Primární emise tokenů: Průvodce IPCO procesem a regulací

Blockchain Bankovní Ekosystém od XIXOIO má za cíl přinést trhu alternativní způsob financování firem a projektů, a to za pomoci moderní technologie blockchainu. Tím rozhodně neříkáme, že zmizí všechny klasické způsoby financování jako jsou úvěry, úpis akcií na burzu nebo emise dluhopisů. Říkáme, že vznikne další způsob, který tyto tradiční metody může vhodně doplňovat.

Co je IPCO?

Jedním ze základních kamenů, na kterém celé XIXOIO stojí, je takzvaný IPCO proces, který vám na následujících řádcích blíže představíme. Začneme tím, co to vůbec IPCO znamená. Zkratka IPCO znamená Initial Public Coin Offering, tedy spojení již dvou existujících nástrojů na trhu: IPO (Initial public offering), což je nabídka akcií na klasické regulované burze a ICO (Initial coin offering), což je emise vlastního tokenu na blockchainu.

IPCO kombinuje to nejlepší z obou nástrojů a propojuje regulatorní principy IPO s flexibilitou ICO. To doposud virtuálním aktivům emitovaným na blockchainu chybělo a začaly být pro investory nedůvěryhodné. Právě inovativní IPCO proces od XIXOIO dodá emisi digitálních tokenů na blockchainu řád a připraví ji na budoucí národní regulaci, která bude nutně následovat připravené právní předpisy EU v oblasti regulace kryptoaktiv.

Regulace kryptoaktiv v EU

Na půdě EU byl od roku 2020 připravován regulatorní rámec pro poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy přinášející jednotná pravidla pro dosud nejednotnou praxi členských států. Konkrétně se jedná o návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy (tzv. MiCA) a návrh nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastrukturu vedenou na DLT (tzv. Pilot DLT). Cílem těchto právních předpisů je mimo jiné umožnit fungování trhů s kryptoaktivy, tokenizaci některých typů tradičních finančních aktiv a širší využití DLT ve finančních službách. Podle plánu schvalování by měl být Pilot DLT platný a účinný již od prosince tohoto roku.

Fáze IPCO procesu

IPCO proces je charakterizován několika fázemi, které musí každý projekt nebo firma absolvovat: od představení úvodního záměru, přes emisi tokenů, po uvolnění prostředků získaných z jejich prodeje k vlastní realizaci projektu.

Čtěte také: Co jsou primární a sekundární emise?

1. On-boarding klienta a jeho projektu a zpracování Whitepaperu

Cílem on-boardingové fáze je nejen připravit vlastní záměr, ale i pomoci předkladatelům projektu připravit projekt v potřebné kvalitě a rozsahu, odpovídající IPCO předpisu tokenizovaných projektů. V této fázi zájemce o tokenizaci projektu představuje tzv. Whitepaper. Jedná se o dokument, který budoucím investorům/tokenholderům představuje vše podstatné, co se tokenizovaného projektu týká: od osob, které za ním stojí, přes parametry a byznys plán samotného projektu, po ekonomiku emitovaného tokenu a způsob jeho vypořádání.

2. Vydání tokenu a získávání finančních prostředků pro projekt

V této fázi dochází k samotné emisi a prodeji tokenu dle specifikací představených ve Whitepaperu. Existuje mnoho možností, jak emitovaný token nastavit. Může garantovat budoucí podíl na výnosech z tokenizovaného projektu, nebo fungovat fakticky jako dluhopis, digitální akcie či zaručovat materiální výhody ze svého držení (sleva na službu nebo produkt atd.) Stejně tak existuje mnoho možností, jak nově emitovaný token v primární emisi dostat k budoucím tokenhloderům.

