Ostrov odpadků: Dokument o globálním problému znečištění plasty

Nakupujeme, kupíme a hromadíme… plníme popelnice, platíme poplatky za odpad a dál už se nestaráme. Nevidíme důsledky svého chování a celkové množství produkovaného odpadu stále nezadržitelně stoupá. Rostoucí množství odpadu pomalu a jistě zahlcuje Zemi a ničí vše živé.

Co všechno skrývají moře a oceány?

Každý rok se do oceánu dostane více než 8 milionů tun plastů! Slyšeli jste někdy o tzv. plastových ostrovech? Podívejte se na dokumentární film A Plastic Ocean nebo si alespoň prolistujte nějakou internetovou stránku zabývající se problematikou znečištění oceánů.

Příkladem může být objev plastů i na tom nejopuštěnějším místě na Zemi, v tichomořské oblasti Point Nemo. Vědci zjistili, že v místních vodách plave až 26 kusů plastu na metr krychlový. Nejblíže k Point Nemu má přitom posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když zrovna letí kolem. Nejbližší obydlenou oblastí jsou pak Velikonoční ostrovy vzdálené 2 700 kilometrů.

Dalším příkladem je zjištění výskytu toxických látek (tzv. POPs) v severských mořských organismech a mateřském mléce eskymáckých žen. Zjištěné látky se přitom v těchto oblastech nikdy nepoužívaly (POPs většinou vznikají např. při výrobě různých pesticidů, plastů a dalších chemických produktů).

Jaký je stav plastového znečištění?

Už několik let se píše o velkém ostrovu plastových odpadků, který pluje v Tichém oceánu a je velký jako čtyři Německa nebo celá Indie. Angelicque Whiteová z Oregon State University, která se problémem zabývala, tvrdí, že používání označení „ostrov odpadků“ je zavádějící. „Není vidět z vesmíru, nejsou tam žádné ostrovy odpadků, je to spíše taková difúzní polévka plastů plovoucích v oceánu.“ Říká, že plasty v oceánu skutečně jsou, podle průzkumů asi v hustotě jako když jsou v metru krychlovém vody tři částice velikosti gumy na gumování tužek.

Čtěte také: Plastové ostrovy: Hrozba

Že se odpadky hromadí na jednom místě je dáno charakterem mořských proudů, které krouží a nakonec - po několik letech - tak zbytky doplují do jedné oblasti. Nejde o obrovské ostrovy, ale o odpad, který je podle dalšího odhadu rozptýlen asi v množství 77 tisíc kusů na kilometr čtvereční. V přístavech může koncentrace narůst až třeba na čtyři miliony kusů na kilometr čtverečný.

Tolik se ho postupně nahromadilo na Hendersonově ostrově ležícím v Tichém oceánu. Množství odpadků z něj dělá jedno z nejvíc znečištěných míst na světě. „To množství mi naprosto vyrazilo dech,“ říká Jennifer Lavers z Tasmánské univerzity. Výzkumný tým z Tasmánie a z britské Královské společnosti pro záchranu ptactva odhadl, že se na ostrově nachází celkem asi 17,6 tun plastového odpadu. Jak uvádí britský server The Guardian, 68 procent nebylo na pouhý pohled vidět. Zhruba 4 500 věcí na metr čtvereční bylo ukryto v hloubce přibližně deseti centimetrů. Každý den přinášela voda na břeh dalších asi 13 000 kusů odpadků. Plast ohrožuje živočichy pohybující se po ostrově. Vědkyně Lavers na něm našla stovky krabů žijících v plastových kelímcích, obalech od kosmetiky, nebo dokonce uvnitř hlavy od panenky. „Plast je starý, křehký, ostrý a toxický. Bylo celkem tragické vidět kraby žít a poskakovat na našem odpadu,“ popisuje svůj zážitek z odlehlého ostrova zařazeného na seznam UNESCO Jennifer Lavers. Odpad, který je na Hendersonově ostrově, odpovídá stejnému množství, které vyprodukuje společnost po celém světě za dvě vteřiny.

The Trash Island má už svou vlajku, měnu, pas a dokonce i obyvatele. Ostrov plastového odpadu o velikosti Francie, který se plaví severním Pacifikem, patří mezi významné globální kauzy 21. století. Přesto před ním americká vláda až dosud zavírala oči. Proto se skupinka aktivistů rozhodla vytvořit z této obří odpadkové masy stát The Trash Island a zaslat žádost o jeho uznání přímo do OSN.

