Školní výlety (resp. exkurze) se tradičně považují za mimoškolní akci, prostřednictvím které se zajišťuje vlastní výchova a vzdělávání. Odsud plyne, že školní výlety musí být zařazeny do školního vzdělávacího programu a jejich obsah musí školnímu vzdělávacímu programu odpovídat (§ 3 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)).
V tomto období se školy rozhodují, zda pořádat školy v přírodě, za jakých podmínek a zjišťují, co vše musí při jejich přípravě zvládnout. Následující příspěvek chce přispět k lepší orientaci v této oblasti a upozornit na některá rizika pořádání výjezdních akcí školy. A rizika zde nepochybně jsou, zejména pro ředitele školy, která vysílá pedagogy a děti na školy v přírodě a podobně i na jiné mimoškolní akce (výlety, lyžařské kurzy).
Právní předpisy se totiž ve svém vývoji stávají stále obecnějšími a kromě stále většího množství povinností přesouvají na ředitele školy nutnost stanovit konkrétnější podmínky konání akce. Absence právních norem je v tomto případě na škodu.
Uvedený výčet právních norem je na první pohled úctyhodný, ale při bližším seznámení zjistíme, že ze školských předpisů se o školách v přírodě zmiňují jen nemnohé. Ve školském zákoně tento pojem vůbec není použit, pouze v prováděcí vyhlášce - č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, § 3 odst. 3.
Školský zákon pojem „školy v přírodě“ výslovně neuvádí, ale musíme si uvědomit, že je zde skryt pod nadřazeným obecným pojmem „školské zařízení“. A z toho již vyplývají určité povinnosti ředitele školy. Především musí vydat vnitřní řád tohoto školského zařízení, a to plně ve smyslu § 30 školského zákona, s důrazem na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví účastníků. Přitom není podstatné, zda se jedná o stálou celoroční základnu, nebo o ojedinělý výjezd jediné třídy během roku.
Čtěte také: Environmentální Hnutí v Církvi
Předepisovat řediteli školy, že musí povinně něco vytvořit, to ale není dobrá taktika. S pořádáním školy v přírodě souvisí tolik úkonů, že pro ředitele je nejlepší varianta vytvořit vnitřní řád školského zařízení nejen z povinnosti, ale zpracovat jej jako přehledný manuál přípravy akce, jako praktický návod na zajištění přípravy, provedení a vyhodnocení akce, jako konkrétní popis, kterým se pak řídí pedagog pověřený přípravou a provedením akce. Čím podrobněji, tím více sníží riziko chyb pro svoji osobu i pro všechny účastníky akce.
Je velmi výhodné sem uvést výčet povinností vedoucího akce, formuláře, pomocí kterých splní škola ohlašovací povinnost, vzory dodavatelských smluv, text přihlášek na akci pro rodiče a tak dále. Smyslem směrnice je zajistit splnění všech náležitostí vyžadovaných právními normami a dodržet pokyny stanovené ředitelem školy.
Škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které je zdravotně způsobilé k účasti na ní (posudek vydává lékař), nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu) a ve 14 dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy, ani mu není nařízeno karanténní opatření (toto prohlášení odevzdávají rodiče při odjezdu, nesmí být starší více než jeden den).
Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost, který dítě registruje. Lékař v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní, nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Vzor posudku je dán prováděcím předpisem - vyhláškou č. 106/2001 Sb.
K zařazení žáka do školy v přírodě je třeba písemný souhlas zákonného zástupce dítěte.
Čtěte také: Tři Studně - organizace
Na školu v přírodě nemusí vyjíždět jen třídní kolektivy, může jít také o tematická soustředění v rámci projektů, sportovních soustředění a podobně, kterých se mohou účastnit žáci několika tříd a ročníků. Především je třeba vyřešit otázku počtu pracovníků. Uveďme si to na příkladu.
Pro zajištění celodenní péče o jednu třídu se zdá být optimální počet tří pracovníků. Pokud ale po jejich odjezdu ve škole chybí tři pracovníci a jen jediná třída, zjistíme, že je to náročné na zajištění suplování a jeho proplácení. Z úsporných důvodů pak zkoumáme, zda by bylo možné počet pedagogů na akci snížit, zda by nestačili jen dva. V takovém případě se ale zase zvyšují nároky na jejich platy během akce, nepochybně zde totiž vzniká přesčasová i takzvaná nadúvazková práce. Můžeme se také dostat do rozporu se zákoníkem práce, protože pracovníci nemají dostatečný odpočinek mezi dvěma směnami a tak dále.
Péči o děti je nutné zajistit po dobu 24 hodin denně. Počet osob musíme určit podle vykonávané činnosti. Během výuky o třídu pečuje jediná osoba, ale pokud po výuce následuje vycházka, pak dohled musí vykonávat již dvě osoby. Počet dětí na jednoho pedagoga se pak dále ještě odlišuje (snižuje) při specifických činnostech jako je plavání, koupání ve volné přírodě.
