Otevřený dopis lékařů o klimatické změně v České republice

Iniciativa Doctors for Future Česká republika vydala Otevřený dopis, ve kterém vyzývá k bezodkladnému a účinnému řešení klimatické krize. Ten svým podpisem podpořilo přes 170 lékařů různých specializací. Materiál otiskl v názorové rubrice časopis České lékařské komory Tempus Medicorum.

„Jsme znepokojeni skutečností, že celý svět včetně České republiky naprosto nedostatečně reaguje na změnu klimatu, která ohrožuje samotnou existenci naší civilizace. Lékaři z iniciativy upozorňují na skutečnost, že klimatická krize působí na lidské zdraví přímo i nepřímo.

Mezi přímé účinky patří poškození zdraví nebo přímo úmrtí vlivem vln vedra či naopak extrémně nízkých teplot, rozšíření tropických infekčních nemocí mimo původní oblast výskytu nebo úrazy zapříčiněné extrémními projevy počasí jako jsou hurikány, povodně nebo požáry. Nepřímo pak zdraví poškozuje sucho a neúroda vyplývající z devastace životního prostředí, ke které vede jak růst teploty, tak špatná péče o krajinu.

Zpráva Expertní rady evropských akademií (EASAC) věnovaná dopadům klimatické krize na lidské zdraví upozorňuje na nutnost razantního řešení klimatické změny. To vyžaduje zavedení mitigačních i adaptačních opatření, jejichž cílem je jak zmírnit negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, tak přizpůsobit se životu v nových podmínkách daných ohříváním planety.

Čeští Doctors for Future upozorňují i na skutečnost, že mezi českými lékaři se zatím o klimatické krizi přes všechny výše uvedené skutečnosti nevede diskuse. „Jedním z našich hlavních cílů je prolomit ticho, které u tohoto tématu mezi zdravotnickou veřejností panuje,“ říká Anna Kšírová z Krajské nemocnice Liberec, a přirovnává klimatickou krizi k rakovině: „Stejně jako u malignit jsou její první příznaky poměrně nenápadné a „pacienta“ - tedy lidstvo - nijak výrazně neomezují.

Čtěte také: Přečtěte si otevřený dopis o černé skládce

Klimatická krize je rozvinutý problém a stále se zhoršuje, je tedy nezbytné jednat razantně a bezodkladně stejně jako u rakoviny. „Lékaři mají ve společnosti důvěru, s čímž je spojená i naše zodpovědnost vůči veřejnosti. Nemůžeme stát stranou, je důležité, aby naše profese byla součástí řešení největší výzvy, před kterou jako lidstvo stojíme,“ říká členka iniciativy a ortopedka Eva Němejcová, a doplňuje: „Dopis sám o sobě zároveň přispívá k lepší informovanosti lékařů o klimatické krizi, obsahuje řadu informací z vědeckých zdrojů založených na důkazech. Může se zdát poněkud radikální, ale kritická situace vyžaduje pravdivé informace a radikální řešení.

Světová lékařská organizace WMA se připojila k hlasům volajícím po důsledném řešení klimatické krize a co nejrychlejším dosažení uhlíkové neutrality. Koncem října vedení organizace podpořilo deklaraci vyzývající lékaře, aby se zapojili do tlaku na vlády a pomohli je přimět k přijetí odpovědnosti za zvládání klimatických změn. Téma je pro lékaře podstatné, poněvadž odborníci varují, že zvýšený výskyt extrémního počasí a proměna klimatických podmínek může vést k rozšíření infekčních chorob i podvýživy.

„Je naší lékařskou povinností varovat svět, že klimatické změny povedou k tisícům úmrtí v důsledku podvýživy, malárie, průjmových onemocnění a zvýšené tepelné zátěže. Aby Má-li se lidstvu podařitlo omezit rizika, je prý zapotřebí dosáhnout co nejrychlejiší uhlíkové neutrality, a to již k roku 2030. Lékaři tím vznesli poměrně radikální požadavek: Evropská unie počítá s anulováním vlivu na klima do poloviny století a o rocek 2030 se zmiňují prakticky pouze ekologové, strany zelené levice či nestátní aktéři, jako je firma Siemens.

Nebezpečnost klimatické krize pro lidské zdraví před časem konstatovala i pátá hodnotící zpráva Mezinárodního klimatického panelu při OSN známého pod zkratkou IPCC. „Očekává se, že do poloviny století změna klimatu zasáhne lidské zdraví hlavně zhoršením již stávajících zdravotních problémů (velmi vysoká spolehlivost). Podle materiálu je pravděpodobné, že se zvýší nebezpečí zranění a nemocí způsobených horky a požáry, jakož i riziko podvýživy v chudších částech světa, ve kterých se očekávají rostoucí problémy s produkcí potravin.

Po důsledném řešení klimatické krize volají i čeští lékaři sdružení v iniciativě Doctors for Future (Doktoři pro budoucnost), jež svým názvem odkazuje na hnutí středoškolských stávek za klima Fridays for Future (Pátky pro budoucnost). „Emise oxidu uhličitého stoupají a je neetické neinformovat o tom, jaké to bude mít důsledky. Jsme znepokojeni následky rostoucí teploty na zdraví: podle časopisu Lancet jsou vysoké teploty největší zdravotní hrozbou století. Upozorňují na to, že se Česká republika chová nezodpovědně, když nemá konkrétní plán odchodu od uhelné energetiky, natož na dosažení nulové skleníkové stopy.

