Téma ochrany ovzduší je často diskutovanou otázkou, přičemž v mnoha situacích se může týkat i problémů každodenního života. Základním kamenem české právní úpravy ochrany ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Klíčovými pojmy tohoto zákona jsou znečišťování (emise) a znečištění (imise). Těm je potřeba předcházet a snižovat jejich stávající úroveň. Preventivním prostředkem k dosažení těchto cílů jsou tzv. Programy zlepšování kvality ovzduší. Někdy je však potřeba reagovat přímo na konkrétní situaci znečištění.
Důležité je, že se se tento akt vztahuje ke konkrétní situaci (př. překračování imisních limitů na určitém území) a neurčitému okruhu adresátů (reguluje např.
Základním právním předpisem v oblasti ochrany ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.
Zákon č. 73/2012 Sb. upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů. Prováděcím právním předpisem k zákonu č. 73/2012 Sb. je vyhláška č.
Řada povinností v oblasti ochrany ovzduší má svůj základ v předpisech Evropské unie. Jedním z nejdůležitějších je rámcová směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Z hlediska ochrany ozonové vrstvy Země jsou zásadní nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší - prováděcí právní předpis k zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší.
Jedním z oborů, které jsou v tomto smyslu nejčastěji diskutovány, je soubor povinností v oblasti životního prostředí. Plnění těchto povinností je možné zajistit interně s pomocí podnikového ekologa, nebo externě formou tzv. mandátní smlouvy s oprávněnou firmou, která tím přebírá odpovědnost za zákazníka před kontrolními orgány, sleduje nejen zákonné lhůty a jejich plnění, ale i novinky v legislativě, provádí pravidelné kontroly provozů klienta, věnuje se provozní dokumentaci, sleduje aktuálnost potřebných povolení, podává hlášení, atd. Zákon o odpadech řeší sankce, které tyto instituce mohou udělit za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona či navazujících právních předpisů. Výše sankcí se může pohybovat v řádech 10 tis. až 10 mil.
Legislativa stanovuje řadu povinností pro provozovatele stacionárních zdrojů znečišťování. Níže je uveden přehled základních povinností:
Novela zákona o ochraně ovzduší přináší řadu změn a novinek, které mají za cíl zlepšit kvalitu ovzduší a snížit administrativní zátěž pro firmy. Mezi hlavní změny patří:
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) k novele uvedl: „Po zlepšení ochrany vody a půdy přicházíme s dalším krokem k větší ochraně přírody, a to s ochranou ovzduší. Chceme nejen čistší ovzduší, ale také větší digitalizaci a menší administrativu. Novela přináší řadu novinek, které vychází z praxe posledních let."
Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky
Novela zákona o ochraně ovzduší je významným krokem k ochraně životního prostředí a zlepšení kvality ovzduší v České republice.
Překročení emisních limitů:
Inspektoři z ČIŽP v Praze uložili pokutu 200 tisíc korun pražské Fakultní nemocnici v Motole. Při provozu spalovny nebezpečných odpadů překročila povolený emisní limit pro polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). „Naměřená hodnota na lince číslo jedna činila téměř trojnásobek povoleného limitu daného integrovaným povolením vydaným Krajským úřadem Středočeského kraje," uvedl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Praha. Provozovatel ihned po kontrole ČIŽP zahájil práce na opatřeních, která zamezí opakování tohoto stavu. „K tomu inspektoři přihlédli při stanovování výše pokuty," uvedl Beroušek.
Zařízení s obsahem chladiva, úniky, detekce:
Inspektoři z ČIŽP v Praze společnosti AHOLD Czech Republic, a.s. ve společném řízení pokutu za dva přestupky ve výši 120 tisíc korun. „V provozovně Albert v Praze 4 jsme zjistili, že přes evidované úniky chladiva nezajistil provozovatel bez zbytečného prodlení opravu chladícího zařízení. V provozovně Albert v Lanškrouně zase nebyly řádně zajištěny kontroly čidla zaznamenávajícího možné úniky chladiva," řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Praha.
Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice
Provoz zdroje bez povolení:
Inspektoři z ČIŽP v Praze uložili pokutu 400 tisíc korun. Firma provozovala své zařízení Kalové hospodářství Drasty v okrese Praha-východ bez platného povolení. Při absenci povolení k provozu zdroje znečišťování ovzduší, nemohly být stanoveny podmínky provozu, které mají sloužit jako záruka správného provozování zdroje vzhledem k životnímu prostředí. Nebylo zajištěno spolehlivé a kontrolovatelné vyloučení negativních dopadů provozu na životní prostředí. Tímto jednáním nepochybně došlo k ohrožení životního prostředí.