Z organizace akce, denního režimu pak vyplyne počet pracovníků, kteří musí s dětmi v dané době pracovat. Mezi ně rozdělíme péči o děti tak, aby byla zajištěna opravdu 24 hodin denně, a aby si každý pracovník odpracoval svoji pracovní dobu. Většinou se pak zjistí, že i když si všichni pracovníci odpracují svoji běžnou pracovní dobu, zůstanou některé časové úseky v péči o žáky nepokryty. Pokud například učitel musí zajistit dohled nad žáky při vycházce poté, co si odpracoval svoji plnou pracovní dobu 8 hodin, půjde o přesčasovou práci. Ředitel školy ale s učitelem může předem uzavřít na práci v této době dohodu o provedení práce jako s vychovatelem.
Jak je zřejmé, variant je mnoho. Každá je jinak finančně náročná. Vhodnými kombinacemi lze minimalizovat náklady, ale musíme se dobře orientovat ve všech zákoutích složitého systému platů. Možná i to je příčinou, proč školy oblast odměňování někdy řeší tím nejjednodušším (ale zcela nevhodným) způsobem - zaměstnanec pobírá po dobu akce stejný plat, jako by pracoval ve škole. Práce navíc není evidována ani vykazována, v nejlepším případě za ni pracovník dostane jen mimořádnou odměnu.
Čtěte také: Magistrát pod drobnohledem ekologů
Třídní učitelky většinou požadují, aby se akce zúčastnily i vychovatelky školní družiny. Argumentují tím, že by s dětmi měl jet ten, kdo s nimi po celý rok pracuje. To může být oprávněný argument, ale musíme také uvážit, že je náročnější na zajištění chodu školy a školní družiny po odjezdu těchto pracovníků. Výhodnější je varianta využití externích pracovníků - ochotných rodičů, studentů.
Je zapotřebí zdůraznit to, co není ve školských předpisech dostatečně výrazně uvedeno, že totiž jakákoli osoba vykonávající na škole v přírodě práci učitele, vychovatele, zdravotníka a podobně, by měla takovouto činnost vykonávat zásadně v rámci pracovněprávního vztahu ke škole. Buď v rámci pracovního poměru, nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce, tedy podle zákoníku práce. Bez uzavření pracovněprávního vztahu nemají osoby přítomné na akci žádnou odpovědnost za průběh akce, ani za bezpečnost a ochranu zdraví. Nelze jim svěřit ani výuku, ani dohled nad dětmi. Pak je samozřejmě také nezbytné odvedenou práci řádně odměnit, i když to zvyšuje finanční požadavky na provedení akce.
Před akcí je pak nutné provést rozpis pracovní doby všech osob, které se akce účastní. Hlavní princip je velmi jednoduchý - zajistit péči o děti 24 hodin denně. Pomocí rozpisu pracovní doby pak lze zpětně určit, kdo za děti v kterém okamžiku odpovídal. Pokud škola akci obsadí pouze vlastními pracovníky, obvykle zjistí, že je to velmi finančně náročné, pokud jde o prostředky na platy a raději pak část svých zaměstnanců nahradí externími pracovníky.
Také další ustanovení zákoníku práce bývá někdy porušováno. Jde o krácení stravného. Zaměstnanec má nárok na proplacení stravného za dobu strávenou na pracovní cestě. Pokud mu zaměstnavatel zajistí bezplatné stravování na akci, pak se toto stravné krátí, ale krácení není nikdy úplné, stoprocentní, jako to bylo za starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb., v době před 1. 1. 2007.
Pro vyslání pracovníka na pracovní cestu je zapotřebí jeho souhlas (§ 42 ZP). Zaměstnavatel má většinou souhlas zaměstnance sjednán již od vzniku pracovního poměru, a to ujednáním v pracovní smlouvě nebo jiné písemné dohodě, ale zaměstnanec může svůj souhlas vyjádřit i jiným způsobem.
Bývalá vyhláška o školách v přírodě výslovně vyžadovala, aby pro pobyt dětí škola uzavřela s dodavatelem smlouvu. Rozdíl mezi objednávkou a smlouvou je přitom značný. Objednávka je sice také smlouva, ale taková, která ponechává všechny výhody na straně dodavatele. Pomocí smlouvy může škola přenést řadu svých povinností na dodavatele - zajištění lékařské péče, lékárniček, ohlášení akce.
Dodavatel prohlašuje, že uvedený objekt splňuje hygienické podmínky ubytovacího a stravovacího zařízení a podmínky pro zabezpečení výchovy a výuky v souladu s vyhláškou č. 106/2001Sb., dále splňuje nároky bezpečnosti práce a protipožární ochrany. Dodavatel dále prohlašuje, že používaná voda je z vodovodu pro veřejnou potřebu. Pokud je voda získávána z jiného zdroje, dodavatel jako přílohu této smlouvy doloží protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vody dle ustanovení § 8 zákona č.
