Úložiště jaderného odpadu u Berounky: Průzkum lokality Alkazar

V České republice se nachází jedno již uzavřené úložiště radioaktivního odpadu. Je to vápencový lom Alkazar v Hostimi u Berouna.

Historie a provoz úložiště Alkazar

Úložiště se nachází asi tři kilometry východně od Berouna, v opuštěném vápencovém lomu Hostim I, zvaném též Alkazar. Samotný provoz úložiště trval velmi krátkou dobu. Radioaktivní odpady se ve štolách ukládaly od roku 1958 až do roku 1964.

Těžba vápence v lomu Alkazar probíhala v první polovině 20. století. Vápenec byl z lomů Hostim I a II dopravován do Berouna po úzkokolejné dráze, jejíž zbytky se dochovaly podél cesty do Berouna dodnes.

Lom Alkazar začal vznikat na břehu Berounky v roce 1908. Až do příchodu nacistů to byl obyčejný vápencový lom pražsko-železářské společnosti. Říkalo se mu V Kozle, Hradiště, nebo také Hostím 1. Z Berouna sem byla postavena úzkorozchodná vlečka z Berouna-Závodí až do u lomu Alkazar. Trať měla být později upravena na běžný rozchod. Jako první chtěla v lomu Alkazar vybudovat podzemní továrnu firma Škoda werke z Plzně. Vyprojektovala tu podzemní továrnu Sigma III. Ještě před začátkem prací z projektu sešlo, nicméně jen o měsíc později lokalitu převzala firma Avia. Jediné využití, které zdejší podzemí nalezlo, bylo v případě dvou štol, které byly po válce proměněny v nejstarší úložiště radioaktivního odpadu u nás.

Do tajného neoznačeného úložiště se v 70. a 80. letech prokopávali dobrodruzi a výzkumníci. V devadesátých letech bylo proto celé zalito betonem. Celkem zde bylo umístěno 4 100 sudů s radioaktivním odpadem.

Čtěte také: Lokality pro hlubinné úložiště

Lom se dělí na levý amfiteátr, který zleva ohraničuje výrazná trojúhelníková stěna nazývaná Matterhorn. Vpravo od něj je takzvaná Homole, oddělující levý amfiteátr od pravého. Matterhorn je proražen v úrovni paty horní a střední etáže štolami.

Je to právě lom Alkazar, do kterého nacisté plánovali vykopat štolu z mnohem známějšího podzemního komplexu Mořina. Přestože se dochovaly její velmi podrobné plány, nikdy se na ni nepodařilo narazit. Podle všeho ale nacisté bájnou štolu jednoduše nestihli vybudovat.

V lomu byly v 50. letech 20. století ukládány radioaktivní odpady. Radioaktivních odpadů vznikla v tehdejším Československu už v 50. minulého století. První úložiště radioaktivních odpadů vzniklo v 50. letech minulého století v nevyužívaném vápencovém dole u obce Hostim u Berouna. Ukládaly se sem zejména odpady z výzkumu v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

Uzavření úložiště a inventarizace

V 90. letech 20. století zde byla provedena inventarizace odpadů a bylo rozhodnuto lokalitu definitivně uzavřít. Stalo se tak v roce 1997. Po privatizaci v letech 1991-1994 provedla soukromá společnost inventarizaci uložených odpadů a radiační a báňský průzkum uvnitř obou štol. Potvrdilo se, že zářiče a obaly obsahující odpady s vyšší aktivitou byly v roce 1964 převezeny do úložiště Richard v Litoměřicích.

Z těchto kontrol také vyplynulo, že rizika spojená s přepracováním a přepravou zbylých odpadů do jiné lokality by byla podstatně vyšší, než rizika spojená s existencí úložiště. Nejlepší variantou proto bylo vyplnění obou chodeb betonovou směsí. Samotné uzavření proběhlo v roce 1997.

Čtěte také: Bezpečnost jaderných úložišť

Současnost

Toto úložiště bylo v roce 1964 uzavřeno, avšak díky své atraktivní poloze ve skalách nad Berounkou čelilo „nájezdům“ různých dobrodruhů. V současné době je lom využíván horolezci pro sportovní lezení.

Další úložiště v České republice

Další úložiště pro nízko a středněaktivní odpady vznikla postupně u Litoměřic (1964), Jáchymova (1974) a Dukovan (1995). V dolu Richard u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova se ukládají tzv. institucionální odpady, např. z nemocnic, výzkumných zařízení nebo průmyslových podniků. Použité palivo tvoří mezi všemi radioaktivními odpady objemově jen asi 1 % a zatím se ukládá v meziskladech v areálech obou jaderných elektráren.

V současné době Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) provozuje úložiště ve čtyřech lokalitách. Kromě toho připravuje vybudování hlubinného úložiště. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) k tomu nedávno povolilo průzkum na třech zvažovaných místech. Jde o lokality Horka na Třebíčsku, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.

Finanční kompenzace obcím

Obce, v nichž je úložiště radioaktivního odpadu nebo bylo vymezeno průzkumné území pro hlubinné úložiště, dostanou vyšší kompenzace. Vláda schválila valorizaci příspěvků z tzv. jaderného účtu o 43,3 procenta. Zohlednila přitom inflaci z posledních pěti let.

Výše ročního příspěvku je odvozena od velikosti území a objemu uloženého odpadu. Obce s průzkumným územím pro úložiště nebo ty, na nichž se úložiště už nachází, mají nárok na příspěvek. Peníze mají obcím kompenzovat rizika a omezení spojená s úložištěm či vymezeným průzkumným územím. Navýšení příspěvků bude platné od začátku příštího roku.

Čtěte také: Radioaktivní odpad: El Cabril

Příspěvky pro obce se nyní dělí do několika kategorií. Každá obec, u níž bylo vymezeno průzkumné území má nárok na 600.000 Kč ročně a dále 400.000 Kč ročně za zasažený kilometr čtvereční.

tags: #dul #u #berounky #uloziste #jaderneho #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• O Kolovratech a životním prostředí
• Bezpečnostní prvky dolarů
• Stavební legislativa a ochrana přírody
• Knihy o ochraně přírody
• Knihy o ochraně přírody