Orebice rudá: Výskyt v přírodě a její role v ekosystému


11.03.2026

Orebice rudá (Alectoris rufa) má domovinu v pahorkatině jižní Francie, Korziky, Španělska a horní Itálie. Na jih Británie byla kdysi úspěšně aklimatizována.

Chudá půda jižních svahů se sporou vegetací sem tam porostlých křovinami a rozsáhlejším vřesovištěm nebo travnatou stepí, ale i vyprahlé vinice bývají místa jejího výskytu. Na podzim se orebice rudá vyskytuje v rodinných hejnkách, na jaře v době rozmnožování pak v párech.

Už od konce února si kohoutek bděle střeží vyhlédnutou slepičku i hnízdní okrsek před "celibátníky". Rajon označuje častým voláním, které vzniká z řady rytmických zrychlujících se tónů. V hraničním území dvou sousedů se nejednou odehrávají divoké půtky.

V hustším porostu si slepička hledá od května do července skryté místo, ve kterém si upravuje hnízdo, do něhož snáší 8 až 13 rudě skvrnitých vajíček. Orebice rudá je nejplodnější ze svých soukmenovkyň a tak není zvláštností, že slepička někdy dělí početnou snůšku do dvou hnízd. Starost o první přenechá kohoutkovi a o druhé pečuje sama. Tím se brzy ztrácí kontakt mezi partnery a každý odděleně opatruje část rodiny.

Vylíhnutá kuřátka odbíhají z hnízda hned druhý den a ve čtvrtém už popoletují. V ohrožení se umí rozprchnout na všechny strany a ukrýt. Teprve vábivé volání rodiče je vrátí do houfku. Po měsíci jsou zcela dospělá, ale zůstávají pohromadě v rodinném hejnku. Často se pak několik takových rodin spojuje až do počtu 30 ptáků.

Čtěte také: Železná ruda v přírodě

Orebičí potravou jsou čerstvé rostlinné výhonky a hmyz, při níž si vystačí bez vody.

Do našich revírů se už dříve snažili myslivci neúspěšně aklimatizovat tři druhy orebic, ze stávajících sedmi: orebici rudou (Alectoris rufa), orebici horskou (Alectoris graeca), a orebici čukar (Alectoris chukar).

Dovezena k nám nebyla orebice černohlavá (Alectoris melanocephala), žijící na jihu a západě Arabského poloostrova, orebice pouštní (Alectoris barbara) ze Sardinie nebo Severní Afriky, orebice Převalského (Alectoris magna) ze severozápadní Číny a orebice Phylbyova (Alectoris phylbyi) z jihovýchodní části Arabského poloostrova).

U nás byly se všemi třemi druhy orebic prováděny také dlouholeté pokusy s introdukcí do volné přírody, ale vždy končily neúspěšně. S ohledem k těmto zkušenostem se naše myslivost uchýlila pro lovecké účely k farmářskému odchovu orebic. Vejce vesměs "horolezeckých koroptví" se na jaře nakupují ve Franci a Španělsku z voliérových chovů. Jedna slepička tu dokáže snést v sezoně až přes 50 vajec. V našich líhních se z nich líhnou kuřata, chovají se ve voliérách až do dospělosti a před lovem teprve vypouštějí do revírů.

Zkušenost ukázala, že vypouštěné orebice nerady dlouho setrvávají v dané lokalitě a brzy se roztoulají do dalekého okolí. Neslovení ptáci se na jaře příštího roku ale nikde neukáží a úplně zmizí.

Čtěte také: Recenze: Hotel Gradl a ubytování pro školy

Po dlouholetých zkušenostech s voliérovým chovem bažantů se ukázaly vhodné pro podobný postup farmového množení atraktivně zbarvené orebice, připomínající koroptve. A tak se staly brzy zajímavou lovnou zvěří, která je magnetem i pro západoevropské nimrody. Hony na orebice nejsou vůbec snadnou záležitostí, jak se zdá; létají rychle a prudce, takže dosažení úlovku vyžaduje značné střelecké umění.

Orebice horská žije na slunných svazích hor východní Evropy od Alp, Apenin, Karpat a Balkánu přes Sinajský poloostrov a Asii až po Mongolsko. Velmi dobře se umí skrývat v kamenitých sutích a chudé zeleni; s obdivuhodnou rychlostí tu dokáže unikat bludištěm skulin a tunelů před nebezpečím.

Pár si v krajině vymezí své teritorium a pečlivě si ho hlídá před ostatními. Kohoutci vynikají neobyčejnou agresivitou a dokáží spolu vzrušeně soupeřit až do úplného vyčerpání. Tádžikové a Uzbeci si na této jejich vášni založili skoro národní soutěže. Chytají je do ok z koňských žíní nebo pomocí sokolnických dravců a uvykají je na stálý kontakt s člověkem.

V arénách k tomu zvlášť postavených je pak proti sobě pouští a sází na vítěze. Silný a vhodně připravený rváč pak v zápasech svému majiteli dokáže vydělat velké peníze a je značně vysoko ceněn při prodeji.

Život těchto orebic v přírodě se podobá existenci orebic rudých. Tam kde se areál v rozhraní pahorkatiny a hor obou druhů stýká se často mezi sebou kříží. Potomkům říkají "horolezecké koroptve".

Čtěte také: Záživná škola v přírodě

Na témže území Asie podobná orebici horské se vyskytuje také orebice čukar. Nemá však potřebu životního prostředí tak úzce vázánu na hory. Žije i v nížinách bušovitého charakteru, zásadně ale vždy v plané kamenité či písčité krajině. Šedohnědá barva povrchu jejího hábitu výborně splývá s terénem a je v něm obtížně postřehnutelná. Zradí ji tu jen časté táhlé "kvak - kvak"; hlas, kterým se dorozumívá ve skupinové společnosti.

Od 70 let minulého století byla dovážena a vypouštěna do přírody některých evropských zemí, např. Francie a Švýcarska pro lovecké účely, přestože tam nebyla vedena mezi lovnou zvěří.

V Andalusii (Španělsko) se orebice rudá vyskytuje i v Sierra Nevada, kde obývá vegetací řídce zarostlé svahy.

Výskyt orebice rudé ve Španělsku

Španělsko je nejpopulárnější birderskou destinací v Evropě díky tomu, že je bohaté na vodní ptáky, dravce, dropy, stepokury, vysokohorské druhy a speciality, které jinde v Evropě hnízdí jen vzácně. Španělsko, jako jediná pevninská země Evropy, má i své endemity.

Samec rehka zahradního, nahrávaný po dobu jedné hodiny v Extremaduře ve Španělsku napodobil více než padesát ptačích druhů tak rozdílných, jako je volavka popelavá (Ardea cinerea), orebice rudá (Alectoris rufa), orel nejmenší (Aquila pennata), straka obecná (Pica pica), vlha pestrá (Merops apiaster) nebo žluva hajní (Oriolus oriolus).

V Sierra de Andújar se kromě rysa iberského (který se živí i orebicemi) nacházejí i další druhy zvěře.

tags: #orebice #ruda #výskyt #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]