Soudní řízení, zejména v opatrovnických věcech, mohou trvat měsíce, někdy i roky. V situacích, kdy je ohrožen vývoj nebo blaho dítěte, je však potřeba jednat rychle. K tomu slouží institut předběžného opatření, které umožňuje soudu dočasně upravit poměry, dokud není vydáno pravomocné rozhodnutí.
Jedná se o formu rozhodnutí, které slouží k tomu, aby byly prozatímně nebo předběžně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Předběžná opatření umožňují rychlou, dočasnou právní ochranu v případech, kdy hrozí riziko zhoršení situace před rozhodnutím soudu. Používají se například ve sporech o výživné, ochranu majetku či pracovní nároky, a mohou zahrnovat povinnost platby, omezení nakládání s věcmi nebo zabránění nežádoucího chování.
Jana Novotná, nar. 15. 3.
Petr Novotný, nar. 12. 6.
I. Navrhovatelka Jana Novotná podává tento návrh na vydání předběžného opatření, neboť mezi ní a účastníkem Petrem Novotným probíhá řízení o úpravu poměrů k nezletilému dítěti Adamu Novotnému, nar. 5. 5.
Čtěte také: Program rozvoje venkova a klima
II. Účastník Petr Novotný v současné době nepřispívá na výživu nezletilého dítěte, ačkoliv jeho příjmové poměry mu to umožňují.
III. Účastník Petr Novotný je povinen přispívat na výživu nezletilého Adama Novotného, nar. 5. 5. 2015, částkou 4 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15.
V Brně, dne 29.
Zákon stanoví dvě podmínky pro vydání předběžného opatření, které musí být naplněny zároveň, a sice nedostatek řádné péče a ohrožení života dítěte, jeho normálního vývoje, nebo jiného důležitého zájmu. Jinými slovy lze říci, že samotný nedostatek řádné péče není důvodem pro vydání předběžného opatření.
Aby se zabránilo výše popsané situaci, kdy si kdokoliv pro urychlení řízení podává návrhy na předběžné opatření, stanovil zákon povinnost složit takzvanou jistotu, spolu s podáním návrhu. Nejedná se ovšem o běžný soudní poplatek, ale zvlášť stanovenou finanční částku, a to ve výši 10 000 Kč pro běžné návrhy a 50 000 Kč, pokud se váš návrh týká podnikání. Jistota má sloužit k případné náhradě škody či jiné újmy, které by potenciálně mohla vzniknout předběžným opatřením. Pokud by se totiž později v průběhu řízení ukázalo předběžné opatření jako bezdůvodné, bude navrhovatel povinen nahradit škodu. Tento princip má odradit od nadměrného využívání či zneužívání tohoto institutu.
Čtěte také: Plíseň brambor: Prevence a řešení v ekologickém zemědělství
Zákon stanoví rovněž výjimky, pro které povinnost složení jistoty neplatí.
K řízení je zásadně příslušný (věcně i místně) soud, který bude následně rozhodovat o věci samotné. O návrhu musí rozhodovat bezodkladně, nejpozději do 7 dnů (s výjimkou dvou speciálních řízení). Jednání soudu není třeba nařizovat a účastníci ani nemusí být vyslechnuti.
Vzhledem k tomu, že se rozhoduje opravdu velmi narychlo a není žádoucí, aby takto zakotvená úprava poměrů trvala neomezeně dlouho, může soudce současně určit i lhůtu, po kterou předběžné opatření platí. Vždy také uloží navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě podal u soudu návrh na zahájení řádného řízení, ve kterém již proběhne standardní dokazování.
Jediným opravným prostředkem proti předběžnému opatření je odvolání. Jeho podání je ovšem zkomplikované skutečností, že samotné usnesení nemusí obsahovat odůvodnění.
Zákon upravuje dva typy speciálních řízení, kde lze předběžným opatřením zasáhnout:
Čtěte také: Podmínky agroenvironmentálních opatření
Dalším relativně častým případem, kdy se sahá k předběžnému opatření, je nahrazení souhlasu rodiče. Několik případů zaznamenala nedávno média také v souvislosti s covidem, kdy například jeden z rodičů nesouhlasil s očkováním dětí a druhý jeho nesouhlas nerespektoval.
