V minulém století - 20. století, konkrétně 11. prosince 1929, byla na žádost školského inspektora E. Drobila zřízena škola v Mladém se třemi postupnými třídami, do kterých nastoupilo 56 dětí. Po jednání obecního úřadu o umístění bylo 1. patro domu č. 30 (majitel pan Ortmann) upraveno na třídy. Výuka začala 17. listopadu. Postupně byla škola organizována jako čtyřtřídní, od školního roku 1939/40 jako pětitřídní.
Od 15. října ve školním roce 1940/41 byly zabaveny všechny učebnice a knihy a od 3. ročníku byla zahájena povinná výuka němčiny. Během následujících let byl zredukován počet tříd na dvě. Ve školním roce 1944/45 byly zabrány učebny školy a žáci dostávali úkoly na doma v hostinci „Družstevní dům.“ V březnu 1945 (23.3.) nálet poškodil obec, rodiny s dětmi se odstěhovaly na venkov a výuka skončila zcela. Po osvobození v květnu 1945 učitelé opravili školu v navrácených prostorách a 22. května byla obnovena výuka.
Ve školním roce 1946/47 byla zahájena výuka ruského jazyka od 4. ročníku. Školní rok 1947/48 - škola fungovala opět jako čtyřtřídní. V následujícím roce byl zcela změněn školský zákon a vydány nové osnovy. V lednu 1952 se obec Mladé připojila k městu České Budějovice a současně byla pro školu zřízena družina (umístěna v budově MNV). Během školního roku 1951/52 bylo vybudováno školní hřiště naproti škole za finanční podpory SRPŠ. Od března 1953 fungovala kromě družiny i školní kuchyně s jídelnou v bývalém hostinci u Šimků v č.p.
Významným krokem byl školní rok 1957/58, kdy za pomoci rodičů a obyvatel Mladého byla zahájena v akci Z výstavba nové školy. Náklady činily 501.982 Kčs. Slavnostní otevření školy se konalo 31. srpna 1958. Ve škole byla vybudována i kuchyně s jídelnou, kterou využívala družina. Ve školním roce 1960/61 začali žáci dostávat zdarma učebnice a školní potřeby. Škola byla organizována jako základní devítiletá škola s 1.- 5. ročníkem. Na školních pozemcích žáci pěstovali v rámci výuky a zájmových kroužků plodiny pro školní kuchyni - na záhonech i ve sklenících, chovali slepice, králíky, holuby.
Od školního roku 1976/77 vyučování probíhalo podle nových osnov - 1. stupeň ZŠ od 1. do 4. třídy. Ve školním roce 1978/79 začala výstavba mateřské školy a jeslí, čímž zaniklo školní hřiště. Ve školním roce 1980/81 byla škola vybavena první audiovizuální technikou (magnetofon, gramofon, televizor a promítač) a zároveň modernizována novým nábytkem (lavice a židle). I během dalších let rodiče pomáhali v rámci brigád při různých opravách školy i úpravách jejího okolí. V roce 1985 škola zorganizovala 1. slavnostní akademii v Družstevním domě pro veřejnost.
Čtěte také: Výlet do opuštěné chaty
Od září 1991 školní družina užívala prostor v bývalém objektu jeslí (po provedených provozních úpravách). Ve školním roce 1992/93 navázala škola spolupráci s rakouskou školou (vzájemné návštěvy žáků s učiteli). Plynovým topením byla škola modernizována ve školním roce 1994/95 - 1. a 2. třída se učila podle osnov „Obecná škola“, cizí jazyky byly zatím na prvním stupni pouze zájmově. V červnu 1995 byla provedena kompletní výměna střechy školy. Od tohoto roku si všichni žáci kromě žáků první třídy kupují sami sešity a školní potřeby. Školní rok 1995/96 znamenal změnu, škola se stala znovu pětitřídní, ve 4. a 5. ročníku se začal vyučovat anglický jazyk. V roce 1997/98 - ve všech třídách prvního stupně se již vyučuje podle projektu „Obecná škola.“
Od 1. ledna 2001 se ZŠ stala právním subjektem a byly k ní přičleněny dvě MŠ - MŠ Novohradská 66 a MŠ Kališnická 5. Ve školním roce 2001/2002 se sešli žáci a pedagogové na společném pobytu na Šumavě o jarních prázdninách. V dalším školním roce byly takto naplánovány společně strávené prázdniny podzimní.
