Bobr evropský: Ohrožený druh a jeho současná situace

09.03.2026

Bobr je rozšířen po větší části severní polokoule v říčních a lužních nivách. V současnosti rozlišujeme dva samostatné druhy, a to bobra kanadského (Castor canadensis) ze severní Ameriky a bobra evropského (Castor fiber), který žije v Evropě a Asii.

Historie bobra evropského v českých zemích

Bobr evropský byl ve střední Evropě v průběhu 19. století téměř vyhuben (na našem území již v 18. století) a v druhé polovině 20. století se na našem území již nevyskytoval. Poslední nálezy pocházejí z jižních Čech, kam byl počátkem 19. století reintrodukován, ale následně byl kvůli svému škodlivému působení úmyslně opět vyhuben.

Bohuslav Balbín píše o četném výskytu bobrů na řece Orlici a jejich lovu: „Bobry se to jen hemží na březích řeky Orlice v Hradeckém kraji. Železné sklopce a pouta se dokáží sevřít tak pevně, že je rázem připraví o život. Tento druh chytání je ovšem velmi nebezpečný. Viděl jsem totiž lidi žalostně usmrcené místo bobrů. (Bohuslav Balbín (*1621) prožil dětství v Častolovicích, jde tedy o zprávu datovatelnou zhruba do roku 1630.

O pouhých 43 roků později došlo ke snaze bobry chovat uměle, posléze znovu i v přírodě. Tento pokus se postupně uskutečňoval na třech místech jihočeských schwarzenberských panství. Umělý chov začal roku 1773, kdy byl dovezen pár bobrů původem z Polska.

V roce 1833 se škody působené bobry v jižních Čechách ukázaly být do té míry vysoké, že jejich ochrana byla zrušena a naopak 7. listopadu byl vydán příkaz bobry střílet, vypsané zástřelné činilo pět zlatých. Poslední úlovek bobra byl doložen na hrázi Nové řeky roku 1871.

Čtěte také: Bobr jako součást ekosystému

Od 70. let 20. století se na naše území navrací bobr evropský. Jeho početnost narůstá a aktuálně je odhadována na více než 6000 jedinců. Na našem území se po dlouhé době objevil v roce 1978 na jižní Moravě a od té doby jeho populace narůstá a postupně se šíří. K šíření na naše území zhruba před 40 lety došlo vesměs z reintrodukovaných subpopulací. Na soutoku Moravy a Dyje, kde se objevili po dlouhých desetiletích z Rakouska.

Další subpopulace vznikly šířením z Polska a Bavorska. Pouze v severních Čechách vznikla subpopulace z původní subpopulace ze Saska-Anhaltska, kde bobr přežil. Do Litovelského Pomoraví a okolí byl reintrodukován přímo. V současné době jsou tři oblasti s nejvyšší populační hustotou bobra - jižní Morava (povodí Dyje a Moravy), Litovelské Pomoraví (povodí Odry) a jižní Čechy s přesahem do přilehlé části západních Čech (povodí Vltavy, Mže, Radbuzy).

Bobři se do českých zemí šíří z několika směrů. Současný stav a ochrana bobra evropskéhoVzhledem k důsledné ochraně a dochází k relativně rychlému šíření bobrů a dnes může být vlastně téměř všude. Pro bobry není překážkou rozvodí, podle pozorování z Tater ani nadmořská výška.

Ochrana bobra evropského

Bobr evropský je dle legislativy chráněn a je zařazen do kategorie „silně ohrožený druh“, což má řadů důsledků. Bobr je v České republice chráněným živočichem. K jeho ochraně zavazují ČR Bernská úmluva i unijní Směrnice o stanovištích. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 se jedná o zvláště chráněný, silně ohrožený druh živočicha. V Evropské unii je bobr chráněn Směrnicí č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (příloha II a IV).

V ČR je ochrana bobra zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Je chráněn jejich biotop (§50, odst. 1), je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat (§50, odst. 2). Jako silně ohrožený druh je uveden v příloze III. vyhlášky č. Bobr evropský je uveden také jako zvěř v zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění, avšak nelze jej lovit.