Vzhledem k tomu, že se v řízení o předběžném opatření nepředpokládá doplnění návrhu či provádění důkazů, je potřeba mít návrh opravdu precizně zpracován a podložen listinnými důkazy. Nedoporučujeme proto využívat obecné vzory návrhu předběžných opatření, které najdete na internetu. Nemusí vůbec pokrývat vaší situaci a mohou opomíjet důležité skutečnosti, jež je třeba uvést.
Podle Ústavního soudu by ale mělo být nahlíženo na předběžná opatření v opatrovnických řízeních podobně, jako když soud rozhoduje ve věci samé. Nelze přitom ale očekávat, že bude mít stejné množství podkladů jako v běžném řízení.
Neupraví-li soudy předběžným opatřením nově styk otce s dítětem v situaci, kdy se matka s dítětem nezákonně odstěhovala zhruba 475 km od původního bydliště celé rodiny, poruší základní práva otce na rodinný život a na péči o děti garantovaná v článku 10 odst. 2 a článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Dne 28.2.2024 rozhodl Ústavní soud o ústavní stížnosti stěžovatele M. Č., proti usnesení Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu Plzeň-město. Soud konstatoval, že usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 268/2023-529 ze dne 8. 11. 2023 byla porušena práva stěžovatele na ochranu rodinného života a péči o děti garantovaná v článku 10 odst. 2 a článku 32 odst.
Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí soudů, tvrdil, že jimi soudy porušily především jeho práva podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a 5, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ("Listina"). Stěžovatel dále namítá porušení čl.
Desetiletý nezletilý byl v roce 2020 rozhodnutím Okresního soudu Plzeň-město ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Plzni svěřen do péče matky. Osobní styk nezletilého s otcem byl upraven na každý sudý víkend a každé liché úterý odpoledne; otec měl nezletilého vždy převzít před bydlištěm matky, kde jej měl po skončení styku také odevzdat.
Během let neprobíhal styk nezletilého s otcem bez problémů; mezi rodiči dlouhodobě panovaly neshody ohledně přípravy dítěte na předání a společná komunikace mezi nimi nebyla na dobré úrovni. Otec u opatrovnického soudu podal v srpnu 2022 návrh na výkon rozhodnutí o úpravě styku. Matka v březnu 2023 navrhla novou úpravu styku z toho důvodu, že syn nemá podle ní o styk s otcem zájem, a dále navrhla zvýšit otci výživné. Otec v dubnu 2023 navrhl, aby dítě bylo svěřeno do jeho péče. Řízení o návrhu otce na výkon rozhodnutí o styku a návrhu rodičů na novou úpravu péče dosud u opatrovnického soudu probíhají.
Matka se s nezletilým v září 2023 přestěhovala do domu ke svým rodičům, kteří bydlí 475 km od původního bydliště rodiny. Matka změnila synovi trvalé bydliště bez souhlasu otce či opatrovnického soudu, přihlásila jej do tamní základní školy a k místní dětské lékařce.
Otec podal dne 3. 10. 2023 u opatrovnického soudu návrh na nařízení předběžného opatření podle § 102 občanského soudního řádu. Příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí dne 5. 10. 2023 podal u opatrovnického soudu návrh na vydání "speciálního" předběžného opatření podle § 452 zákona o zvláštních řízeních soudních.
Opatrovnický soud nejprve rozhodl o druhém návrhu OSPOD a usnesením ze dne 6. 10. 2023 nařídil předběžné opatření, kterým zatímně svěřil nezletilého do péče otce; uvedené předběžné opatření opatrovnický soud vydal na dobu tří měsíců.
