Opatření Evropské unie v oblasti klimatu

Základní kámen mezinárodní klimatické politiky tvoří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), na kterou navazoval Kjótský protokol (1997) a později Pařížská dohoda (2015). Evropská unie se profiluje jako klimatický lídr a od roku 2019 naplňuje Evropskou zelenou dohodu, která usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Důležitý je také balíček „Fit for 55“, jenž stanoví závazek snížit emise o 55 % do roku 2030. Tyto cíle zakotvuje právně závazný Evropský klimatický zákon (2021). ČR přijímá evropské závazky prostřednictvím národních strategií. Mezi hlavní dokumenty patří Politika ochrany klimatu ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, a také Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP).

Strategické dokumenty a iniciativy EU

Zde nabízíme přehled nejvýznamnějších politických a strategických dokumentů týkajících se změny klimatu a jeho ochrany:

• Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (2021)
• Posouzení dopadů
• Shrnutí posouzení dopadů

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu - nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM/2021/82 final), který 24. února 2021 přijala Evropská komise. Strategie stanoví, jak se může Evropská unie přizpůsobit nevyhnutelným dopadům změny klimatu a stát se klimaticky odolnou do roku 2050.

Předchozí (první) Adaptační strategii EU schválila Evropská Komise v dubnu 2013 a zveřejnila společně s rozsáhlou dopadovou studií a několika průvodními dokumenty. Revidovaná strategie má čtyři hlavní cíle: učinit přizpůsobení chytřejším, rychlejším a systematičtějším a posílit mezinárodní aktivity v oblasti adaptace na změnu klimatu.

Čtěte také: Program rozvoje venkova a klima

Chytřejší adaptace

Opatření v oblasti adaptace musí vycházet z kvalitních dat a nástrojů pro hodnocení rizik, které budou dostupné všem - od rodin stavějících domy, přes podniky v pobřežních oblastech až po zemědělce plánující výsadbu plodin.

K dosažení tohoto cíle strategie navrhuje opatření, která posunou hranice znalostí v oblasti adaptace tak, abychom mohli shromažďovat více a kvalitnějších údajů o rizicích a ztrátách souvisejících s klimatem a dále rozvíjet platformu Climate-ADAPT jako evropské znalostní centrum pro adaptaci.

Rychlejší adaptace

Dopady změny klimatu již pociťujeme, a proto se musíme přizpůsobovat rychleji a komplexněji.

Strategie se proto zaměřuje na vývoj a zavádění adaptačních řešení, která pomáhají snižovat klimatická rizika, zvyšovat ochranu před klimatickými dopady a zajišťovat dostupnost sladké vody.

Systematičtější adaptace

Změna klimatu ovlivní všechny úrovně společnosti a všechna odvětví hospodářství, proto musí být adaptační opatření rovněž systematická.

Čtěte také: Plíseň brambor: Prevence a řešení v ekologickém zemědělství

Evropská komise bude nadále aktivně začleňovat otázky klimatické odolnosti do všech relevantních oblastí politiky.

Podpoří další rozvoj a realizaci adaptačních strategií a plánů na všech úrovních správy s důrazem na tři průřezové priority:

• integrace adaptace do makrofiskální politiky,
• přírodě blízká adaptační řešení,
• místní adaptační opatření.

Posílení mezinárodních aktivit v oblasti klimatické odolnosti

EU navýší podporu mezinárodní klimatické odolnosti a připravenosti prostřednictvím poskytnutí zdrojů, stanovením prioritních opatření a zvýšením účinnosti, a to zejména rozšířením mezinárodního financování a posílením globální spolupráce a výměny zkušeností v oblasti adaptace.

Evropská komise oznámila novou, ambicióznější Strategii EU pro adaptaci v rámci Evropské zelené dohody v prosinci 2019.

Strategie navazuje na hodnocení z roku 2018 (doplněné pracovním dokumentem pracovníků Komise),které se týkalo původní Strategie EU pro adaptaci z roku 2013.

Čtěte také: Podmínky pro nařízení předběžného opatření

Před přípravou nové strategie proběhla otevřená veřejná konzultace mezi květnem a srpnem 2020.

Další iniciativy a nástroje

• Climate-ADAPT: Evropský informační portál pro adaptaci na změnu klimatu. Obsahuje data, užitečné pomůcky pro adaptaci, mapové podklady, informace o adaptačních projektech a opatřeních a mnoho jiného.

• Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky: Pakt starostů a primátorů EU v oblasti klimatu a energetiky sdružuje tisíce místních samospráv, které chtějí zajistit lepší budoucnost pro své obyvatele. Vstupem do iniciativy se dobrovolně zavazují k zavedení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Místní orgány, které se připojí k Paktu starostů a primátorů EU, se zavazují snižovat emise skleníkových plynů na svém území, zvyšovat svoji odolnost a připravovat se na nepříznivé dopady změny klimatu a bojovat s energetickou chudobou, jejíž řešení je jedním z klíčových kroků k zajištění spravedlivé transformace.

  Zároveň se zavazují, že do dvou let od formálního připojení k iniciativě předloží akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP), který je klíčovým realizačním nástrojem.

• Fit for 55: Fit for 55, balíček legislativních návrhů, který podporuje snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990, byl Evropskou komisí představen v červenci 2021. Balíček obsahuje jak návrhy upravující stávající směrnice či nařízení, tak úplně nové legislativní návrhy, přičemž se zaměřuje na oblasti, jako je obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), uhlíkové vyrovnání na hranicích, energetiku a paliva či využívání půdy a lesnictví. V neposlední řadě pak přináší podpůrná opatření, jejichž cílem je učinit transformaci sociálně spravedlivější.

