Otevřený dopis k problému černé skládky

Už více než dva roky trápí Pustiměř na Vyškovsku černá skládka. Pozemky u obce koupila stavební firma Instav Vyškov, která tam začala ukládat odpad ze staveb. Postupem času však na pozemek navezli také asfalt a další nebezpečný odpad. Firma dostala od Inspekce životního prostředí nařízeno, aby skládku odstranila.

Instav je však od loňského září v insolvenci a po jeho majitelích se slehla zem. Pustiměřská skládka se nekontrolovatelně rozrůstá - pozemek zůstal neoplocený a kolemjdoucí na něj naváží všechno, čeho se chtějí zbavit.

Situace v Pustiměři

Když vyškovská firma Instav před lety v Pustiměři stavěla vodovod a kanalizaci, koupila v obci pozemky, na které zeminu a stavební suť svážela. Starosta Pustiměře Miloš Nevřala (ČSSD) vysvětlil obavy místních: „Od polovinu roku 2009 začala firma ze staveniště ve Vyškově navážet odpad, třeba asfalt. Kdyby navezla jen beton a kameninu, které se dají rozdrtit, nebyl by to takový problém. Jenže tady je nebezpečný odpad a nikdo neví, co to může způsobit.“

Inspekce životního prostředí firmě nařídila likvidaci černé skládky. Vedoucí odpadového hospodářství oblastního inspektorátu Brno České inspekce životního prostředí Jana Antonínová uvedla: „Už v roce 2009 jsme se černou skládkou začali zabývat a uložili jsme firmě pokutu ve výši 50 tisíc korun. Koncem minulého roku jsme jim nařídili provedení nápravného opatření, firma to dodnes nesplnila.“ Případ předali svému právnímu oddělení v Praze, které má posoudit, co dál.

Největším problémem pro obec i pro inspekci je to, že firma už prakticky neexistuje. „Dosud není vyhotovený znalecký posudek. Až bude, tak poté musí zasednout věřitelský výbor, který rozhodne, jaké pozemky a za kolik se prodají a jaké pohledávky to pokryje. Teď ale nejsou žádné peníze k tomu, abychom zajistili odstranění skládky,“ řekl insolvenční správce Stanislav Keršner. Firma Instav dluží asi stovce věřitelů více než 120 milionů korun.

Čtěte také: Odpadkový koš Stella 27l

Skládka, která každým dnem nekontrolovaně roste, tak dělá starosti především obyvatelům Pustiměře. Starosta dodal: „Tato skládka je v ochranném pásmu vodního zdroje, který zásobuje pět obcí a jedno město v okolí pitnou vodou. Nevíme, jaký dlouhodobý vliv může skládka mít.“

Podle starostova odhadu bude na zlikvidování skládky potřeba až půlmilionová investice, kterou obec ve svém rozpočtu ale nemá.

Otevřený dopis starostovi města

Jako občanka města cítím povinnost Vás znovu upozornit na problém, který naše město již několik let sužuje. A protože se situace stává pomalu a jistě nesnesitelnou, a Vy ani Vaši spolupracovníci z městského úřadu jste tento problém na žádném zasedání zastupitelstva města neotevřeli, zvolila jsem tuto formu otevřeného dopisu. Před pár lety jsem se do Českých Budějovic přestěhovala s rodinou za prací a s domněním, že život zde bude pro děti lepší.

Mé děti byly nadšené hlavně z okolí města, kde se nachází malý rybníček a lesík. Rády zde trávily svůj volný čas a já je do přírody pouštěla s vědomím, že jim tam žádné nebezpečí nehrozí. Situace se ale začala měnit, když lidé z města i z okolí začali toto místo využívat jako shromaždiště různého, a mnohdy i nebezpečného odpadu. Z idylického místa se najednou stalo něco, co hyzdí ráz zdejší přírody.

Od začátku, co mě děti na tuto začínající skládku upozornily, jsem se na ni snažila upozornit vedení města i Policii České republiky. Umístění několika cedulí se zakazujícími nápisy nevedlo k ničemu a situace se bohužel nevyřešila. Naopak. Z drobného smetiště odpadu se stala obrovská černá skládka, která nejenže je ostudou našeho města, ale i ohrožuje bezpečnost a zdraví zdejších občanů.

