Český svaz ochránců přírody (ČSOP) je občanské sdružení, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a životního prostředí. Posláním ČSOP je ochrana a obnova přírody, krajiny a životního prostředí, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života.
ČSOP je největší a nejstarší celostátní nevládní organizací, která se zabývá ochranou přírody a životního prostředí. V současné době má téměř 9 000 členů, mezi nimiž naleznete profesionální odborníky, zkušené dobrovolníky i ty, kteří prostě "jen" mají rádi přírodu. V roce 2009 jsme oslavili již 30. výročí vzniku naší organizace.
Činnost ČSOP je velmi rozsáhlá a rozmanitá. Mezi hlavní aktivity patří:
Specifikem, kterým se Český svaz ochránců přírody odlišuje od většiny obdobně zaměřených organizací, je, že svoji činnost provádí především v jednotlivých základních organizacích (ZO), kterých je po celém území České republiky téměř 400 prostřednictvím dobrovolníků.
Základní organizace Českého svazu ochránců přírody „Orlice“ (ZO ČSOP Orlice) se sídlem v Hradci Králové je jednou z téměř 400 poboček Českého svazu ochránců přírody. Od svého založení v roce 1988 se organizace podílí na praktické činnosti pro ochranu přírody, krajiny a památek. Zpočátku se orientovala zejména na údržbu a ošetřování zeleně v Hradci Králové a jeho okolí.
Čtěte také: Environmentální Hnutí v Církvi
Praktická péče o přírodu a zeleň probíhala v největší intenzitě hlavně v první polovině 90. let. V této době probíhala péče o zeleň v areálu bojiště války 1866 na Chlumu, ZO pečovala o chráněná území v okrese Hradec Králové (označování lokalit, vyřezávání náletů, úklid) a členové ZO ČSOP Orlice se dlouhodobě zabývali také lesnickými pracemi - hlavně likvidací polomů a kůrovcových kalamit na území Krkonošského národního parku. Postupem doby však tato činnost upadala s tím, jak úřady začínaly dávat při zajišťování prací pro přírodu přednost komerčním firmám.
Důležitou součástí byla také práce s dětmi a mládeží, kdy při ZO ČSOP Orlice fungoval přírodovědně-vodácký kroužek a každoroční letní aktivitou byly tábory v Orlických horách. Pro tyto účely využívala organizace od roku 1989 vlastní táborovou základnu v údolí řeky Kněžné u Prorubek na Rychnovsku. Tato činnost s kolektivem dětí a mládeže však byla ukončena v polovině 90. let, kdy se původní generace vodáků a táborníků „rozprchla po světě“ a pro další pokračování se mezi školáky nenašel dostatek zájemců.
Asi nejdéle provozovanou aktivitou byla péče o labutě v Hradci Králové v zimním období. ZO ČSOP Orlice byla také aktivní při ochraně památek, podařilo se zrekonstruovat řadu památek lidové architektury. Tato činnost v roce 1994 přešla na Dřevozpracující družstvo, se kterým stále spolupracujeme.
Od konce 90. let se ZO ČSOP Orlice soustředila na nové aktivity, ke kterým patří:
V roce 2007 k činnostem přibyla také zemědělská činnost, která je zaměřena na údržbu zemědělských pozemků v okolí Podorlického skanzenu. Součástí této činnosti je chov ovcí.
Čtěte také: Školní výlet: příroda volá!
Spolupráce LČR a ČSOP probíhá již od roku 1999. Lesy České republiky jsou generálním partnerem programu Ochrana biodiverzity. V jeho rámci je každoročně realizováno více než 150 projektů ochrany biodiverzity v lesích (opatření k ochraně ohrožených druhů lesních dřevin, bylin, pěvců, dravců a sov, netopýrů, mapování cenných lokalit v lesích i mimo ně…). Je podporována činnost ekocenter a stanic pro handicapované živočichy, jsou vydávány informační materiály, pořádány přírodovědné soutěže pro děti a mládež Zelená stezka - Zlatý list a Ekologická olympiáda, je vyhlašována fotosoutěž Pohledy do přírody a řada dalších aktivit.
Role neziskovek (nestátních neziskových organizací; NNO) v ochraně přírody je zásadní, a to hned v několika ohledech: NNO totiž vystupují jako praktičtí ochránci přírody, její hlídací psi (watchdogs), lobisté ve prospěch přírody či instituce provozující ekologickou výchovu.
Neziskovky jsou pro praktickou ochranu přírody nezastupitelné. Umějí pracovat s dobrovolníky a jejich členové a zaměstnanci chrání přírodu s nadšením. Přitom vesměs buď samy disponují kvalitním odborným zázemím, nebo dokážou velmi dobře spolupracovat s experty státní ochrany přírody - ať už z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, či správ jednotlivých chráněných krajinných oblastí a národních parků. Podílejí se přímo na managementu chráněných území a řečeno ve zkratce: za málo peněz dokážou hodně muziky.
