Opatření proti plísni brambor ekologické zemědělství

02.11.2025

Základem ekologického zemědělství je holistické chápání přírody, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje.

Počátky ekologického zemědělství v ČR sahají do konce roku 1990, kdy bylo založeno pět svazů sdružující ekologické zemědělce. V roce 1993 již bylo registrováno 135 ekologických podniků, které hospodařily na ploše kolem 15 tisíc hektarů. V roce 1999 se ekologicky obhospodařovaná plocha zvýšila na 98 tisíc hektarů a počet registrovaných podniků se zvýšil na 365. Ekologicky hospodařící podniky v roce 1999 tak představují 2,3 % plochy zemědělské půdy v ČR.

Od počátku se všechny ekopodniky řídily metodickými pokyny pro ekologické zemědělství a v roce 2000 vstoupil v platnost i „Zákon č. 242 / 2000 Sb., o ekologickém zemědělství“ a následně „Vyhláška Ministerstva zemědělství č.

Osvědčení o původu bioproduktu vydává kontrolní orgán a produkt je označen tak, že k jeho názvu je přidáno slovo „bio“ a - nevylučuje-li to povaha bioproduktu - i grafický znak.

Brambory jsou neodmyslitelnou součástí pěstovaných plodin v ekologickém podniku. Nedosahují velkých ploch a většinou se plocha biobrambor v jednom podniku pohybuje pod hranicí jednoho hektaru. Celkem jsou biobrambory v ČR pěstovány na ploše kolem 200 ha.

Čtěte také: Program rozvoje venkova a klima

Snížení variability výnosu a výtěžnosti tržních hlíz u brambor v ekologickém pěstování a také snížení rozdílu výnosů mezi oběma způsoby pěstování - ekologickém a konvenčním vyžadují dodržení zásad, které omezí negativní projev neovlivnitelných činitelů.

Zásady pěstování biobrambor

Celý systém osevního postupu biofarmy je zaměřen na hospodaření se živinami a jejich efektivní využití. Brambory patří k plodinám, kde je export organické hmoty poměrně velký - až 65 %, z půdy tedy více odčerpávají nežli zanechávají. Náhradu exportované organické hmoty v osevním postupu je to nutné řešit jetelovinami, jetelotrávami a luskovinami.

Na předplodinu jsou brambory nenáročné, ale jsou náročné na stav zaplevelení, které předpolodina zanechává. Naopak brambory jako předplodina po správně prováděné mechanické kultivaci zanechávají ornici v dobrém kulturním stavu. Při pěstování brambor na stejném pozemku je doporučována minimálně tříletá přestávka. Brambory jsou řazeny převážně po obilninách a dovolí-li to podmínky, je vhodné jejich nižší předplodinovou hodnotu zlepšit pěstováním meziplodin.

Velmi důležitý je výběr pozemku.
Vhodné jsou pozemky, kde je dobré proudění vzduchu, které je významné pro rychlé osychání rostlin.
Nevhodné jsou údolní pozemky s nebezpečím mrazíků, s pomalejším osycháním rosy a větším tlakem plísně bramborové.
Vhodné jsou půdy s dostatečnou mocností ornice, které udržují dobrý vzdušní a vodní režim.
Těžké, lehké, kamenité a mělké půdy jsou nevhodné.

Brambory vyžadují dobře prokypřenou ornici, která dává možnost růstu stolonů a zvětšování objemu hlíz. Nenahraditelným zásahem po sklizni obilnin je podmítka, která šetří půdní vláhu, má plevelohubný účinek a ulehčí zpracování půdy na podzim. Podzimní orbou zapravujeme organická hnojiva. Provádíme ji za vhodného vlhkostního stavu tak, aby byla schopna drobit. Postačuje středně hluboká orba nebo orba na plnou mocnost ornice bez zvyšování podílu kamene.

Hnojení

Základním hnojivem pro ekologické pěstování brambor je chlévský hnůj, který je hlavním zdrojem potřebným makro i mikroprvků. Čím čerstvější (méně uleželý) je hnůj, tím dříve a v menších dávkách by měl být aplikován. Porost brambor nemá trpět nedostatkem živin a dávka hnoje (25 - 50 t.ha-1) má odpovídat potřebě rostlin v závislosti na druhu půdy a její úrodnosti. Chlévský hnůj zapravujeme na podzim. Zapravení na jaře může v letech s nižším úhrnem srážek zhoršit zásobení rostlin vodou a zvyšuje i nebezpečí výskytu strupovitosti hlíz - zejména u odrůd s nižší odolností vůči strupovitosti.