V roce 2005/2006 založeno Sdružení rodičů a přátel školy v Mladém; zahájen dlouhodobý projekt společného setkávání předškolních dětí s prvňáčky v ZŠ (Těšíme se do školy). V roce 2007 probíhala během prázdnin 1. etapa rekonstrukce školy - v hospodářském pavilonu MŠ vznikla nová jídelna pro žáky ZŠ, modernizována byla i kuchyně. Zároveň probíhala modernizace pavilonu MŠ, který sloužil pro potřeby školní družiny (družina zde byla až do června 2008). Ve školním roce 2007/08 byla zahájena výuka v 1. třídě podle ŠVP ZV „Škola pro život“.
Od června 2008 do prosince 2008 probíhaly v ZŠ stavební práce. Na konci srpna byla dokončena 1. etapa rekonstrukce a bylo zkolaudováno přízemí školy. Jedna třída se změnila na odbornou počítačovou učebnu (byla zde vyměněna okna a nově rozvedena elektrická instalace, rekonstruována byla i podlaha), byla upravena šatna a sklad v suterénu, který byl připraven pro umístění keramické pece. K zlepšení estetického vzhledu přispěla výměna staré dlažby na chodbách a v šatně a rekonstrukce topení, neboť bývalé nevzhledné trubky od topení byly vedeny po povrchu chodby. Od září 2008 do poloviny ledna 2009 se ještě žáci ze všech pěti tříd učili v přízemí budovy. Školní družina přestala využívat prostory v MŠ a byla přemístěna do budovy ZŠ. Současně s probíhající výukou pokračovala nástavba školy.
V lednu 2009 byla zkolaudována celá škola: výtah v 1.p.p., 1. n.p. a 2. n.p., a nástavba v úrovni 2. n.p. V průběhu ledna a počátkem února 2009 byly všechny nové prostory vybaveny novým nábytkem a začaly být využívány. 12. února 2009 se konal den otevřených dveří pro veřejnost.
Čtěte také: Výlety do divočiny blízko Pardubic
Ve školním roce 2009/10 rekonstrukce školy pokračovala úpravami školní zahrady, kde byly opraveny chodníky a instalovány nové herní prvky, pískoviště a altán. Na počátku školního roku 2010/11 proběhla modernizace počítačové učebny (15 nových PC), do dalších dvou tříd byly zakoupeny interaktivní tabule. V prostorách českobudějovické radnice proběhla výstava výtvarných prací žáků ZŠ. Pro rok 2014/2015 byly použity výtvarné práce žáků naší školy pro kalendář vydávaný Magistrátem města ČB. Rok 2017/2018 se nesl ve znamení oslav 60 let od otevření nové budovy ZŠ v Mladém, kdy probíhal projekt „Šedesátka na krku, a přesto MLADÉ“.
Kromě historického kontextu je zajímavé podívat se na diskuse týkající se Šumavy z vědeckého hlediska. Účastníci vědecké konference doporučují na Šumavě kácet, zatímco jiní vědci se proti kácení staví. Kromě konkrétních argumentů, kterých z obou stran zaznělo nepočítaně, stojí za povšimnutí vědecká erudice těch, kdo se z pozice vědce k Šumavě vyjadřují. Zejména proto, že věda není jen hromadění faktů a jejich výklad, ale jde také o způsob myšlení a o způsob hodnocení argumentů.