Všechny emitované tokeny ale musí mít společné to, že jich je předem stanovené a neměnné množství (tzv. hard cap), ze kterého se spolu s požadovanou výší kapitálu na projekt určuje úvodní cena primární emise tokenů. Unikátní vlastností IPCO procesu je fakt, že cena primární emise tokenu není v čase neměnná. Primární emise probíhá po jednotlivých tranších a na základě toho, jak se milníky projektu plní v čase a mimo jiné také jaký je o jednotlivé tranše zájem, se algoritmem počítá cena tokenu v následující tranši. Čili pokud se první tranše vyprodá extrémně rychle, jsou tokeny v následující tranši dražší.

Po zprovoznění burzy podporující IPCO standard tokenu, budou po primární emisi uvolněny tokeny i na sekundární trh.

3. Kontrola plnění milníků projektu a uvolňování prostředků z prodeje tokenů

Specifickým rysem IPCO procesu je postupné uvolňování vybraných investičních prostředků na základě plnění předem stanovených milníků projektů. Dosažení milníků je kontrolováno prostřednictvím tzv. smartkontraktu. Ten v sobě obsahuje algoritmus, který spustí uvolnění prostředků z bankovního účtu emitenta v okamžiku splnění konkrétní podmínky.

Čtěte také: Primární emise akcií detailně

Finanční prostředky vybrané od tokenholderů jsou kumulovány na specifickém vázaném účtu společnosti. Společnost může z tohoto účtu čerpat pouze prostředky určené na právě probíhající fázi projektu.

4. Vypořádání závazků tokenholderům

Vypořádávání závazků k tokenholderům (výplata dividendy, výplata podílu na tržbách, úrok, věcné plnění apod.) realizuje automaticky smartkontrakt v návaznosti na splnění do něj vtělené podmínky a probíhá v nativním coinu pro celý ekosystém s názvem GEN. GENy jsou krví celého ekosystému. GENy lze v clearingovém centru měnit za FIAT měnu, či za ně kupovat další tokeny.

Plná automatizace spuštění smartkontraktu vyžaduje navázání blockchainu na informační systémy emitující společnosti. Pakliže v těchto systémech dojde k transakci (např. realizaci tržby z prodeje) odešle systém infromaci do blockchainu, kde automaticky spustí realizaci připraveného smartkontraktu.

Regulace kryptoměn v České republice (AML zákon)

Obchodování s virtuálními měnami a s tím spojené vydávání nových alternativních mincí digitální měny (tzn. Tyto ICOs (v posledních měsících se jedná o vyšší desítky takovýchto veřejných nabídek měsíčně) jsou i přes rozšířenou domněnku, že se jedná o zcela neregulovanou činnost, povinny dodržovat platnou legislativu ve všech státech, kde k nabídce dochází s tím, že tento článek se zaměřuje na otázku identifikace osob (tzn.

Odpověď na tuto otázku nalezneme pochopitelně v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen "AML zákon"). AML zákon vymezuje osoby, které jsou povinny k identifikaci a ověření totožnosti klienta. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. l) AML zákona je osobou povinnou i osoba, poskytující služby spojené s virtuální měnou, když virtuální měnou se pro účely AML zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta. Mimo provozovatele směnáren virtuálních (digitálních) měn spadají do uvedené kategorie např. též provozovatelé e-shopů, jejichž platební brány umožňují převod virtuální měny od kupujícího k prodávajícímu při koupi zboží, poskytovatelé správy účtů ve virtuální měně nebo vedení „elektronické peněženky“ či provozovatelé tzv. „bitcoinmatů“ (srov.

Čtěte také: Recyklace plastů

Na emitenty tokenů jsou tak ze strany zákonodárce kladeny určité povinnosti. Jsou jimi např. povinnost identifikace investora, způsob jakým se identifikace provádí, dále případy, kdy je nutno provádět kontrolu atd. s tím, že z hlediska první identifikace osob je AML zákon poměrně přísný, když je ve většině případů vyžadováno, aby osoby byly identifikovány za fyzické přítomnosti (tzv. tváří v tvář). Takto vyjádřenou fyzickou přítomnost nelze nahradit žádným dálkovým přenosem obrazu a zvuku (srov.