Provoz zdroje bez povolení:
Inspektoři z ČIŽP uložili pokutu 120 tisíc korun. Firma ve svém závodě bez povolení provozovala zdroj znečišťování ovzduší - linku na výrobu takzvané těžké folie pro automobilový průmysl. Když inspektoři prováděli kontrolu areálu firmy v Žatci, zjistili, že ve výrobní hale umístěné v zadní části výrobního areálu je instalována nová linka. „Byla v provozu, docházelo na ní ke zpracování plastového granulátu. Provozovatel však na provoz linky neměl povolení. Není to navíc první pochybení firmy. V roce 2014 jí inspektoři ČIŽP uložili pokutu 30 000 Kč za nepovolené provozování plynového kotle. V roce 2016 potom pokutu 50 000 Kč za to, že opět bez povolení zhruba dva roky provozovala další zdroj znečišťování ovzduší - nanášení nátěrových hmot.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provádí kontroly a ukládá sankce za porušení zákona o ochraně ovzduší a souvisejících předpisů. Inspektoři ČIŽP uložili masokombinátu pokutu přes milion korun za spáchání několika správních deliktů. Firma provozovala v Ostravě dvě betonárny bez povolení, dostala pokutu 120 tisíc korun. Obec odebrala více než 1700 metrů krychlových vody bez povolení. Inspektoři ČIŽP jí uložili pokutu přes 120 tisíc korun. Firma nesplnila opatření k nápravě, inspektoři jí za neodvezení nelegálně uložených odpadů pokutovali půlmilionovou sankcí. Firma porušila zákon o odpadech a inspektoři jí za to uložili pokutu 200 tisíc korun. Společnost termín nedodržela, zalesnění holiny neprovedla a pozemek během správního řízení prodala. Inspektoři ČIŽP jí uložili pokutu 145 tisíc korun. Za únik tuků do potoka a poškození významného krajinného prvku dostala firma dvě pokuty v celkové výši 300 tisíc korun. Padla čtyřmilionová pokuta za nedostatečná opatření proti kůrovci na Českobudějovicku. Výrobce pelet dostal pokutu 150 tisíc korun za skladování odpadu na venkovní ploše mimo určenou halu. Provozovatel zařízení na úpravu a zpracování mléka neměl patřičné povolení, od inspektorů ČIŽP dostal pokutu 120 tisíc korun. Dopravní podnik nevyměňoval filtry v lakovně. Od inspektorů ČIŽP za to dostal pokutu 120 tisíc korun. Inspektoři uložili pokutu 150 tisíc korun stavební firmě za netřídění odpadů. Provozovatel rychlého občerstvení dostal pokutu 160 tisíc za porušování zákona o obalech. Za nelegální přijetí odpadní hliníkové strusky z Bosny a Hercegoviny dostala firma pokutu 140 tisíc korun. Společnost dostala další pokutu za porušení zákona o obalech. Tentokrát 90 tisíc korun.
Na znečišťování ovzduší se podílí jak zdroje antropogenní (činnost člověka) tak zdroje přírodní. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje patří především:
Informace o množství emisí znečišťujícíh látek vypouštěných do ovzduší naleznete na stránkách ČHMÚ. Pro jednotlivé zdroje či skupiny zdrojů jsou právními předpisy stanoveny podmínky pro jejich provoz. Stanovisko odboru ochrany ovzduší a odboru legislativního k aplikaci právní úpravy správních poplatků v oblasti ochrany ovzduší podle položky 27A přílohy k zákonu č. Stanovisko k pojmu stacionárního zdroje a stacionární technické jednotky používané pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Znění je aktualizováno v souladu se zněním zákona po 1. 3. 2025. Stanovisko odboru legislativního a odboru ochrany ovzduší k přechodu práv a povinností vyplývajících z rozhodnutí vydaných podle zákona č.
V ČR byly přijaty, popř. 13.1 Velká novela zákona o ochraně ovzduší 2025 JUDr. Pavla Bejčková, Ph.D. Dne 20. února byla ve Sbírce zákonů zveřejněna novela zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Jedná se o zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Část novely nabyla účinnosti téměř okamžitě, a to od 1. března 2025. Další části novely již mají legisvakanční lhůtu delší a nabývají účinnosti později, a to k 1. lednu 2026 a část k 1. lednu 2028. Jedná se o ustanovení, která vyžadují delší časový prostor pro adaptaci státní správy a dotčených provozovatelů na novou právní úpravu.
tags: #ovzduší #a #jeho #ochrana #legislativa