Opylovači a jejich rozložení v přírodě

Je květen a okolo nás právě teď všechno kvete, voní a bzučí. Svojí barvou a vůní lákají květy opylovače. Je jich ale dost? V posledních letech bývá v době kvetení mezi květy tišeji, odborníci i laici zaznamenávají úbytek opylovačů a přitom 87 hlavních potravinových plodin na celém světě je zcela nebo částečně závislých na opylení. Téma ochrany opylovačů se stává po právu důležitým, objevuje ho veřejnost i média. A to je dobře.

Co jsou opylovači a proč jsou důležití?

Opylovač je živočich, který přenáší pyl z jedné rostliny na druhou (z prašníku na bliznu). Opylovači jsou zapotřebí zejména u krytosemenných rostlin. Opylování hmyzem se nazývá entomogamie čili hmyzosnubnost.

Pro čtenáře Ochrany přírody netřeba dlouze představovat všechny ekosystémové služby poskytované hmyzem, zejména opylovači. Opylovači jsou rozsáhlou a různorodou skupinou hmyzu, v našich podmínkách jde zejména o čmeláky, pestřenky, mouchy, brouky, motýli nebo divoce žijící včely. A také včelu medonosnou, která hraje zásadní roli, je však přinejmenším pragmatické nespoléhat pouze na ni.

Téměř 90 % planě rostoucích kvetoucích rostlin na světě je alespoň částečně závislých na opylování pomocí živočichů, 50 % rostlin je potom závislých úplně. Rostliny se nemohou naučit žít ve světě bez hmyzu, narušení dlouhodobé koevoluce rostlin a hmyzu je nevratné a má zásadní dopady nejen na tyto dvě skupiny organismů. Úplná ztráta opylovačů by snížila celosvětovou produkci ovoce o 23 %, zeleniny o 16 % a ořechů asi o 22 %.

Zásadní je zachovat vysokou diverzitu opylovačů tak, aby bylo opylování zajištěno po celou sezónu kvetení rostlin. Opylovači mají skvělý potenciál být modelovými organismy pro vysvětlení významu a potřebnost biodiverzity volně žijících organismů.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Druhy opylovačů

Mezi hmyzí opylovače řadíme hlavně řád blanokřídlí, k němuž patří např. včely a čmeláci, dále jsou to motýli, dvoukřídlí (např. pestřenky - vosičky) a brouci.

Včela medonosná

Před pár lety byly za nejdůležitějšího živého tvora planety prohlášeny včely. Včely z jednoho úlu opylují přibližně 250 milionů květů. Pokles včelí populace by podle zpráv Organizace OSN pro potraviny a zemědělství (FAO) nepříznivě ovlivnil hlavní plodiny, jakými jsou například káva, kakao, mandle, rajčata a jablka.

V přírodě existuje, jak jsme si již řekli, více druhů opylovačů, včela medonosná je specifická. Je do značné míry domestikovaná, lze ji chovat - a tudíž i využívat pro cílené opylování. V jednom úlu je až 50 000 jedinců, z nichž se někteří na sběr pylu specializují a nevykonávají jiné činnosti. Včela je při snůšce jednomu zdroji pylu věrná tak dlouho, dokud jej produkuje - rostliny jsou tak opylovány správným pylem.

V České republice je skoro v každé obci malý včelař. Efektivní akční rádius včel je kolem 3 km, na běžné opylení stačí stabilní stanoviště těchto včelařů. Zemědělci v naprosté většině případů za přísun včelstev neplatí. Jinak tomu je, ale například v Kalifornii, kde díky neustále rostoucí výměře mandloňových sadů platí farmáři až 150 $ za jedno přisunuté včelstvo. Na jeden hektar je potřeba 5-6 včelstev, což při výměře téměř 300 000 hektarů znamená neuvěřitelných 1,5 milionu včelstev.

Čmeláci

Čmeláci na rozdíl od včel, které utváří takzvaná pravá společenstva, tvoří tzv. nižší společenství. To znamená, že v životě čmeláků existuje solitérní fáze matky, v níž je matka schopna existovat bez dělnic. Není na nich tedy závislá po celý svůj život. A jaká je opylovací schopnost čmeláků? Jedna čmeláčí dělnice je schopna denně navštívit i 2 000 květů!

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Nadnárodní podniky chovají velká množství čmeláků a prodávají je zemědělcům. Čmeláci se výborně přizpůsobí jakémukoli omezenému prostoru, což včely nedovedou. S využitím čmeláků lze ideálně provádět opylování na míru - podle druhu rostliny a velikosti klece, a je možné použít určitý druh čmeláka v optimálním počtu. Na webových stránkách Český čmelák zjistíte, kolik potřebujete hnízd k opylování. Čmeláčí hnízdo v průběhu roku vychová desítky mladých královen, které následující rok mohou založit další hnízda v okolí.

