždy myslete na to, že v nádobě substrát mnohem rychleji proschne než ve volné výsadbě.

Od března do srpna mírně hnojíme univerzálním kapalným hnojivem 1x za 2-3 týdny. Během vegetačního období je vhodné olivovník přihnojovat. Použít lze organická hnojiva jako kompost, či hnojiva přímo určená k péči o středomořské rostliny. Dávkování se může lišit dle velikosti rostliny. Vždy se řiďte pokyny na obalu hnojiva. Od září aplikujeme hnojivo s vyšším obsahem draslíku (K) a fosforu (P) pro lepší vyzrávání pletiv.

Prořezávání olivovníku

Řez olivovníku rozhodně nemusí být nikterak radikální. Je ale třeba pravidelně zastřihávat bujné letorosty. Dlouhé větve se stříhají proto, aby strom zhutněl a netáhl se příliš do výšky. Již vzrostlé stromky je třeba upravit řezem na jaře, nejpozději však v polovině července. Díky tomu stihnou nové výhony do zimy vyzrát. Každé dva roky můžete také přistoupit k prosvětlovacímu řezu.

Olivovník nereaguje dobře na radikální řez. Navíc je to vždy na úkor kvetení, květy se totiž tvoří nejčastěji na výhonech z předchozího roku. Protože roste velmi pomalu, nevyžaduje příliš mnoho práce. Koncem jara odstraníme všechny suché nebo nevhodně rostoucí větvičky. Prosvětlíme nahuštěné větve, aby se světlo dostalo ke středu stromu. Zaštipování špiček mladých výhonků podpoří jejich rozvětvení.

Kdy plodí olivovník

Pokud vám olivovník evropský pokvete, uvidíte drobné, bíložluté, vonící laty, které vyrůstají z úžlabí jednotlivých listů. Olivovníky kvetou během června a července. Růst olivovníků je velmi pomalý, proto jsou vzrostlé stromy velmi ceněné, vždyť ty největší často dosahují stáří až 1000 let. První olivy můžete na stromu zaznamenat po zhruba pěti letech, a to především na roubovaných rostlinách. Postupně by se pak měla plodnost stromu zvyšovat, naplno však bude olivovník plodit až po několika desetiletích.

Čtěte také: Více o rostlinách

Olivovník je schopen rodit první olivy již ve věku 3-5 let, kolem 15-20 let však teprve začíná být zajímavý pro produkci. Nejvyšších výnosů dosahuje okolo 40. roku života, komerčně se v olivových hájích drží pro produkci cca do 150 let. Nepřestává zdaleka rodit ani poté, výnosy však už nejsou tak velké, a proto se rostliny postupně nahrazují.

Zazimování olivovníků

Olivovníky v květináči je potřeba na zimu připravit - zazimovat a to zabalením květináče do textilie, bublinkvé folie... a dát je na místo kde na ně bude minimálně pršet nebo sněžit. Můžeme je také přenést do chladné místnosti, kde teplota bude do 15°C, ale klidně tam může být i menší mráz. Místnost by měla být dostatečně prosvětlená a dobře větratelná. Olivovníky zaléváme i přes zimní období, ale jen velmi mírně. U olivovníků je nejdůležitější kořenový bal, protože při teplotě -10 °C a nižší může docházet k vážnému poškození kořenů, což by bylo pro rostlinu fatální.

Vzhledem ke svému původu, olivovník příliš nízké teploty nesnese. Alespoň ne dlouhodobě. Na podzim je tak vhodné přesunout jej dovnitř - ideálně do místnosti se stálou teplotou okolo 10-15 °C. Pro tyto účely může posloužit též skleník či fóliovník, kde se olivovníku bude i nadále dostávat přirozeného denního světla. V době vegetačního klidu omezte zalévání. Rostlina bude přes zimu regenerovat.

Olivovník může být pro mnohé překvapivě odolný. Starší jedince lze v teplejších oblastech volně vysadit. Dobře prokořeněný a zdravý jedinec snese krátkodobě -10 až -12°C (např. odrůda Hojiblanca či Arbequina). Pokud pěstujeme v květináči, což obecně doporučujeme, jeho mrazuvzdornost se pohybuje pouze okolo -5°C v závislosti na stáří a kondici.

Na zimu ho přemístíme na chráněné místo do světlé verandy, zimní zahrady či skleníku, kde bude dostatečně světla. Ideální teplota přes zimu je 5-12 °C. Pamatujte ale, že strom bude potřebovat kolísání mezi denními a nočními teplotami a 2 měsíce teploty pod 10 °C, aby vykvetl. Pokud chcete starší jedince vysadit do volné půdy, proveďte tak pouze od března do začátku července, aby strom stačil na zimu dobře prokořenit.

