Osmotické jevy jsou významnou hybnou silou mnoha biologických procesů.
Buňky jsou obaleny polopropustnou membránou, která propouští vodu, ale nepropouští molekuly látek, které jsou ve vodě rozpuštěné (např. sůl). Osmotické jevy v buňkách jsou založeny na polopropustnosti (semipermeabilitě) plazmatických membrán, to znamená, že cytoplazmatickými biomembránami - plazmalemou a tonoplastem - snadno prochází (difundují) jen molekuly vody a nikoli ve vodě rozpuštěné látky. Rozdíly v koncentracích roztoků se tedy vyrovnávají pouze přesunem vody, což vede k vyrovnání koncentrací na obou stranách biomembrány.
Jestliže srovnáme dva roztoky s různou koncentrací látek, je roztok s vyšší koncentrací látek tzv. hypertonický. Roztok s nižší látkovou koncentrací je hypotonický. Roztoky o stejné látkové koncentraci jsou izotonické. Rovnováha vody mezi buňkou a jejím prostředím a pohyb vody přes buněčné membrány je pro organismy zásadní.
Buňky rostlin mají buněčné stěny a ty pomáhají udržovat buněčnou vodní rovnováhu, pokud je buňka v hypotonickém roztoku (při dešti). Rostlinná buňka osmoticky přijímá vodu a bobtná. Pružná buněčná stěna se rozpíná tak dlouho, než dojde k vyvolání zpětného tlaku na buňku, tím se zabrání dalšímu příjmu vody. V této situaci je buňka ve stavu tzv. turgoru, tedy napětí (normální stav rostliny buněk).
Pokud je rostlinná buňka v hypertonickém prostředí, odevzdává vodu svému okolí. Dochází k odtahování její plazmatické membrány od buněčné stěny. Tento jev se nazývá plazmolýza. Osmotické jevy u rostlin lze dobře prokazovat při sledování např. lístků měříku nebo pokožky cibule (nejlépe červené) mikroskopem při jejich vložení do nasyceného (hypertonického) roztoku soli (dochází k plazmolýze).
Čtěte také: Klimatické změny a Česká republika
Pomůcky: Mrkev, sůl nebo cukr, korkovrt, šroubová matice, kádinka.
Poznámka: Tyčinka je po vložení do roztoku nejprve vzpřímená, později se ohýbá, uvolňuje se z matice. Dochází ke ztrátě turgoru buněk. Dutina v kořeni mrkve se plní tekutinou.
Pomůcky: Stonek rostliny s listy (např. poděnka světlá), zkumavka s vodou, papírové měřítko (volitelné), roztok soli.
Poznámka: Pokus lze provádět i bez měření na stupnici vložením stonku s listy do kádinky s roztokem soli a pozorujte vadnutí.
Osmotické jevy u rostlin lze dobře prokazovat při sledování např. lístků měříku nebo pokožky cibule (nejlépe červené) mikroskopem při jejich vložení do nasyceného (hypertonického) roztoku soli (dochází k plazmolýze). Mikroskopické preparáty pro pozorování plazmolýzy v buňkách byly připraveny z dostupného materiálu - suknic cibule, listů rostlin, plodů apod.
Čtěte také: Jak se připravit na zimu
Výsledky pokusů můžete shrnout v tabulce:
| Prostředí | Koncentrace roztoku | Chování buňky | Jev |
|---|---|---|---|
| Hypotonické | Nižší než v buňce | Přijímá vodu | Turgor (u rostlinných buněk) |
| Hypertonické | Vyšší než v buňce | Odevzdává vodu | Plazmolýza |
| Izotonické | Stejná jako v buňce | Bez změny | Rovnováha |
Čtěte také: Znečištění vody a urbanizace
tags: #osmotické #jevy #v #přírodě #vysvětlení