Čtěte také: Oheň v přírodě: Bezpečnost především

Vždy jsem byla a jsem zastáncem prevence. Věřím, že kdyby vedení města neváhalo rozmístit po městě více kontejnerů na různé odpady, lidé by neměli důvod jezdit se svým odpadem až za město a využili by kontejnerů ve městě. Černá skládka by se tak nadále nerozrůstala a bylo by jednodušší ji i zlikvidovat.

Samozřejmě chápu, že likvidace skládky si vyžádá od města nemalé finanční prostředky, ale jsem si jistá, že to za to stojí. Vždyť likvidace skládky přinese nejen čistší vzduch a zničení krysí populace, která se ze skládky začíná přesidlovat blíže k městu, ale vyvolá v lidech opět chuť jít na procházku do zdejšího okolí a v neposlední řadě ukáže obyvatelům města České Budějovice, že se konečně našlo vedení města, kterému není lhostejná zdejší krajina a ani zdejší obyvatelé. Věřím, že problém černé skládky v okolí našeho města zařadíte jako bod na další jednání místního zastupitelstva a že uděláte vše proto, aby na Vás Vaši voliči mohli být hrdí.

Problém černých skládek v dalších obcích

Město už nemá žádné peníze na likvidaci černých skládek. Letošních asi tři sta tisíc korun zmizelo ještě před začátkem léta. Neznámí pachatelé, kteří už na sklonku mírné zimy začali opravovat své domy, nechali haldy stavební suti v přírodě u Vehlovic, Chloumku a mlazické tůně. Stavební suť přitom mohou místní občané ukládat ve sběrném dvoře v Mlazicích, musejí za to ale městu zaplatit.

To ale třem lidem nestačilo a suť ze svých stavenišť nechali raději na skrytých místech nedaleko lesních nebo polních cest. Na kraji města i u blízkých vesnic přitom vznikají i menší černé skládky s rozmanitým obsahem. Pachatelé jsou pravděpodobně přespolní. „Na mělnické sběrné dvory smějí už dva roky vozit odpad k bezplatnému uložení pouze místní občané,“ vysvětlil Ctirad Mikeš.

Pachatelé zakládající černé skládky zůstávají většinou neznámí. K jejich odhalení by přitom nepřispělo ani nalezení důkazů přímo v obsahu černé skládky. „Nestačila by například ani obálka s adresou,“ řekl Ctirad Mikeš. Odhalení pachatelé by přitom měli vážné potíže. Podnikatel, na jehož pozemku se objeví černá skládka, musí odpadky na vlastní náklady odstranit. Pokud by to do stanovené lhůty neudělal, čeká ho sankce až sto tisíc korun! Podle zákona je jeho povinností na svých pozemcích udržovat pořádek a zabránit jejich znečištění. Zanášet své zahrady, dvorky a další pozemky odpadky přitom nesmějí ani soukromí majitelé.

Čtěte také: Definice otevřeného systému

Je tomu již několik let, co se za naší obcí vytvořila černá skládka, složená většinou z plastů. Za dobu své existence se její objem zvýšil zhruba třikrát. Z úst spoluobčanů slyším stále častěji kritiku na obecní zastupitelstvo. Zatím totiž nebyl učiněn žádný krok ani opatření, aby byla tato skládka odstraněna.

Mnozí obyvatelé, kteří se živí návštěvností turistů, zaznamenali výrazný pokles tržeb. Sám slýchávám od hostů ve své restauraci, že sem už nikdy kvůli skládce nezavítají. Je paradox, že město bohaté na památky neudělá nic, aby se zdejší turistika udržela. Nikdo z místních podnikatelů neví, jak dlouho bude tento stav ještě únosný. Propad zisků se každý rok zvyšuje.

Kromě poklesu návštěvníků však skládka nahání obavy hasičům. Vedle ní je totiž postavena mateřská školka a firma UNIDO, která se specializuje na výrobu nábytku. Skládka se neustále rozšiřuje. Ti, kteří mají vytápění domácnosti zemním plynem, odváží plasty na skládku, ostatní je pálí v kamnech. Zápach je potom cítit v celé Třebíči.