Čtěte také: Podmínky pro nařízení předběžného opatření

Kejdu používáme opatrně a vždy kvalitní s požadovaným obsahem sušiny (minimálně 8 %). Po aplikaci kejdy je obvyklý vyšší výskyt plevelů. Močůvka zhoršuje chuť brambor a může způsobit šednutí dužniny. Sláma je méně vhodným organickým hnojivem. Po jejím zaorání se setkáváme s výrazně vyšším výskytem strupovitosti.

Výběr odrůd a sadby

Pro ekologického zemědělce jsou vhodné odrůdy s kratší vegetační dobou, proto volí odrůdy s rychlým počátečním růstem, které nasazují menší počet hlíz a vykazují vyšší odolnost proti chorobám - zvláště proti plísni bramborové. U produkce, kde jsou hlízy tržně upravovány (praní, kartáčování), je třeba volit odrůdy, které tyto úpravu snáší. Předpokladem využití výnosového potenciálu odrůd je použití kvalitní sadby.

Zákon č. 242 / 2000 Sb., o ekologickém zemědělství předpokládá, že od 31. 12. 2003 již nebude možné v ekologickém zemědělství použít jiný rozmnožovací materiál než ekologického původu. Vlastní sadba se většinou vysazuje bez přetřídění. Přesto se vyplatí ji velikostně přetřídit. Práce sazeče je pak kvalitní, s menším počtem „dvojáků“ nebo naopak vynechaných míst. Odklíčení sadby v průběhu skladování a těsně před výsadbou je nevhodné a nelze je doporučit.

U sadby pro ekologické pěstování brambor je biologická příprava významné opatření, které zvyšuje stabilitu výnosu a následně výtěžnosti konzumních hlíz. Pěstitel brambor v ekologickém zemědělství by proto měl vždy použít sadbu biologicky připravenou naklíčením nebo narašením.

Optimální hustota porostu je asi 42 - 44 tisíc rostlin na 1 hektar. To vytváří podmínky pro osychání porostu a oddaluje výskyt plísně bramborové. Při určení termínu sázení by mělo být respektováno staré pořekadlo „Zasaď mě brzo, vzejdu, až budu chtít, zasaď mě v pravý čas, vzejdu brzo“.

Čtěte také: Podmínky agroenvironmentálních opatření

Péče o porost

Účinné je střídání proorávky a vláčení. Tento postup lze bez obtíží provádět až do vzejití. Zvláštní opatrnosti je třeba při vzcházení (vzhledem ke křehkosti klíčků). Po vzejití spočívá další ošetření v kypření meziřádků pomocí pleček nebo hroubkovačů. Vzhledem k nebezpečí poškození rostlin platí: čím větší je bramborový trs, tím opatrněji plečkujeme.

Ochrana proti chorobám a škůdcům při ekologickém pěstování brambor spočívá v dodržování odstupu v pěstování, kvalitě agrotechnických zásahů a kvalitě sadby. Přípravky proti plísni bramborové a mandelince bramborové mohou být voleny jen z těch, které jsou uvedeny v seznamu přípravků a ostatních prostředků na ochranu rostlin, publikovaném ve Vyhlášce č.

Ukončení vegetace a sklizeň

Mechanické zničení natě je možné provést za podmínek, kdy rozbitá nať velmi rychle zaschne, což zabrání napadení hlíz plísní bramborovou. Obecně lze doporučit ukončení vegetace, když nať je napadena plísní bramborovou v rozmezí 10 - 20 %. Ukončení vegetace při vyšším napadení natě je možné připustit pouze je-li delší období beze srážek, je rychlé osychání rosy a nejedná se o rizikové lokality.

Časový odstup dvou týdnů od zničení natě je dostačující pro vyzrání - dostatečné zpevnění slupky. Vyorání by se nemělo provádět při teplotě pod 5 °C a nad 25 °C. Hlízy jsou více citlivé na mechanické poškození. Třídění je třeba provádět při teplotě hlíz nad 10 °C.

Předpokladem dobrého skladování je nízké poškození hlíz, oschnutí a zahojení hlíz v krátké době (2 týdny). Dvoutýdenní hojící období je charakterizováno tvorbou korkového pletiva na poraněných místech a zvýšeným dýcháním.

