Ostrovy odpadků: Prezentace alarmujícího stavu světových oceánů

Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že?

A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit - jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů! To už zní spíš jako sci-fi, smutné sci-fi. Pojďme se vydat po hladině oceánů a po stopách plastu se ponořme až ke dnu.

Plasty, kam se potopíš

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Jedná se pouze o plasty, které plují po hladině.

Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Ostrovy z plastového odpadu

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.

Čtěte také: Ostrov odpadků a fauna

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Kde se v moři bere plastový odpad?

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR.

Mezi hříšníky ale patří i vyspělé státy - nejvýše postavenou zemí v žebříčku jsou na dvacátém místě Spojené státy. Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko.

Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek. Časopis Scientific Reports odhaduje, že např.

S jakým plastem si nejčastěji zaplaveme?

Ptáte se, jaký druh plastového odpadu hraje v mořích prim? U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu.

Čtěte také: Město Ostrov

Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Jak proti tomu bojovat?

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou.

Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.

Naši planetu nemilosrdně zaplavujeme plasty. Každý rok se jich vyrobí 280 milionů tun. A recyklace se dočká jen pouhých 20 % z tohoto množství. Velká část zbývajících 80 % končí v mořích jihovýchodní Asie. Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů.

Projekt Clean Philippines

Evropa se již delší dobu cíleně zaměřuje na ochranu životního prostředí včetně efektivního využití odpadů. Ve všech pádech se skloňují témata cirkulární ekonomiky, Green Dealu, taxonomie.

Čtěte také: Glamping a příroda

Klastr moderních technologií v odpadovém hospodářství WASTen je sdružením českých výrobních, inženýrských a výzkumných pracovišť, která se zabývají vývojem, výrobou a uvedením do praxe nových technologií v oblasti komunálních a průmyslových odpadů. Členy klastru jsou 4 významné univerzity - VŠCHT, ČZÚ, VŠB TU Ostrava a Univerzita J.E. Purkyně v Ústí n. L. a dále přibližně 25 podniků a několik dalších výzkumných organizací. Naším hlavním cílem klastru je podpora transferu moderních technologií na využití odpadu do praxe. V loňském roce jsme se rozhodli v rámci klastru WASTen zjistit skutečný stav odpadového hospodářství ve vybraných rozvojových zemích a nabídnout pomoc s jejím řešením včetně moderních inovativních technologií.

Jako nejvhodnější zemi pro realizaci pilotního projektu jsme zvolili Filipíny. Připravili jsem koncept projektu Clean Philippines - Solutions to the Waste Pollution a oslovili jsem s ním velvyslanectví ČR v Manile. Potěšila nás velice vstřícná reakce ze strany velvyslanectví a jeho podpora při organizaci. V krátké době se nám společnými silami podařilo dát konceptu projektu pevný rámec.

V listopadu jsme ve spolupráci s velvyslanectvím ČR v Manile uspořádali kulaté stoly ve 3 největších filipínských městech - Manila, Cebu a Davao, která jsou zároveň centry hlavních regionů Filipín. Z české strany se kulatých stolů zúčastnilo sedm zástupců členských firem klastru WASTen, kteří představili technologie na efektivní využití odpadů a také postupy a zkušenosti s odpadovým hospodářstvím v ČR. Největší pozornost filipínských účastníků si vysloužily především technologie termického rozkladu odpadů firmy ENRESS a technologie na zpracování plastů a stavebního odpadu na kompozitní materiál Polybet od firmy VIA ALTA.

Kulatých stolů se zúčastnili filipínští stakeholdeři v oblasti nakládání s pevným odpadem, včetně Williama Cuñada, ředitele Úřadu pro environmentální management Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů Filipín, který nás pozval i na navazující schůzku ve svém úřadu. Celkově jsme měli možnost potkat a diskutovat s desítkami zainteresovaných subjektů z řad provozovatelů skládek odpadu, firem zabývajících se recyklací i místních samospráv (zejména odborů životního prostředí).

V průběhu všech jednání se nám podařilo získat celkem plastický obrázek o situaci v odpadovém hospodářství na Filipínách, jeho současném stavu, možnostech a potřebách. Většina obyvatel Filipín i političtí představitelé považují situaci v odpadech za vážnou a hledají řešení. Významné rozdíly jsou mezi velkými městy a venkovem. Regionální centra (Manila, Cebu, Davao) mají dobře a efektivně vyřešen sběr a svoz komunálního odpadu. Veškerý odpad končí na skládkách, které jsou umístněné na pozemcích mimo město. Menší města většinou zatím nemají vybudovaný ani efektivní systém sběru odpadu.

Jako příklad můžeme uvést hlavní město Filipín Manilu, jejíž kompletní aglomerace čítá téměř 14 mil. Veškerý odpad z metropole se sváží na 4 skládky na cizích pozemcích a městská správa za jejich pronájem platí téměř 2 mld. Kč ročně. Odpad není až na výjimky dále zpracováván - není separován ani recyklován.

Výroba energie je další slabým místem hospodářství na Filipínách. Hlavním důvodem je rozložení území Filipín na více než 7500 ostrovech, které znemožňuje vytvoření centrální rozvodné soustavy elektrické energie. Výroba energie je řešena vždy lokálně v místě a její dodávky v některých místech podléhají častým výpadkům. Ostrovy jsou velice hornaté s mnoha vodopády a vodními toky, nicméně zatím se stále se nepodařilo využít potenciál vodní energie pro efektivní výrobu elektřiny. Využitím odpadu pro výrobu energie se zabývají probíhající projekty ve městech Tagum a Dagupan, které jsou již v projekční fázi.

Quezon City, nacházející se v aglomeraci hlavního města, plánuje v rámci projektu PPP s rozpočtem 5,3 miliard korun vybudovat integrované zařízení pro nakládání s pevným odpadem, schopné zpracovat až 3000 tun odpadu denně. Při naší návštěvě jsme zaznamenali také příležitosti na lokální úrovni v rámci menších ostrovů, kde je celý ostrov „elektrifikován“ z agregátu na naftu nebo motorový olej. Přitom na plážích je množství plastů a dalších odpadů, které je možné snadno využít k výrobě energie.

Návštěva Filipín nám přinesla poznání, že situace v odpadech na Filipínách není vůbec utěšená a její řešení si vyžádá ještě dlouhou a náročnou cestu a vyvinout značné úsilí. Setkání s klíčovými stakeholdery u kulatých stolů nás naplnilo pozitivním očekáváním. Ukázalo, že jsou si vědomi současných problémů a chtějí výzvy v odpadech řešit. Filipíny považujeme za velice perspektivní region pro české dodavatele technologií a chceme se mu i nadále věnovat. Na úvodní setkání u kulatých stolů chceme navázat a získané kontakty dále prohloubit. Budeme rádi, pokud české firmy přispějí k naplnění motta celé akce Clean Philippines.

Rádi bychom poděkovali za podporu a organizační přípravu celé akce Clean Philippines - Solutions to the Waset Pollution velvyslanectví ČR v Manile, jmenovitě Mgr. Jana Šedivé, velvyslankyni ČR v Manile a Ing. Dále bychom chtěli poděkovat za podporu a záštitu nad akcí Ministerstvu průmyslu obchodu ČR, jmenovitě doc.

tags: #ostrov #odpadku #prezentace

Oblíbené příspěvky:

• Podmanění přírody
• Zjistěte, jak si lidé budují odolnost vůči pálivému jídlu.
• Dřevěný odpadkový koš: Návod
• Novinky ve Vzdělávání: Co se Mění?
• Vývoj ekologického zemědělství