Legislativa týkající se krmných odpadů v České republice

Tento článek se zabývá právními předpisy, které se vztahují na stavby pro zemědělství, krmiva a odpady v nich vzniklé. Konkrétně se zaměřuje na vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství, a další související předpisy.

Vyhláška č. 191/2002 Sb. a stavby pro zemědělství

Ministerstvo zemědělství stanovilo vyhlášku č. 191/2002 Sb., která upravuje technické požadavky na stavby pro zemědělství. Tato vyhláška se zaměřuje na:

• řešení staveb pro hospodářská zvířata,
• doprovodné stavby,
• stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby,
• stavby pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

Vyhláška definuje různé typy staveb, například stavby pro chov většího počtu hlavních druhů hospodářských zvířat a doprovodné stavby pro hospodářská zvířata. Doprovodné stavby zahrnují stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavby pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavby pro skladování tekutých odpadů a stavby pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv.

Technické požadavky na stavby pro hospodářská zvířata

Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby rychlost proudění, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví a pohodu zvířat vyžadují nucené větrání a úpravu vzduchu, požaduje se náhradní systém, zajišťující jeho dostatečnou výměnu, úpravu a zabudování zařízení pro signalizaci poruchy systému.

Konstrukce, použité materiály a povrchová úprava staveb, zvláště pak krmné žlaby (koryta) a další zařízení, s nimiž přicházejí zvířata do styku, nesmí být zdravotně závadné. Všechny prvky a části stavby pro ustájení zvířat musí být konstruovány a udržovány tak, aby se nevyskytovaly ostré okraje, hrany nebo výčnělky, o něž by se mohla zvířata zranit.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Vyhláška také stanovuje požadavky na:

• podlahy, vnitřní kanalizace, kanály a jímky staveb pro hospodářská zvířata,
• kanalizace odpadních vod, hnojůvky, močůvky, kejdy a silážních šťáv,
• ramp, lávek a můstků pro naložení a vyložení zvířat.

Požadavky na doprovodné stavby pro hospodářská zvířata

Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty a zamezit ptákům hnízdění nebo průnik do prostoru stavby. Podlaha musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty.

Konstrukce staveb pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Dno hnojiště musí mít podélný sklon v rozmezí 1,5 - 3 % směrem k hnojůvkové jímce. Přítok hnojůvky do jímky se zajišťuje povrchovým nátokem - otevřeným plochým rigolem.

Nádrže a jímky na kejdu musí být vybaveny zařízením pro vyprazdňování a pro homogenizaci kejdy, případně musí umožňovat homogenizaci jiným způsobem. Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdní vozovky a délce použitého dopravního prostředku.

Požadavky na stavby pro skladování siláže

Konstrukce staveb pro skladování siláže musí vyhovovat podmínkám agresivního prostředí. Betonové a železobetonové konstrukce musí odpovídat požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty. Konstrukce dna a stěn silážního žlabu se provádějí z mrazuvzdorného materiálu.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Vnitřní plochy silážních žlabů, silážních věží, jímek a nádrží musí být hladké s kyselinovzdorným povrchem, který je schopen vzdorovat působení organických i anorganických kyselin a zajišťuje nepropustnost závadných látek do jednotlivých vrstev konstrukce. Pro odtok silážních šťáv musí být ve dně žlabů podélné odtokové kanálky o nejmenší světlé šířce 300 mm a výšce 200 mm.

Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) se zabývá vedlejšími produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Toto nařízení stanovuje pravidla pro zpracování, skladování a zneškodňování těchto produktů s cílem zabránit šíření chorob a chránit zdraví lidí a zvířat.

Materiál kategorie 1

Materiál kategorie 1 zahrnuje specifikovaný rizikový materiál, produkty získané ze zvířat, kterým byly podány látky zakázané směrnicí 96/22/ES, a produkty živočišného původu obsahující rezidua kontaminantů nebezpečných pro životní prostředí a jiných látek uvedených v bodě 3 oddílu B přílohy 1 směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996.

Tento materiál musí být zneškodněn:

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

• spálením,
• spoluspalováním,
• ve zpracovatelském zařízení schváleném v souladu s článkem 13 s využitím zpracovatelské metody 1, v kterémžto případě musí být výsledný materiál trvale označen, pokud to bude technicky možné, zápachem, v souladu s přílohou VI kapitoly I a nakonec zneškodněn jako odpad zahrabáním na skládce schválené podle směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999,
• jinými způsoby postupem schváleným Komisí po konzultaci s příslušným vědeckým výborem.

Materiál kategorie 2

Materiál kategorie 2 zahrnuje mimo jiné:

• všechen materiál živočišného původu sesbíraný při čištění odpadních vod z jatek jiných schválených podle čl. 4 odst. 1 písm. b),
• materiál rybího původu,
• kuchyňský odpad jiný než odpad uváděný v čl. 4 odst. 1 písm. g).