Dnešní vědec musí výsledky svých bádání publikovat ve vědeckém tisku, zejména ve vědeckých časopisech. Co není publikováno, jako by nebylo. Jen díky publikacím mohou ostatní vědci prověřovat, zda výsledky vycházejí ze správně sebraných dat a zda data byla správně vyhodnocena a interpretována. Předtím, než vědecká práce vyjde tiskem v některém vědeckém časopise, je její rukopis podroben recenzím, ve slušných časopisech anonymním. Článek je publikován jen tehdy, jsou-li recenze příznivé a doporučí jej k publikaci.
Jelikož věda je v pravém slova smyslu mezinárodní, jsou mezinárodní i vědecké časopisy a alespoň v přírodních vědách je normou publikace v angličtině. Ruku v ruce s tím jde hodnocení kvality práce jednotlivých vědců. Stalo se již ve vědeckém světě standardem, že kvalita práce výzkumníků je posuzována podle množství a kvality publikovaných vědeckých článků. Kvalita se mimo jiné měří citovaností článků - zjednodušeně řečeno, čím je článek více citován, tím je považován za kvalitnější. V konečném důsledku jsou to zase publikace, které ukáží, zda a jak byl výzkum úspěšný.
Zajímavý pohled nabízí publikační statistiky těch, kdo se pod označením vědec angažují v diskusích okolo Šumavy.Údaje byly získány z veřejné databáze Web of Science (WOS) v průběhu druhé poloviny listopadu až první poloviny prosince 2011. Údaj Publikace označuje počet vědeckých publikací, na nichž se daná osoba podílela jako autor či spoluautor, není zohledněno pořadí autorů. Údaj Citace udává, kolikrát byly vědecké články autora citovány, nejsou zohledněny autocitace. Publikace byly ve WOS vyhledávány dle jména autora (v případě jmen s diakritikou i ve všech variantách). Byly vybírány všechny typy dokumentů obsažených v databázi WOS, tj. osoby, které se veřejně angažují na jedné či druhé straně sporu.
Čtěte také: Školy v přírodě a aktivity
Výsledky ukazují zjevný nepoměr v množství a kvalitě vědeckých publikací mezi oběma stranami sporu. Až na výjimky publikují zastánci přístupu současného vedení NP Šumava výrazně méně vědeckých článků a jejich články jsou také méně citované, tedy méně kvalitní. Tento nepoměr je ještě výraznější v posledních deseti letech, což ukazuje na to, že vědci oponující současnému vedení NP Šumava patří i v posledních letech mezi vědce aktivní a produkující kvalitnější publikace.
Tyto scientometrické statistiky nejsou samozřejmě všemocné, nicméně v tom, aby nám pomohly odlišit skutečné vědce od těch, kteří vědu jen předstírají, jsou velmi užitečné. Scientometrie má naopak jednu nespornou výhodu - citační statistiky měří všem stejně a nelze je zvenčí ovlivňovat, ani sebelépe zaplacenou PR agenturou. Avšak nepoměr v množství a kvalitě vědecké práce osob z obou stran sporu je tak výrazný, že pravděpodobně ani jiné přístupy hodnocení by nepřinesly výrazně jiné výsledky.
Kritici také mohou namítnout, že vědci jsou teoretici a nemají ponětí o tom, jak se chovat v praxi. To je ovšem velmi zavádějící argument. Ochrana přírody, podobně jako např. lékařství, by měla vycházet především z vědeckých poznatků. Zásahy do přírodního dění by měly probíhat též na vědeckém základě a měly by být vyhodnocovány vědeckými postupy. I proto je tak důležitá vědecká erudice těch, kdo se angažují ve sporech o tom, jak nakládat s nějakým územím či druhem. Spor o Šumavu je sporem odborným, je ale také sporem právním, hodnotovým a sporem různých zájmových skupin.
I nevědci mají právo se k dění na Šumavě vyjadřovat a prosazovat své pohledy na věc. Ale neměli by se prohlašovat za vědce a svá stanoviska vydávat za vědecká.
tags: #opustena #skola #v #prirode #sumava #historie