Jako příklad může posloužit třeba tradice kosení orchidejových luk v CHKO Bílé Karpaty, které provádí ZO ČSOP Kosenka a kterého se každoročně zúčastní desítky dobrovolných sekáčů (a sekaček) z celé republiky. Jiným příkladem mohou být Týdny pro lesnebo rysí a vlčí hlídky, které organizuje Hnutí DUHA a spolupracuje při tom se správami NP Šumava či CHKO Beskydy.
Nejvýznamnější je role neziskovek především při managementu maloplošných zvláště chráněných území, ať už jde o přírodní památky, přírodní rezervace, nebo dokonce o národní přírodní rezervace. Státní ochrana přírody (včetně obcí a krajů) by se bez pomoci neziskových organizací a dobrovolníků a jejich nadšení v žádném případě neobešla.
Čtěte také: Tři Studně - organizace
Naprosto nezastupitelná je role neziskovek (často úplně maličkých a lokálních) v péči o území, která státní ochrana přírody nepokrývá vůbec. Nestátní neziskové organizace odvádějí nezanedbatelnou systematickou práci v záchranných stanicích pro handicapované živočichy.
Zvláštní kapitolou praktické péče o přírodu jsou pozemkové spolky. Do obecného povědomí vstoupily fakticky až s úspěšnou a dobře vedenou kampaní Českého svazu ochránců přírody Místo pro přírodu. Neziskové organizace kupují přírodně cenné pozemky, na nichž pak aplikují ochranářský management z pozice vlastníka.
Už před kampaní existovala řada pozemkových spolků, ovšem teprve kampaň Místo pro přírodu, jež začala sbírkou na odkup bělokarpatské Ščúrnice, tento způsob ochrany přírody pořádně rozhýbala a především na jejich činnost a samotnou existenci upozornila širokou veřejnost.
Jen v rámci kampaně bylo od jejího zahájení na jaře 2003 vykoupeno 19 lokalit v deseti krajích a v Praze, jejichž celková rozloha je téměř 70 ha. Úspěšná je i sbírka na tzv. nový prales na Ještědském hřebeni, kterou organizuje liberecký Čmelák - Společnost přátel přírody.
Významnou přidanou hodnotou pozemkových spolků je (samozřejmě kromě samotné péče o spravované území) fakt, že v případě výkupů je každý z donátorů vlastně symbolickým vlastníkem části chráněného území. V České republice tak již dnes žijí minimálně tisíce vlastníků pozemků, kteří mohou své vlastnické právo uplatňovat jako ochranáři.
„Watchdog“ aktivity neziskových organizací v ochraně přírody jsou pravděpodobně mediálně nejfrekventovanější částí práce neziskovek. Jde o účast v řízeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny, územních a stavebních řízeních a pak samozřejmě o různé akce či soudní spory, při kterých se neziskovky snaží zabránit realizaci vesměs stavebních projektů, které by vedly k narušení nebo devastaci přírody.
Obecně řečeno je ale tato role neziskového sektoru pro ochranu přírody rovněž klíčová a kromě toho je to jeden z velmi důležitých způsobů, kterými se občané České republiky mohou prakticky zapojit do rozhodování úřadů a politiků v environmentálních záležitostech.
Určitě není třeba nikoho přesvědčovat, že odbornou úroveň a společenský význam ochrany přírody ovlivňuje podstatným způsobem to, jak vypadá konkrétní legislativa - nejenom vlastní ochranářská, ale i návazné právní předpisy (např. stavební zákon, správní řád, lesní zákon, zákon o myslivosti, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu).
Role nevládních organizací v legislativním procesu je opět velmi podstatná. Podle mých zkušeností její efektivita záleží na dvou věcech: jednak na velikosti dané organizace (početný a historickou tradicí nadaný ČSOP má v přesvědčování jinou váhu než malé místní občanské sdružení o 10 členech), jednak na expertním a argumentačním zázemí a na celkové kvalitě dané organizace. Velmi významnou roli mají v tomto ohledu, kromě již zmiňovaného ČSOP, především Hnutí DUHA, Arnika a Zelený kruh.
Podobně jako se stát neobejde bez neziskovek v praktické péči o přírodu, neobejde se bez nich ani v environmentální výchově, vzdělávání a osvětě (místo zkratky EVVO řekněme v ekovýchově). Síť středisek ekologické výchovy (SEV) Pavučina, provozovaných převážně (s výjimkou několika příspěvkových organizací měst) neziskovými organizacemi, je toho jasným dokladem.
Především jejich zásluhou patří ekovýchova v České republice k několika málo počinům, kterými se můžeme chlubit a kterými se rádi inspirují nejen na východ, ale zhusta i na západ od našich hranic.
Státní neziskové organizace sehrávají významnou roli v systému ekologické výchovy, která je v ČR na velmi dobré úrovni.
Český neziskový sektor prakticky po celá 90. léta dokázal přežívat jen díky grantům zahraničních nadací. I dnes je role „peněz zvenku“ zásadní - především u evropských a „norských“ fondů. Ovšem české dárcovské prostředí se dostalo už na docela slušnou úroveň, a to naštěstí nejen v případě humanitárních katastrof, ale i v ochraně přírody a životního prostředí.