Ostatní obce mají zřízeny kontejnery na plasty. Jejich obyvatelé jsou už roky naučení veškeré plasty vynášet tam. Výsledkem je zdravé ovzduší a také hezčí krajina. Investice obce spočívala pouze v nákupu kontejnerů. Odpad pravidelně odváží firma EKOR, která jej dále zpracovává, aby byl efektivně využit. Tímto dopisem Vás prosím, abyste se začali problémem zabývat. K napsání dopisu jsem po setkání s ostatními obyvateli rozhodl až poté, co se v našem městě konaly volby do zastupitelstva. Předchozí zastupitelé se totiž k nám stavěli zády.

V prosinci minulého roku okresní soud v Berouně vydal rozsudek v kauze Šebela versus město Beroun o vyklizení soukromých pozemků od neoprávněně navezeného odpadu města Berouna, vše na území CHKO Český kras. Zatím nepravomocný rozsudek Berounu nařizuje odstranit do dvou let desetitisíce tun odpadů z pozemku pana Šebely Na Lištici, které tam v letech 1991 až 1996 nechalo město protiprávně navézt.

Jde o velmi závažný rozsudek v ostudné, a ekologicky velmi závažné kauze, přičemž by mělo být velmi veřejně a nahlas řečeno, že už nyní má pro všechny občany, především pro občany města Berouna tři zásadní dopady. Za prvé - připouští poprvé v tomto státě zdrcující dopad na ekonomiku bývalého okresního města Berouna a na jeho občany na mnoho let dopředu. Za druhé - úředně potvrzuje nezákonné a nemorální jednání řady úředníků a zastupitelů města Berouna v uplynulém čtvrtstoletí, z nichž někteří na městském úřadě pracují nebo jsou zastupiteli i dnes.

Přímým reálným ekonomickým důsledkem rozsudku v okamžiku, až se stane vykonatelným, bude úhrada odtěžení minimálně části největší černé skládky v ČR a nového uskladnění odpadu, ale i uvedení vyklizeného pozemku do původního stavu - na účet Města Berouna. Odborná studie, kterou si zadalo samo město Beroun v roce 2010 a je uložena v soudním spise, konstatuje pro tento případ nutnost odtěžit 242tisíc tun odpadů. Označuje je jako „komunální odpad“ a počítá s náklady 367,5mil.Kč.

Ale podle rozborů odebraných vzorků ze sond ve skládce, provedených certifikovanou laboratoří soudní znalkyně na sanaci azbestu v roce 2013 leží na skládce odpad „nebezpečný“, promísený s vlákny azbestu spolu s těžkými kovy a jinými nebezpečnými a jedovatými látkami. Pokud proto narostou skutečné náklady na odstranění těchto odpadů dle zákonných postupů sanace azbestu reálně až 10krát, půjde již o 3,5 miliardy Kč!

Město Beroun, respektive jeho vedení se ale chová jako vždy v dané kauze vysloveně alibisticky a vypadá to, že není schopno ani sebereflexe, ani minimálně hlubší analýzy toho, co rozsudek okresního soudu v Berouně po téměř 12 letech od zahájení sporu vůbec znamená. Městská rada se například svým usnesením ze dne 11.2.2015 rozhodla okamžitě odvolat se proti celému rozsudku, i když ho ještě ani neměla k dispozici písemně.

Například představa, že město samo "dostane" po rozsudku dotaci na sanaci nepovolené skládky, je zcela mimo realitu, pokud se město rychle nedohodne s vlastníkem pozemku, který má město dle rozsudku vyklidit. Veřejně prezentovaná představa vedení města, že se možná všechno naloží pomocí bagrů na náklaďáky (budou jich stovky) a za pár milionů se převeze (přes celý Beroun, protože to jinudy nejde!) na Stašov, druhou městskou skládku (která ani nemá potřebnou kapacitu, ani povolení ukládat nebezpečný odpad), je nebezpečná iluze.

