Ohrožení devizového hospodářství v České republice

Tento článek se zaměřuje na analýzu problematiky ohrožení devizového hospodářství v kontextu zákona č. 40/2009 Sb. a souvisejících právních předpisů.

Změny v zákonech o peněžním oběhu a devizovém hospodářství

Zákon č. 323 ze dne 6. září 2016 přinesl změny v oblasti peněžního oběhu a devizového hospodářství. Tyto změny se dotkly zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

Mezi klíčové změny patří:

• Definice nestandardně poškozených bankovek a mincí: Zákon nově definuje, co se považuje za nestandardně poškozenou tuzemskou bankovku nebo minci.
• Povinnosti při přijímání tuzemských bankovek a mincí: Ten, kdo přijímá tuzemské bankovky nebo mince jako plnění vlastní pohledávky, nesmí za jejich přijetí požadovat úplatu.
• Postup při zadržování nestandardně poškozených bankovek a mincí: Prováděcí právní předpis stanoví postup při zadržování nestandardně poškozených bankovek a mincí, postup při jejich předávání České národní bance a náležitosti potvrzení o zadržení nestandardně poškozených bankovek nebo mincí.
• Evidence osob předkládajících nestandardně poškozené bankovky a mince: Česká národní banka vede po dobu 15 let evidenci osob, které předložily, vložily do neanonymního zařízení nebo zadržely nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince.

Nestandardně poškozené bankovky

Podle § 2 odst. 4 zákona č. 136/2011 Sb. je nestandardně poškozená tuzemská bankovka:

• ohořelá nebo zetlelá,
• obarvená nebo odbarvená, nejde-li o nepatrné poškození nebránící dalšímu oběhu,
• poškozená hygienicky závadným materiálem,
• poškozená tak, že není možné ověřit její pravost,
• poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži,
• skládající se z více než 2 částí,
• jejíž obrazec je nečitelný, deformovaný, proděravělý v důsledku úředního znehodnocení nebo úředně přetištěný nápisem,
• jejíž plocha je menší nebo rovna 50 %, nebo které chybí celý horní nebo spodní okraj.

Nestandardně poškozené mince

Podle § 2 odst. 5 zákona č. 136/2011 Sb. nastřižená, vyrobená z více částí, jejíž jednotlivé části jsou odděleny, poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži, jejíž obrazec nebo reliéf je nečitelný, nebo jejíž tvar je deformovaný.

Čtěte také: Zákon č. 40/2009 Sb. a devizové hospodářství

Krizová opatření a jejich dopad

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), byl novelizován tak, aby vláda mohla v době trvání nouzového stavu nařídit specifické zákazy v oblasti devizového hospodářství. Zákazy uložené krizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní banky.

Mezi tato krizová opatření patří:

• Zákaz nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu.
• Zákaz provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami.
• Zákaz ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí.
• Zákaz prodeje cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky.
• Zákaz přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky.
• Zákaz zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty.
• Zákaz provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami.

Trestní odpovědnost v době nouzového stavu

V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu se objevují otázky trestní odpovědnosti za činy spáchané v této době. Soudy samozřejmě musí i za současné situace zohledňovat konkrétní společenskou škodlivost jednání pachatele z pohledu zásady subsidiarity trestní represe formulované v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, v souladu s níž lze trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu, přičemž povaha a závažnost trestného činu jsou podle § 39 odst. 2 trestního zákoníku určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem.

Zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán a současně spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.

Trestní zákoník pamatuje i na situace, kdy pachatel zneužije krizovou situaci ke spáchání trestného činu.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Příklad z praxe

Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 23. 6. 2020 byl J. T. uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Dovolatel namítal, že nebylo ničím odůvodněno, že by v době spáchání skutku bylo riziko poškození zdraví obyvatel vyšší, než je běžné u sezónních virových onemocnění.

