Ovzduší a klima v Evropě: Aktuální výzvy a pokrok

Znečištění ovzduší představuje globální hrozbu s dopady na zdraví lidí i ekosystémy. V řadě světových zemí dochází k růstu emisí a koncentrací znečišťujících látek v ovzduší a také na řadě míst v Evropě není kvalita ovzduší dobrá i přes snižování emisí a tedy i imisí.

Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency, EEA) vydala nedávno souhrnnou zprávu o kvalitě ovzduší v Evropě (Air Quality in Europe - 2018 Report), ve které jsou obsažena nejnovější data o kvalitě ovzduší na našem kontinentu. Jedná se o aktualizované vydání sledující kvalitu ovzduší v Evropě za období od roku 2000 do roku 2016. Zpráva je zatím k dispozici pouze v angličtině a má téměř 90 stran.

Podle Evropské komise je znečištění ovzduší druhým nejvýznamnějším rizikem pro životní prostředí, po změně klimatu. Znečištění ovzduší je významnou příčinou předčasných úmrtí a onemocnění a nejvýznamnějším zdravotním rizikem životního prostředí v Evropě s přibližně 400 tisíci předčasných úmrtí ročně.

Krátkodobé i dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší může u dětí i dospělých vyvolávat snížení funkce plic, infekce dýchacího traktu, zhoršení stavu astmatiků, u žen snížení fertility, a negativní dopady na těhotné a novorozené děti. Byl také prokázán vliv kvality ovzduší na rozvoj diabetu typu II a asociace s obezitou, rozvojem Alzheimerovy choroby, demence aj.

Význam kvality ovzduší je velký a nezahrnuje pouze zdravotní dopady. Úzce například souvisí s již zmíněnou změnou klimatu. Několik znečišťujících látek významně ovlivňuje klima a globální oteplování v krátkodobém hledisku. Troposférický ozon a tzv. black carbon (černý uhlík, BC), které tvoří součást suspendovaných částic, jsou příkladem látek, které přispívají ke globálnímu oteplování. Existují také látky, které naopak vedou k ochlazování (například organický uhlík, amoniak, sulfáty a dusičnany).

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Klimatická změna zase zpětně působí na kvalitu ovzduší - změny klimatu ovlivňují vzorce počasí a tedy i transport, šíření, depozici a vznik znečišťujících látek v atmosféře.

Jak ukazuje následující graf, dochází v posledních letech ke snižování emisí všech znečišťujících látek a paralelně ke vzrůstu hrubého domácího produktu (GDP). To je pozitivní jak pro životní prostředí, tak pro produktivitu a ekonomický stav. Jednoznačně největší pokles od roku 2000 zaznamenaly emise oxidů síry (SOx), významný je také pokles oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a BC. Naopak nejnižší pokles zaznamenaly emise amoniaku (NH3), metanu (CH4) a NMVOCs.

Stacionární a mobilní spalovací procesy jsou hlavním zdrojem řady primárních polutantů (například NOx, SOx, PM, benzo[a]pyren, CO, C6H6 a toxické kovy). Při spalovacích procesech se SOx uvolňuje především ve formě SO2 a NOx jako NO. V České republice je jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem suspendovaných částic lokální vytápění domácností. U větších částic (PM10) tvoří tento zdroj přibližně 57 % (emisní bilance 2016), u menších, zdravotně potenciálně nebezpečnějších částic je to více než 74 %.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila zprávu Europe's environment 2025, která analyzuje stav životního prostředí, klimatu a udržitelnosti v Evropě. Zpráva potvrzuje, že Evropa úspěšně zlepšuje kvalitu ovzduší a snižuje emise skleníkových plynů, problémem však zůstává úbytek biologické rozmanitosti a nadměrné využívání přírodních zdrojů. Zpráva zdůrazňuje, že Evropská unie je světovým lídrem v ochraně klimatu, recyklaci odpadu a efektivním využívání zdrojů. Pozitivní změny se týkají inovací, zelených pracovních míst a udržitelného financování.