Opatrovnický soud dospěl k závěru, že naléhavost zatímní úpravy byla osvědčena především zprávou spolupracujícího Městského úřadu v Bohumíně ze dne 4. 10. 2023, ze které vyplývá, že matka neumožnila prošetření výchovného prostředí ve svém bydlišti, přes poučení dlouhodobě brání otci ve styku s nezletilým a její chování vedlo k podání návrhu na výkon rozhodnutí ze strany otce. Matka nerespektuje rodičovská práva otce a neumožňuje mu jejich výkon; nyní rozhodla o významné otázce pro dítě, aniž by změnu trvalého bydliště, školy a pediatra projednala s otcem či podala návrh na nahrazení souhlasu k opatrovnickému soudu. Obava o zdravý sociální vývoj dítěte je důvodná; matka podle opatrovnického soudu postupuje v rozporu se zájmy nezletilého. Byť se opatrovnický soud "rychlé" předběžné opatření pokusil dne 6. 10. 2023 prostřednictvím Policie ČR vykonat, nestalo se tak, protože nikdo nebyl v době výkonu v místě bydliště zastižen.
Opatrovnický soud následně rozhodl o prvním návrhu ústavní stížností napadeným usnesením ze dne 10. 10. 2023 tak, že jej zamítl a nezletilému pro řízení o předběžném opatření jmenoval jiného kolizního opatrovníka. Opatrovnický soud dospěl k závěru, že byť by bylo návrhu otce s ohledem na všechny okolnosti namístě vyhovět, o svěření dítěte do jeho zatímní péče již bylo rozhodnuto tzv. speciálním předběžným opatřením k návrhu OSPOD; věc je tedy již rozhodnutá.
Odvolací soud k odvolání matky ústavní stížností napadeným usnesením ze dne 20. 10. 2023 první usnesení opatrovnického soudu ze dne 6. 10. 2023 změnil a návrh OSPOD na nařízení předběžného opatření podle § 452 zákona o zvláštních řízeních soudních zamítl. Byť je podle odvolacího soudu zřejmé, že dlouhodobě dochází k problémům při realizaci styku otce se synem a matka změnila trvalé bydliště nezletilého bez souhlasu otce, zatím nelze učinit závěr, že normální vývoj nezletilého je ohrožen; podmínky pro razantní zásah do života nezletilého zatím nebyly splněny. Opatrovnický soud nařídil tzv. speciální předběžné opatření, aniž měl řádně prověřeno, z jakých důvodů se stanovený styk otce s nezletilým neuskutečňuje v souladu s původním rozhodnutím. Dokud důvody nebudou řádně zjištěny, podmínky pro zatímní svěření dítěte do péče otce nejsou dány.
Odvolací soud následně ústavní stížností napadeným usnesením ze dne 8. 11. 2023 potvrdil druhé usnesení opatrovnického soudu ze dne 10. 10. 2023 ve výroku I., tzn., potvrdil zamítnutí návrhu otce na nařízení "běžného" předběžného opatření podle § 102 o. s. ř.; výrok II. prvostupňového usnesení ohledně jmenování jiného kolizního opatrovníka zrušil. Odvolací soud v odůvodnění odkázal na své předchozí rozhodnutí ze dne 20. 10. 2023 a uvedl, že nebyly-li splněny podmínky pro nařízení tzv. speciálního předběžného opatření k návrhu OSPOD, nebyly splněny podmínky ani k návrhu otce.
Matka v mezidobí podala návrh na nahrazení souhlasu s otcem se změnou trvalého bydliště syna u Okresního soudu v Karviné; řízení je vedeno pod sp. zn. 41 P a NC 319/2023. Opatrovnický soud jejímu návrhu na přenesení místní příslušnosti nevyhověl.
Stěžovatel tvrdí, že odvolací soud porušil jeho základní právo na ochranu rodinného života, protože předběžným opatřením nenařídil dítě zatímně svěřit do jeho péče. Otec svého syna naposledy smysluplně viděl v září 2023, z péče o dítě je od té doby fakticky vyloučen a styk nyní spočívá zcela na libovůli matky. Stěžovatel nemá o dítěti informace a není s ním ani v telefonickém kontaktu. Odvolací soud zmařil snahu OSPOD a opatrovnického soudu poskytnout stěžovateli a dítěti ochranu jejich základním právům, a to přesto, že OSPOD i opatrovnický soud poměry v rodině detailně znají a sledují vývoj věci od jejího počátku. Odvolací soud svým postupem "posvětil" nezákonné jednání matky, která se s dítětem bez souhlasu otce odstěhovala přibližně 500 km od původního bydliště, změnila synovi základní školu i dětského lékaře a dlouhodobě jím manipuluje. Matka svým nezákonným jednáním jednak brání výkonu soudy stanoveného styku, dále fakticky znemožňuje svěření dítěte do střídavé péče, které by v budoucnu připadalo v úvahu v probíhající hlavní větvi opatrovnického řízení.