Čtěte také: Ohrožený bobr evropský v ČR

Základní sociální jednotka bobra

Základní sociální jednotkou bobra je rodina, skládající se z rodičovského páru a 1-2 generací potomků (výjimečně mohou zůstávat i tříletá mláďata). Rodinu tvoří v průměru 5-7 jedinců (samice má ve vrhu obvykle 2-5 mláďat, ale zpravidla přežívají pouze 1-2 jedinci). Velikost obývaného území je závislá na konfiguraci terénu. Ve vhodném prostředí obývá jedna rodina asi 500 m dlouhý úsek vodního toku, v málo úživném prostředí to může být až 5 km. Teritoria jednotlivých rodin se nepřekrývají. Mladí jedinci po dosažení pohlavní dospělosti (v druhém roce života) rodinu opouštějí a obsazují navazující, dosud neobsazená území.

Škody způsobené bobrem a kompenzace

Po svém druhém návratu do českých zemí působí bobr pochopitelně opět škody vyplývající z jeho „naturelu“. Proto se dnes zavedení plošného regulačního odlovu bobra v některých regionech aktuálně jeví jako zcela reálné. Je jisté, že prozatím k němu alespoň lokálně docházelo nelegálně, a to přesto, že lov bobra je možné kvalifikovat jako trestný čin.

V letech 2000 až 2009 stát zaplatil kompenzaci za vykázané, doložené škody způsobené bobrem téměř 30 milionů korun, po kormoránech a vydře třetí nejvyšší vyčíslené. Škody způsobované bobrem může částečně nahrazovat stát dle zákona č. Náhrady škod bobrem evropským řeší zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, který uvádí bobra evropského jako jednoho z vybraných druhů, u kterého může být náhrada škody uplatněna, a to v případě poškození lesního (resp. Rozporuplné je ustanovení § 58 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, kde jsou specifikovány možnosti uplatňování náhrad způsobené zvláště chráněným živočichem (škoda vzniklá aktivním působením živočicha).

Náhradu újmy lze uplatňovat pouze tehdy, je-li vlastník či nájemce pozemku omezen na zemědělském či lesnickém hospodaření tím, že respektuje ustanovení zákona (zákazy v § 50 zákona č. 114/1992 Sb.) či prováděcího právního předpisu nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě. Náhradu je možné uplatňovat pouze za vzniklou škodu, ne za ušlý zisk. Nelze uplatňovat náhrady na odstranění poškozeného porostu, jeho obnovu a ochranu (např. Výše náhrad se stanovuje na základě příslušných vyhlášek (vyhláška č. 55/1999 Sb., vyhláška č. 360/2000 Sb., vyhláška č. 432/2005 Sb., vyhláška č. 335/2006 Sb. a vyhláška č.

Analýza provedená v roce 2016 zjistila, že v období let 2010-2016 byl finanční rozsah škod způsobených bobrem na vodních dílech v rozsahu 191 667 724 Kč, z toho na vodních nádržích byly způsobeny škody za 24 611 006 Kč. Náklady na odstraňování bobřích hrází dosáhly 7 104 776 Kč.

Čtěte také: Ekologie Bobra Evropského

Škody na zemědělských kulturách byly vyčísleny na téměř 2 mil. Z pohledu jednotlivých krajů byly v tomto ohledu nejvyšší škody nahlášeny v Jihomoravském kraji (24 mil. Kč), v Olomouckém kraji (více než 600 tis. Kč.) a ve Zlínském a Plzeňském kraji (v každém téměř 100 tis. Kč.). Do roku 2013 byly v 8 krajích požadovány náhrady ve výši téměř 82 mil. Kč a vyplaceno bylo téměř 72 mil. Kč. (na základě 182 žádostí).

Vznikající škody lze rozdělit do několika skupin. Nás zajímají především škody, vznikající na dřevinách - v lesních porostech, intravilánu obcí, zámeckých parcích apod. V důsledku budováním hrází může způsobovat lokální záplavy a poškozuje i uměle vytvořené hráze nebo břehy vodních toků. Z lesních dřevin, jejichž poškozování je hlavní náplní tohoto příspěvku, jsou poškozovány břehové porosty podél vodních toků i stojatých vod (preferuje mírně tekoucí nebo stojaté vody), a to obvykle do vzdálenosti několika desítek metrů, zcela výjimečně i větších.

