Ovoce pro suché stanoviště: Jak si užít bohatou úrodu i bez vydatných srážek

23.11.2025

Klimatické a půdní podmínky zahrady jsou neměnné a je třeba s nimi počítat i při zakládání ovocné zahrady. Při dobrém výběru plodin tak můžete sklízet košíky ovoce, v opačném případě budete zavlažovat, hnojit, řezat a postřikovat, a přesto bude úrody jen do čepice. Co si tedy vysadit do sušších půd?

Výběr vhodných druhů

Všechny druhy ovocných plodin, které se u nás pěstují, se někde postupně vyvinuly a odtud i zpravidla pocházejí. Během kulturního pěstování a šlechtění sice o část svých původních vlastností přišly, přesto jsou stále znatelné. Máte-li tedy zahradu, která se svými podmínkami blíží určité oblasti pěstování, vybírejte si ovocné druhy s tamním původem.

V hornatém prostředí chudém na vodu vznikly například broskvoně (ve Střední Asii a Číně) a vinná réva (ve Středomoří). Sušší půda nevadí ani meruňkám, které pocházejí z Číny, k nám se ale rozšířily ze Středomoří. V chudých podmínkách roste i hit posledních let - rakytník. Ten trvale vlhké půdy dokonce nesnáší. Dalším spolehlivým druhem, který plodí i na přímém slunci, je ještě ostružiník pocházející ze slunných lesních mýtin.

Nikoho samozřejmě neláká pěstovat na zahradě jen dříny a mandloně, navíc se nehodí například do hornatých poloh. Změna klimatu však stále častěji dovoluje v jižněji položených oblastech republiky vysazovat stromy typické pro Středomoří - fíkovníky, olivovníky či granátovníky.

Exotické ovoce pro suché zahrady

Fíkovník: Ještě nedávno se toto ovoce pěstovalo pouze ve sklenících a fóliovnících, díky změně klimatu a šlechtění už se vysazují i do volné půdy. Spolehlivě to platí pro oblast jižní Moravy, v ostatních lokalitách nemusíte být úspěšní. Vždy však stromy na zahradě v prvních letech chraňte před zimou zabalením do izolace, například kokosového vlákna. Fíkovníky potřebují slunečné stanoviště a úrodnou půdu, jinak nejsou na řez ani pěstování náročné. Ze škůdců je mohou napadnout roztoči. Rostliny plodí dvakrát za rok, černo fialové fíky s červenou dužninou bývají sladké a aromatické, dají se dlouho skladovat čerstvé i sušit.
Granátovník: Granátovník je opadavý strom nebo keř, druhá varianta bývá pro pěstování v tuzemských zahradách lepší. Daří se mu na teplém slunečném místě, ovšem snese až patnácti stupňové mrazy. Na zimu však potřebuje keř chránit před vlhkem, podobně jako okrasné traviny.
Olivovník: Na trhu už najdete několik odrůd olivovníku, které můžete bez problémů pěstovat na zahradě, osvědčily se například ‚Megaron‘ a ‚Chalkidiki‘. Ta je samosprašná a vyniká zejména vysokou úrodou a značnou odolností vůči mrazům - odolá i minus třiceti stupňům. Olivy bývají velké, sklízejí se na konci října.

Význam podnoží

Původní ovocné druhy vznikly z generativního rozmnožování na základě selekce. Moderní odrůdy jsou ale v drtivé většině roubovány na podnož. A právě druh zvolené podnože je tím nejdůležitějším faktorem, který určuje, jak bude ovocný stromek v daných podmínkách plodit. Na horší stanoviště se proto volí podnož, která má silnější růst a hlubší kořeny, tedy nejčastěji semenáče daného druhu nebo druhu geneticky blízkého. Roub na podnoži lépe odolává suchu, začne však plodit později, plodnost ale potrvá déle.

Čtěte také: Mango: Pěstování od semínka

Broskvoně - podnoží BD-SU-1 je mandloň Davidova (Prunus davidiana) snášející i sušší půdy s vyšším obsahem vápníku v půdě, který broskvoním vadí.
Rakytník - stejně jako ostružiník se i rakytník pěstuje jako pravokořenný keř, podnož tedy nepotřebuje. Je ale nutné vysadit si vždy samčí i samičí keře, a to v poměru 1:6. Jde totiž o dvoudomou rostlinu.

Pěstitelské tipy pro suché oblasti

Další možností, jak chránit stromy před nedostatkem vody, je využití správného podnoží i pěstitelského tvaru stromu. Pro sušší půdy lze doporučit středně a silněji rostoucí podnože, které se právě kvůli potížím s vodou stávají opět velmi oblíbené. Silněji rostoucím podnožím přizpůsobte i výběr pěstitelských tvarů - vhodné jsou například klasické zákrsky a čtvrtkmeny, dají se použít i polo- a vysokokmeny.

V sušších lokalitách lze ovocným stromům pomoci také hlubším řezem, který doplníte ještě po sklizni letním. Tak významně snížíte odpařovací plochu a pomůžete ponechaným částem koruny. Dalším opatřením je vytvoření mís pod korunami - zachytí více srážkové vody.

Dodatečná závlaha

Pokud ovocnou zahradu teprve zakládáte, nechte si sem instalovat doplňkovou závlahou. Možností existuje více a najdete mezi nimi i finančně dostupné technologie. Nejpopulárnější a nejúspornější jsou kapkové závlahy. Ty vyrábí řada firem, prodávají se ve formě stavebnic a sestavíte si je většinou sami. Vedou se buď po zemi nebo po spodním drátě opěrné drátěnky.

Časté chyby při výběru a výsadbě ovocných stromů

Vybíráte odrůdy nevhodné pro konkrétní lokalitu - jiné druhy se hodí pro pěstování na jižní Moravě, jiné v podhorských oblastech.
Pokud chcete stromy pěstovat bez postřiků a ochranných přípravků, vybírejte odolnější odrůdy - tolerantní či dokonce rezistentní vůči hlavním chorobám.
Nezapomeňte na dostatečný řez hned po výsadbě.

Čtěte také: Vše o ovoci a zelenině

Čtěte také: Zkušenosti s ekologickými sáčky na ovoce

tags: #ovoce #pro #suché #stanoviště