Český svaz ochránců přírody: Organizace, praktická činnost a ochrana přírody v České republice

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) je občanské sdružení, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a životního prostředí. Posláním ČSOP je ochrana a obnova přírody, krajiny a životního prostředí, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života.

ČSOP je největší a nejstarší celostátní nevládní organizací, která se zabývá ochranou přírody a životního prostředí. V současné době má téměř 9 000 členů, mezi nimiž naleznete profesionální odborníky, zkušené dobrovolníky i ty, kteří prostě "jen" mají rádi přírodu. V roce 2009 jsme oslavili již 30. výročí vzniku naší organizace.

Činnost ČSOP

Činnost ČSOP je velmi rozsáhlá a rozmanitá. Mezi hlavní aktivity patří:

• Péče o přírodně cenná území
• Provádění přírodovědných průzkumů a mapování
• Realizace projektů zaměřených na zachování druhového bohatství živočichů a rostlin
• Práce s dětmi a mládeží
• Vzdělávání a osvěta veřejnosti
• Péče o zraněné a handicapované živočichy
• Účast v rozhodovacích procesech ve správních řízeních
• Podíl na ochraně kulturních památek

Specifikem, kterým se Český svaz ochránců přírody odlišuje od většiny obdobně zaměřených organizací, je, že svoji činnost provádí především v jednotlivých základních organizacích (ZO), kterých je po celém území České republiky téměř 400 prostřednictvím dobrovolníků.

Základní organizace ČSOP Orlice

Základní organizace Českého svazu ochránců přírody „Orlice“ (ZO ČSOP Orlice) se sídlem v Hradci Králové je jednou z téměř 400 poboček Českého svazu ochránců přírody. Od svého založení v roce 1988 se organizace podílí na praktické činnosti pro ochranu přírody, krajiny a památek. Zpočátku se orientovala zejména na údržbu a ošetřování zeleně v Hradci Králové a jeho okolí.

Čtěte také: Environmentální Hnutí v Církvi

Praktická péče o přírodu a zeleň probíhala v největší intenzitě hlavně v první polovině 90. let. V této době probíhala péče o zeleň v areálu bojiště války 1866 na Chlumu, ZO pečovala o chráněná území v okrese Hradec Králové (označování lokalit, vyřezávání náletů, úklid) a členové ZO ČSOP Orlice se dlouhodobě zabývali také lesnickými pracemi - hlavně likvidací polomů a kůrovcových kalamit na území Krkonošského národního parku. Postupem doby však tato činnost upadala s tím, jak úřady začínaly dávat při zajišťování prací pro přírodu přednost komerčním firmám.

Důležitou součástí byla také práce s dětmi a mládeží, kdy při ZO ČSOP Orlice fungoval přírodovědně-vodácký kroužek a každoroční letní aktivitou byly tábory v Orlických horách. Pro tyto účely využívala organizace od roku 1989 vlastní táborovou základnu v údolí řeky Kněžné u Prorubek na Rychnovsku. Tato činnost s kolektivem dětí a mládeže však byla ukončena v polovině 90. let, kdy se původní generace vodáků a táborníků „rozprchla po světě“ a pro další pokračování se mezi školáky nenašel dostatek zájemců.

Asi nejdéle provozovanou aktivitou byla péče o labutě v Hradci Králové v zimním období. ZO ČSOP Orlice byla také aktivní při ochraně památek, podařilo se zrekonstruovat řadu památek lidové architektury. Tato činnost v roce 1994 přešla na Dřevozpracující družstvo, se kterým stále spolupracujeme.

Od konce 90. let se ZO ČSOP Orlice soustředila na nové aktivity, ke kterým patří:

• Program záchrany starých a krajových odrůd ovocných dřevin
• Realizace Podorlického skanzenu v Krňovicích
• Provoz Ekocentra Orlice
• Účast ve správních řízeních

V roce 2007 k činnostem přibyla také zemědělská činnost, která je zaměřena na údržbu zemědělských pozemků v okolí Podorlického skanzenu. Součástí této činnosti je chov ovcí.