Pří žíru preferuje především měkké listnáče - vrby, topoly, olše, břízy, ale nevyhýbá se ani tvrdým listnáčům, pokud jsou v dosahu vodních zdrojů, především dubů, ale také jasanům, javorům nebo hlohům. Výjimečné není ani poškození jehličnatých dřevin - borovic, smrků nebo i modřínů. Škody působí jednak ohryzem kůry na stojících stromech, jednak kácením jednotlivých stromů, zejména slabších dimenzí (až 80 % je do tloušťky 6 cm), ale výjimkou nejsou ani silné stromy, které v lepším případě intenzivně ohryže po celém obvodu, ale k „pokácení“ nedojde. Strom ale stejně v krátkém čase odumře.

V zimním období jedna bobří rodina spotřebuje 1-2 m2 kůry (jeden jedinec 0,5-2,5 kg kůry, lýka, tenkých větviček a mladých výhonků), na zimu si tak připravují zásoby v objemu 30-60 m3. Eliminace škod je hlavním cílem zavádění obranných opatření. Přitom škody na lesních porostech jsou vysoké. Např. v letech 2004-2008 byly na LZ Židlochovice a LS Strážnice a Šternberk u LČR vyčísleny ve výši téměř 12 mil. Kč. V rámci tohoto období (první a poslední rok tohoto období) došlo u LZ Židlochovice k nárůstu o 276 %. Ve stejném období byly v povodí Moravy vyčísleny škody ve výši více než 6 mil. Kč (oprava hrází 70,3 %, likvidace stojích poškozených stromů 19,8 %, odstraňování popadaných stromů 5,5 % a odstraňování bobřích hrází 3,4 %). V ostatních povodích byly hlášené škody v tomto období minimální.

Možné přístupy ke snížení rozsahu škod

Vzhledem k závažnosti škod vzniklých na vodních dílech a v kontextu pokračujícího růstu početnosti bobří populace je nutné hledat způsoby snížení jejich rozsahu.

Úprava dotačních titulů: Na preventivní opatření proti vzniku škod či na nápravu škod způsobených bobrem evropským je možné získat finanční podporu ve stávajícím programovém období 2014-2020 Operačního programu životní prostředí (dále jen „OP ŽP“).
Novelizace zákona č. 115/2000 Sb.: V současné době nejsou v režimu předmětného zákona škody působené bobrem evropským na vodních dílech kompenzovány. Úpravou zákona by se tak rozšířilo spektrum hrazených škod o škody působené bobrem na vodních dílech.
Aktualizace Programu péče o bobra evropského v ČR: Tento koncepční materiál byl MŽP schválen v říjnu 2013. Jeho stěžejní částí je tzv. zonace diferencované ochrany, tj. rozdělení území ČR na zóny A, B, C.

Zonace diferencované ochrany bobra evropského

Území České republiky bylo rozděleno do tří zón (A, B, C) pro odlišení míry péče o bobra evropského v kontextu celé České republiky. V zóně A je navržena nejvyšší míra ochrany bobra evropského. Tato zóna zahrnuje evropsky významné lokality, kde je bobr předmětem ochrany. Zóna B zaujímá převážnou část území České republiky (cca 86 %). V této zóně není cílem umožnit vznik plošného osídlení, ale vytvářet vyvážené podmínky pro řešení závažných dopadů na hospodářskou činnost, správu a využívání krajiny a zároveň umožnit výskyt druhu na lokalitách, kde k závažným škodám nedochází. V zóně C je výskyt druhu vzhledem k riziku vzniku závažných škod na jihočeských rybničních soustavách nežádoucí.

Praktický management druhu má spočívat v kombinaci technických opatření a v krajním případě i eliminace jedinců. Na lokalitách, kde hrozí závažnější škody či tam, kde technická opatření nelze aplikovat, je krajním opatřením povolení eliminace přítomného bobřího osídlení.

Program péče o bobra evropského v ČR

Aby bobr zůstal trvalou součástí naší přírody, byla připravena koncepce managementu populace bobra evropského pod názvem "Program péče o bobra evropského v České republice" (dále jen Program péče). Hlavní záměr koncepce je co nejúčinněji zmírnit socioekonomický dopad aktivit bobra za současného dodržení požadavku přísné ochrany tohoto druhu stanoveného legislativou EU.

