Evropské zemědělství by se mělo v příštích pěti letech rozvíjet tak, aby zajistilo obyvatelům dostatek zdravých potravin, pečovalo o přírodu a zároveň pomáhalo zvýšit konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů.
V programovém období 2023-2027 se změní některá pravidla nárokových dotací. Nová pravidla pro zemědělství v EU letos přinášejí změny. Dotace budou podporovat hospodaření s ohledem na přírodu, prevenci a ochranu před změnami klimatu, posílení konkurenceschopnosti, rozvoj venkova, vědu a výzkum i generační obměnu v zemědělství.
Kromě už zavedených dotací, jako je základní platba na plochu nebo podpora citlivých komodit, se od letošního roku nově zavádí platba pro malé zemědělce, doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost a takzvaná ekoplatba.
V následujícím období bude podpora zacílena na trvale udržitelné způsoby hospodaření jako je ekologické zemědělství a agroenvironmentálně-klimatická opatření, na která je vyčleněno asi 29 miliard korun. Dále také do chovů a na lepší životní podmínky zvířat. Nadstandardní podmínky v chovech zajistí dotace 3,7 miliardy korun. Novinkou jsou dotace na očkování prasat proti infekčním nemocem. Na to chovatelé můžou v příštím období získat 2 miliardy korun.
Pomocí projektových intervencí se budou vyplácet i příspěvky do lesního hospodářství (zhruba 4,2 miliardy korun na nákup lesních technologií, obnovy kalamitních ploch nebo vodohospodářská opatření v lesích). Další projektovou intervencí jsou dotace investic do zpracování zemědělských produktů (na zařízení pro výrobu krmiv, potravin, balení a sklady je připraveno 4,7 miliardy korun), na zahájení činnosti mladého zemědělce (na realizaci podnikatelských plánů bude poskytnuto asi 2,7 miliardy korun na období) a na inovace při zpracování zemědělských produktů (na provozní výdaje dostanou zemědělci a potravináři zhruba 190 milionů korun na období).
Čtěte také: Program rozvoje venkova a klima
Novou zemědělskou politikou chceme vzbudit zájem mladých lidí o obor, proto jsou přichystány dotace na nákup strojů a zařízení pro precizní zemědělství. Zemědělci si za ně budou moci pořídit například systémy využívající družicové polohové systémy, jako je asistované automatické řízení traktoru, polní roboty, nebo investice do živočišné výroby, kam spadají zejména různé typy robotických zařízení.
Základní Podmínky a Opatření
Jedna ze základních podmínek v chovu hospodářských zvířat je zákaz živočišné produkce bez zemědělské půdy. Pro všechny druhy zvířat pak platí, že v zájmu jejich zdraví musí být prováděna preventivní opatření, např. chovatelské postupy, kvalitní krmivo, vhodné ustájení.
Jsou upravena také pravidla pro to, jak má vypadat a jak má být velký životní prostor jednotlivých druhů zvířat, výběhy, v některých ohledech pak i kvalita, původ a složení krmiv. Tady platí všeobecně tendence k tomu, krmit krmivy z vlastní zemědělské produkce, případně usilovat o co nejvyšší míru lokálnosti. Taky je tu požadavek na velmi vysokou míru krmiv s původem v EZ a naprostý zákaz GMO krmiv nebo krmiv z GMO získaných.
Pokud se v zájmu zdraví zvířete rozhodne veterinární lékař použít chemicky syntetizovaná alopatická léčiva nebo antibiotika, platí, že ochranná lhůta od posledního podání takového léčiva a následné použití jeho bioproduktu k výrobě potravin je dvojnásobná oproti zákonné ochranné lhůtě.
Chov Masného Skotu
Základní rozdíl v chovu masného skotu v EZ oproti konvenčním chovům spočívá v povinnosti zajistit přístup zvířatům na pastvu v období pastvy, kdykoliv to podmínky dovolí. Pokud toto nelze zabezpečit, musí mít zvířata zajištěna přístup na otevřená prostranství, která mohou být částečně zastřešena.
