Olše lepkavá (latinsky Alnus glutinosa, v angličtině black alder) je opadavý listnatý strom patřící do čeledi břízovitých. Lidově se může označovat jednoduše jako "olše", odborně pak jako Alnus glutinosa Gaertn.
Olše lepkavá je doma po celé Evropě, hojně i v Česku a na Slovensku, kde roste především na vlhkých stanovištích u řek, potoků, mokřadů a lužních lesů. Vyskytuje se přirozeně až do nadmořské výšky 1 100 m. Je pravidelnou dřevinou lužních lesů.
Je rozšířena po celé Evropě, zasahuje přes Skandinávii daleko na Sibiř a pahorkatin (do 700 m), roste na vlhkých místech podél vodních ploch, rybníků a v močálech.
Rozšíření: Eurosibiřská dřevina.
Keř nebo strom až 20-35 m vysoký. Koruna podlouhle vejcovitá až jehlancovitá. Letorosty lysé nebo řídce pýřité, lepkavé; borka v mládí tmavošedá, později šedá až černohnědá, rozbrázděná, šupinatá nebo destičkovitá. Pupeny stopkaté, obvejcovité, tupé nebo tupé špičaté, červenohnědé, lysé, lepkavé. Čepel listů okrouhlá nebo okrouhle obvejčitá, nepravidelně dvojitě pilovitá, na špičce tupá nebo vykrojená, na bázi klínovitě zúžená, v mládí lepkavá, postranních žilek 5-8 párů. Řapík 1-2 cm dlouhý. Listy na podzim opadávají zelené. Samčí i samičí květy na stejném letorostu. Samčí jehnědy po 2-5 na koncích větévek, okvětí nejčastěji 4četné, někdy zakrnělé, tyčinky 4. Samičí jehnědy po 3-4, 5-10 cm dlouhé, blizny červené. Plodní šištice vejcovité až elipsoidní, 0,8-1,2 cm dlouhé, stopkaté.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
Olše lepkavá (Alnus glutinosa) je nejen ekologicky nenahraditelný strom našich říčních niv, ale i bohatý zdroj přírodních látek s využitím v kosmetice a tradičním léčitelství. Díky svému složení a ekologickému přínosu má široké uplatnění a důležitou roli v udržitelném přístupu ke krajině i zdraví.
Olše patří mezi tzv. pionýrské druhy - to znamená, že se umí rychle usadit na místech, kde jiné rostliny často selhávají. Najdeme ji například na výsypkách, březích řek nebo jiných stanovištích s chudou půdou.
Olše tak tiše a efektivně přispívá k rovnováze v přírodě, aniž by vyžadovala pozornost.
Unikátní schopností olše lepkavé je její schopnost navázat vzájemně prospěšný vztah s půdními bakteriemi rodu Frankia. Uvnitř těchto hlízek bakterie pomocí enzymu nitrogenáza dokážou vázat dusík přímo ze vzduchu - konkrétně přeměňují atmosférický dusík (N₂) na amoniak (NH₃), který už olše umí využít pro své potřeby. Díky této spolupráci je olše nejen odolná a schopná růst i na velmi chudých půdách, ale zároveň půdu obohacuje o dusík, čímž vytváří lepší podmínky pro další rostliny.
Olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.) není jen krásný strom - je to ekologický pomocník, který dokáže vázat dusík ze vzduchu a obohacovat půdu. Tím podporuje růst okolních rostlin a přirozeně regeneruje krajinu.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Olše nejlépe roste na humózních půdách, především v nížinách, podél vodních toků s vysokou hladinou proudící spodní vody, a tedy i dostatkem kyslíku v půdním profilu. Půdy chudé a sušší obohacuje opadem listí. Nesnáší kyselé půdy. Ze všech našich stromů snáší největší půdní vlhkost a občasné záplavy - i v době vegetace. Zde pak vytváří chůdovité kořeny. Vůči suchu citlivá. Velice odolná proti mrazu. Zastínění snáší jen v mládí, jinak dosti náročná na světlo. Snáší městské klima.
Díky obsahu tříslovin a dalších bioaktivních složek nachází olše lepkavá široké uplatnění v lidovém léčitelství a přírodní kosmetice. V moderním eko-trendu se využívá v produktech bez syntetiky.
Olše má pozoruhodné baktericidní účinky a využívá se při nachlazení, zánětu horních cest dýchacích nebo mandlí (ve formě kloktadla), při střevních obtížích nebo špatně se hojících ran. Rozmačkané listy mají hojivé účinky na popraskané bradavky kojících žen. Listy a kůra se připravují ve formě odvaru vařeného do pěti minut. Pupenová tinktura olše je prospěšná k akutním bolestem zad, kloubů a svalů revmatického původu.
Dřevo olše je žluté až oranžové, za sucha načervenalé, lehké, měkké, dobře štípatelné, málo pružné, odolné proti vodě. Dřevo se využívá v nábytkářství, pro svoji barevnost při tvorbě intarsií. V minulosti se olše užívala na stavbu mostů a splavů. Dřevo lze soustružit, používat při výrobě překližek, rámů, lišt a zápalek. Vzhledem k rychlé produkci dřevní hmoty nachází uplatnění při výrobě štěpky a briket. Rovněž zkvalitňuje půdu vázaným dusíkem, a proto ji lze použít jako pionýrskou dřevinu při zalesňování neplodných nebo degradovaných půd.
Olše lepkavá - dřevo je měkké, lehké a méně pružné. Má nižší trvanlivost a odolnost proti škůdcům. Využívá se v truhlářství a nábytkářství. Vyrábí se z něj dětské hračky, pastelky a tužky. Když vybíráte nové dveře, olše je oblíbeným odstínem do všech interiérů.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Olše dřevo - vlastnosti:
| Vlastnost | Hodnota |
|---|---|
| Objemová hmotnost (čerstvé dřevo) | 850 kg/m3 |
| Objemová hmotnost (přirozeně vyschlé dřevo) | 630 kg/m3 |
| Objemová hmotnost (přirozeně vyschlé dřevo rovnané) | 450 kg/prm |
| Výhřevnost dřeva | 2150 kWh/m3 |
| Výhřevnost dřeva (přirozeně vyschlé dřevo rovnané) | 1500 kWh/prm |
| Index výhřevnosti (dub=100) | 70 |
| Tvrdost | měkké, 29 MP |
| Sesychavost objemová | střední, 14 % |
Tvoří bohaté nálety. Je vhodná pro břehové porosty. Hodí se k osazování výsypek a ke zpevňování půd všeobecně. Zvláště na půdách, které jsou pro jiné dřeviny naprosto nepřijatelné.
tags: #olše #lepkavá #ekologie