Sekretariát OSN pro změnu klimatu: Co to je a jaká je jeho role?


03.03.2026

V Paříži se chýlí ke konci konference OSN, na které má vzniknout nová globální smlouva o ochraně klimatu. Víte, o čem je v Paříži vlastně řeč? Podívejte se na glosář základních pojmů.

Klíčové pojmy a definice

Pro lepší pochopení problematiky je důležité se seznámit s některými klíčovými pojmy:

  • Adaptace: Opatření přijatá v reakci na klimatické změny, která postiženým zemím umožňují zmírňovat negativní dopady těchto změn a přizpůsobovat se jim.
  • Antropogenní vlivy: Dopady činnosti člověka na životní prostředí.
  • Dlouhodobý cíl: Dlouhodobý globální závazek pro snižování emisí skleníkových plynů, který by měl přispět ke splnění dlouhodobého teplotního cíle schváleného na klimatické konferenci v Kodani v roce 2009.
  • Klimatické změny: Změny průměrného stavu klimatu či jeho vlastností.
  • Mitigace: Soubor opatření, která pomáhají efektivně bojovat proti změnám klimatu. Nabývají zejména podoby programů na snižování emisí, popřípadě na zvýšení kapacit na pohlcování těchto emisí.
  • Skleníkové plyny: Sloučeniny, které se hromadí v atmosféře a pohlcováním infračerveného záření přispívají k jejímu ohřívání.

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC)

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) byla podepsána v roce 1992 na historicky první klimatické světové konferenci v Rio de Janeiru, která je také známá pod pojmem „Summit Země“. Zahrnuje obecně formulované závazky určené k ochraně klimatického systému Země. Úmluva vstoupila v platnost v roce 1994 a v současné době zahrnuje 196 smluvních stran.

Konference smluvních stran (COP)

Poprvé se zástupci více než 170 zemí v otázce změn klimatu sešli v roce 1992 v Rio de Janeiru. Zde byla přijata rámcová úmluva UNFCCC, ve které se ratifikující státy zavázaly k dodržování obecně formulovaných pravidel určených k ochraně klimatického systému Země. Každoročně se zástupci schází na dalších konferencích, které jsou věnovány zhodnocení implementace UNFCCC. Konference jsou pak označovány zkratkou COP (Conference of the Parties) a pořadovým číslem. První konference (COP1) se konala v roce 1995 v Berlíně, letošní Pařížská konference nese označení COP21.

Pařížská konference o klimatu je oficiálně známa pod názvem 21. konference smluvních stran (21st Conference of the Parties - COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Čtěte také: Sekretariát Ekologie UPOL - podrobný přehled

Pařížská konference o klimatu bude probíhat od 30. listopadu do 11. Celkem asi 45 tisíc účastníků, a sice delegáti účastnických států, pozorovatelé, zástupci občanské společnosti a novináři.

Sekretariát UNFCCC

Sekretariát UNFCCC je institucí OSN, sídlí v Bonnu.

Kjótský protokol

Kjótský protokol byl přijat v roce 1997 na COP3 v Kjótu a vstoupil v platnost v roce 2005. Stal se prvním právně závazným dokumentem, který stanovil limity pro snižování emisi skleníkových plynů. Státy v něm byly rozděleny na rozvinuté a rozvíjející se. Podle dohody pak větší zodpovědnost za vypouštění emisí skleníkových plynů nesou státy rozvinuté. Během prvního závazkového období (2008 až 2012) se v něm proto vyspělé země zavázaly snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 5 % oproti roku 1990. V roce 2012 byla jeho platnost prodloužena až do roku 2020 pomocí tzv. dodatků z Dauhá, přijatého na konferenci v Kataru.

Národní příspěvky ke globální klimatické dohodě (INDCs)

Při přípravě na COP21 byl zvolen inovativní přístup k vytváření národních klimatických závazků. Všechny smluvní strany měly na základě rozhodnutí COP19 ve Varšavě z roku 2013 předložit nejlépe v prvním čtvrtletí roku 2015 dobrovolné příspěvky ke snižování globálních emisí skleníkových plynů. Tyto příspěvky, nazývané zkratkou INDCs (Intended Nationally Determined Contributions), prezentují individuální plány jednotlivých zemí na redukci emisí. Termín pro jejich odevzdávání vypršel 1. října, některé státy nicméně své závazky předložily i po tomto datu. Jejich počet nakonec přesáhl 180. Sekretariát UNFCCC zpracoval na základě odevzdaných příspěvků shrnující zprávu.

Jde o zkratku anglického termínu Intended Nationally Determined Contribution, tedy aktivní kroky národních států ve prospěch snižování dopadů změny klimatu. Státy je mají předložit ještě před pařížskou konferencí. K 31. říjnu 2015 byly předloženy INDC z celkem 155 států. Tyto země vypouštějí téměř 90 % emisí ve světě.

Čtěte také: Příčiny a Důsledky Klimatické Změny

Cíle a očekávání od klimatických konferencí

Pro změnu klimatu neexistuje žádné okamžité zázračné řešení. Jedná se o jeden z nejsložitějších problémů, jakým kdy svět čelil. Nyní se ale téma klimatu dostalo na první místo globální agendy.

Pařížská konference musí vést k uzavření dohody, která poskytne právní rámec pro další kroky. Výsledný dokument by měl zahrnovat také národní klimatické plány (tzv. INDC).

  • Dohoda z Paříže nebude konečným krokem. Může se ale stát rozhodujícím obratem v tom, že se všechny státy podle dohodnutého transparetního právního rámce vydají cestou snižování emisí tak, aby udržely růst globální teploty do 2 stupňů Celsia.
  • Konference musí dojít také k věrohodné dohodě o financování. Mnoho rozvojových zemí bude potřebovat mezinárodní spolupráci zahrnující financování a technologie. Jen tak mohou směřovat k nízkouhlíkové ekonomice.
  • Součástí dohody o financování bude i vyjasnění, jak rozvinuté státy dostojí dřívějšímu závazku, a to do roku 2020 zajistit každoročně 100 miliard dolarů na podporu rozvojových zemí.

Mechanismus pro vyhodnocování závazků

Dalším z klíčových návrhů, které by měly být součástí nové mezinárodní dohody, je mechanismus pro vyhodnocování závazků. Ten by měl zajistit pokračování klimatické politiky i po vypršení státy předložených závazků (INDCs). Tyto závazky jsou zpravidla stanoveny na 10 až 15 let. Mechanismus by určil, jak často budou závazky vyhodnocovány a pravidelně přepracovávány na základě nových poznatků či dostupnosti nových technologií. Měl by sloužit také k navyšování dosavadních národních cílů.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC)

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je hlavním mezinárodním orgánem, který má na starost vyhodnocování klimatických změn. Byl založen pod záštitou Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v roce 1988. Sdružuje vědce ze 195 členských států, kteří svou prací přispívají ke zkoumání vlivu a dopadů činnosti člověka na životní prostředí. Své závěry panel vydává ve formě hodnotících zpráv.

Budoucí konference COP

  • Klimatická konference OSN se příští rok uskuteční v Turecku. Turecko bude hostit klimatickou konferenci COP31 v letovisku Antalya od 9. do 20. listopadu. V organizaci však bude mít významnou roli i Austrálie.
  • Klimatická konference OSN se za dva roky uskuteční v Etiopii. Klimatická jednání se v roce 2027 uskuteční v hlavním městě Addis Abeba.

Čtěte také: Jak se česká města brání změnám klimatu

tags: #osn #sekretariat #pro #zmenu #klimatu #co

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]