Ostrovy z odpadu: Mapa znečištění oceánů a boj s plastovým odpadem

Že jsou plasty v oceánech velkým problémem, slyšíme často. Nyní máme také příležitost se podívat, jak jsou napříč světovými vodami přibližně rozprostřeny.

Do oceánu se ročně dostane na osm milionů tun plastů. Shromažďují se na několika místech - ve skvrnách, které pokrývají obrovskou plochu. Vědci teď změřili největší z těchto plastových ostrovů.

Mapa přichází z Nového Zélandu a je založena na studii z roku 2014, kterou vydal oceánograf Marcus Eriksen. Ten se svým týmem podnikl v letech 2007-2013 několik desítek expedicí, během nichž výzkumníci sbírali data o klíčových proudech vody a množství a velikosti plastů v nich. Z těchto dat pak vytvořili statistický model a odhad množství plastů v různých částech světa.

Velká tichomořská odpadková skvrna (GPGP)

Obrovský ostrov tvořený plastovým odpadem a plující po Tichém oceánu je podle nové studie ještě větší, než se vědci domnívali. Rychle se zvětšuje a momentálně jeho plocha přesahuje rozlohu Německa, Francie a Španělska dohromady.

Vědci jí říkají „Great Pacific Garbage Patch“ (GPGP) neboli Velká tichomořská odpadková skvrna. Nizozemští vědci využili pro mapování plastového kontinentu flotilu lodí a letadel. Pomocí nich sledovali koncentraci umělohmotných lahví, sáčků, rybářských sítí a mikročástic.

Čtěte také: Ostrov odpadků a fauna

„Našli jsme v ní asi 80 tisíc tun plovoucího plastu,“ uvedl Laurent Lebreton, hlavní autor studie, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports. Pro srovnání, to odpovídá hmotnosti asi 500 velkých letadel. A jde o šestnáctkrát větší množství plastu, než ukazovaly dosavadní průzkumy. Nejvíc ale vědce zaskočilo, z kolika kusů plastu se plovoucí ostrov skládá - odhadují to na 1,8 bilionu kusů umělé hmoty.

To představuje rovnou dvě rizika pro mořský život současně. Mikroplasty, tedy částečky menší než pět milimetrů, tvoří většinu částic, z nichž je „ostrov“ vytvořený. Mohou se snadno dostat do zažívacího traktu mořských ryb, ptáků, plazů i savců. Přes ně zase proniknou do vnitřností predátorů, jako jsou medvědi nebo žraloci.

„Jiný dopad mají větší kousky plastů, především zbytky rybářských sítí,“ uvedl Lebreton. V nich mohou zvířata uvíznout - savcům a ptákům brání v pohybu a dýchání, ryby si o pevná plastová vlákna sítí zase mohou pořezat citlivé části těl. Pro mnoho druhů méně obratných zvířat, jako jsou třeba mořské želvy, představují sítě prakticky jistotu smrti.

Podle jejich měření se na povrchu oceánů nachází přibližně 5,25 bilionu kousků plastů o hmotnosti srovnatelné například s 38 000 africkými slony. Podle odhadů jsou 92 % plastů mikročástice, tj. kousky maximálně 5 milimetrů veliké, takže často nejsou ani vidět.

Podle studie je plasty nejvíce zamořený severní Atlantský oceán, kde se nachází až třetina všeho odpadu. Eriksenův tým přitom zkoumal jen plasty na povrchu oceánů. Podle jiných odhadů až 70 % všeho plastového odpadu klesá ke dnu. Eriksonovy výsledky tedy doslova jen „kloužou po povrchu“, a problém s plasty v oceánech je tedy ještě mnohem větší.

Čtěte také: Město Ostrov

Původ plastů v oceánech

Studie, která vyšla letos v časopise Scientific Reports, odhaduje, že například zemětřesení v Japonsku v roce 2011 má na svědomí až 20 procent veškerého plastu, který se za poslední dobu v oceánech nashromáždil. Podle loňské studie německých vědců ale 90 procent plastů do moří přitéká z deseti velkých řek. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího od pětice největších znečišťovatelů (Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam) jsou odpad, který lidé jen tak pohodí ven. Zbytek tvoří odpad z nelegálních skládek nebo z těch, které jsou příliš blízko pobřeží a řek. Znečištění oceánů se ale nedá svádět jen na rozvojové země. Ani lidé v Evropě nebo v USA se příliš neobtěžují s recyklací.

Autoři studie Plastic Pollution in the World’s Oceans zaznamenali, jaký druh odpadu v mořích končí. Dalším odpadem, který v mořích končí, je i rybářské vybavení. Oblast na sever od Austrálie je známá takzvanými ”sítěmi duchů“. Členové projektu GhostNets Australia tu v roce 2004 našli a posbírali více než 13 000 ztracených rybářských sítí.

Celých 92 procent z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu tvoří takzvané mikroplasty. To jsou malé částečky, jejichž průměr je menší než 5 milimetrů. Drobné plastové kousky jsou všude. Mikroplasty se navíc dostanou i do těl mořských živočichů. Končí pak často na našich talířích. Mikroplasty obsahuje i 80 procent kohoutkové vody ve světě.