Odvolací soud uvedl, že si byl při rozhodování vědom, že matka postupovala protiprávně, nezahájila-li řízení ve věci pro nezletilé dítě významné (o změně bydliště a změně školy nezletilého), nicméně neshledal, že by bylo v nejlepším zájmu nezletilého řešit rodičovský konflikt vyhověním návrhu na nařízení předběžného opatření. Skutkový stav ve věci samé zatím nebyl náležitě objasněn; bránění druhému rodiči ve styku automaticky neznamená, že změna péče je v nejlepším zájmu dítěte. Návrhy otce na určení základní školy a dětského lékaře nedílně souvisely s návrhem na změnu péče.
Ústavní stížnost je podle kolizního opatrovníka důvodná. Od původního rozhodnutí odvolacího soudu z roku 2020, jímž byl stanoven styk otce s dítětem, kolizní opatrovník řešil jednání matky, která otci bránila ve styku se synem, a to nejen při běžném styku, ale i prázdninovém. Matka tvrdila, že syn byl buď nemocen, nebo k otci nechtěl. Matku kolizní opatrovník několikrát poučil o nutnosti dodržovat rozhodnutí soudu, ta si u kolizního opatrovníka několikrát stěžovala na otce a jeho rodiče. Kolizní opatrovník výchovné prostředí u otce prošetřil a nehledal závažné nedostatky, od března 2023 matka s kolizním opatrovníkem nespolupracovala.
Podle matky je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná. Matka ve vyjádření uvádí, že účelem předběžného opatření není předjímat konečné rozhodnutí ve věci. Exekučně odejmout desetileté dítě předběžným opatřením z péče matky a svěřit jej do péče otce, u něhož syn odmítá přespávat a od kterého v minulosti utekl k matce, je v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, nadto bez zjištění názoru nezletilého. Z odborných vyjádření (lékařských zpráv a znaleckého posudku ze dne 8. 1. 2024) vyplývá, že nezletilý nesouhlasí se svěřením do péče otce. Výkon předběžného opatření by nezletilému mohl způsobit psychické trauma. Matka otci ve styku se synem nikdy nebránila; styk probíhal podle původního soudního rozhodnutí, naposledy se tak stalo 24. 9. 2023, před prázdninami syn od otce utekl. Nebyl-li styk několikrát realizován v letech 2022 až 2023, bylo to z důvodu nemoci syna či jeho neochoty být s otcem. Matka vždy otce informovala a nabídla mu náhradní termíny, které většinou odmítl. Od října 2023 otec syna navštívil pouze jednou v listopadu 2023, syn odmítl s otcem odjet do místa původního bydliště a otec nabídku přespání v novém domově matky a syna odmítl. Matka otci v prosinci opakovaně nabízela možnost společně trávit čas se synem (Štědrý den, ceremoniál v judu, pobyt na chatě atd.), avšak otec na nabídky nereagoval. Otec měl mít syna podle soudního rozhodnutí u sebe ode dne 30. 12. 2023, avšak pro dítě nepřijel, přijel 29. 12. 2023 ve večerních hodinách, kdy dítě nebylo doma a otec na ně nepočkal, pro syna nepřijel ani v dalším stanoveném termínu 12. 1. 2024.