The Trash Island má jako každý jiný stát svou vlastní vlajku, která sestává z bílé oblohy, modré vody a zelené plastové lahve. Pyšní se také oficiální měnou zvanou Debris (anglicky odpad) o nominální hodnotě 20, 50 a 100. Do boje za uznání odpadkového státu se můžete zapojit i vy podepsáním petice na stránkách Change.org. V rámci kampaně vzniklo také několik videí. V jednom z nich je divákovi představen první právoplatný občan státu Al Gore, bývalý kandidát na prezidenta USA a dlouholetý ochránce životního prostředí. Ten zde navrhuje řešení pro boj s plastovým odpadem.

Michael Hughes a Dilatando Almeida sází na to, že pokud bude The Trash Island skutečně uznán, budou ostatní členské země povinné ostrov vyčistit. Podle svých slov splnili všechna kritéria pro založení nového státu uvedená v Úmluvě o právech a povinnostech států z roku 1933.

Čtěte také: Ostrov odpadků a fauna

„Udělali jsme vše, co bylo uvedeno v Úmluvě a také vše, co bylo v našich silách. Jestli naši žádost schválí, to ukáže až čas,” uvedli. Dodali, že rozhodující je také podpora fanoušků. Oba doufají, že jejich petice získá milion podpisů. K tomu jim má pomoci také propagace v rámci sociálních médií. LADBible šíří novinky o kampani mezi svých 53 milionů sledujících.

Celá kampaň cílí zejména na mladou generaci, které se problém s plastovým odpadem týká nejvíce. Podle vědců bude totiž do roku 2050 plastový odpad převažovat nad počtem ryb v našich oceánech. A to je opravdu stav, kterého se nikdo z nás dočkat nechce.

Dopad na život

Plasty jsou v oceánu nebezpečné, protože škodí živočichům. Odhaduje se, že ročně zahyne jeden milion ptáků a sto tisíc mořských savců kvůli tomu, že odpadky pozřou, nebo se do nich zamotají.

Co můžeme dělat?

Snažit se omezit množství produkovaných odpadů, nepodporovat společnosti a firmy, které významně zatěžují životní prostředí, žít v souladu s přírodou a usnadňovat život dalším organismům, které s námi obývají Zemi. Supermarkety jsou přeplněné PET lahvemi, plastovými a dalšími obaly. Zde nakupujeme odpad.

V Jihlavě se od roku 2011 navýšilo množství vytříděného plastového odpadu téměř dvojnásobně. Z pohledu rostoucího třídění za současného snižování množství směsného komunálního odpadu je to samozřejmě dobře, nicméně je potřeba zaměřit se na celkovou produkci odpadů. Není to chyba města, popelářů, že by snad popelnice nevyváželi, např. kontejnery na plast jsou vyváženy ve frekvenci 1x týdně, častěji pak 2x týdně a v některých oblastech i 3x týdně. Chyba je na straně výroby a spotřeby. Množství produkovaného komunálního odpadu neustále postupně narůstá. A přitom je potřeba pravý opak! Nehledejte výmluvy, hledejte řešení… a začněte co nejdříve.

Čtěte také: Město Ostrov

Je ovšem otázka, jak tyto odpadky odstranit. Jednou z možností je sbírat je pomocí dlouhých plovoucích bariér a pak rycyklovat, jak to chce právě organizace The Ocean Cleanup. Podle některých vědců ale zase hrozí nebezpečí, že se tím poškodí plankton, který je pro povrch oceánu také důležitý.

Podle jedné z teorií zase plasty z hladiny mizí, protože je obalují různé mikroorganismy a tělesa pak ztěžknou a potopí se. Znamená to, že si příroda poradí sama? Nebo jen to, že se plasty přemístí jinam, budou škodit dál a my je už nikdy nevylovíme?

Odpad je třeba třídit. Pokud jej nemůžeme opětovně využít na nové výrobky, recyklovat, je správné odpad spálit a využít energii v něm obsaženou. Aby se tak stalo s minimem emisí škodlivin, je třeba tak učinit v zařízení na energetické využití odpadů, zjednodušeně ve spalovně. Nikoliv však v „malých“ kotlech či kamnech, které by nekvalitním spalováním znečistily ovzduší. Chráníte tak (nejen) svoje zdraví.

tags: #ostrov #odpadku #dokument

Oblíbené příspěvky:

• Regulace primární emise tokenů
• Sladění designu a funkčnosti sítkového odpadu
• Inspirace pro svatební oznámení
• Výroba a použití Eko čisticích prostředků
• Průvodce pro kempaře: Likvidace WC odpadu