V Paříži se chýlí ke konci konference OSN, na které má vzniknout nová globální smlouva o ochraně klimatu. Víte, o čem je v Paříži vlastně řeč? Podívejte se na glosář základních pojmů.
Pro lepší pochopení problematiky je důležité se seznámit s některými klíčovými pojmy:
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) byla podepsána v roce 1992 na historicky první klimatické světové konferenci v Rio de Janeiru, která je také známá pod pojmem „Summit Země“. Zahrnuje obecně formulované závazky určené k ochraně klimatického systému Země. Úmluva vstoupila v platnost v roce 1994 a v současné době zahrnuje 196 smluvních stran.
Poprvé se zástupci více než 170 zemí v otázce změn klimatu sešli v roce 1992 v Rio de Janeiru. Zde byla přijata rámcová úmluva UNFCCC, ve které se ratifikující státy zavázaly k dodržování obecně formulovaných pravidel určených k ochraně klimatického systému Země. Každoročně se zástupci schází na dalších konferencích, které jsou věnovány zhodnocení implementace UNFCCC. Konference jsou pak označovány zkratkou COP (Conference of the Parties) a pořadovým číslem. První konference (COP1) se konala v roce 1995 v Berlíně, letošní Pařížská konference nese označení COP21.
Pařížská konference o klimatu je oficiálně známa pod názvem 21. konference smluvních stran (21st Conference of the Parties - COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).
Čtěte také: Sekretariát Ekologie UPOL - podrobný přehled
Pařížská konference o klimatu bude probíhat od 30. listopadu do 11. Celkem asi 45 tisíc účastníků, a sice delegáti účastnických států, pozorovatelé, zástupci občanské společnosti a novináři.
Sekretariát UNFCCC je institucí OSN, sídlí v Bonnu.
Kjótský protokol byl přijat v roce 1997 na COP3 v Kjótu a vstoupil v platnost v roce 2005. Stal se prvním právně závazným dokumentem, který stanovil limity pro snižování emisi skleníkových plynů. Státy v něm byly rozděleny na rozvinuté a rozvíjející se. Podle dohody pak větší zodpovědnost za vypouštění emisí skleníkových plynů nesou státy rozvinuté. Během prvního závazkového období (2008 až 2012) se v něm proto vyspělé země zavázaly snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 5 % oproti roku 1990. V roce 2012 byla jeho platnost prodloužena až do roku 2020 pomocí tzv. dodatků z Dauhá, přijatého na konferenci v Kataru.
Při přípravě na COP21 byl zvolen inovativní přístup k vytváření národních klimatických závazků. Všechny smluvní strany měly na základě rozhodnutí COP19 ve Varšavě z roku 2013 předložit nejlépe v prvním čtvrtletí roku 2015 dobrovolné příspěvky ke snižování globálních emisí skleníkových plynů. Tyto příspěvky, nazývané zkratkou INDCs (Intended Nationally Determined Contributions), prezentují individuální plány jednotlivých zemí na redukci emisí. Termín pro jejich odevzdávání vypršel 1. října, některé státy nicméně své závazky předložily i po tomto datu. Jejich počet nakonec přesáhl 180. Sekretariát UNFCCC zpracoval na základě odevzdaných příspěvků shrnující zprávu.
Jde o zkratku anglického termínu Intended Nationally Determined Contribution, tedy aktivní kroky národních států ve prospěch snižování dopadů změny klimatu. Státy je mají předložit ještě před pařížskou konferencí. K 31. říjnu 2015 byly předloženy INDC z celkem 155 států. Tyto země vypouštějí téměř 90 % emisí ve světě.
Čtěte také: Příčiny a Důsledky Klimatické Změny
Pro změnu klimatu neexistuje žádné okamžité zázračné řešení. Jedná se o jeden z nejsložitějších problémů, jakým kdy svět čelil. Nyní se ale téma klimatu dostalo na první místo globální agendy.
Pařížská konference musí vést k uzavření dohody, která poskytne právní rámec pro další kroky. Výsledný dokument by měl zahrnovat také národní klimatické plány (tzv. INDC).
Dalším z klíčových návrhů, které by měly být součástí nové mezinárodní dohody, je mechanismus pro vyhodnocování závazků. Ten by měl zajistit pokračování klimatické politiky i po vypršení státy předložených závazků (INDCs). Tyto závazky jsou zpravidla stanoveny na 10 až 15 let. Mechanismus by určil, jak často budou závazky vyhodnocovány a pravidelně přepracovávány na základě nových poznatků či dostupnosti nových technologií. Měl by sloužit také k navyšování dosavadních národních cílů.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je hlavním mezinárodním orgánem, který má na starost vyhodnocování klimatických změn. Byl založen pod záštitou Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v roce 1988. Sdružuje vědce ze 195 členských států, kteří svou prací přispívají ke zkoumání vlivu a dopadů činnosti člověka na životní prostředí. Své závěry panel vydává ve formě hodnotících zpráv.
Čtěte také: Jak se česká města brání změnám klimatu
tags: #osn #sekretariat #pro #zmenu #klimatu #co