Včely mají na rozdíl od čmeláků schopnost dokonale se v úle informovat a využívat zdroje co nejefektivněji, takže např. pro hojný nektar z letní řepky letí několik kilometrů, zatímco méně významný bližší zdroj nektaru v bílém jeteli zůstane nepovšimnut. Za stejné situace zůstávají čmeláci více věrni zdrojům pastvy v nejbližším okolí. Kromě zahrádek nacházejí čmeláci své nezastupitelné místo rovněž při opylování produkčních plantáží např. rybízu nebo ovocných stromů, které kvetou brzy na jaře. V té době bývá počasí nevyzpytatelné a za chladných dnů jsou to právě čmeláci, kteří jsou schopni létat a navštěvovat květy.

Včelky samotářky

Včelky samotářky patří do nadčeledi včelovití (Apoidea), tedy do stejné, do které patří i včela medonosná a čmeláci, ale i kutilky. Od ostatních včel se odlišují svým převážně samotářským způsobem života. Na celém světě, bylo popsáno přes 16 000 druhů z této nadčeledi. U nás se vyskytuje přes 600 druhů samotářek, které patří do 6 různých čeledí. Vzhled těchto včelek je různorodý, některé připomínají spíš vosy, jiné jsou na první pohled podobné čmelákům. Liší se kresbou na těle ale také třeba množstvím chloupků. Dále se liší sameček od samičky. A některé samotářky jsou velmi drobné (měří jen 5 mm) a jiné mají naopak i několik centimetrů (až 4 cm).

Pestřenky

Pestřenky jsou příbuzné much, stejně jako mouchy mají jen dvě křídla. Lidé si je často pletou s vosami, protože mívají žlutohnědě pruhovaté tělo, oproti vosám jsou ale naprosto neškodné a mírumilovné, nemají žihadlo ani kusadla. Pestřenky lze rozeznat už z dálky podle charakteristického způsobu letu, vznášejí se ve vzduchu jako malé vrtulníčky a trhavým pohybem mění směr. Zatímco včelky samotářky a čmeláci disponují dlouhými sosáčky, kterými dosáhnou i na hlouběji uložený nektar, většina pestřenek má ústa podobná mouchám, takže potřebují květiny s lépe přístupným nektarem.

Úbytek opylovačů a jeho příčiny

Celosvětově hmyzu rapidně ubývá a více než 40 % druhů hrozí vyhubení. Neexistuje jediná převažující příčina úbytku volně žijících opylovačů. Příčinou je kombinace změn ve využívání půdy, intenzivní hospodaření, používání pesticidů, environmentální a světelné znečištění, invazní druhy, patogeny a změna klimatu. Je důležité si také uvědomit i nepřímé faktory, které přispívají k poklesu biodiverzity, tj. širší systémové otázky, jako je nárůst světové populace, ekonomický posun a technologický pokrok.

Čtěte také: Emise padělaných peněz: Rizika a prevence

V současné době jsou totiž hlavní příčinou otravy včel pesticidy. Při ochraně plodin proti škodlivým organismům patří chemické způsoby, takzvané chemické pesticidy k nejpoužívanějším. Dokážou ochránit zemědělské plodiny téměř před všemi původci chorob, škůdci a plevely, přičemž jejich úloha v efektivním zemědělství je klíčová. Problémem však je jejich nadužívání a s ním spojená neúměrná zátěž v daném ekosystému.

Největším problémem je kumulace pesticidů a jejich metabolitů v životním prostředí a jejich přenos do celého ekosystému, například potravním řetězcem, a také chronická zátěž organismů velmi nízkými, takzvanými podprahovými dávkami těchto látek.

Jak můžeme opylovače chránit a podporovat?

Určitě je důležité, abychom na zahradě nepoužívali chemické postřiky, protože ty škodí jak opylovačům, a tak nejen jim. Další, co bychom měli udělat je vysévat medonosné rostliny. Na trhu dnes seženete přímo speciální směs atraktivních medonosných rostlin určenou pro jarní výsevy. Cílem je zajistit biologickou rozmanitost s delší dobou kvetení. Vyžaduje slunné stanoviště. Směs dorůstá do výšky přibližně 80 cm.

Například motýli mají rádi pestré, příjemně vonící a jednoduché květy s dostatkem nektaru. V motýlím záhonu by neměly chybět třapatka nachová, sporýš, levandule a další intenzivně vonící květiny. Vysaďte i motýlí keř. Komule Davidova (Buddleia davidii), lidovými názvy motýlí keř, letní či tibetský šeřík. Keř je původem z Číny a kvete v našich podmínkách celé léto a motýly je často doslova obalený. Na jaké další dřeviny motýly nalákáte? Kalina, šeřík, tavolník, zploděr, libora.

Miříkovité - například fenykl, mrkev, pažitka, petržel, koriandr, kopr, libeček, andělika… Mají velké široké složené květy. Hmyz se po nich rád prochází a nektar je dobře dostupný. Sadec - trochu větší trvalka a léčivka, která je oblíbená především u včel a motýlů. Chrpa a řebříček - chrpa není jen ta jedna typická modrá, chrp existuje spousta druhů a některé připomínají spíš pcháč. Aksamitník (afrikán) - letnička, kterou si lze jednoduše vypěstovat a doplnit s ní okrasné i užitkové záhonky, přiláká na vaši zahradu nejen pestřenky. Měsíček lékařský - pokud si jednou na zahradě měsíček vysejete, asi se vám tam na nějakou dobu zabydlí. Když mu necháte dozrát květy, vysévá se každý rok sám.