Odpad se bude muset odstraňovat v zákonném režimu sanace azbestu, kdo by postupoval jinak, ohrozí zdraví lidí v Berouně např. Co tedy bude naplnění rozsudku pro Beroun znamenat? V extrémním případě po desítky let neopraví nikdo ani metr obecní silnice a chodníku, nikdo neopraví školu, školku, hřiště, rozlučte se v Berouně s dotacemi na kulturu a sport, na hokej a fotbal, a co hůř, rozlučte se i se sociálními dávkami, které se vyplácejí z účtů města.

Příjmy města po mnoho let, i za prodaný veškerý městský majetek, bude řadu let „utrácet“ jen exekutor sedící v prodané poloprázdné radnici po propuštění téměř všech jejích zaměstnanců. A proto je poněkud skandální a předčasné prohlášení paní starostky Enderlové, že po nikom vzniklou škodu města z celé kauzy skládky vymáhat nebude. To je na trestní oznámení na neplnění povinností při správě cizího majetku!

Majetek Města Berouna totiž nepatří paní starostce, ani zastupitelům. Patří občanům města Berouna, je to jejich majetek. Druhý zásadní aspekt tohoto rozsudku by měl být pro zastupitele i občany města Berouna stejně znepokojující. Rozsudek totiž potvrzuje ostudnost a vědomé nezákonné jednání konkrétních úředníků a konkrétních členů vedení města, kteří odpad nechali navozit na pozemek pana Šebely na území CHKO proti jeho vůli a de facto načerno.

Potvrzuje ale také skutečnost, že jejich následovníci to nedokázali přiznat a napravit. Jak je možné, že od samého počátku sporu v roce 1991 až dodnes jednání a přístupy konkrétních městských zastupitelů a úředníků v celé kauze zcela postrádaly morální, ekologický a zákonný přístup, který bychom právem především od zvolených zástupců občanů očekávali?

„Otcové“ a „matky“ města, ti lépe informovaní minulí i současní, místo toho před „méně informovanými“ zastupiteli i občany města o samotném sporu lhali, mlžili a bagatelizovali ho tak dlouho, až přišla tato katastrofa. Chcete příklad? Když v roce 2000 první nesmyslný spor město definitivně i na dovolání u nejvyššího soudu prohrálo, pan starosta Besser veřejně prohlásil, že tedy pan Šebela má své pozemky, ale s tím, co na nich leží (tj. dle posudku desetitisíce tun nebezpečného odpadu původce odpadu - města Berouna) ať si dělá, co chce, že město se necítí mít k němu jakékoli povinnosti.

Když nejpozději 27.5.1992, více jak rok po první písemné stížnosti pana Šebely, v níž protestoval proti zavážení svého pozemku - ovocného sadu odpadem města, úředníci na MěÚ Beroun najednou zjistili, že obrovská městská skládka na Lištici nemá vůbec platné povolení a je ve skutečnosti uprostřed CHKO (sic!) celá provozovaná městem desítky let načerno (sic!), Stavební kancelář Městského úřadu proto urychleně formálně požádala o vydání dodatečného povolení, a týž den!!!!! ve správním řízení stavební úřad MěÚ Beroun bez jakýchkoli zákonných lhůt a nutných vyjádření jiných zainteresovaných orgánů, v to i povinných vyjádření vlastníků sousedících nemovitostí (tj. i pana Šebely!) toto povolení vydal!

Podle platných předpisů každou skládku, která ukončí provoz, musí její původce co nejdříve sanovat na své náklady, a to ze zvláštního fondu, který musí předtím založit ve svém účetnictví z poplatků za ukládání odpadu. Skládku město Beroun přestalo používat v roce 1996 až v okamžiku, kdy nasypaný svah skládky cca 30 metrů nad opěrnou betonovou zdí pod úhlem cca 75 stupňů začal přepadávat z jedněch neoprávněně zavezených pozemků poškozeného pana Šebely na jeho další pozemky.

tags: #otevreny #dopis #problem #cerna #skladka

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na odpad
• Harmonogram svozu odpadu Prostějov
• Nápady na ekologické projekty pro děti
• Odpadové hospodářství pro firmy
• Akademici a klimatická stávka