Čtěte také: Plíseň brambor: Prevence a řešení v ekologickém zemědělství
Ustájení musí být volné, to znamená, že zvířata ve stáji nesmí být přivázána. Intenzita chovu musí zajišťovat pohodlí a welfare. Vazné ustájení je zakázáno (povoleno je na výjimku u malých farem do 50 ks skotu, ale i zde je povinnost minimálně 2x v týdnu umožnit zvířatům volný pohyb).
Krmiva z vlastní zemědělské produkce činí minimálně 60 %, pokud to není možné, musí být nakoupena od jiných ekologických podnikatelů. Nejméně 50% sušiny v denní krmné dávce musí pocházet z objemných krmiv. Krmné suroviny minerálního původu a doplňkové látky mohou být podávány jen ve formě, které jsou uvedeny v přílohách legislativních předpisů, nesmí být vyrobeny za pomocí chemických syntetických rozpouštědel.
Chov Drůbeže
Základní podmínkou v chovu drůbeže je, že jde o chov extenzivní a drůbež nesmí být chována v klecích. Stáje pro veškerou drůbež musí mít nejméně jednu třetinu podlahové plochy pevnou (bez roštů), která je pokryta podestýlkou. Ve stáji pro nosnice slouží dostatečně velká část podlahové plochy jako sběrné místo pro trus.
Stáje jsou vybaveny hřady, jejichž počet a rozměry jsou uzpůsobeny velikosti skupiny a druhům. Drůbež musí mít přístup do výběhu alespoň po dobu jedné třetiny svého života. Výběhy mají být převážně pokryty vegetací, jsou vybaveny ochranným zařízením (např.
Minimální vnitřní plocha je stanovena u nosnic na 1 m2 maximálně 6 kusů, 18 cm délka hřadu na jednu nosnici, jedno hnízdo na 7 nosnic, v případě společného hnízda 120 cm2 na kus, venkovní výběh 4 m2 na nosnici. U drůbeže na výkrm max. počet zvířat je max. 10 kusů na 1 m2 vnitřní plochy nebo max.
Čtěte také: Podmínky pro nařízení předběžného opatření
Stáje jsou postaveny tak, aby všichni ptáci měli snadný přístup na otevřené prostranství. Cílem chovu drůbeže je předejít využívání intenzivních postupů, drůbež se chová až do dosažení minimálního věku nebo pochází z linií drůbeže s pomalým růstem. Vodní drůbež musí mít přístup k tekoucí vodě, rybníku, jezeru nebo tůni vždy, kdy to povětrnostní a hygienické podmínky dovolují.
Chov Prasat
V chovu prasat platí, že se prasnice chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení. Prasata mají přístup na pastvu, kdykoliv to povětrnostní podmínky a stav půdy dovolí. Pokud toto nelze zabezpečit, musí mít zajištěn přístup na otevřená prostranství, která mohou být částečně zastřešena.
Vazné ustájení nebo izolování zvířat je zakázáno, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata a o omezenou dobu, např. Intenzita chovu musí zajišťovat dobré životní podmínky zvířat - min. vnitřní plocha musí být 7,5 m2 na prasnici po porodu se selaty do stáří 40 dní, venkovní plocha výběhu pro volný pohyb zvířat, mimo pastvu min. 2,50 m2.
Podlahy ustájovacích prostor nesmí být kluzké, minimálně polovina podlahy, kde se zvířata pohybují, musí být pevná (max. 50% může být roštová). Krmiva z vlastní zemědělské produkce činí minimálně 20 %, pokud to není možné, musí být bio krmivo vyprodukováno v tomtéž regionu. Kupírování ocásku selatům není povoleno, kastrace selat je možná v případě, že ji provádí kvalifikovaný personál a za použití anestetik nebo analgetik.
Ekologické zemědělství v PRV
Ekologické zemědělství (EZ) bude v novém programovém období 2014 - 2020 v rámci Programu rozvoje venkova prováděno jako samostatné opatření, které je ustanoveno článkem 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013. I přesto, že je EZ vyčleněno jako samostatné opatření mimo Agroenvironmentálně - klimatická opatření, princip zůstává totožný s programovým obdobím 2007 - 2013.
