Ostrov Odpadu: Fakta o Rozsahu, Který se Rovná Německu

26.11.2025

Ničení světových lesů je skutečným problémem. Podle OSN bylo v letech 1950 až 1980 zničeno asi 40 procent lesů Střední Ameriky a ve stejném období Afrika ztratila asi 23 procent lesů.

Vybavíte-li si dnešní Řecko, Itálii, Chorvatsko, Španělsko až po Turecko, Irák, Sýrii, Libanon, Jordánsko, Irán i Afghánistán apod., představíte si zřejmě vyprahlou krajinu s otevřenými výhledy, v jejím dnešním vzezření. Historické záznamy ovšem prokazují, že tato místa kdysi pokrývaly husté lesy plné života.

Dnes tedy obýváme planetu, kde zůstává už jen 50% lesní vegetace. A nadále rok co rok přicházíme o další lesní porosty, nyní je veřejně nejvíce propírána Amazonie, kde již bylo ztraceno 31 % pralesa. Pouze ztráta tropických lesů v r.

Máme model IPCC inventarizace skleníkových plynů pro změnu klimatu. Hrubé pohlcení (vykazované podle konvence jako záporné hodnoty) a hrubé emise (vykazované jako kladné hodnoty) byly odhadnuty odděleně a čistý tok byl vypočítán odečtením hrubých emisí od hrubých pohlcení.

Mezi lety 2001 a 2022 byly emise z odlesňování a jiných poškození lesů vypočteny na 8,8 gigatuny (Gt) CO2/ rok. Dále bychom měli uvést i to, že díky fotosyntéze se do atmosféry ročně uvolňuje asi 200 miliard tun kyslíku nezbytného pro dýchání.

Čtěte také: Ostrov odpadků a fauna

Současně vzniká každoročně asi 150 miliard tun organických látek, tzv. Ze sedmi analyzovaných ukazatelů se nejvíce podílel na úbytku lesů dobytek - pastviny nyní zabírají asi 45,1 milionu hektarů (Mha) půdy odlesněné v letech 2001 až 2015, což představuje 36 procent všech ztrát stromové pokrývky.

Palma olejná je na druhém místě (10,5 Mha), následuje sója (8,2 Mha), dále kakao, kaučuk, káva a vláknina (všechny kolem 2 Mha každá). Dohromady těchto sedm komodit představuje 57 procent všech ztrát stromového porostu spojených se zemědělstvím v letech 2001 až 2015.

Celkově jde téměř o stoletou hodnotu současných ročních emisí fosilních paliv. Tropické deštné pralesy tvoří pouze 30 procent celosvětového objemu stromového krytu, ale obsahují 50 procent světového uhlíku uloženého ve stromech. Samotný boreální les v Kanadě obsahuje asi 12 procent světových zásob uhlíku na pevnině.

Proč není zájem o tuto cestu ukládání atmosférického CO2, jmenovitě opětovné zalesňování vhodných území, kde se kdysi rozkládaly husté lesy a kterých je více než dost? Podíváme-li se pouze na mapu Evropy, Malé Asie a Blízkého východu i USA, najdeme zde celou řadu možností.

Nedá se na tom privátně vydělat, to je vše. Ano, čtete správně, nedá se na tom v privátním sektoru vydělat ten správný ranec peněz. Globální trh s obnovitelnými zdroji energie byl odhadován na 1,21 bilionu USD v roce 2023 a předpokládá se, že v roce 2024 dosáhne 1,39 bilionu USD.

Čtěte také: Město Ostrov

„V roce 1990 měl svět 4128 milionů ha lesů; do roku 2015 se tato plocha snížila na 3 999 milionů ha. OZE mají podle náhledů příznivců dekarbonizace rychle nahradit fosilní zdroje elektřiny, což je zcela falešná představa.

Nákladově tak ke každému zdroji OZE musíme paralelně postavit zálohu, kterou ovšem také někdo bude muset zaplatit. Nejlepší možností jsou paroplynové elektrárny s krátkou dobou náběhu.

Ovšem zemní plyn není nic jiného než metan 90 %, plus etan, butan, tedy opět skleníkové plyny. Nedávno byla zveřejněna studie, která prokazovala, že proces těžby, zkapalnění a poté degazifikace zemního plynu současnými technologiemi plus jeho přeprava, produkuje více emisí skleníkových plynů než spalování hnědého uhlí.

Evropská unie je jedničkou v jediné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Vývoj každé společnosti a civilizace je determinován technologiemi a zdroji energie.

Podle odhadů by jen investice do energetického systému v zemích EU do r. Nejsou známy zásadní překážky bránící opětovnému zalesnění „ztracených“ území, které by se projevilo zvýšenou absorpcí CO2 z atmosféry a zadržením uhlíku po dobu postupné dekarbonizace společnosti.

Čtěte také: Glamping a příroda

Potřebujeme 30-40 roků přechodného období, abychom se dostali na výrazně nižší antropogenní emise CO2/rok. Pokud vezmeme směrnou hodnotu 5t/ha, poté lze orientačně určit, jak velkou plochu bychom potřebovali pro 50 % snížení antropogenních emisí CO2.

Triviálním výpočtem se dostaneme k požadavku na obnovu 6 mil. Je dostatek vhodného území pro znovuzalesnění? Ano, takový případ skutečně existuje. Jedná se o Jižní Koreu, dnes zmiňovanou zejména jako zájemce o dostavbu jaderných bloků v ČR prostřednictvím společnosti KHNP.

Závěr - nikdo nezpochybňuje, že dekarbonizace společnosti je nutnou podmínkou pro další rozvoj civilizace. Proto byla přijata řada politických rozhodnutí - Kjótský protokol, Pařížská úmluva i nešťastný Green Deal.

Ke kritizované nákladovosti Green Dealu postačí uvést, že pořízení jedné jediné FVE na jeden RD vás bez dotací přijde cca na 250 tis. Kč, což se rovná nákladům na zalesnění 5ha pozemku vč. tříleté péče v současné cenové úrovni pro ČR.

Pokud nedojde k zásadní revizi Green Dealu, potom jsem zcela přesvědčen, že s obdobným výrokem přijde některý budoucí představitel EU po roce 2040, až se bude vyhodnocovat (ne)úspěch unijní dekarbonizace. Těsně před zveřejněním článku se Rada EU a Evropský parlament 6.2024 února dohodly na označení jaderné energie za strategickou technologii pro dekarbonizaci EU.

Toto rozhodnutí svědčí o změně přístupu EU k úpravě Green Dealu , zcela v souladu s názorem autora.