Dle ustanovení § 10 AML zákona je možné provedení identifikace zprostředkovat. Ke zprostředkování dochází na žádost emitenta tokenů, či investora. Další z možností provedení identifikace investora, nutno dodat tou nejschůdnější z hlediska ICO, je převzetí identifikace, a to dle ustanovení § 11 AML zákona. Při převzetí identifikace jsou emitenti tokenů povinni od investorů získat osobní údaje, jako jsou jméno a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství [srov. § 5 odst. 1 písm. a) AML zákona]. Vzhledem k tomu, že se jedná o elektronickou identifikaci osob, tj. bez fyzické přítomnosti investora, je zde povinnost získat další údaje k identifikaci, jakými jsou zejména číslo telefonu, adresa pro doručování elektronické pošty, údaje o zaměstnání nebo zaměstnavateli (§ 5 odst.

Současně s tím vyplývá emitentovi tokenů povinnost ověřit informace získané od potencionálního investora u kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejícího důvěru, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu [srov. § 11 odst. 8 písm. b) AML zákona] a v neposlední řadě nesmí mít emitent, jako osoba povinná z AML zákona pochybnosti o totožnosti klienta [§ 11 odst. 8 písm.

Tokenizace cenných papírů

Tokenizace cenných papírů znamená, že tradiční finanční instrumenty - například akcie, dluhopisy nebo podílové listy - jsou převedeny do digitální podoby a reprezentovány na blockchainu či jiné technologii distribuovaného registru.

Není token jako token

První věc, kterou je dobré si uvědomit: regulace kryptoměn se nezaměřuje na technologii samotnou, ale na skutečný účel a povahu daného aktiva. Není tedy podstatné, že je token postavený na blockchainu, že je decentralizovaný, nebo že ho vydavatel označuje jako „užitkový“. Pro regulátora je rozhodující především to, jaká práva a jaká očekávání token svým držitelům ve skutečnosti přináší.

Kdy token není finančním nástrojem?

Token ovšem není automaticky považován za finanční nástroj v každém případě. Typicky se to netýká například platebních tokenů, které slouží výhradně jako prostředek směny. Stejně tak nezastupitelné tokeny (NFT), které mají výlučně sběratelskou nebo unikátní hodnotu, například umělecká díla v digitální podobě zpravidla finanční regulaci nepodléhají. Je však třeba dodat, že pokud by i takový NFT v praxi uděloval práva obdobná cenným papírům - například právo na podíl na zisku nebo právo na hlasování o řízení společnosti - mohl by být i on považován za finanční nástroj a podléhat regulaci.

Firmy a podnikatelé, kteří kryptoaktiva vydávají nebo s nimi obchodují, pak musí pečlivě posoudit, zda jejich tokeny nespadají pod regulaci finančních nástrojů. Pokud ano, jsou povinni splnit veškeré zákonné požadavky - například získat příslušná povolení, vypracovat prospekt nebo se podrobit dohledu regulátora.

Tokenizace: Převod aktiv do digitální podoby

Tokenizace je proces, kterým vzniká digitální reprezentace aktiva ve formě tokenu na blockchainu. Token není jen „záznam v databázi“. Může v sobě nést pravidla a práva: kdo ho smí držet (např. jen investoři po KYC), jak se převádí, kdy má nárok na dividendu, jak se uplatní výplata kupónu či splacení jistiny.

Když aktivum „tokenizujete“, vznikne digitální token, který danou hodnotu reprezentuje a je uložen na blockchainu.

Proces tokenizace

1. Nejprve se jasně definuje aktivum a právní rámec: kdo je emitent, jaká práva token nese, jak je zajištěno krytí (například SPV držící nemovitost, depozitář držící zlato), jak se řeší insolvence nebo odkupy. Součástí je prospekt, smluvní dokumentace a postupy KYC/AML.
2. Pak přichází technická část: vznikne smart kontrakt (např. podle standardu ERC‑20, ERC‑721 nebo ERC‑1155), který určuje vlastnosti tokenu, jeho převoditelnost, případné whitelisty investorů, pravidla pro zmrazení při chybě či krádeži a způsob evidence.
3. Emitent vygeneruje tokeny a alokuje je investorům při primárním prodeji.
4. Následuje distribuce a obchodování. Po primární emisi se tokeny mohou obchodovat na sekundárních trzích - buď na regulovaných platformách (MTF/OTF v rámci DLT pilotních režimů), nebo na kryptoburzách či P2P trzích.