Do vody se mikroplasty dostanou například praním oblečení, které obsahuje mikrovlákna. Mezi tyto materiály patří fleece, nylon a také všechny nepromokavé látky a ty, ze kterých se šije naprostá většina sportovního oblečení.

Možnosti řešení

Protože se tento ostrov pohybuje v mezinárodních vodách, nehlásí se k němu žádný stát - jde o „problém někoho jiného“. Plastový ostrov zatím zkoumali jen vědci, kteří ale nemají sílu něco změnit, mohou problém jen popsat a analyzovat.

Čtěte také: Glamping a příroda

Nový výzkum byl financován z peněz holandského start-upu nadace Ocean Cleanup Foundation, který chce během pěti let plastovou skvrnu zlikvidovat, anebo alespoň zmenšit. Vědci našli v oceánu smutných čísel i jednu kapku naděje. Většinu plastového světadílu (asi 90 procent jeho rozlohy) tvoří velké kusy plastu - a právě ty se dají teoreticky mnohem snadněji vylovit.

Podle posledních čísel se na Zemi ročně vyrobí 322 milionů tun plastů. Ocean Cleanup Foundation tvrdí, že ročně se do světových oceánů dostane asi 8 milionů tun, většina se nashromáždí v pěti velkých pásech.

Nadace nyní plánuje vyrobit desítky plovoucích bariér, které by plasty izolovaly a pak by se daly v průběhu příštích pěti let odstranit. Za tuto dobu by tým složený ze 75 vědců a inženýrů chtěl zlikvidovat nejméně polovinu skvrny. Vyřešit celý problém ale bude složité - půjde to jen koordinovanou snahou po celém světě.

„Lidé se diví množství rybářského vybavení ve skvrně a ukazují prstem na rybářský průmysl. Ale přitom sami ryby jedí."

Proti znečištění životního prostředí plasty se nejlépe bojuje omezením jejich používání. Mnoho zemí už proto přistoupilo k regulaci některých plastových výrobků, především těch na jedno použití. Naposledy Evropská komise přistoupila k rozhodnutí, které zakáže používání jednorázových plastových brček, nádobí a dalších výrobků. V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a jsou země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon.

Letos v létě chtějí vědci otestovat přístroj na čištění oceánu v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, která se rozkládá mezi Havají a Kalifornií. Jde o největší koncentraci nejen plastového odpadu ve světovém oceánu. Čisticí systém, který vymyslel teprve 18letý Nizozemec Boyan Slat, by měl do pěti let vyčistit polovinu skvrny. Stroj na vyklízení plastů z moře vyvíjí nezisková organizace The Ocean Cleanup, kterou sám založil.

Aktuální technickou vychytávku zvanou Interceptor nyní veřejnosti představil autor celého plastosběrného konceptu, Boyan Slat. Má podobu říční kontejnerové lodi s integrovaným posuvným sítovým pásem. S jeho pomocí pak z vody průběžně loví odpad a ukládá je do jednoho ze šesti zásobníků. Interceptor je zajímavý tím, že na rozdíl od norných stěn v oceánech nespoléhá na libovůli mořských proudů, ale těží z jednosměrného proudění řek. Je do krajnosti nenáročný a celý jeho mechanický aparát je v chodu udržován solární energií (doplněnou o bateriový systém).

Pět největších zemí znečišťovatelů oceánů plasty

Na Velké tichomořské odpadkové skvrně, vrstvě plastového odpadu plující uprostřed Tichého oceánu, prospívá velká komunita pobřežních živočichů včetně malých krabů a sasanek. Velká tichomořská odpadková skvrna je nezměrné množství odpadků o rozloze bezmála milion kilometrů čtvereční, tedy zhruba o velikosti Egypta, která se rozkládá mezi pobřežím Kalifornie a Havaje. Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží a potopí do vln v horizontu měsíců, nanejvýš let, může plastový odpad na hladině plout desetiletí.

"Překvapilo nás, jak časté tam byly druhy žijící u pobřeží. Haramová spolu s kolegy zkoumala 105 kusů plastu vylovených z tichomořské odpadkové skvrny v období od listopadu 2018 do ledna 2019.

"Poměrné velké procento rozmanitosti, kterou jsme našli, tvořily pobřežní druhy, a nikoliv původní druhy žijící na otevřeném oceánu, které jsme převážně očekávali," uvedla Haramová. "Pravděpodobně se tu soupeří o místo (...) a o zdroje potravy. Druhy se ale také mohou požírat navzájem.

Skvrnu odpadu v Tichém oceánu vytvořil systém mořských proudů rotující v jeho severní části. Nelze si ji představit jako ostrov, uvedl Matthias Egger z organizace The Ocean Cleanup. "Představte si to jako noční oblohu. Když v noci obrátíte zrak vzhůru a vidíte všechny ty bílé tečky, tak zhruba tak vidíte odpadkovou skvrnu. (Odpad) není tak koncentrovaný, ale je ho tam hodně ...

tags: #ostrov #z #odpadku #mapa

Oblíbené příspěvky:

• Důsledky globální změny klimatu
• Rodina, příroda a horor: Analýza ve filmu a TV
• Krmení jehňat v ekologickém zemědělství
• Oxidy síry a znečištění ovzduší
• Návrh a využití kompostu