Zemědělci žádající o zařazení do závazku v opatření EZ budou povinni být nejpozději ke dni podání žádosti o zařazení do opatření registrovanými ekologickými zemědělci dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství (zákon o EZ), v platném znění. Dále bude do opatření umožněn vstup pouze zemědělcům bez souběžné konvenční produkce, s výjimkou kultur, které není možné dle zákona o EZ obhospodařovat ekologicky, např. rybník.
Platby budou poskytovány pouze těm žadatelům, kteří splní podmínku tzv. „aktivního zemědělce“. V rámci podpory EZ ovocnářství a pěstování zeleniny budou žadatelé povinni prokázat dosaženou produkci. Bez prokázání dosažené produkce nebude žadateli v daném roce poskytnuta dotace.
Podmínky pro získání dotací
Změny v podmínkách pro dotace je možné rozdělit na administrativní a věcné Nově je možné navýšit výměry ploch v obou opatřeních EZ i AEKO až o 35% v průběhu trvání závazku (počítá se z výměry, se kterou žadatel vstupuje do závazku); snížení výměry je v případě pozbytí užívání pozemku v evidenci půdy (LPIS) přípustné až do 25% celkové výměry zařazené v prvním roce závazku EZ nebo AEKO.
Podmínkou pro získá- ní vyšší platby na přechodné období je zařazení dílu půdního bloku v režimu PO od data podání žádosti do konce příslušného kalendářního roku, pokud dojde k přechodu na EZ v průběhu roku, je přidělena platba na EZ. Pokud farma přibírá nové pozemky a zahajuje přechodné období, je nutné, aby v uplynulých třech letech (od 15. 5.) nebyly zařazeny v EZ a to i bez vazby na současného žadatele. Doba pro vyplácení dotace na přechodné období je shodná s délkou přechodného období, tedy 2 roky pro ornou půdu a travní porosty a 3 roky pro trvalé kultury.
Žadatel o zařazení do opatření EZ musí být zemědělský podnikatel (podle § 2e až § 2ha zákona o zemědělství) a aktivní zemědělec (podmínky stejné jako v případě platby SAPS). Všechny půdní bloky žadatele o dotaci na ekologické zemědělství zařazené v LPIS musí být v e d e n y v r e ţ i m u E Z n e b o v přechodném období do EZ, a to i v případě, že na ně nepožaduje dotaci, což v praxi znamená, že souběh s konvenčním hospodařením již není možný. Kontrola souběhu bude probíhat k datu podání žádosti o dotaci.
Travní porosty v ekologii a ekologický statut zvířat
Podmínky pro dotace na travní porosty jak v rámci EZ, tak AEKO prošly asi největšími změnami z pohledu intenzity zvířat, limitů dusíku i v platbách. Pro trvalé travní porosty v EZ platí podmínka minimální intenzity zvířat 0,3 VDJ /ha trvalého travního porostu (v LPIS jen kultura T!). Intenzita může být nově plněna jen zvířaty vedenými na hospodářství, které má v ústřední evidenci ekologický statut. Pokud je intenzita plněna koňmi, musí vést chovatel registr koní držených v hospodářství povinně na Portálu farmáře. Druhou podmínkou je jejich údržba sečemi nebo pastvou v termínech do 31.7. a do 31.10. Pastvu, a seč lze volně kombinovat, v případě pastvy platí povinnost likvidace nedopasků.
Orná půda
Definice konkrétních podmínek hospodaření v ekologickém zemědělství znamená zavedení podrobnějších požadavků na způsob pěstování s důrazem na produkci a sklizeň. Při hospodaření na orné půdě je stanovena povinnost pěstovat po sklizni hlavní plodiny vyjmenované zlepšující plodiny a to minimálně na 20 % výměry orné půdy. Pokud je hlavní plodinou vojtěška nebo jetel, jejich výměra se započítává do požadovaných 20%. Je vyžadována sklizeň a odvoz hlavní plodiny a to i tehdy, když hlavní plodinou v příslušném roce je zlepšující plodina. V případě vojtěšky, jetele nebo jejich směsí s trávami, je tedy nutné porost minimálně jednou za rok posekat a z pole odvézt. U víceletých plodin podmínka neplatí v prvním roce po zasetí. Pro pěstování bylin a zeleniny jsou stanoveny minimální výsevky stejně jako v integrované produkci. Ze seznamu podporovaných druhů zeleniny byla odebrána dýně olejná, která byla v minulosti často předmětem spekulací při pěstování zeleniny. Na orné půdě je kromě polních plodin, bylin a zeleniny, dále je možné pěstovat trávy na semeno a nově zakládat tzv. „černý úhor“.