Největší výzvou zůstává rychlá klimatická změna, která ohrožuje bezpečnost, veřejné zdraví, ekosystémy, infrastrukturu a hospodářství. Česko se daří ekonomicky růst při stabilní zátěži životního prostředí, ale stále je náročné na spotřebu energie a přírodních zdrojů, zejména kvůli průmyslu a závislosti na fosilních palivech. Klíčovým úkolem je modernizace energetiky, podpora čisté energie, udržitelné dopravy a renovace budov. Intenzivní využívání krajiny ohrožuje úrodnou půdu, vodní režim a ekosystémy, proto je nutná její obnova, včetně polí, luk, lesů, potoků a mokřadů.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Europoslanci ve čtvrtek podpořili přísný klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě.

Ministři životního prostředí odsouhlasili nový klimatický cíl po osmnáctihodinovém jednání na začátku listopadu. Česko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028.

Evropu v následujících desetiletích čekají ještě extrémnější výkyvy počasí. Od 80. let se Evropa otepluje dvakrát rychleji než je celosvětový průměr, což z ní činí nejrychleji se oteplující kontinent na Zemi. Je to způsobeno několika faktory, včetně podílu evropské pevniny v Arktidě, která je nejrychleji se oteplující oblastí na Zemi, změnami v atmosférickém proudění, které nahrávají častějším letním vlnám veder, a snížením emisí aerosolů (znečištění ovzduší) od 80. let.

Lidský vliv na klima souvisí s dlouhodobým nárůstem teploty spojeným s emisemi skleníkových plynů. Zmírňování směrem k nulovým čistým emisím by mělo probíhat v jakémkoli prostorovém měřítku. Adaptační opatření k prevenci nebo zmírnění dopadů extrémních jevů na různé sektory velmi závisí na místních podmínkách. Obecně řečeno, nejvíce jsou ovlivněny vodní cyklus a energetické výměny.

Evropská města stále více pociťují dopady událostí, jako jsou vlny veder a povodně, které jsou v městských oblastech často zhoršeny kvůli jejich husté infrastruktuře, počtu obyvatel a rozložení infrastruktury. Zpráva ESOTC 2024 se zabývá případem evropského zastavěného prostředí, infrastruktury a souvisejících služeb, pro které je potřeba urychleně jednat, zejména v oblasti povodňových rizik. Zpráva představuje příklady současných adaptačních opatření v evropských městech; nejběžnějšími opatřeními v uvedených příkladech jsou fyzická a technologická opatření, včetně recyklace vody, oddělení dešťové a šedé vody, návrhu budov odolných vůči klimatu, mapování rizik a systémů včasného varování.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Evropa byla v roce 2024 obecně oblačnější a vlhčí na západě a teplejší a sušší na východě. Tento kontrast lze spojit s převládajícím atmosférickým prouděním. Systémy vysokého tlaku (anticyklonální podmínky) byly často umístěny nad východní Evropou, což vedlo k menší oblačnosti a nižším srážkám. Jasnější obloha umožnila silnější sluneční ohřev, což vedlo k teplotám nad průměrem. Tyto systémy vysokého tlaku také často táhnou teplý, často suchý vzduch ze Středomoří nebo dokonce ze severní Afriky směrem na sever, přivádějí ho do střední a východní Evropy a posilují teplo. Naproti tomu západní Evropa byla často pod vlivem systémů nízkého tlaku, které přinášely časté atlantické bouře a frontální systémy. Přinášejí vlhké, oblačné a relativně chladné podmínky, občas přinášející chladný, vlhký vzduch z vysokých zeměpisných šířek.

V roce 2024 byly teploty mořské hladiny (SST) ve velkých částech severního Atlantiku mimořádně vysoké a v některých oblastech dosahovaly rekordních úrovní. Teplejší SST vedou ke zvýšenému odpařování a atmosféře bohatší na vlhkost.