Čtěte také: Školní výlet: příroda volá!

Spolupráce s Lesy ČR

Spolupráce LČR a ČSOP probíhá již od roku 1999. Lesy České republiky jsou generálním partnerem programu Ochrana biodiverzity. V jeho rámci je každoročně realizováno více než 150 projektů ochrany biodiverzity v lesích (opatření k ochraně ohrožených druhů lesních dřevin, bylin, pěvců, dravců a sov, netopýrů, mapování cenných lokalit v lesích i mimo ně…). Je podporována činnost ekocenter a stanic pro handicapované živočichy, jsou vydávány informační materiály, pořádány přírodovědné soutěže pro děti a mládež Zelená stezka - Zlatý list a Ekologická olympiáda, je vyhlašována fotosoutěž Pohledy do přírody a řada dalších aktivit.

Role neziskovek v ochraně přírody

Role neziskovek (nestátních neziskových organizací; NNO) v ochraně přírody je zásadní, a to hned v několika ohledech: NNO totiž vystupují jako praktičtí ochránci přírody, její hlídací psi (watchdogs), lobisté ve prospěch přírody či instituce provozující ekologickou výchovu.

Praktická ochrana přírody

Neziskovky jsou pro praktickou ochranu přírody nezastupitelné. Umějí pracovat s dobrovolníky a jejich členové a zaměstnanci chrání přírodu s nadšením. Přitom vesměs buď samy disponují kvalitním odborným zázemím, nebo dokážou velmi dobře spolupracovat s experty státní ochrany přírody - ať už z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, či správ jednotlivých chráněných krajinných oblastí a národních parků. Podílejí se přímo na managementu chráněných území a řečeno ve zkratce: za málo peněz dokážou hodně muziky.

Jako příklad může posloužit třeba tradice kosení orchidejových luk v CHKO Bílé Karpaty, které provádí ZO ČSOP Kosenka a kterého se každoročně zúčastní desítky dobrovolných sekáčů (a sekaček) z celé republiky. Jiným příkladem mohou být Týdny pro lesnebo rysí a vlčí hlídky, které organizuje Hnutí DUHA a spolupracuje při tom se správami NP Šumava či CHKO Beskydy.

Nejvýznamnější je role neziskovek především při managementu maloplošných zvláště chráněných území, ať už jde o přírodní památky, přírodní rezervace, nebo dokonce o národní přírodní rezervace. Státní ochrana přírody (včetně obcí a krajů) by se bez pomoci neziskových organizací a dobrovolníků a jejich nadšení v žádném případě neobešla.

Čtěte také: Tři Studně - organizace

Naprosto nezastupitelná je role neziskovek (často úplně maličkých a lokálních) v péči o území, která státní ochrana přírody nepokrývá vůbec. Nestátní neziskové organizace odvádějí nezanedbatelnou systematickou práci v záchranných stanicích pro handicapované živočichy.

Pozemkové spolky

Zvláštní kapitolou praktické péče o přírodu jsou pozemkové spolky. Do obecného povědomí vstoupily fakticky až s úspěšnou a dobře vedenou kampaní Českého svazu ochránců přírody Místo pro přírodu. Neziskové organizace kupují přírodně cenné pozemky, na nichž pak aplikují ochranářský management z pozice vlastníka.

Už před kampaní existovala řada pozemkových spolků, ovšem teprve kampaň Místo pro přírodu, jež začala sbírkou na odkup bělokarpatské Ščúrnice, tento způsob ochrany přírody pořádně rozhýbala a především na jejich činnost a samotnou existenci upozornila širokou veřejnost.

Jen v rámci kampaně bylo od jejího zahájení na jaře 2003 vykoupeno 19 lokalit v deseti krajích a v Praze, jejichž celková rozloha je téměř 70 ha. Úspěšná je i sbírka na tzv. nový prales na Ještědském hřebeni, kterou organizuje liberecký Čmelák - Společnost přátel přírody.