Výhody tokenizace

• Likvidita a dostupnost: Tokenizace umožňuje dělit velká aktiva na malé podíly, takže se k nim dostanou i menší investoři.
• Transparentnost a auditovatelnost: Zápisy na blockchainu jsou ověřitelné a neměnné, takže je snadné sledovat, kolik tokenů bylo vydáno, kdo je drží a jak proběhly transakce.
• Otevírá se prostor pro nové produkty: Reálná aktiva mohou být použita jako kolaterál v DeFi, výnosy lze rozdělovat algoritmicky a vznikají struktury, které by dříve byly administrativně příliš nákladné.
• Geografické bariéry se stírají: Pokud je token navržen s ohledem na regulaci a identitu (KYC), může ho držet globální investor v rámci jasných pravidel.

Tokenizace nemovitostí a její vliv na likviditu

Tradiční investice do nemovitostí jsou obecně málo likvidní - nalezení kupce může trvat týdny až měsíce a převod vlastnictví je zdlouhavý proces vyžadující mnoho zprostředkovatelů. Tokenizace nemovitostí tento proces digitalizuje: vlastnické podíly na nemovitosti (či jejích výnosech) jsou reprezentovány blockchainovými tokeny.

Například studie Swinkels (2023) zkoumala 58 tokenizovaných rezidenčních nemovitostí v USA (platforma RealT, většina v Detroitu). Zjistila, že díky frakčním tokenům má každá nemovitost v průměru 254 vlastníků (investorů) namísto jediného majitele.

Výhody tokenizace nemovitostí

• Vyšší likvidita a flexibilita pro investory
• Nižší bariéra vstupu a širší diverzifikace
• Rychlejší a levnější transakce
• Transparentnost a automatizace

Nevýhody tokenizace nemovitostí

• Regulační nejistoty a omezení
• Omezená reálná likvidita v počátečních fázích
• Technická a uživatelská komplexita
• Moral hazard a správa podkladové nemovitosti
• Bezpečnost a spolehlivost infrastruktury

Převodní tokeny a jejich regulace

Převodní tokeny (angl. „exchange tokens“, někdy označované jako virtuální měny nebo kryptoměny) jsou podmnožinou tzv. krypto aktiv, přičemž jejich definičním znakem je skutečnost, že do nich nejsou vtělena práva vlastníka vůči jiné osobě, a umožňují pouze převody v rámci vlastního a případně i dalšího distribuovaného registru. Převodní tokeny nejsou penězi v ekonomickém ani právním smyslu.

Obchodování s převodními tokeny proto nevyžaduje oprávnění ČNB (takové oprávnění ČNB ani nemůže udělit), a tudíž nepodléhá jejímu dohledu. Z hlediska uplatnění opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je podstatné vymezení okruhu povinných osob. Podle § 2 odst. 1 písm. l) AMLZ je povinnou osobou rovněž osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou, kterou se pro účely AMLZ rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) ZPS.

Závěr

Tokenizace aktiv představuje paradigmatický posun ve financích a nabízí bezkonkurenční příležitosti k vytvoření likvidnějších, dostupnějších a efektivnějších trhů. Od výběru správného aktiva až po budování hluboké likvidity sekundárního trhu je každý krok v tomto procesu klíčový pro úspěch. Cesta k tokenizované ekonomice je v plném proudu a organizace, které tuto transformaci přijmou dnes, budou lídry zítřka.

tags: #primarni #emise #tokenu

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické případové studie
• Studium environmentální teologie
• Bezdotykové odpadkové koše
• Čištění odpadů gelem
• Levné outdoorové nože