Důkazem toho je již zmiňovaný úspěch pozemkových spolků, ale i existence českých nadací, které ekologické projekty podporují. Na prvním místě je nutné zmínit největší českou ekologickou Nadaci Partnerství. Významná je také Nadace VIA, Nadace Veronica a pak existuje řada menších nadací a nadačních fondů, jako je Nadace na ochranu zvířat, Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor či Český nadační fond pro vydru.
Agentura zajišťuje, s výjimkou území národních parků, státní ochranu přírody a krajiny v České republice. Vidím v ní velmi dobrý příklad propojení kvalitní informační a odborné základny, výkonu státní správy ve vybraných oblastech, praktické péče o nejvýznamnější fenomény a osvětové práce směřující k veřejnosti. Vykonává také odbornou podporu Ministerstvu životního prostředí a ostatním orgánům ochrany přírody, zejména České inspekci životního prostředí a dále pak například krajským, městským a obecním úřadům.
Pro státní ochranu přírody jsou důležitými partnery nevládní organizace přímo se podílející na praktické péči o přírodu a krajinu. Jde především o občanská sdružení pracující místně - tedy o ta, která v místě sdružují občany a další subjekty a vyvíjejí zde činnost. Mezi tyto organizace patří především základní organizace Českého svazu ochránců přírody, dále například sdružení Daphne, Krajina, Ochrana fauny, Sagittaria, Suchopýr…
Při sledování stavu vybraných biotopů a druhů pak intenzivně spolupracujeme s profesními sdruženími jako jsou Česká společnost ornitologická, Česká botanická společnost, Česká společnost pro ochranu netopýrů, Společnost pro ochranu motýlů, Česká speleologická společnost… Jak vidíte, spolupráce s občanskými sdruženími je rozsáhlá.
Hlavním zdrojem investičních prostředků pro ochranu přírody a krajiny představuje v současné době bezesporu Operační program Životní prostředí, ze kterého lze financovat širokou škálu opatření ve volné krajině i v zastavěných územích obcí, vyjma území Hlavního města Prahy. Z Operačního programu Životní prostředí lze hradit i náklady na takzvaný obnovní management - tedy realizaci opatření zlepšujících dochovaný stav přírody a krajiny.
Možná ještě důležitější než investice v péči o přírodu a krajinu je podpora údržby krajiny. V současné době, kdy jsme svědky rychlého opouštění krajiny člověkem, jsou dotace na její údržbu základním nástrojem k udržení dochovaných hodnot. Vybraný speciální management ploch v chráněných územích je zabezpečován z krajinotvorných národních programů Ministerstva životního prostředí.
Naprostou většinu prostředků na údržbu krajiny však zabezpečuje Ministerstvo zemědělství v rámci evropského Programu rozvoje venkova.
Mohu konstatovat, že v naprosté většině případů je naše spolupráce se samosprávou velmi dobrá. Spolupracujeme zejména při zabezpečování jednorázových zásahů zlepšujících stav přírody a krajiny. Lépe řečeno - ve většině případů se snažíme podpořit snahy obcí o realizaci takovýchto opatření. Poskytujeme konzultace k záměrům a poté i v dalších stupních přípravy. U vybraných akcí se pak podílíme na administraci finanční podpory, či ji přímo zajišťujeme.
Podnikatelé, zejména pak hospodáři, jsou našimi základními partnery při údržbě přírody a krajiny. Ve většině chráněných území dlouhodobě s hospodáři spolupracujeme, máme uzavřené smlouvy upravující způsob obhospodařování, často i dlouhodobé.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky komunikuje s odbornou i laickou veřejností na více úrovních. Poskytujeme informace s využitím naší rozsáhlé odborné a informační základny, každoročně vydáváme mnoho odborných i osvětových publikací i drobných tiskovin, spolupracujeme s médii. Velmi příznivě byl diváky přijat dokumentární cyklus Živé srdce Evropy.
Především se však snažíme pracovat s návštěvníkem přírody a obyvateli v jednotlivých chráněných územích. Významnou úlohu v tom plní terénní informační systém. Na ten se nyní výrazněji soustřeďujeme a rádi bychom ho zlepšili za využití prostředků Operačního programu Životní prostředí.
Máme také ambiciózní cíl: otevřít do roku 2015 alespoň deset návštěvnických středisek - Domů přírody ve vybraných chráněných krajinných oblastech. Domy přírody budou celoročně představovat v interaktivních vnitřních i venkovních expozicích přírodní a kulturní dědictví konkrétní oblasti. Měly by být přitažlivé pro všechny věkové skupiny a zároveň uzpůsobené k využití i spoluobčanům s různým zdravotním znevýhodněním. Domy přírody připravujeme ve spolupráci s místními partnery a jejich provoz budeme zabezpečovat rovněž s nimi.
tags: #organizace #praktická #činnost #ochrana #přírody #Česká