ESOTC 2024 se primárně zaměřuje na monitorování roku 2024. Pro teplotu, srážky a záplavy je v této zprávě uveden i širší kontext, který zahrnuje zmínku o budoucích projekcích, jak je simuluje IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu). Pokud jde o teplotu, IPCC ve své 6. hodnotící zprávě uvádí, že teploty vzrostou v celé Evropě rychleji než celosvětový průměr a frekvence a intenzita horkých extrémů se zvýší. Předpokládá se, že extrémní srážky a povrchové záplavy se zvýší ve všech regionech Evropy. Evropa je jedním z regionů s největším projektovaným nárůstem povodňového rizika.

Změny v hmotnostní bilanci ledovců - rovnováha mezi hromaděním a táním sněhu a ledu - jsou přímo spojeny se změnou klimatu a je důležité je sledovat. Kromě povodní způsobených odtokem byly v odborné literatuře hlášeny také průtrže ledovcových jezer v evropských Alpách. Za posledních několik desetiletí dochází k úbytku hmoty ledovců po celém světě a evropské Alpy jsou jednou z oblastí, kde ledovce ubývají nejvíce. Sníh je důležitým faktorem ovlivňujícím tání ledovců. V Evropě se na ledovcích hromadí sníh během zimy a jara, a sněhová pokrývka může oddálit tání ledovcového ledu v teplejších měsících.

Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů a škody způsobené změnou klimatu (povodně, sucha, vlny veder atp.) v letech 2020-2023 byly již 4 biliony korun. To je ročně dvaapůlkrát více škod, než byl průměr za předchozí dekádu 2010-2019. Úbytek suchozemských, sladkovodních i mořských druhů v Evropě pokračuje, zejména kvůli nešetrnému zemědělství, rybolovu či lesnictví. Chřadnutí ekosystémů zároveň ohrožuje produkci potravin. Evropě (včetně Česka) se naopak daří snižovat znečištění ovzduší díky modernizaci energetiky, lokálního vytápění či dopravy. V České republice od roku 2005 klesl roční počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší z 13 tisíc na necelých 7. Následkem nevhodných přístupů v zemědělství a lesnictví je, že je 60 - 70 % půdy poškozeno a vyžaduje změny hospodaření. V ohrožení jsou i zdroje vody. 34 % obyvatel čelí problémům s jejím nedostatkem, znečištěním anebo se častěji potýkají s povodněmi. Jedná se opět o důsledky změny klimatu, nešetrného zemědělství (včetně nevhodného používání pesticidů a umělých hnojiv) či lesnictví.

Evropa i její jednotlivé státy však mají nástroje na zlepšení, například pokud správně implementují evropský zákon o obnově přírody, do 1. září 2026 mají všechny státy předložit svůj Národní plán na obnovu přírody. Za zlepšováním kvality ovzduší stojí snižování spotřeby fosilních paliv, Evropa dosáhla již téměř 25% podílu čistých obnovitelných zdrojů na pokrytí celkové spotřeby energie. I Česku se v posledních letech daří zvyšovat - 19 % spotřeby pokrývá OZE, ale trend stále není dost rychlý k dosažení 30 %, které si Česko samo stanovilo. V Evropě se mírně zvýšil oběh surovin v ekonomice z 10,7 % v roce 2010 na 11,8 % v roce 2023. To však znamená, že většina materiálů se dostane na skládky či do spaloven, místo aby byla znovu využita. Spotřeba surovin v EU není udržitelná a je mnohem vyšší, než ve většině zbytku světa.

Zpráva Europe´s Environment 2025 uvádí, že změna systémů výroby a spotřeby - dekarbonizace, přechod k oběhovému hospodářství, snižování znečištění a odpovědné hospodaření s přírodními zdroji - jsou naléhavě nutné k udržení prosperity a životní úrovně v Evropě v dlouhodobém horizontu.