Významnou přidanou hodnotou pozemkových spolků je (samozřejmě kromě samotné péče o spravované území) fakt, že v případě výkupů je každý z donátorů vlastně symbolickým vlastníkem části chráněného území. V České republice tak již dnes žijí minimálně tisíce vlastníků pozemků, kteří mohou své vlastnické právo uplatňovat jako ochranáři.

Hlídací psi přírody

„Watchdog“ aktivity neziskových organizací v ochraně přírody jsou pravděpodobně mediálně nejfrekventovanější částí práce neziskovek. Jde o účast v řízeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny, územních a stavebních řízeních a pak samozřejmě o různé akce či soudní spory, při kterých se neziskovky snaží zabránit realizaci vesměs stavebních projektů, které by vedly k narušení nebo devastaci přírody.

Obecně řečeno je ale tato role neziskového sektoru pro ochranu přírody rovněž klíčová a kromě toho je to jeden z velmi důležitých způsobů, kterými se občané České republiky mohou prakticky zapojit do rozhodování úřadů a politiků v environmentálních záležitostech.

Lobisté přírody

Určitě není třeba nikoho přesvědčovat, že odbornou úroveň a společenský význam ochrany přírody ovlivňuje podstatným způsobem to, jak vypadá konkrétní legislativa - nejenom vlastní ochranářská, ale i návazné právní předpisy (např. stavební zákon, správní řád, lesní zákon, zákon o myslivosti, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu).

Role nevládních organizací v legislativním procesu je opět velmi podstatná. Podle mých zkušeností její efektivita záleží na dvou věcech: jednak na velikosti dané organizace (početný a historickou tradicí nadaný ČSOP má v přesvědčování jinou váhu než malé místní občanské sdružení o 10 členech), jednak na expertním a argumentačním zázemí a na celkové kvalitě dané organizace. Velmi významnou roli mají v tomto ohledu, kromě již zmiňovaného ČSOP, především Hnutí DUHA, Arnika a Zelený kruh.

Ekologická výchova

Podobně jako se stát neobejde bez neziskovek v praktické péči o přírodu, neobejde se bez nich ani v environmentální výchově, vzdělávání a osvětě (místo zkratky EVVO řekněme v ekovýchově). Síť středisek ekologické výchovy (SEV) Pavučina, provozovaných převážně (s výjimkou několika příspěvkových organizací měst) neziskovými organizacemi, je toho jasným dokladem.

Především jejich zásluhou patří ekovýchova v České republice k několika málo počinům, kterými se můžeme chlubit a kterými se rádi inspirují nejen na východ, ale zhusta i na západ od našich hranic.

Státní neziskové organizace sehrávají významnou roli v systému ekologické výchovy, která je v ČR na velmi dobré úrovni.

Nadační podpora

Český neziskový sektor prakticky po celá 90. léta dokázal přežívat jen díky grantům zahraničních nadací. I dnes je role „peněz zvenku“ zásadní - především u evropských a „norských“ fondů. Ovšem české dárcovské prostředí se dostalo už na docela slušnou úroveň, a to naštěstí nejen v případě humanitárních katastrof, ale i v ochraně přírody a životního prostředí.

Důkazem toho je již zmiňovaný úspěch pozemkových spolků, ale i existence českých nadací, které ekologické projekty podporují. Na prvním místě je nutné zmínit největší českou ekologickou Nadaci Partnerství. Významná je také Nadace VIA, Nadace Veronica a pak existuje řada menších nadací a nadačních fondů, jako je Nadace na ochranu zvířat, Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor či Český nadační fond pro vydru.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Agentura zajišťuje, s výjimkou území národních parků, státní ochranu přírody a krajiny v České republice. Vidím v ní velmi dobrý příklad propojení kvalitní informační a odborné základny, výkonu státní správy ve vybraných oblastech, praktické péče o nejvýznamnější fenomény a osvětové práce směřující k veřejnosti. Vykonává také odbornou podporu Ministerstvu životního prostředí a ostatním orgánům ochrany přírody, zejména České inspekci životního prostředí a dále pak například krajským, městským a obecním úřadům.