Plíseň bramborová (Phytophthora infestans)

Každý pěstitel brambor se s ní už setkal nebo o ní alespoň slyšel. Plíseň bramborová představuje jedno z nejzávažnějších onemocnění této plodiny, které dokáže během několika dnů zničit celou úrodu. Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) je houbová choroba, které napadá nejen brambory, ale i další rostliny z čeledi lilkovitých. Nejrychleji se šíří ve vlhkém počasí a během deštů, kdy dokáže snadno zničit většinu úrody. Z počátku se choroba projevuje ohniskovitě, tedy jen na některých rostlinách, ale velmi rychle se rozšíří i na zbytek porostu.

První příznaky plísně na bramborách se obvykle objevují na listech v podobě vodnatých zelených či hnědých skvrn, které postrádají jasné ohraničení. Ty se postupně rozšiřují po celém listu, později černají, až nakonec odumírá celá nať. Kromě listů a stonků plíseň bramborová napadá i hlízy a plody. Ty jsou infikovány sporangiemi, které déšť smývá z napadené natě do půdy, která se poté sama stává kontaminovanou. V pokročilém stádiu dochází k černání a odumírání celých rostlin a na hlízách se objevují hnědé propadající se skvrny.

Plíseň bramborová napadá hlízy nejčastěji ve vegetaci, nicméně k jejich infekci může dojít i v průběhu sklizně, pokud hlízy přijdou do kontaktu s napadenou natí nebo silně kontaminovanou půdou.

Prevence a ochrana proti plísni bramborové v ekologickém zemědělství

V rámci prevence je důležité pro pěstování plodin zvolit vhodnou lokalitu s dobrou cirkulací vzduchu, ideálně ne v blízkosti vodních toků. Doporučujeme používat uznanou (certifikovanou) sadbu, dodržovat správné spony výsadby pro lepší provzdušnění porostu a dbát i na dostatečnou vzdálenost mezi výsadbami bramboru a rajčat. Vhodnou prevencí je také použití chemické ochrany rostlin. Sem spadá zejména použití fungicidních přípravků, které spolehlivé chrání brambory i další plodiny proti široké škále houbových a bakteriálních chorob. V posledních letech roste zájem o ekologický způsob ochrany.

Při napadení rostlin je nezbytná okamžitá reakce. Proto ihned zahradnickými nůžkami odstraňte napadené části rostlin a aplikujte vhodný postřik proti plísním. Dbejte na to, abyste odstranili skutečně všechny napadené části rostlin, jinak se bude nákaza dále šířit. Zkontrolujte proto také okolí napadené rostliny, jestli už se plíseň neuchytila na jejích nejbližších sousedech.

Plíseň bramborová je závažná choroba rostlin, která vyžaduje okamžité a důsledné řešení. Kombinace preventivních opatření, správné výsadby a včasné reakce na první příznaky dokáže významně snížit riziko napadení úrody a drastických ztrát na výnosech plodin.

Domácí postřiky proti plísni bramborové

V boji proti plísni bramborové nemusíte spoléhat pouze na chemické přípravky. Existuje také řada domácích řešení, která jsou šetrná k životnímu prostředí a jsou efektivní prevencí této choroby. Připravili jsme pro vás proti návod na 3 jednoduché a účinné domácí postřiky, které si snadno připravíte doma z běžně dostupných surovin.

Česnekový roztok

Česnek je nejen oblíbenou ingrediencí v kuchyni, ale také účinným prostředkem v boji proti plísním či škůdcům na zahradě. Díky svým přirozeným fungicidním vlastnostem se česnekový roztok stal populární volbou mezi zahrádkáři, kteří hledají ekologické alternativy k chemickým přípravkům.

Oloupejte česnek a rozlisujte jej pomocí klasického kuchyňského lisu na česnek.
Vložte česnek do sklenice nebo jiné nádoby, přidejte půl litru vody a umístěte nádobu do lednice.
Zde ponechte roztok louhovat cca po dobu 2-3 dnů.

Skořice a hřebíček

Aromatická skořice s hřebíčkem skvěle dochutí pokrmy i nápoje, ale neztratí se ani v boji proti plísním na rostlinách.

Skořici a hřebíček nasypte do sklenice, zalejte vodou a ponechte louhovat přes noc.
Vyzkoušejte tento přírodní prostředek k posílení obranyschopnosti rostlin proti plísním a dalším chorobám!