Tento materiál může být:

• přeměněn v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování v souladu s pravidly, které stanoví Komise,
• zesilážován nebo zkompostován v souladu s pravidly přijatými postupem, který přijme Komise, v případě materiálu rybího původu,
• zneškodněn jinými způsoby nebo využit jinými způsoby v souladu s pravidly, které stanoví Komise po konzultaci s příslušným vědeckým výborem.

Vyhláška č. 377/2013 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv

Ministerstvo zemědělství stanovilo vyhlášku č. 377/2013 Sb., která upravuje skladování a způsob používání hnojiv. Tato vyhláška se zaměřuje na:

• skladování hnojiv a technologických vod,
• způsob používání hnojiv,
• evidenci o hnojivech.

Skladování hnojiv a technologických vod

Jímky a nádrže pro skladování digestátu nebo fugátu digestátu odpovídají kapacitně nejméně čtyřměsíční předpokládané produkci. Tekutá statková hnojiva, kapalná organická hnojiva nebo technologické vody se po aplikaci na povrch orné půdy zapravují do půdy nejpozději do 24 hodin, v případě hnojiv pocházejících ze zařízení podle zákona o integrované prevenci nejpozději do 12 hodin. Zapravení do půdy se nevyžaduje po řádkové aplikaci do porostů hadicovými aplikátory a aplikaci do travních, jetelovinotravních a jetelovinových porostů v období nejméně 1 měsíc před sklizní.

Způsob používání hnojiv

Močovina jako hnojivo smí být aplikována pouze v případě, je-li do ní přidán inhibitor ureázy způsobem a v dávce uvedených v jejím označení. Pro používání technologických vod platí ustanovení odstavce 9 písm. a) a b) a odstavců 10 až 12 § 4 vyhlášky č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování obsahu škodlivých látek v půdě a o evidenci pozemků.

Vyhláška č. 175/1959 Ú. č. o úpravě výkupních cen zemědělských výrobků

Vyhláška ministerstva zemědělství č. 175/1959 upravuje výkupní ceny zemědělských výrobků. Stanovuje stupně příměsí a nečistot, třídy jakosti a výkupní ceny pro různé zemědělské produkty, včetně obilovin a kukuřice.

Výkupní ceny se snižují u snětivé pšenice I. stupně o 2,- Kčs za 100 kg, u snětivé pšenice II. stupně o 6,- Kčs za 100 kg. Snětivá pšenice III. stupně se vykupuje za jednotnou cenu 85,- Kčs za 100 kg bez ohledu na hektolitrovou váhu a typ, pokud obsahuje škodlivé nečistoty do 1,5 %.

Žito infikované námelem se vykupuje za ceny III. 3. Ustanovení § 5 odst.

Kukuřice dodaná v klasech proplácí se výkupními cenami kukuřice v zrně za skutečnou váhu a jakost kukuřice v zrně docílenou po vydrhnutí (vymoržování).

Požadavky na krmiva a krmné suroviny

Vyhláška č. 451/2000 Sb. stanovuje požadavky na krmiva a krmné suroviny, včetně:

• seznamu zakázaných látek a produktů,
• seznamu skladištních škůdců,
• požadavků pro výrobu a podmínky pro použití zpracovaných živočišných odpadů získaných z nízkorizikových konfiskátů živočišného původu,
• seznamu nežádoucích látek včetně jejich maximálně přípustných obsahů v produktech určených pro krmení zvířat.

Krmné suroviny pro výrobu krmných směsí a ke krmení, jejich názvy, popis, technologické způsoby úpravy a závazné znaky pro deklaraci stanoví příloha č. 11. Určitá proteinová krmiva povolená pro výrobu, uvádění do oběhu a ke krmení jsou uvedena v příloze č. 12.

U krmných surovin a určitých proteinových krmiv jsou považovány údaje zkoušených hodnot limitních a deklarovaných znaků za ještě vyhovující, pokud nepřekračují minimální tolerance podle přílohy č. 13.

Tolerance u doplňkových látek

Údaje zkoušených hodnot doplňkových látek jsou považovány také za vyhovující, pokud nepřesahují hodnoty tolerance podle přílohy č. 14 části A s přihlédnutím k analytické toleranci odvozené z nejistot měření, podle přílohy č. 25.

Nejvýše přípustný obsah nežádoucích látek v doplňkových látkách je stanoven v příloze č. 14 části B. K výrobě premixů určených pro uvádění do oběhu se používají jen doplňkové látky uvedené v příloze č. 14 části C ve sloupci 3, případně aminokyseliny uvedené v příloze č. 14 části C ve sloupci 4.