Pro státní ochranu přírody jsou důležitými partnery nevládní organizace přímo se podílející na praktické péči o přírodu a krajinu. Jde především o občanská sdružení pracující místně - tedy o ta, která v místě sdružují občany a další subjekty a vyvíjejí zde činnost. Mezi tyto organizace patří především základní organizace Českého svazu ochránců přírody, dále například sdružení Daphne, Krajina, Ochrana fauny, Sagittaria, Suchopýr…

Při sledování stavu vybraných biotopů a druhů pak intenzivně spolupracujeme s profesními sdruženími jako jsou Česká společnost ornitologická, Česká botanická společnost, Česká společnost pro ochranu netopýrů, Společnost pro ochranu motýlů, Česká speleologická společnost… Jak vidíte, spolupráce s občanskými sdruženími je rozsáhlá.

Finanční nástroje

Hlavním zdrojem investičních prostředků pro ochranu přírody a krajiny představuje v současné době bezesporu Operační program Životní prostředí, ze kterého lze financovat širokou škálu opatření ve volné krajině i v zastavěných územích obcí, vyjma území Hlavního města Prahy. Z Operačního programu Životní prostředí lze hradit i náklady na takzvaný obnovní management - tedy realizaci opatření zlepšujících dochovaný stav přírody a krajiny.

Možná ještě důležitější než investice v péči o přírodu a krajinu je podpora údržby krajiny. V současné době, kdy jsme svědky rychlého opouštění krajiny člověkem, jsou dotace na její údržbu základním nástrojem k udržení dochovaných hodnot. Vybraný speciální management ploch v chráněných územích je zabezpečován z krajinotvorných národních programů Ministerstva životního prostředí.

Naprostou většinu prostředků na údržbu krajiny však zabezpečuje Ministerstvo zemědělství v rámci evropského Programu rozvoje venkova.

Spolupráce se samosprávou

Mohu konstatovat, že v naprosté většině případů je naše spolupráce se samosprávou velmi dobrá. Spolupracujeme zejména při zabezpečování jednorázových zásahů zlepšujících stav přírody a krajiny. Lépe řečeno - ve většině případů se snažíme podpořit snahy obcí o realizaci takovýchto opatření. Poskytujeme konzultace k záměrům a poté i v dalších stupních přípravy. U vybraných akcí se pak podílíme na administraci finanční podpory, či ji přímo zajišťujeme.

Podnikatelé, zejména pak hospodáři, jsou našimi základními partnery při údržbě přírody a krajiny. Ve většině chráněných území dlouhodobě s hospodáři spolupracujeme, máme uzavřené smlouvy upravující způsob obhospodařování, často i dlouhodobé.

Osvětová a výchovná činnost

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky komunikuje s odbornou i laickou veřejností na více úrovních. Poskytujeme informace s využitím naší rozsáhlé odborné a informační základny, každoročně vydáváme mnoho odborných i osvětových publikací i drobných tiskovin, spolupracujeme s médii. Velmi příznivě byl diváky přijat dokumentární cyklus Živé srdce Evropy.

Především se však snažíme pracovat s návštěvníkem přírody a obyvateli v jednotlivých chráněných územích. Významnou úlohu v tom plní terénní informační systém. Na ten se nyní výrazněji soustřeďujeme a rádi bychom ho zlepšili za využití prostředků Operačního programu Životní prostředí.

Máme také ambiciózní cíl: otevřít do roku 2015 alespoň deset návštěvnických středisek - Domů přírody ve vybraných chráněných krajinných oblastech. Domy přírody budou celoročně představovat v interaktivních vnitřních i venkovních expozicích přírodní a kulturní dědictví konkrétní oblasti. Měly by být přitažlivé pro všechny věkové skupiny a zároveň uzpůsobené k využití i spoluobčanům s různým zdravotním znevýhodněním. Domy přírody připravujeme ve spolupráci s místními partnery a jejich provoz budeme zabezpečovat rovněž s nimi.

tags: #organizace #praktická #činnost #ochrana #přírody #Česká

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s jaderným odpadem
• Jak pěstovat šafrán
• Harmonogram svozu odpadu v Brtnici
• Co je to ekologie?
• Jak vybrat správné nádoby na tříděný odpad?