V teplejších oblastech našeho území je schopen zimy zvládnout, při větších mrazech je však potřeba zajistit stromům alespoň minimální ochranu v podobě bohatě přihrnutého mulče ke kořenům a zabalení koruny do světlé zimní netkané textilie. V chladnějších oblastech je vhodné přes zimu použít polykarbonátový kryt. Při použití netkané textilie i polykarbonátového krytu nezapomeňte na pravidelné větrání!

Problémy a škůdci olivovníků

Pokud budete během jara a léta pěstovat olivovník na venkovním stanovišti, pravděpodobně se časem setkáte se štítenkami a puklicemi. Péče o olivovníky může být jednoduchá, ale existují problémy, které mohou tuto rostlinu postihnout.

Puklice

Pokud si všimnete lepkavých skvrn a hnědých „bouliček“ podél stonků, může se jednat o puklice. Poškození zahrnuje žloutnutí a poškození listů (starých i nových) s nezdravým novým růstem. Odstraňte všechny puklice měkkým hadříkem namočeným v lihu a poté celou rostlinu ošetřete Substralem,, přičemž tuto léčbu opakujte každých 10 dní, dokud nezmizí všechny známky škůdců.

Vlnatky

Všimli jste si někdy, že se na některé z vašich rostlin objevily bílé chomáčky? Nebo voskovité sekrety na spodní straně některých listů? Začaly někdy listy některé z vašich rostlin bez vysvětlení žloutnout a vadnout? Některé druhy (ano, čtete správně, existuje více druhů červců) se živí kořeny rostlin, jiné najdete v zákoutích rostliny, například v místě, kde se list spojuje se stonkem, na spodní straně listu nebo na jakémkoli jiném skrytém místě, které najdou.

Odstraňte z rostliny silně napadené listy (hezčí již, bohužel, nebudou a ubírají rostlině zbytečně energii) a s největší pravděpodobností se zbavíte i velké části červců, kteří se u vás zabydleli. Namočte vatový tampon do alkoholu/lihu a potřete jím všechna těla červců, které vidíte, což by je mělo zlikvidovat přímo na místě. Pokud máte pocit, že chcete své rostlině trochu zpříjemnit život, jednou měsíčně ji osprchujte, umyjte všechny listy (vrchní i spodní strany) a stonky, a zároveň zalijte půdu.

Olivy

Plodem olivovníku je oliva (dužnatá peckovice), která bývá kulovitého nebo vejčitého tvaru. Olivy dosahují velikosti 1-3 centimetrů a hmotnosti 1,5-14 gramů. Plody olivovníku se používají na výrobu nejkvalitnějšího oleje výrazné vůně i chuti a k nakládání.

Olivy prospívají našemu zdraví - obsahují vitaminy A, B1, B2, PP, vápník, bílkoviny, cukry a organické kyseliny. Kosmetický průmysl využívá oleuropein, patřící mezi tzv. antioxidanty. Získává se z listů, podporuje tvorbu kolagenu, urychluje látkovou výměnu v buňkách a zpevňuje pokožku. Bývá součástí pleťových krémů proti stárnutí.

Zelené olivy - nezralé plody se nakládají nejčastěji pouze do soli, jejímž působením pustí šťávu. V některých zemích se nakládají do slaného, octového i sladkého nálevu. Černé olivy - jedná se o zralé plody, které se nakládají stejným způsobem, ale jsou především surovinou pro výrobu olivového oleje různých stupňů kvality.

Nejkvalitnější, extra panenský olej (označovaný jako extra virgin), se získává z oliv pouhým samovolným odtékáním, kterému se někdy napomáhá jejich zatížením. Je ceněn pro vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, které se podílejí na ochraně buněčných membrán a cévního systému. Středně kvalitní bývá označován ne úplně správně jako panenský, je z oliv lisovaných zastudena za použití pouze středního tlaku. Působením vyššího tlaku a tepla se ve třetí fázi získává nejméně kvalitní olej, který se ještě dále rafinuje nebo slouží jen k technickým účelům.

Nakládané olivy jsou určeny k přímé konzumaci, do salátů i k dochucení vařených jídel. Panenský olivový olej se používá zastudena do salátů.

tags: #olivovník #rostlina #pěstování #a #péče

Oblíbené příspěvky:

• Průzkum lokality Alkazar
• Test odpadkových košů 65 cm
• Průměrná denní vzdálenost na Camino
• Ekologická témata
• Aktuální stav ovzduší Valašské Meziříčí