Stěžovatel v replice rozvedl již uplatněné argumenty. Nad rámec již uvedeného zdůraznil, že není-li pro protizákonnou změnu bydliště prokázán objektivní přínos pro dítě, pak by přenesení osobních a finančních nákladů dopravy dítěte na nerezidentního rodiče mělo být zásadně nepřípustné (usnesení sp. zn. I. ÚS 955/15 ze dne 14. 3. 2017). Dítě nyní musí absolvovat několikrát za měsíc vzdálenost 1000 km v důsledku protiprávního jednání matky; soudy by měly přihlédnout k tomu, kdo se chová k dítěti ohleduplněji (usnesení sp. zn. I. ÚS 3911/19 ze dne 23. 6. 2020). Zohlednění výhod a nevýhod nového a původního bydliště bude možné učinit až v rámci řízení ve věci samé; do té doby je nezbytné zachovat stávající stav (zatímně jej upravit) předběžným opatřením. Odvolací soud si musel být vědom zoufalé situace stěžovatele, který se všemi způsoby snaží dosáhnout svého práva na styk se synem, měl využít všech dostupných prostředků k ochraně základních práv otce a syna, což neučinil. Otec rozporuje i jednotlivá tvrzení matky (ohledně neochoty nezletilého stýkat se s ním, traumatizujícího zážitku z pokusu o výkon původního předběžného opatření a ne-realizace jednotlivých styků) a zdůrazňuje závěr znalkyně, že matka manipuluje se synem.
Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný. Ústavní stížnost byla podána oprávněnou osobou [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]; je včasná a není nepřípustná podle § 75 odst.
Být spolu znamená pro rodiče a jejich děti jeden ze základních prvků rodinného života, a to i přes rozkoly ve vztazích mezi rodiči. Dítě má právo udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči a oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte (čl. 9 odst. 3 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte).
Při rozhodování ve věcech péče o děti je třeba vycházet z premisy, že dítě má právo na péči obou rodičů rovnocenně a práva obou rodičů na péči o dítě mají stejnou váhu [čl. 32 odst. 4 Listiny, čl. 8 Úmluvy ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, nález sp. zn. III. ÚS 440/2000 ze dne 7. 12. 2000 (N 185/20 SbNU 285); rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ("ESLP") ze dne 21. 2. 2006 ve věci Dostál proti České republice, č.
Ve všech rozhodnutích týkajících se péče o dítě a styku s dítětem musí být nejlepší zájmy dětí zohledněny jako prvořadé (čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte; srov. rozsudek ESLP ze dne 6. 7. 2010 ve věci Neulinger a Shuruk proti Švýcarsku, č. stížnosti 41615/07, §§ 134-135). Omezení styku mezi rodičem a dítětem proto musí vždy sledovat legitimní cíl nejlepšího zájmu dítěte a být mu přiměřené [nález sp. zn. I. ÚS 1079/17 ze dne 26. 7.
V nálezu sp. zn. IV. ÚS 2630/19 ze dne 27. 11. 2019 (N 200/97 SbNU 143) se Ústavní soud zabýval ústavností postupu soudů, které svěřily tři nezletilé do péče otce žijícího na Novém Zélandu, aniž by zároveň upravily styk s matkou žijící v České republice. Zde Ústavní soud přímo potvrdil výše uvedená východiska rozhodování v opatrovnických věcech; dospěl k závěru, že ne-rozhodnutí o styku nezletilých s rodičem, kterému děti nebyly svěřeny do péče, a odsunutí řešení tohoto problému na pozdější dobu, představuje porušení základních práv rodiče a ve výsledku i porušení základních práv nezletilých dětí, které mají právo být v péči obou rodičů.
Je-li ve standardních případech v nejlepším zájmu dítěte udržet rodinné a osobní vazby, vyvíjet se ve zdravém prostředí a udržovat kontakt s oběma rodiči [nález sp. zn. III. ÚS 428/19 ze dne 30. 7.
V usnesení sp. zn. I. ÚS 955/15 se Ústavní soud zabýval ústavností úpravy styku v případě, kdy se matka s dítětem protiprávně od...
Předběžné opatření je důležitý nástroj pro rychlou ochranu práv a zájmů dítěte v situacích, kdy je ohrožen jeho vývoj nebo blaho. Je však nezbytné, aby návrh na předběžné opatření byl pečlivě připraven a doložen relevantními důkazy.
tags: #predbezne #opatreni #ohrozeni #ditete #podminky