Ministerstvo životního prostředí přijalo tuto koncepci 3. října 2013. Program péče byl schválen na období 10-15 let. V průběhu jeho realizace budou jednotlivá opatření kontrolována, a pokud nebudou přispívat ke stanoveným cílům, dojde k jejich revizi.

Hlavním cílem Programu péče je zabezpečit na území České republiky dlouhodobou a trvale udržitelnou (a to i ze socioekonomického hlediska) populaci bobra evropského, a to ve všech hlavních povodích i v rámci nížinných a podhorských typů biotopů. Na základě historických i současných zkušeností je však zřejmé, že pro naplnění uvedeného cíle je nezbytné co nejvíce omezit předpokládaný nárůst negativních dopadů výskytu druhu, zejména vzniku závažných ekonomických škod, a dalších rizik, způsobených aktivitou bobrů.

Z tohoto důvodu obsahuje Program péče koncept diferencované ochrany bobra, založené na vymezení tří zón (A, B, C) na území naší republiky. V těchto zónách se rozlišuje míra zájmu na ochraně druhu na jedné straně a koncentrace rizika vzniku závažných škod na straně druhé. Dlouhodobá existence bobra na našem území by měla být zajištěna především na základě ochrany populací v územích tzv. zóny A, tj. celorepublikové sítě území, která jsou schopna zajistit životaschopnou, na imigraci nezávislou populaci. Zóna A je převážně tvořena evropsky významnými lokalitami, ve kterých je bobr evropský předmětem ochrany.

V oblastech, které nejsou primárně určeny pro rozvoj a ochranu populace - tzv. zóna B, bude při péči o populaci bobra evropského postupováno tak, aby aktivity bobrů nebyly hlavní příčinou zamezení lidské činnosti v krajině. Zóna B však musí současně umožňovat migrační propojení oblastí zóny A. Po detailní analýze území ČR byla vymezena rozsáhlá oblast (zóna C), kde bude výskyt bobra evropského s ohledem na rizika škod celorepublikové závažnosti aktivně eliminován.

Repelenty a mechanická ochrana

V současné době je v ČR povolen pouze jeden repelent sloužící k ochraně dřevin před poškozením bobrem. Je to přípravek Wöbra (Flugel, Německo) s účinnou látkou křemenný písek v disperzním nosiči (vodou rozpustné lepidlo, které po zaschnutí polymerizuje, stává se pružným a je vodou již nerozpustné).

V letech 2019 a 2020 byl testován nový repelent sloužící k ošetřování dřevin proti tomuto škůdci, který mohl být použit i k ošetření ran způsobených bobrem (zejména na silných kmenech), které by zamezily dalšímu pokračování žíru, a tím konečnému pokácení stromu. Jde o tuzemský přípravek (pracovní název Bobr-out) od firmy TORONAGA obsahující tři účinné látky, nazvané Castorex I, Castorex II a Castorex III s rovnoměrným třetinovým obsahem v přípravku.

Mechanickou obranu je možné rozdělit na individuální a hromadnou. Individuální ochrana pomocí drátěného pletiva může být velmi účinná, je-li správně provedena. Musí být ukotvena i u země, aby se pod ní bobr nedostal ke kmeni a měla by být do výše minimálně 1 m. Hromadná mechanická ochrana je prakticky neúčinná. V posledních letech se výzkum zabývá i možností výsadby měkkých dřevin na vhodných lokalitách, které slouží do jisté míry jako „návnada“. Jsou ponechány svému osudu jako potrava bobra. Za úkol mají ochránit cílové porosty.

Regulace populace

Možnosti redukce populace odlovem jsou omezené, a to pouze tehdy, neexistuje-li jiná alternativa. Za dodržení stanovených podmínek je částečně umožněna v zóně C a může být výjimečně použita i v zóně B. Co je tedy povoleno. Je to odchyt bobrů do živochytných pastí a následné humánní usmrcení. Rovněž je povoleno humánní usmrcení poraněných jedinců. Je povoleno i odstraňování hrází a ničení jeho sídel (za dodržení stanovených podmínek).