Čtěte také: Odpadkový koš Stella 27l

„Vyhnout se katastrofálnímu oteplování bude těžký úkol, a proto musíme radikální kroky podniknout již nyní. Naše nekontrolovaná spotřeba, závislost na fosilních palivech a devastace ekosystémů pokračuje. Diagnóza je jasná a vyžaduje urgentní léčbu. V českém prostředí tak pozvolna začíná nejen debata o klimatické krizi z pohledu medicíny, ale také o uhlíkové stopě zdravotnictví.

Čeští lékaři mohou od konce července na výzvu Doctors for Future podepisovat apel na vlády, aby vzaly klimatické změny vážně. V otevřeném dopise lékaři kritizují, že podle nich svět reaguje na hrozící ekologickou katastrofu jen minimálně. „Diagnóza je jasná a vyžaduje urgentní léčbu. Proč by se měli lékaři v otázce změn klimatu angažovat? „Společnost má lékaře ve velké úctě a důvěře, naše slovo má svou váhu. S tím souvisí i naše zodpovědnost vůči veřejnosti v této situaci. Nemůžeme stát stranou, nemůžeme se dál tvářit, že se nic neděje.

Za první týden podepsalo podle českých Doctors for Future otevřený dopis 31 lékařů. Mezi nimi i docentka Iva Holmerová, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP. „Jedná se o velmi závažný problém, který ohrožuje budoucnost našich dětí,“ uvedla k tomu pro Medical Tribune doc. Holmerová. „Měli bychom se jím zabývat na všech úrovních, začít sami u sebe, ale to zdaleka nestačí. Je zapotřebí, aby tento problém řešila celá společnost, aby byly vytvořeny lepší podmínky pro zdravější a vůči prostředí šetrnější život. Nečinnost našich politiků v těch nejzávažnějších otázkách je skutečně zarážející. Také proto fandím kolegům, kteří vidí nejen svoje zájmy a potřeby, ale zabývají se problémy, které se velmi zásadně týkají a mohou týkat nás všech.

Skupina Doctors for Future má přes 75 členů. „Základních členů skupiny je šest. Aktivity Doctors for Future nejsou ojedinělá iniciativa spojující lékařské poslání s ochranou životního prostředí. Před časem také prezident Světové lékařské asociace doktor Leonid Eidelman vyzval lékaře k tomu, aby s pacienty a také s politiky mluvili o klimatické změně. Pokud by se podařilo změny klimatu odvrátit, mohlo by to podle Eidelmana být největším zdravotním úspěchem 21.

Největší hrozbu pro veřejné zdraví představuje globální oteplení o více než jeden a půl stupně Celsia. To je hlavní sdělení editorialu, který v pondělí vydalo 233 lékařských časopisů z celého světa. „Změny klimatu a ničení přírody už dnes ohrožují lidské zdraví - jedná se o skutečnost, na kterou zdravotníci upozorňují už celá desetiletí… Vědecké poznatky jsou jednoznačné. Oteplení o jeden a půl stupně Celsia a dlouhodobý úbytek biodiverzity může mít katastrofální a nezvratné dopady na zdraví,“ stojí v prohlášení, ke kterému se přidaly například britský The British Medical Journal nebo čínský Chinese Science Bulletin.

Čtěte také: Oheň v přírodě: Bezpečnost především

Lékařské časopisy navíc nevolají po pouhých kosmetických úpravách stávajících opatření, ale naopak po systémové transformaci. Požadují „neprodlené celospolečenské změny“, které musí být „zásadní a spravedlivé“, aby odvrátily ekologický kolaps. Výzva apeluje především na nejbohatší státy, které v historickém úhrnu mají na svědomí největší díl znečištění: „Bohaté národy by měly jednat rychleji a podpořit ty země, které už vysoké teploty sužují. Rok 2021 musí být rokem, kdy světové společenství změní kurz.

Podle některých zdravotníků se jedná o další důkaz, že je tuzemská debata o klimatu ve srovnání se zbytkem světa nedostatečná. „V českém zdravotnictví nejsou změny klimatu výrazné téma. I když mezi zdravotníky přibývá jednotlivců, kteří se o klima zajímají, stále chybí organizační síla. V důsledku pak chybí i vyjádření podobná pondělnímu editorialu. Přitom v globálním kontextu nejsou takové iniciativy ojedinělé - Světová lékařská asociace vyhlásila stav klimatické nouze už předloni. A vyzvala zdravotníky, aby podle toho jednali.

„Zároveň je ale třeba říct, že to ticho není úplné. Loni například se tu organizovala výzva Lékaři za zdravé srdce Evropy, kterou podepsalo asi šedesát doktorů, včetně profesorů a docentů. Zatím se však nepodařilo otevřít širší debatu, podle mě i z toho důvodu, že lékaři nevnímají klima jako svoji zodpovědnost. Je třeba rozvinout vnitřní diskuzi v rámci lékařské profese, která upozorní na fakt, že i na zdravotnictví změny klimatu dopadnou,“ řekla Anna Kšírová.

tags: #otevřený #dopis #lékaři #klimatické #změny

Oblíbené příspěvky:

• Recenze škol v přírodě Jeseníky
• Likvidace odpadu v Týně nad Vltavou
• Dimenze odvodu dešťové vody
• Procento lidí netřídících odpad
• Správný odpadkový koš do kuchyně