Hmyzí hotely a čmelákovníky

Hmyzí hotel je uměle vytvořená skrýš pro tyto užitečné druhy hmyzu. Kromě možnosti úkrytu mu může posloužit i ke kladení vajíček a následnému vývoji larev. Jedná se zpravidla o budku nebo dřevěný rám různé velikosti, který se skládá z několika přihrádek. Do těchto přihrádek jsou umístěna například navrtaná polínka z tvrdého dřeva, bambusové tyčinky, sláma, suchá tráva, mech, duté stonky rákosu, děravé cihly, šišky a další.

Hmyzí hotel by měl být umístěn na suchém a klidném místě, které je chráněno před deštěm. Otvory vletů, které mají mít průměr 3 až 10 mm, by měly být nasměrovány k jihu. Otvory by měly být začištěné, bez třísek a minimálně 10 cm hluboké, neprůchozí. Mezi nejčastější obyvatele hmyzích hotelů patří samotářské včely, motýli a pestřenky, jejichž larvy likvidují škodlivý hmyz.

Čmelákovník, neboli úl pro čmeláky, je dřevěná budka rozdělená na chodbičku a samostatné vystlané hnízdiště. Ihned po vstupu čmeláka do čmelínu následuje 40 cm dlouhý, černý husí krk o vnitřním průměru 21,5 mm (venkovní průměr 27 mm) který simuluje přirozený vchod čmeláků v přírodě (opuštěné myší nory), zamezí tak vniknutí škůdcům (zavíječ čmeláčí, pačmeláci, pestřenky a dalších, klapka se pohodlně umístí na příletový špalíček. Jako výstelka je doporučena cupovaná bavlněná příze, ovčí rouno nebo dřevitá vlna, která někdy je součástí dodávaných čmelákovníků.

Vhodným místem pro umístění čmelákovníku je místo ve stínu nebo polostínu, ne na přímém slunci, někde v koutě zahrady, kam často nechodíme. Levnější varianta je budka pro čmeláky vyrobená z květináče. Ve větším květináči vyvrtáme otvor o průměru ±2,5 cm zhruba 3 cm od horního okraje. Otvorem protáhneme kousek hadice odpovídajícího průměru, která vytvoří chodbičku do budky. Květináč postavíme dnem vzhůru na zem či vhodnou podložku. Dovnitř dáme trochu pilin.

Zasévejte, vysazujte, pěstujte, používejte přírodní hnojiva a staré osvědčené metody k ošetřování stromů a rostlin. Přilákejte tak opylovače k vám do zahrady. Pořiďte si hmyzí hotel a vodní prvek, ať už ,,jen“ pítko pro ptáky nebo jezírko. „Hmyzáci“ se vám odvděčí lepší úrodou a menším počtem mšic.

Včely a včelaři

Bez včel a včelařů to nepůjdeI i přesto, že popsanými novinkami primárně míříme spíše na volně žijící opylovače, jsou v odborné diskusi a snahách o změnu včelaři a výzkumníci, věnující se tomuto druhu, vítáni a jsou nezbytní. Role včelařské komunity v péči o biotopy opylovačů i osvětě veřejnosti, stejně jako spolupráce při začínající invazi sršně asijské nebo při kontrole vlivu pesticidů je zásadní.

Strategie k ochraně opylovačů v České republice

V rámci přípravy Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR pro nové období 2026-2050 budou opylovači mezi prioritami ochrany přírody. K složité problematice aktuálně vzniká Národní strategie na ochranu opylovačů se širokým zapojením předních entomologů z akademické sféry i důležitých zástupců ochranářské veřejnosti. Je ustanovena odborná skupina MŽP, která se nyní koncentruje na jednotlivé tematické okruhy, jako je péče a obnova biotopů opylovačů, podpora konkrétních druhů, zajištění monitoringu, doplnění poznatků z výzkumu a další.

Poslední v řadě novinek k ochraně opylovačů v ČR je začlenění tématu do novely druhové ochrany v zákoně o ochraně přírody a krajiny, která bude MŽP v letních měsících předložena vládě ke schválení. Cílem navrhované novely je zdůraznit ochranu opylovačů jako zásadní součásti obecné ochrany druhů a nastavit základní opatření a povinnosti z hlediska prevence významného poškozování biotopů opylovačů i reflektování významu této skupiny při zakládání a údržbě veřejné zeleně i v okolí staveb hrazených z veřejných prostředků.

Světový den včel

Světový den včel se slaví 20. května, v den narozenin jednoho ze zakladatelů moderního včelařství Antona Janši. Smyslem je upozornit na důležitost opylovačů pro naši planetu. Od nepaměti vnímáme včely jako jeden z nejužitečnějších hmyzích druhů.

tags: #opylovaci #a #jejich #rozlozeni #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace v dopravě
• Studie o emisích z výroby elektřiny
• Energetické využití odpadu usnadněno
• Třídění odpadu v Novém Jičíně
• Recyklace plastů