Porušení devizových předpisů mimo dobu nouzového stavu

Porušení devizových předpisů mimo dobu nouzového stavu v devizovém hospodářství není již trestným činem. Korespondující ustanovení o přestupku neexistuje. Půjde však zpravidla o tzv. jiný správní delikt. Stále platný trestní zákon z roku 1961 konstruoval devizový trestný čin jako jednání, které způsobí devizovou škodu. Devizovou škodou se rozuměl úbytek devizových hodnot - v devizovém fondu.

Liberalizace devizového hospodářství vedla ke změně v koncepci skutkové podstaty devizového trestného činu. Od 1. ledna 1993 odpadl znak "devizové škody". Trestné bylo prostě porušení devizových předpisů ve větším rozsahu (nejméně 40 000 Kč, resp. devizové hodnoty v tomto rozsahu podle platného kursu). Méně závažná jednání byla devizovým přestupkem nebo tzv. Nový devizový zákon č. 219/1995 Sb. zrušil ustanovení o devizovém přestupku a nově formuloval, co je jiným správním deliktem.

Ustanovení trestního zákona o ohrožení devizového hospodářství (§ 146), které odkazuje na devizové předpisy, dostalo tím nový obsah. Novela trestního zákona č.253/1997 Sb. omezila trestní odpovědnost jen na porušení zákazů pro "nouzový stav v devizovém hospodářství". Mimo tuto výjimečnou situaci není porušení devizových předpisů trestné.

Vláda vyhlásí nouzový stav oznámením v hromadných sdělovacích prostředcích. Nouzový stav končí dnem stanoveným vládou při jeho vyhlášení, nejdéle však uplynutím tří měsíců ode dne jeho oznámení v médiích. Devizový zákon stanoví, co může být v takovém nouzovém stavu zakázáno.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Nikoliv, pravidlo o pozdějším pro pachatele příznivějším zákoně nelze použít u zákonů, jejichž účinnost je časově omezena. Pachatel tedy bude odsouzen za porušení předpisů o nouzovém stavu, i když v době rozhodování již tento stav netrvá. Důvodem časového omezení účinnosti trestního zákona jsou dočasné poměry, ne změna právního nazírání na takové jednání. Pro normální doby platí administrativněprávní odpovědnost.

Pokuty může ukládat devizový orgán nebo celní úřad. Postižen může být i ten, kdo není podnikatelem. Při menší závažnosti a z důvodů hodných zvláštního zřetele může devizový orgán od uložení pokuty dokonce upustit (§ 22 odst. č. 5 devizového zákona).

Pokud devizový tuzemec kupuje od cizinců cizí valuty, jedná proti předpisům o devizovém hospodářství. Z toho však nevyplývá, že v každém porušení předpisů o devizovém hospodářství jsou dány znaky trestného činu ohrožení devizového hospodářství podle § 146 tr. zák.

Pro výpočet devizové škody rozhodné pro posouzení, zda jde o přestupek ve finančním hospodářství podle § 14 písm. b) zák. č. 60/1961 Sb. nebo o trestný čin ohrožení devizového hospodářství podle § 146 tr. zák. Pokud devizový tuzemec koupil cizozemské peníze za kurzovní hodnotu a pak je rovněž za kurzovní hodnotu nabídl Státní bance nebo směnil na jiném příslušném místě ve smyslu § 5 odst. 2 vyhl. č. Jestliže devizový tuzemec zaplatil cizinci za cizozemské peníze nebo jiné devizové hodnoty částku převyšující kurzovní hodnotu a pak je nabídl Státní bance nebo je směnil u míst k tomu příslušných, je devizovou škodou pouze rozdíl mezi peněžitou částkou, kterou by získal cizinec při legální směně a mezi částkou, která byla cizinci za cizí valuty vyplacena.

O porušení ustanovení § 6 odst. 6 písm. b) zák. čís. 107/1953 Sb. o devizovém hospodářství ve znění vyplývajícím ze zák. č. 6/1958 Sb. (Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 6.

tags: #ohrozeni #devizoveho #hospodarstvi #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Jak funguje spalovna odpadu?
• Česká ochrana krajiny
• Ochrana přírody v Kuřimi
• Odpad v České republice
• Příroda a láska v umění