Údaje za rok 2022, z nichž dokument vychází, potvrzují, že lidé v Evropě se musí vyrovnávat s koncentracemi látek znečišťujících ovzduší, které výrazně překračují doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO), napsala unijní agentura se sídlem v Kodani. Úmrtím bylo možné předejít dodržováním doporučených hodnot WHO. Mezi lety 2005 a 2022 ale v EU klesl počet úmrtí způsobených částicemi PM2,5 o 45 procent, což je výrazné zlepšení. Dalšími faktory ovlivňujícími kvalitu ovzduší je nadměrné množstvím oxidu dusičitého a nadměrné množství ozonu. Epidemiologické studie, z nichž zpráva vychází, ukazují korelace, nikoliv příčinné souvislosti. Porovnávají rizikové faktory jako je znečištění částicemi se zdravotními dopady, jako jsou například kardiovaskulární choroby. Výsledek tedy vzniknul jako statistický odhad, nikoli přesný údaj o klinicky zjištěných úmrtích.

Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent.

Rozšíření systému tak podle něj bude tlačit na růst cen pohonných hmot a vytápění. "V hrubém průměru lze říci, že jedna tuna emisních povolenek stačí zhruba na 435 litrů paliva. Pokud by cena emisní povolenky zůstala na nynějších 72 eura, pak na každý litr paliva připadá zhruba 16,6 eurocentu, tedy čtyři koruny. Za předpokladu ceny povolenky na úrovni 45 eur by dopad činil zhruba 10,34 eurocentu, tedy zhruba 2,55 koruny na litr. Zdražení u kotlů na uhlí bude znatelnější, když nárůst ceny vytápění dle současných expertních odhadů bude činit zhruba 30 procent. U plynu pak necelých deset procent," popsal Peterka.

Jako velmi ambiciózní a opravdu rychlý hodnotí navržený cíl také analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Upozornil, že od roku 1990 zatím v EU poklesly emise skleníkových plynů o 37 procent. Zároveň ale připomněl, že státy EU nemají téměř žádné zdroje fosilních paliv. Výjimkou je uhlí, od něhož se ale ustupuje už nyní. "I proto je vhodné omezovat závislost na fosilních palivech ropa, plyn, protože ty se do EU dovážejí téměř výhradně z nespolehlivých či nepřátelských režimů. Rovněž upozornil na současná vedra v Evropě, která vyvolávají otázku, jak řešit nejen otázku příjmové chudoby, ale také značné klimatické chudoby, a to v zimě i v létě.

Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, mohou být velkým problémem zejména pro domácnosti, které mají kotel na fosilní paliva. Kvůli novým pravidlům by zřejmě musely přejít na jiné zdroje tepla. Naopak centrální teplárny budou schopny navrženým cílům vyhovět lépe, cena tepla z centrálního zásobování by tak neměla výrazněji vzrůst.

"Teplárenství je při vytvoření odpovídajících podmínek schopné snížit emise do roku 2040 o 88 procent. V roce 2040 by měl být fosilní zemní plyn využíván prakticky pouze ve špičkových zdrojích a částečně v kogeneraci při vykrývání výkyvů výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů," uvedlo sdružení. V případě dokončení všech připravených a plánovaných podpůrných nástrojů, jako je zejména Modernizační fond a aukce na podporu vysokoúčinné výroby (KVET), tak podle tepláren nebude cena tepla ze soustav zásobování tepelnou energií významněji růst nad rámec inflace. "Zůstane tak vysoce konkurenceschopná," podotkl sdružení. Velký problém bude navržený cíl podle sdružení představovat naopak pro domácnosti, které topí fosilními palivy. Emise z těchto kotlů už totiž podle sdružení nebude do budoucna možné příliš snižovat.

tags: #ovzduší #a #klima #Evropa

Oblíbené příspěvky:

• Řízené skládky odpadu
• Ceny instalace vody a odpadu Přerov
• Pravidla kuželek pro začátečníky
• Ekologické pěstování pohanky
• BIO 60 recenze