Tráva na orné půdě
V LPIS byla nově zavedena kultura G, která znamená travní porost na orné půdě, kde je tráva zastoupena víc jak 50%. Je podporována nižší sazbou, než standardní orná půda, vyjmenovanými požadavky je seč nebo pastva nebo jejich kombinace s povinností likvidace nedopasků. Intenzita zvířat (zatížení VDJ) není vyžadována.
Sady
Asi největší změny nastaly v podmínkách pro sady v ekologickém zemědělství. Ve snaze zabránit spekulacím a podvodům, ke kterým v minulém období docházelo, jsou nově zavedeny dvě kategorie sadů vč. podrobných podmínek pro pěstování; je vyžadována sklizeň a prokazování produkce formou dokladů za prodej nebo prokazující její další zpracování. Extenzivní „krajinotvorné“ sady jsou podporovány v rámci titulu jiná trvalá kultura a zmíníme je dál v textu. Nově jsou tedy podporovány dvě kategorie sadů - intenzivní a ostatní.
Jako intenzivní sady bude možné přihlásit sady s minimálním počtem 500 ks jádrovin nebo 200 ks peckovin nebo 2 000 keřů starších 3 let, bez jakékoli další zemědělské produkce v meziřadí nebo příkmenném pásu včetně pastvy. Na 5-15% výměry sadu bude nutné ponechat nesečené plochy v meziřadí nebo manipulačních plochách. Sady budou muset být vybaveny zařízením na sledování teploty, vlhkosti vzduchu a výskytu škodlivých organismů. O všech těchto sledováních bude nutné vést záznamy s dobou archivace 10 let. V praxi to znamená vybavit sady meteostanicemi, feromonovými lapači, lepovými deskami, světelnými lapáky apod., všechna zařízení sledovat a vést o nich evidenci a tu archivovat.
Do titulu sady ostatní bude možné přihlásit sady s minimálním počtem 100 ks stromů nebo 1 000 ks keřů, je v nich umožněna další zemědělská produkce v meziřadí a pastva zvířat. Požadavek na nesečené plochy je stejný jako v případě intenzivních sadů. Stáří výsadby není nijak omezeno, takže je možné žádat o dotaci i na nově založené sady (podmínka prokazování produkce neplatí v prvních třech letech od založení sadu z ovocných stromů a v prvním roce od založení sadu z ovocných keřů). Povinnost sledování a evidence klimatických údajů a výskytu škůdců není zavedena; 20% produkce může být použito ke krmení zvířat. Aby bylo možné oba typy sadů vyznačit v LPIS, musí být předem nahlášeny na ÚKZÚZ, tedy správně spárovány s registrem sadů, který ÚKZÚZ vede!
Jiná trvalá kultura
Extenzivní sady jsou v novém PRV pojmenovány jako jiná trvalá kultura. O dotaci je možné požádat, pokud je sad veden v LPIS jako kultura J a zároveň je na dílu půdního bloku vymezen ekologicky významný prvek krajinotvorný sad. Takové sady nebudou evidovány v registru sadů ÚKZÚZ. V těchto typech sadů je možné pást, není povoleno pěstování dalších plodin v meziřadí a je nutné provádět údržbu meziřadí a příkmenného pásu stejně jako v sadech intenzivních nebo ostatních včetně ponechání nepokosených ploch. Sklizeň se nepožaduje, produkce se neprokazuje.
Vinice
Podmínky pro dotaci na vinice v EZ specifikují min. počet jedinců 1800/ha, povinnost provádět odstranění zálistků, každé druhé meziřadí musí být pokryté bylinným pokryvem do 2 let od výsadby, meziřadí a manipulační prostor se musí udržovat do 15.8.