Dodavatel prohlašuje, že uvedený objekt splňuje podmínky pro zabezpečení výchovy a výuky, zejména dostatek výukových místností. Úhrada pobytu bude provedena bezhotovostně.
Stejnou pozornost jako smlouvě s dodavatelem je nutno věnovat „smlouvě“ s rodiči dětí. Pro ně musí být před podáním přihlášky vypracována podrobná informace o průběhu akce, včetně rozpočtu akce.
Oznamujeme Vám podle § 8 odst. 3 zákona č. Dále Vám sděluji, že jsme zajistili všechny požadavky na základní péči o zdraví dětí podle § 11 odst. 1 písm.
Fyzické osoby činné na škole v přírodě ________ (adresa, termín) byly instruovány o hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku...
Školní výlety (resp. exkurze) se tradičně považují za mimoškolní akci, prostřednictvím které se zajišťuje vlastní výchova a vzdělávání. Odsud plyne, že školní výlety musí být zařazeny do školního vzdělávacího programu a jejich obsah musí školnímu vzdělávacímu programu odpovídat (§ 3 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)).
V průběhu školního výletu se uskutečňuje jak vlastní výchova a vzdělávání, tak činnosti související s výchovou a vzděláváním (např. doprava na místo výletu, ubytování). Škola zajišťuje BOZ po celou dobu výletu. V této souvislosti je nutné jednoznačně určit, kdy a kde výlet začíná, kdy a kde výlet končí.
Téměř při každém výletu vznikají dotazy: Dá škola žákům rozchod? Kdo zajišťuje BOZ žáků v době rozchodu? Kdo nese za žáky v době rozchodu odpovědnost? V praxi může samozřejmě nastat cokoli. Škola by si však měla uvědomit, zda v době „rozchodu“ stále probíhá výchova a vzdělávání. Pokud výchova a vzdělávání (tj. výlet) nejsou přerušeny, v době „rozchodu“ zajišťuje BOZ žáků škola.
Zajištění BOZ žáků a odpovědnost za případnou újmu na zdraví, resp. škodu na majetku žáků, nelze v době „rozchodu“ přenést na zákonné zástupce žáků. Jak již bylo uvedeno, BOZ je zajištěna zejména ve formě dohledu. K zajištění BOZ dětí, žáků a studentů patří i dobře vybavená lékárnička, která je na výletě k dispozici. Vybavení lékárničky bude odpovídat požadavkům daným přílohou č. 4 vyhlášky č.
Školní výlet není zotavovací akcí (§ 8 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění). Zejména u vícedenních výletů by však měla škola brát v potaz ustanovení § 12 zákona č.
Stejně jako v případě škol v přírodě je nutné upozornit, že nelze „automaticky“ vyloučit z výletu (exkurze, zájezdu) žáka osvobozeného z tělesné výchovy.
na minimální úrovni a pouze s krytím obecné odpovědnosti. Toto pojištění převážně nekryje rizika (podle terminologie nového občanského zákoníku pojistné nebezpečí) za úraz žáka na výletě nebo podobné akci. V závislosti na náročnosti výletu je vhodné, aby škola děti, žáky nebo studenty proti těmto rizikům (nebezpečím) pojistila.
Jestliže škola v rámci výletu zajišťuje také stravování (např. v hotelu, restauraci), postupuje v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 školského zákona a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, v platném znění. To znamená, že zajišťuje stravování „u jiné osoby poskytující stravovací služby“ (v jiném stravovacím zařízení, než je školní jídelna).
V případě vícedenních výletů škola zajišťuje také ubytování žáků a zaměstnanců školy. Smlouva o ubytování (podle nového občanského zákoníku smlouva o přechodném nájmu) se uzavírá v souladu s ustanoveními § 2326 až 2331 zákona č. Smlouva o ubytování nemá předepsanou písemnou formu. Může být sjednána i ústně.
Škola zajišťuje BOZ dětí, žáků a studentů po celou dobu školního výletu. Od 1. 1.
Zážitková agentura SCHOOLTRIP.CZ se specializuje na tvorbu a realizaci nevšedních, tradičních i dobrodružných programů pro školní skupiny. Ve formě výletů, sportovních a vzdělávacích kurzů, škol v přírodě, lyžařských výcviků a adaptačních kurzů budíme v dětech zájem o zdravý pohyb, poznání, vzdělání a týmového ducha.
Plánujete školní výlet, zahraniční zájezd či školu v přírodě, ale ještě nemáte představu, kam vyrazit? Co je cílem portálu? Usnadnit a urychlit vám už tak náročnou profesi. Organizujete-li školní výlet, zahraniční zájezd, lyžařský výcvik či školu v přírodě pro vaši školu či třídu, veškeré kontakty a informace k tomu najdete na jednom místě, na našem webu. Praktické rady a hlavně kontakty na jednotlivé výlety, dopravce, průvodce a ubytování máte od teď na jednom místě.
tags: #organizace #školního #výletu #v #přírodě