Povolování kácení dřevin orgánem ochrany přírody v České republice

Všechny dřeviny (stromy, keře, dřevité liány) rostoucí mimo les (tj. mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa) jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“), chráněny před poškozováním a ničením (§ 7 odst. 1 zákona), a to bez ohledu na jejich druh a původ. Péče o dřeviny je povinností vlastníků (§ 7 odst. 3 zákona), přičemž vlastníkem dřeviny je vlastník pozemku, na kterém dřevina roste.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou všechny dřeviny rostoucí mimo les chráněny před poškozováním a ničením. Dle § 7 odst. 1 zákona, jsou veškeré dřeviny ve všech svých částech chráněny před poškozováním a ničením. Ustanovením § 7 odst. 1 zákona je zajištěna obecná ochrana dřevin, kdy dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením a v případě nedodržení tohoto ustanovení hrozí pachateli sankce dle § 87 a 88 zákona. Ze zákazu poškozování dřeviny nelze dát výjimku, jde o zákaz absolutní.

Obecným pravidlem je, že ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, přičemž podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny povolení ke kácení dřevin lze vydat jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení zpravidla vydává obecní úřad (§ 8 odst. 1 a § 76 odst. 1 zákona) formou rozhodnutí. Mezi nejčastější činnosti orgánů ochrany přírody bezesporu patří povolování kácení dřevin rostoucích mimo les. Jedná se o překvapivě komplikovanou agendu - z povolovacího režimu existuje celá řada výjimek.

Povolování kácení dřevin rostoucích mimo les je upravováno především zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon) a vyhláškou č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (dále jen vyhláška). Dle zákona je dřevina rostoucí mimo les charakterizována jako „strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond“. Povolení ke kácení dřevin si musí opatřit fyzické i právnické osoby.

Výjimky z nutnosti povolení

Zákon stanoví výjimky z popsaného režimu povolování kácení dřevin rostoucích mimo les. Z výše uvedeného pravidla však zákon zná několikero výjimek, upravených v ustanovení § 8 odst. 2 až 4. Jsou zde uvedeny okruhy případů, kdy není třeba ke kácení dřevin povolení, ale postačí oznámení před (odst. 2) či po provedeném kácení (odst. 4) anebo není potřeba vůbec žádného aktu vůči orgánu ochrany přírody (odst. 3). Povolení není třeba ke kácení dřevin:

Čtěte také: Likvidace invazivních druhů

• se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení,
• z důvodů uvedených v § 8 odst. 2 a 4 zákona. Režim povolování kácení dřevin je v těchto případech nahrazen režimem oznámení kácení příslušnému orgánu ochrany přírody.

Povolení není nutné ke kácení ovocných dřevin rostoucích na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako zahrada nebo zastavěné plocha a nádvoří. Povolení není vyžadováno pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří.

Dle vyhlášky se povolení ke kácení dřevin nevyžaduje například v případech kdy:

• obvod kmene stromu je menší jak 80 cm, měřeno ve výšce 130 cm nad zemí
• celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2
• ovocné dřeviny, které rostou na pozemcích v zastavěném území, evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří

„Není nutné také pro veškeré dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo pro zapojené porosty dřevin, jestliže celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 metrů čtverečních,“ upřesnila Adéla Jiránková, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny odboru životního prostředí, a dodala, že pro možnost pokácení dřevin o obvodu kmene větším než 80 cm nebo zapojených porostů o ploše nad 40 m2 je nezbytné povolení orgánu ochranu přírody (místního obecního úřadu). Je ale třeba si dát pozor také na případ, kdy sice dřeviny těchto rozměrů nedosahují, ale tvoří souvislý, tzv. zapojený porost dřevin.

Povolení ani oznámení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tyto parametry určuje prováděcí vyhláška č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Možnost kácení bez povolení ale neplatí pro dřeviny, které tvoří významný krajinný prvek nebo stromořadí nebo jsou součástí již uložené náhradní výsadby. Kácet nelze ani v případě, kdy nejsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem o ochraně přírody (jde o památný strom a další případy ochranného režimu) a podmínky zvláštních právních předpisů (např. nesmí dojít ke kácení dřevin na pozemcích sousedících s koryty vodních toků, pokud bylo zakázáno vodoprávním úřadem kvůli stabilitě koryta podle § 51 odst.

Od 1. Je nutno zdůraznit, že všechny tyto výjimky z povolovacího režimu se uplatní pouze tehdy, pokud se nejedná o dřeviny, které jsou součástí významného krajinného prvku či stromořadí! K vymezení pojmu významný krajinný prvek viz ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona; pojem stromořadí si definuje sama vyhláška č. Vyhlášku blíže vysvětluje další z metodik ministerstva[4], která však byla vydána ještě před novelizací vyhlášky, provedenou vyhláškou č. 222/2014 Sb.

