Historie ovzduší na Ostravsku: Od průmyslové revoluce po současnost

Znečištěné ovzduší a Ostravsko. Tak tohle spojení už k sobě patří desítky let. I v médiích se nejednou objevilo spojení Ostravsko - nejznečištěnější oblast Evropy. A i když se od revoluce mnoho změnilo a třeba sníh v zimě zůstává i několik dní bílý, lidé tu stále musí dýchat vzduch, který i několikanásobně překračuje limity stanovené zákonem.

Od roku 2008 jste zkoumali ovzduší na Ostravsku. Jak se tam tedy lidem žije? Životní prostředí je tam znečištěno jiným způsobem než v jiných částech republiky. Ve zprávách často slýcháme, že byl na Ostravsku překročen limit pro výskyt prachových částic v ovzduší. V tomto regionu jde hlavně o jemné prachové částice, které produkuje průmysl a které se lidem dostanou dýchacími cestami až do krve. Tyto částice na sebe váží různé organické látky, například karcinogenní benzoapyren.

Extrémní znečištění ovzduší na Ostravsku je v současnosti již relativně známou skutečností. Kromě toho, že je alarmující znečištění pro obyvatele Ostravska naprosto markantní i smyslově (zejména pak pro obyvatele městského obvodu Radvanice a Bartovice), bylo jednoznačně prokázáno i v odborných pracích Českého hydrometeorologického ústavu a Zdravotního ústavu.

Počátky znečištění a reakce státu

V minulosti se vedení státu začalo nejprve v oblasti legislativy věnovat také ochraně životního prostředí. KSČ pro řízení práce v českých zemích Ostravsko mezi čtyři znečištěním nejvíce postižené oblasti v českých zemích. Zhoršování kvality životního prostředí v severních Čechách v osmdesátých letech se stalo zdrojem politické nespokojenosti obyvatel tohoto regionu a růstu jeho ekologického uvědomění. Podobná situace nastává v současnosti v MSK.

Program Teplice jako inspirace

Uvádí se, že výsledkem aplikací do zlepšení stavu ovzduší programu Teplice bylo zkvalitnění ovzduší v tomto kraji. Chtěl též navázat na dřívější program Teplice, jenž řešil neúnosně vysoké znečištění ovzduší v Teplicích koncem osmdesátých let. Odhaduje se rovněž, že v důsledku pozitivních změn ve znečištění zevního ovzduší zemřelo v období 1995-2004 o 1950 mužů a 920 žen méně než v období 1982-1994.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Zde byly za první signály poškození označovány zvýšený výskyt alergií, imunodeficiencí a onemocnění dýchacích cest u dětí; nepříznivý vliv prostředí na těhotné ženy byl považován za příčinu výskytu vývojových vrozených vad u narozených dětí a velkého počtu dětí s nízkou porodní hmotností. Odborníci současně pozorovali, že průměrná délka lidského života v těchto oblastech nedosahovala celostátního průměru.

Zdravotní rizika a dopady znečištění

Významné negativní vlivy znečištěného ovzduší na lidské zdraví se projevují při těhotenství, například nitroděložní růstová retardace, která může mít v pozdějším věku důsledky v dětské nemocnosti i úmrtnosti, zpožděném vývoji, cukrovce, hypertenzi či ischemické chorobě srdeční. Další komplikace představuje respirační onemocnění u dětí, kdy krátkodobá expozice polycyklickým aromatickým uhlovodíkům zvyšuje výskyt bronchitid u dětí předškolního věku.

Badatelé prokázali vliv znečištěného ovzduší na kvalitu spermií, ale také na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky či nádo­rových onemocnění u dospělé populace. Závěrem upozornil, že znečištěné ovzduší je u člověka prokázaným mutagenem, který ovlivňuje pohlavní buňky. Důsledky takové expozice na poškození genetického materiálu musí být při hodnocení rizika uvažovány nejen pro exponované jedince, ale i pro jejich - neexponované - potomky.

Novým poznatkem jsou výsledky, které prokazují vliv benzo[a]pyrenu na deregulaci genů u novorozenců (specificky genů ovlivňujících imunitu). Dr. Šrám upozornil na nižší střední délku života u mužů v MSK i v dříve velmi zatížených pánevních okresech severočeského regionu v porovnání s průměrem v ČR.

Bronchiální astma u dětí

Dr. Miroslav Dostál z ÚEM se věnoval faktům o vysoké prevalenci bronchiálního astmatu u dětí v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích. Sledování alergických onemocnění u dětí, jež realizoval Státní zdravotní ústav v roce 2006, zjistilo v Ostravě vyšší výskyt bronchiálního astmatu než v ostatních městech ČR, konkrétně 30,8 % v obvodu Radvanice a Bartovice. Tuto skutečnost potvrdily i analýzy dr. Dostála, v nichž autor u skupiny dětí ve věku 0-6 let v oblasti Ostrava-východ zjistil 37,1 % dětí s diagnózou bronchiálního astmatu. Za pochybení prof. Pohunka ve výše uvedené studii označil dr.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Dr. Dostál doložil na údajích Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, že v okrese Ostrava bylo v roce 2011 ve věkové skupině 6-14 let pro bronchiální astma dispenzarizováno 1608,2 dítěte na 10 000 obyvatel tohoto věku, což je dvakrát více, než je průměr v ČR.