  Většina legislativních návrhů balíčku byla již schválena (např. reforma systému obchodování s emisními povolenkami) a vstoupila v platnost, přičemž jejich významná část byla dojednaná za českého předsednictví Radě EU2, které probíhalo v druhé polovině roku 2022.

  Fit for 55 je součástí širší strategie Evropské unie (EU) k dosažení uhlíkové (klimatické) neutrality do roku 2050 známé jako Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Zelená dohoda byla představena Evropskou komisí v roce 2019, načež byla v roce 2020 odsouhlasena členskými zeměmi. V létě 2021 pak nabyl účinnosti Evropský právní rámec pro klima, známý též jako Evropský klimatický zákon (European Climate Law), který činí dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 právně závazným.

Česká republika a ochrana klimatu

Strategie ochrany klimatu České republiky byla prezentována Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (dále jen „Národní program“) z roku 2004. V roce 2007 bylo provedeno vyhodnocení Národního programu z hlediska účinků a ekonomických možností přijatých opatření včetně srovnání výchozího stavu a redukce emisí dosažené od přijetí Národního programu.

Z vyhodnocení Národního programu vyplynulo, že během několika let došlo v rámci většiny sektorů k významnému pokroku v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Na druhé straně má Česká republika stále poměrně nepříznivé ukazatele z hlediska energetické náročnosti a produkce emisí skleníkových plynů na obyvatele, resp. jednotku HDP. Jako problematický se rovněž jeví sektor dopravy, jehož emise vykazují trvalý meziroční nárůst.

Proto byla zpracována nová Politika ochrany klimatu v České republice, která nahrazuje Národní program z roku 2004. Politika ochrany klimatu v České republice byla schválena usnesením vlády č. 207 ze dne 22. března 2017. Průběžné hodnocení proběhlo v roce 2021 a mj. na jeho základě byla v roce 2024 připravena a v roce 2025 schválena poradou vedení MŽP aktualizace POK pro období 2025 až 2050.

Aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice pro období 2025 až 2050 navazuje na Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu z prosince 2024 a slouží jako jeho prováděcí dokument pro oblast ochrany klimatu.

Hlavním cílem České republiky je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o alespoň 55 % ve srovnání s rokem 1990. Dlouhodobým cílem Aktualizace POK je postupně směřovat k cíli klimatické neutrality do roku 2050.

Dokument počítá se zavedením přibližně 70 opatření v oblastech energetiky, průmyslu, dopravy, budov, hospodaření v krajině a odpadového hospodářství, včetně celé řady dalších opatření průřezového charakteru. Politika ochrany klimatu v České republice nahrazuje Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR z roku 2004. Definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a její Kjótský protokol, Pařížská dohoda a závazky vyplývající z legislativy Evropské unie).

Tato strategie v oblasti ochrany klimatu se zaměřuje na období 2017 až 2030, s výhledem do roku 2050, a měla by tak přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízko-emisní hospodářství ČR.

Snižování emisí skleníkových plynů

Snižování emisí skleníkových plynů a posilování jejich propadů (mitigace) je nedílnou součástí řešení změny klimatu a jejích negativních dopadů. Emise a propady hlavních skleníkových plynů jsou pravidelně kontrolovány Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu formou inventarizace.

Inventarizace je prováděna v souladu s metodikou Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). V ČR nese zodpovědnost za správné fungování Národního Inventarizačního Systému (NIS) Ministerstvo životního prostředí, které pověřilo Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) jako organizaci zodpovědnou za koordinaci přípravy inventarizace a požadovaných datových i textových výstupů.

Z hlediska jednotlivých plynů je nejvýznamnějším skleníkovým plynem oxid uhličitý (CO2) s podílem 80,9 % na celkových emisích, následovaný methan (CH4) 11,5 %, oxid dusný (N2O) 3,9 % a F-plyny 3,8 %. Nejvýznamnější kategorií inventarizace je sektor energetiky, odkud pochází 77,5 % celkových emisí skleníkových plynů, převážně CO2.

Klimatický cíl pro rok 2040

Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh ovšem vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle Evropské komise (EK) „poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“. Posílí rovněž předvídatelnost a stabilitu, kterou investoři a podniky potřebují při přechodu EU na čistou energii, uvádí EK.

Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu.

Postoj České republiky

Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent. Podle informací ČTK je nynější český postoj, pokud jde o tyto cíle, spíše realističtější a Praha vždy v minulosti při debatách o tomto tématu zmiňovala spíše cíl 75 až 80 procent. Podle Česka musí být cíle „realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady“.

Česká republika s tím podle něj nesouhlasí a podobný názor vyjádřily i další země, například Polsko.

Nesouhlasné stanovisko zopakoval Fiala i ve středu po jednání české vlády a prohlásil, že je třeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty.

Uhlíková neutralita do roku 2050

Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.

Oxid uhličitý je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru. To vede k růstu průměrné globální teploty.

tags: #opatreni #Evropske #unie #v #oblasti #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Ubytování v Moravici pro školy v přírodě
• Definice a Struktura Ekosystému
• Kalendáře s informacemi o třídění odpadu
• Informace o ekologických zónách v Rakousku
• O vzniku minerálů