Čtěte také: Ochrana Ovzduší v Chmutově

V některých případech je povolen mírnější režim povolování (§ 8 odst. 2 ZOPK), tzv. oznámení spočívající v předchozím oznámení záměru kácet. Pokud orgán ochrany přírody nezahájí do 15 dnů správní řízení o pozastavení, omezení či zákazu Vámi oznámeného kácení, můžete dřevinu legálně pokácet. V případě dřeviny, u které hrozí bezprostřední ohrožení zdraví, života nebo škoda na majetku značného rozsahu, je možné rovněž kácet v dodatečném oznamovacím režimu (§ 8 odst. 4 ZOPK). U tohoto případu jde o oznámení dodatečné, které musíte doručit orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Oznámení o kácení dřevin roustoucích mimo les

Oznámení dle § 8 odst. 2 zákona se podává v případě, že budou dřeviny káceny z důvodů pěstebních, tj. za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděné při provozování těchto soustav a z důvodů zdravotních (tzn. strom je zcela suchý nebo je napaden epidemickou či jinou vážnou chorobou). Kácení z výše uvedených důvodů musí být oznámeno nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin.

Oznámení musí obsahovat:

• Údaje o žadateli (jméno, příjmení, adresa a datum narození u fyzických osob, obchodní jméno, sídlo a IČ u právnických osob),
• doložení vlastnického práva, nelze-li je ověřit z katastru nemovitostí, či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k pozemkům, na kterých dřeviny rostou,
• specifikaci dřevin rostoucích mimo les, které mají být káceny (druh, počet, situační zákres),
• udání obvodu kmene ve výšce 130 cm nad zemí nebo plochy zapojených porostů v m2,
• zdůvodnění oznámení.

Bod 1. není povinný v případě kácení dřevin při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků a při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy při udržování těchto soustav.

S výjimkou případů nakažení dřevin epidemickými či jinými vážnými chorobami nelze kácení dřevin podle zákona nařídit.

Čtěte také: Suchdol nad Odrou: ochrana přírody

Havarijní kácení

Povolení ke kácení není nutné též v případě, ohrožuje-li dřevina svým stavem zřejmě a bezprostředně život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. V tomto případě musí ten, kdo provede pokácení dřeviny, oznámit tuto skutečnost do 15 dnů od provedeného kácení.

Oznámení musí obsahovat:

• Údaje o žadateli (jméno, příjmení, adresa a datum narození u fyzických osob, obchodní jméno, sídlo a IČ u právnických osob),
• doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro postup dle § 8 odst. 4 zákona (fotodokumentace dřevin, posudek, …).

Tzv. Kácení ze zdravotních důvodů zdánlivě podobný, avšak ve skutečnosti odlišný okruh případů upravuje ustanovení § 8 odst. 4 zákona týkající se tzv. „havarijního“ kácení. Jedná se o případy, kdy je stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně a ohrožen život či zdraví osob nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Jde tedy zejména o situace, kdy došlo k okamžité změně stavu dřeviny (typicky například k odlomení větví, poškození kmene apod.) či místa, kde se dřevina nachází (např. k sesuvům půdy) a neřešení této situace by bezprostředně ohrozilo zájmy chráněné zákonem - život, zdraví a také majetek, v případě, že by hrozící škoda na majetku dosahovala značného rozsahu. Takovéto kácení postačí orgánu ochrany přírody oznámit do 15 dnů po jeho provedení. Škoda značného rozsahu odpovídá pojmu trestního zákoníku "značná škoda" (viz ustanovení § 138 odst. 1 trestního zákoníku), kterou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč. Aby mohl být postup podle § 8 odst.

Žádost o povolení kácení

U dřevin jejichž obvod kmene je ve 130 cm nad zemí větší jak 80 cm nebo u zapojených porostů o ploše nad 40 m2 je tedy nezbytné podat žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les. O povolení ke kácení mimolesní zeleně žádá zpravidla vlastník pozemku, ze kterého předmětná dřevina roste. Pokud by dřevina nebyla v majetku žadatele, musí vlastník dřeviny udělit žadateli písemný souhlas s jejím případným pokácením.

Pokud chcete pokácet dřeviny, nacházející se mimo les, tj. na pozemcích které vlastníte nebo spoluvlastníte, popř. si je pronajímáte apod., musíte požádat místně příslušný orgán ochrany přírody (nejčastěji obec v místě, kde se dřeviny nachází) o vydání povolení ke kácení dřevin. Jste vlastníkem nelesního pozemku (popř. Kdykoliv během roku. Musíte doložit žádost o povolení kácení s náležitostmi dle vyhlášky č. 189/2013 Sb. Jednotný formulář není k dispozici. Je však doporučeno ověřit, zda konkrétní úřad nedisponuje vlastním formulářem (nejlépe na webových stránkách nebo telefonicky popř. specifikace dřevin - druhy, popř. rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí, popř. Na základě žádosti zahájí příslušný úřad správní řízení, v rámci něhož se může v případě potřeby konat i místní šetření k ověření skutečného stavu v terénu. - právnické a podnikající fyzické osobě do 1 mil.

V souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení[1], je žadatel povinen žádost o povolení kácení odůvodnit. Závažnými důvody se tedy rozumí důvody na straně žadatele (výstavba, poškozování pozemku žadatele kořeny nebo větvemi dřeviny, nadměrné zastínění pozemku, špatný stav dřeviny a podobně). Orgán ochrany přírody, kterým je obecní úřad, při vydávání rozhodnutí o povolení kácení hodnotí závažnost uvedených důvodů a funkční a estetický význam dřevin. Při hodnocení funkčního a estetického významu dřevin orgán ochrany přírody posuzuje, jaké funkce dřevina plní a jaký estetický význam má pro krajinu.

V případě žádosti o kácení musíte kromě shora uvedeného uvést dle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 189/2013 Sb. Podobné parametry dle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb. má také předchozí oznámení záměru kácet dle § 8 odst.

Účastníci řízení

Účastníky správního řízení o povolení kácení dřevin jsou žadatel a vlastníci dřeviny, případně spolek přihlášený do těchto řízení.

Kácení z důvodu stavebního záměru

Odlišný je režim povolování kácení dřevin v případech kácení dřevin z důvodu realizace stavebního záměru povolovaného stavebním úřadem je však na základě zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, účinného od. 1. 7. 2024. Problematika povolování kácení dřevin rostoucích mimo les včetně případného uložení náhradní výsadby je, společně s dalšími úkony stanovenými jinými právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, předmětem tzv. jednotného environmentálního stanoviska (JES), které má formu závazného stanoviska.

Samotné povolení ke kácení včetně uložení náhradní výsadby vydává stavební úřad a je součástí výrokové části rozhodnutí v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územní a stavebním řízení s posouzením na životním prostředí. V ostatních případech (např. v případě ohlášení stavby) vydává povolení ke kácení dřevin klasicky orgán ochrany přírody. Od 1.7.2024 bude povolení kácení pro účely stavebního záměru součástí jednotného environmentálního stanoviska.

V případě, že má být káceno za účelem stavebního záměru, který podléhá povolení dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. a záměr se ani z části nenachází ve zvláště chráněném území (nebo se nachází pouze v ochranném pásmu zvláště chráněného území), evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti bude povolení kácení součástí jednotného environmentálního stanoviska dle zákona č. 148/2023 Sb. Příslušným orgánem k vydání jednotného environmentálního stanoviska je v závislosti na parametrech konkrétního záměru obecní úřad s rozšířenou působností, krajský úřad nebo MŽP.

Povolení ke kácení dřevin pak na základě JES vydává formou rozhodnutí příslušný stavební úřad, a to v rámci vydávaného stavebního povolení. V takovém případě lze dřeviny kácet po nabytí právní moci stavebního povolení.

Náhradní výsadba

Dle § 9 odst. 1 zákona orgán ochrany přírody ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin ukládá žadateli provedení přiměřené náhradní výsadby tak, aby byla kompenzována ekologická újma vzniklá pokácením dřevin. Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Náhradní výsadba je většinou ukládána na pozemku žadatele nebo obce, ale je možné ji uložit i na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, ale s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, maximálně však na dobu pěti let.

Ořezy a prořezy korun stromů

Ořezy či prořezy korun stromů povolení orgánu ochrany přírody nepodléhají. Při ořezech dřevin je však nezbytné respektovat jejich přirozený habitus (tvar koruny) a postupovat při řezech tak, aby nedošlo k jejich poškození.

Dřeviny napadené škodlivými organismy

Tato ochrana se nevztahuje na nepůvodní druhy dřevin při provádění opatření k jejich regulaci podle § 5 odst. 6 (tj. v případech, kdy orgán ochrany přírody pro konkrétní druh na určitém území výslovně stanovil opatření k jejich regulaci a podmínky jejich provádění), na invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu při kácení a dalších zásazích nezbytných k předcházení nebo omezení jejich šíření podle § 13d - 13l zákona a na případy kácení prováděného v rámci úředních opatření nebo mimořádných rostlinolékařských opatření k předcházení šíření nebo k vyhubení škodlivých organismů rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči. Jediným druhem dřeviny z unijního seznamu, který je na území České republiky značně rozšířen, je v současnosti zatím jen pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). V souladu s ustanovením § 13h zákona byly vydány zásady jeho regulace. Informace o jeho rozšíření poskytuje Agentura ochrany přírody a krajiny ZDE.

Vyhláška č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení stanoví:

• nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu (§ 2),
• velikost, popřípadě jinou charakteristiku dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení (§ 3),
• náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les (§ 4 odst. 1),
• náležitosti oznámení o kácení dřevin (§ 4 odst. 2 a 3),
• období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí (§ 5).

tags: #orgán #ochrany #přírody #povolování #kácení #dřevin

Oblíbené příspěvky:

• Poplatky za odpad Vamberk
• Ekologická výchova v Chebu
• Pasivní dům ze slámy
• Životní prostředí
• Postup likvidace chladiva