Dopady ekologie na ekonomiku České republiky

Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun. Zásadní proměnu bude přitom muset provést většina tuzemských sektorů ekonomiky. Vyplývá to z návrhů prorůstových opatření, které vydala Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Příležitosti a výzvy zelené transformace

Zásadní změny, které budou přechod na zelenou ekonomiku provázet, přinesou podle NERV tuzemskému hospodářství řadu velkých příležitostí k rozvoji. Mezi pozitivní očekávané důsledky rada přiřadila například stabilní vývoj ekonomiky a její vyšší odolnost, možnost lepšího plánování státních i soukromých investic, pozitivní dopad na veřejné rozpočty díky větší šanci využívání zdrojů EU a následně také vyšší výběr daní.

Rada ovšem zároveň varovala před některými nedostatky ve směřování a strategiích jednotlivých ministerstev. Vyčítá jim například špatné priority, neefektivní využívání zdrojů a spolu s tím i pokles konkurenceschopnosti České republiky.

Základními body transformace na zelenou ekonomiku bude podle NERV její dekarbonizace, tedy omezení emisí, dále zavádění digitalizace a inovací v tuzemském průmyslu, modernizace v oblasti odpadového a vodního hospodářství, opatření proti znečišťování a důraz na biodiverzitu.

NERV v minulých dnech předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Zkušenosti Uruguaye s obnovitelnými zdroji energie

"Obnovitelné zdroje energie jsou nákladově nejefektivnější, o tom už dnes není vůbec třeba diskutovat", říká v rozhovoru odborník na energetiku a fyzik Ramón Mendéz. Fyzik Ramón Méndez se zasloužil o nezávislost Uruguaye na ropě a plynu. Hlavním důvodem byly především ekonomické argumenty.

Až do roku 2006 tvořila 56 % uruguayské elektrické energie ropa, která také představovala 38 % celkového dovozu do země. Během čtyř let přechodu na obnovitelné zdroje bylo investováno 6 miliard dolarů, což odpovídá 12 % hrubého domácího produktu Uruguaye.

Od roku 2019 tvoří 50 % energetického mixu elektřiny vodní energie, 30 % větrná energie, 15 % biomasa, 3 % solární energie a pouze 2 % ropa.

Dopady klimatické změny v Česku

Česká republika se za posledních 60 let oteplila o 2 °C a do roku 2050 by se mohla oteplit o stejnou hodnotu. To znamená častější výskyt extrémních jevů, jako jsou sucha a požáry. Tyto změny jsou prakticky nevyhnutelné a dotýkají se nás všech. Je tedy klíčové, abychom se na ně dokázali účinně adaptovat.

Půdní fond v Česku patří v mezinárodním porovnání k nejvíce ohroženým erozí. Roční ztráty ornice se odhadují na 21 milionů tun půdy. K erozi přispívá nejen klimatická změna a srážky v podobě přívalových dešťů, ale hlavně nevhodný způsob hospodaření.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Čím dál častější teplé a suché jarní počasí nahrává brzkému přemnožení sinic ve vodních nádržích. Dalším faktorem rozvoje vodního květu sinic je nadměrné množství živin ve vodě, tedy eutrofizace.

Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023

Kvalita životního prostředí v Česku se díky zásadním investicím do jeho ochrany zlepšuje a postupně se snižuje uhlíková náročnost ekonomiky, potvrzuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023. Rychlejší odklon od fosilních zdrojů energie brzdí vnější faktory jako kolísání cen a dostupnost energie kvůli nestabilní geopolitické situaci. To ovlivňuje chování domácností a firem ve vztahu k životnímu prostředí.

Čistota ovzduší se v posledních letech zvyšuje a oblastí s překročenými limity škodlivin je díky mírným zimám velmi málo. Česko směřuje ke splnění národních závazků pro snížení emisí do roku 2030, s výjimkou emisí amoniaku, kde je splnění zatím nejisté.

Kvalita povrchových vod se od roku 2000 také značně zlepšila. Díky výstavbě nových čistíren odpadních vod a lepšímu se podařilo snížit množství amoniakálního dusíku a fosforu ve vodních tocích. Krátkodobě ale kvalita vod stagnuje a míru znečištění se nedaří dále snižovat.

Nadále se snižuje rozloha zemědělské půdy, zejména orné, a naopak se zvětšují rozlohy zastavěných ploch a lesů. Zemědělská půda je kvůli intenzivnímu a jednotvárnému hospodaření ohrožena degradací.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

V energetickém mixu pro výrobu elektřiny a tepla nadále v roce 2023 klesal podíl fosilních paliv a roste využití obnovitelných zdrojů. Zatím však neroste energetická účinnost ani neklesá celková spotřeba energie.

Doprava v Česku je stále závislá na fosilních palivech a využívání alternativních pohonů se v individuální dopravě rozvíjí pomalu. Česko má třetí nejnižší podíl registrací nových elektrických osobních automobilů v Evropské unii.

Ochrana životního prostředí, včetně řešení změny klimatu, dlouhodobě finančně zajišťují jak národní, tak evropské zdroje prostřednictvím operačních programů. Mezi významné programy patří Operační program Životní prostředí, Program rozvoje venkova a od roku 2021 také Modernizační fond a Nástroj pro oživení a odolnost určený pro realizaci Národního plánu obnovy.

Ekonomický růst a klimatická změna

Pokud globální HDP poroste o 2-3 % ročně, tak v roce 2050 bude vyšší o 67-115 %. A pokud klimatická změna omezí ekonomiku o 20 %, i tak bude světové hospodářství výrazně větší než v současnosti.

Největší ztráty jsou vázány na regiony s nižšími kumulativními historickými emisemi a nižšími současnými příjmy.

Současná ekonomická situace v ČR

První čtvrtletí roku 2025 pokračovalo v mírném oživování ekonomiky, hlavně díky růstu spotřeby domácností. Nedá se ale rozhodně mluvit o oslnivém růstu.“Pokračuje slabší než očekávané oživení u obchodních partnerů v EU, například v Německu se nyní počítá jen se stagnací.

Česká ekonomika i v letošním roce pokračuje v růstu, a to rychleji než EU jako celek. I po aktuálních korekcích makroekonomických predikcí existuje naděje, že HDP ČR by se letos mohl pohybovat mírně nad loňským výsledkem. Méně příznivá zůstává pozice průmyslu.

Firmy stále narážejí na rigidní trh práce s nedostatkem odborníků, složitou a přebujelou administrativu, vysoké ceny energií či jiné překážky související s transformací EU a chybějící funkční podporu aplikovaného průmyslového výzkumu.

tags: #ekologie #dopad #na #ekonomiku

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání košů na tříděný odpad 2x15/2x20l
• Nejen Do Přírody – recenze
• Kotlové spalování odpadu
• Ekologické Aspekty Demolic Domů
• Postupy likvidace septiku dle české legislativy