Krmiva pro zvláštní účely výživy (dietní krmiva)

Krmiva pro zvláštní účely výživy (dále jen "dietní krmiva"), kterými jsou krmiva, která se svým specifickým složením nebo způsobem výroby zřetelně odlišují od běžných krmiv, jsou určena k zajištění zvláštních výživářsko-fyziologických účelů výživy stanovených v příloze č. 17.

Do kompletních nebo doplňkových krmiv pro hospodářská zvířata, která jsou držena, chována nebo vykrmována za účelem produkce potravin, kromě krmiv pro masožravá kožešinová zvířata a ryby, se nesmějí používat krmné suroviny, kterými jsou živočišné bílkoviny pocházející z nízkorizikových konfiskátů živočišného původu, které byly ošetřeny v souladu se zvláštním právním předpisem (dále jen "zpracované živočišné proteiny"), výrobky z krve, krevní moučka, želatina z přežvýkavců a další bílkovinné produkty, jejichž použití je podle § 1 odst. 2 a přílohy č. 1 části B zakázáno.

Registrace výrobců a dovozců

Žádost o registraci výrobce nebo osob uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až e) zákona o krmivech musí obsahovat:

• jméno, příjmení a trvalý pobyt, jde-li o fyzickou osobu, nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
• výpis z obchodního rejstříku, jde-li o osobu v něm zapsanou, nebo živnostenské oprávnění, popř. koncesní listinu,
• u žadatelů o výrobu doplňkových látek nebo určitých proteinových krmiv nebo premixů nebo krmiv s použitím doplňkových látek nebo krmiv s použitím premixů jméno, příjmení a bydliště osoby, odpovědné za výrobu a osvědčení o její odborné způsobilosti podle § 6 odst. 1 zákona o krmivech,
• u žadatelů o dovoz nebo uvádění do oběhu (dodavatelé), kteří manipulují s doplňkovými látkami nebo určitými proteinovými krmivy nebo premixy, jméno a bydliště odpovědné osoby a osvědčení o její odborné způsobilosti podle § 6 odst. 2 zákona o krmivech.

Biologické zkoušení

Biologické zkoušení se provádí v souběžně opakovaných srovnávacích pokusech a postupuje se podle příloh č. 19 až 24. Součástí biologického zkoušení je analytické ověření složení použitých doplňkových látek, premixů, určitých proteinových krmiv, krmných surovin nebo produktů, které byly získány nebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva.

Označování krmných surovin

Kromě požadavků stanovených v § 11 odst. 1 zákona o krmivech se v označení krmné suroviny uvede:

• název krmné suroviny podle přílohy č. 11 části B nebo C sloupce 2 a technologická úprava podle přílohy č. 11 části B nebo C sloupce 3,
• u směsi krmných surovin podle § 7 odst. 6 určené pro výrobu kompletních nebo doplňkových krmiv se uvedou v názvu místo slov "krmná surovina" slova "směs krmných surovin" a dále se uvedou názvy druhů použitých krmných surovin podle přílohy č. 11 části B nebo C sloupce 2,
• limitní hodnoty znaků podle § 7 odst. 3 a 4 a hodnoty závazně deklarovaných znaků uvedených v příloze č. 11 části B sloupci 4 nebo v části C sloupci 3,
• referenční číslo partie u krmných surovin ze skupiny "Výrobky ze suchozemských zvířat" podle přílohy č. 11 části B.

Evidence o hnojivech

Zemědělští podnikatelé, kteří jsou povinni vést evidenci podle § 9 odst. 7 a 8 zákona o hnojivech v elektronické podobě, ji předávají ústavu elektronicky formou automatizovaného datového výstupu prostřednictvím elektronické aplikace přístupné na internetových stránkách ministerstva. Ministerstvo zřídí přístup k této aplikaci zemědělskému podnikateli na požádání. Předání dat prostřednictvím této elektronické aplikace nevyžaduje podpis.

Přílohy

Vyhláška obsahuje několik příloh, které specifikují požadavky na různé aspekty skladování a používání hnojiv, včetně:

• údajů o odběru živin plodinami,
• způsobu a formě elektronického předávání evidence,
• údajů o obsahu živin ve statkových hnojivech,
• údajů o množství živin dodaných v jednotlivých hnojivech,
• seznamu erozně ohrožených pozemků, na kterých nelze aplikovat hnojiva.

Tabulka: Rozměry stání, boxů, loží (leháren) a kotců pro skot

Následující tabulka uvádí minimální rozměry pro ustájení skotu dle vyhlášky č. 191/2002 Sb.

tags: #krmný #odpad #legislativa #smlouva

Oblíbené příspěvky:

• Špindlerův Mlýn: Klima a počasí
• Aktuální dění ohledně jaderného odpadu
• Kompletní průvodce čištěním odpadu u dřezu
• Odpadkový koš 8 litrů - recenze
• Autovraky Uherský Brod a okolí