AEKO - Ošetřování travních porostů
Protože až dosud byly agro-envi platby na ošetřování travních porostů v kombinaci s EZ pravidelně využívány, uvádíme přehled hlavních změn. POZOR: do podopatření lze vstoupit jen s kulturou T - trvalé travní porosty (nelze vstoupit s kulturou G - trávy na orné)! Oproti předchozímu období však není nutné vstupovat do závazku se všemi díly půdních bloků s kulturou T, tj. byla zrušena celofaremnost. Dále platí, že v ZCHÚ, ochranných pásmech národních parků a v oblastech Natura 2000 je pro vstup do AEKO závazná vrstva ENVIRO.
Zásadní změna nastala hned u základního titulu, který se již nedělí na louky a pastviny, ale byl sloučen do jednoho. Další významnou změnou je zavedení povinnosti ponechání nepokosených ploch při první seči na dílech půdních bloků nad 12 hektarů, které jsou zařazené do základního titulu nebo nadstavbových titulů mezofilních vlhkomilných luk a horských suchomilných luk. Povinnost se vztahuje na díly, které se v první seči kosí. Pokud do 31. 7. probíhá na celém dílu půdního bloku pastva, pak se povinnost nepokosených ploch na díl nevztahuje. Žadatel však tyto díly musí označit v žádosti o dotaci. Na díly půdních bloků s nepokosenými plochami bude poskytován příplatek.
Intenzita zatížení
Pro ošetřování travních porostů v rámci AEKO je zavedena trojí intenzita, kontrolovaná za období od 1. 6. do 30. 9.:
- minimální intenzita 0,3 VDJ/ha TTP v LPIS
- maximální intenzita 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy (orná, TTP, trvalá kultura)
- maximální intenzita pasených zvířat 1,15 VDJ/ha ploch TTP způsobilých daný rok pro dotaci ve všech titulech kromě podmáčenek
Pro výpočet intenzity 1,15 se započítávají jen pasená zvířata. Pokud má žadatel zvířata, která se nepasou, uvede do žádosti o dotaci hospodářství, případně označení stáje z ústřední evidence, kde má tato zvířata evidovaná. Zvířata z nepasené stáje se pak do zatížení nezapočítají. Protože v EZ platí povinnost umožnit zvířatům přístup na pastvu nebo alespoň do výběhu, lze v ústřední evidenci zavést pod nepasenou stáj zvířata, která mají trvale přístup jen do výběhu. Stejně jako v případě travních porostů v EZ je i v AEKO možné plnit intenzitu koňmi, pak ale chovatel musí vést registr koní povinně na Portálu farmáře.
Limity dusíku
Při aplikaci hnojiv na travní porosty zařazené do AEKO je maximální limit dusíku 160kg/ha dílu půdního bloku/rok. Jedná se o limit k plodinám, zavedený již v rámci zranitelných oblastí dusičnany. Pro výpočet limitu se používají zápočty jako v nitrátové směrnici. Je zakázáno používat k hnojení kejdu, s výjimkou kejdy skotu, kterou je možné hnojit jen základní louky a pastviny, v nadstavbových titulech (hnojených variantách) je možné používat jen hnůj nebo kompost! Dále platí zákaz použití upravených kalů a odpadních vod. Minimální limit dusíku je vyžadován jen pro suché stepní trávníky (5kg/ha) a druhově bohaté pastviny (10 kg/ha) a musí být zajištěn pastvou. Jiné limity dusíku se v ošetřování travních porostů nevyskytují! Mimo základní louky a pastviny a chřástala je ve všech nadstavbových titulech zakázaný příkrm zvířat. Za příkrm se nepovažuje napájení zvířat a lizy.
Flexibilita při provádění AEKO
Obecně je pro všechny tituly v rámci ošetřování travních porostů zavedena větší flexibilita. Změny v provedení způsobu údržby oproti předepsaným podmínkám, jako např. možnost vynechání seče, přepasení nehnojené varianty travního porostu apod. je ale nutné vždy konzultovat a odsouhlasit s orgánem ochrany přírody předem. Rovněž je možnost v rámci závazku přejít z hnojených mezofilních vlhkomilných luk nebo horských suchomilných luk na variantu nehnojenou.
tags: #opatření #dobré #životní #podmínky #zvířat #ekologické
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]