Mýty a realita ostravského ovzduší

Na téma Ostravské ovzduší - mýty a realita přednášel Ing. Jan Topinka z ÚEM. Poukázal na několik mýtů, jež se v souvislosti s příčinami znečištění ovzduší v ostravském regionu šíří a které záměrně odvádějí pozornost od nejvýznamnějšího zdroje znečištění - těžkého průmyslu. Dále upozornil na problémy, které se v Ostravě aktuálně zamlžují či bagatelizují, viz například podrážděná a neadekvátní reakce primátora Ostravy na dokument britské televize ITV The Factory, jenž ostravské ovzduší objektivně popsal.

Současný stav poznání působení jemných a zejména ultrajemných aerosolových částic zřetelně poukazuje na nedostatečnost legislativy založené na hmotnostních limitech PM10 a PM2,5 (aerosolové částice ≤ 10, resp. 2,5 μm), o čemž mezinárodní odborné kruhy dlouhodobě diskutují. Na příkladu výsledků svých i dalších studií ukázal Ing. Topinka, že nižší hmotnost prachových částic ještě neznamená jejich nižší toxicitu, kdy klíčové je velikostní a chemické složení aerosolu.

Snahy o zlepšení a zapojení veřejnosti

Dr. Ivan Gabal ze společnosti Gabal Analysis Consulting představil evropský projekt CITI-SENSE, který ve značné mezinárodní konkurenci získal podporu 7. rámcového programu EU. Celkově by měl zlepšit povědomí občanů o znečištění ovzduší, jeho jednotlivých faktorech a ve spolupráci s občanskými sdruženími i o možných řešeních tohoto problému. Kromě ovzduší se zaměřuje i na podrobné studium a porovnání vývoje vztahu veřejnosti a veřejné správy v otázkách znečištění ovzduší a spolupráce s občany na zvýšení jejich účasti a vlivu na řešení environmentálních problémů.

Kritika správních postupů a nečinnost města Ostrava

Jedním z vážných problémů, který přispívá k extrémnímu znečištění ovzduší na Ostravsku, je přístup správních orgánů v povolovacích řízeních pro zdroje emisí znečišťujících látek. Statutární město Ostrava je ze zákona účastníkem všech povolovacích řízení pro zařízení, jež mají být umístěny na jejím území, a může se tedy k žádostem o vydání povolení pro jednotlivé zdroje znečištění vyjadřovat. V praxi se tak ovšem neděje a Statutární město Ostrava tak bez jakýchkoliv připomínek posvěcuje povolení pro nová zařízení i změny povolení pro zařízení stávající.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Vzhledem k tomu, že bez připomínek Statutárního města Ostrava proběhla řada povolovacích řízení pro významná zařízení hutního gigantu ArcelorMittal jako jsou bezesporu ocelárna, energetika, koksovna či vysoké pece, je zřejmé, že v tomto směru je Statutární město Ostrava naprosto nečinné. Ovšem tím prostředky Statutárního města Ostrava zdaleka nejsou vyčerpány.

Žaloba na stát a její (ne)efektivita

S ohledem nevyužitý potenciál vlastních prostředků ostravského magistrátu je žaloba vůči České republice spíše politickým krokem a pokusem o přenesení odpovědnosti za stav ovzduší na stát než efektivním nástrojem k řešení kritického stavu ovzduší v oblasti. Statutární město Ostrava by rozhodně mělo ke zlepšení stavu ovzduší nejprve v maximální míře využít prostředků, jež má samo k dispozici, a pak teprve přistoupit k žalobě jako ke krajní možnosti či jako k doplnění aktivit vedoucích ke zlepšení nežádoucího stavu.

Skutečnost, že Statutární město Ostrava řadu z možných prostředků nevyužívá a rovnou přistupuje k žalobě vůči České republice, v daném případě ukazuje, že na nápravě nezákonného stavu znečištění ovzduší představitelům Statutárního města Ostrava ve skutečnosti až tolik nezáleží.

„Ovlivňuje mě to velice, protože se mi hůře dýchá. Ráda bych, aby to bylo lepší, samozřejmě,“ vyslovuje přání paní Anděla. Na sebe už přitom tato důchodkyně až tak nemyslí. „Tak pro ty mladé. O něco čistějšího vzduchu se obyvatelé kraje nadechnou už do dvou let. „De facto budeme na technicky dosažitelném minimu.

Dýchání smogu zákon umožnuje maximálně pětatřicet dní v roce. Letos byl čistý vzduch třeba v Ostravě-Radvanicích vypotřebován už 17. února, v Karviné pak o deset dnů později. Jak dlouho vystačíme v roce 2023?

tags: #ovzdusi #na #ostravsku #historie

Oblíbené příspěvky:

• Sledujte českou přírodu online
• Duchové ostrova: Síla přírody v deskovce
• Význam piktogramů v přírodě
• Likvidace autovraků Roudnice
• Plavba vs. Letadlo