Další doklad o tom, že plavba Grety Thunbergové vodami Atlantiku do USA a na summit v New Yorku zanechá větší uhlíkovou stopu, než kdyby mladá švédská ekologická aktivistka letěla se svým otcem letadlem.
Thunbergová se společně se svým otcem vydala do Spojených států a na klimatický summit OSN v New Yorku za doprovodu filmaře Nathana Grossmana, kapitána Borise Herrmanna a Pierra Casiraghiho, vnuka zesnulého monackého knížete Rainiera III.
Samotná jachta Malizia II má karbonový trup a je vybavena solárními panely a podvodními turbínami, které vyrábějí elektřinu potřebnou k navigaci plavidla a ke komunikaci.
I přes všechno nepohodlí je celý nápad přeplavit Atlantik spíše kontraproduktivní - zanechá totiž mnohem větší uhlíkovou stopu. Nikoliv doprava na lodi jako taková, ale logistika týkající se zpětné dopravy do Evropy.
Do USA má přiletět tým pěti lidí, kteří pak chtějí dopravit jachtu zpět opět po moři. Server taz také uvádí, že podle emisní kalkulačky zanechá takový let z New Yorku do Evropy kolem 500 kilogramů CO2 na osobu.
Čtěte také: Emise a dopad na životní prostředí
Jelikož se nyní už ví o minimálně osmi lidech, kteří plánují absolvovat let přes Atlantik, ať už tam nebo zpět, jde dle všeho o velkou uhlíkovou stopu.
Zatím se přesně neví, jaký prostředek zvolí Greta Thunbergová k návratu domu na starý kontinent. Údajně se nabízí plavba na palubě kontejnerové lodi. „V tuto chvíli to zvažujeme,“ řekl Kling.
Jak to zatím vypadá, plavba pokračuje dle původních plánů, ačkoliv se jachta vychýlila z původní trasy kvůli špatnému počasí. „Greta šla ve čtvrtek spát poměrně brzy,“ uvedl Kling s tím, že aktivistka zatím netrpí mořskou nemocí.
Kromě klimatické konference v New Yorku se chce Thunbergová v prosinci účastnit světové konference v Chile.
Kapitánův mluvčí také přiznává, že by uhlíková stopa byla samozřejmě menší, kdyby k cestě po moři, jejíž začátek v britském městě Plymouth sledovaly stovky lidí i novinářů, nedošlo vůbec.
Čtěte také: Ekologický aktivismus inspirovaný Gretou Thunberg
Odvážná námořní cesta mladé aktivistky se dočkala velké pozornosti ze strany novinářů. Podle Volkera Lilienthala, profesora žurnalistiky a komunikačních věd na univerzitě v Hamburku, je ale taková mediální sláva pomíjivá a nefunguje jako setrvačník.
Thunbergová i tým kolem ní je chycený do nekonečného cyklu neustálého vymýšlení nových aktivit, aby se dostali na první stránky novin. „Něco, po čem novináři vždycky skočí. Greenpeace nedělá věci pouze podle toho, zda jsou prospěšné životnímu prostředí, ale podle atraktivity pro média,“ vysvětluje Lilienthal.
Gretina plavba přes Atlantik je podle něj ideálním příkladem. Greta je podle něj stejnou ikonou jako třeba indický vůdce Mahátma Gándhí nebo tvář německého studentského hnutí Rudi Dutschke. Podobné celebrity zosobňují společenská témata, která pak média lépe předávají dál a i pro samotné čtenáře jde o atraktivnější obsah.
V případě Thunbergové tím míní témata životního prostředí a boje za klima. Že se takové role ujala nezletilá dívka, je podle profesora rarita. „Pokud vím, ještě nikdy jsme tu neměli dítě, které by ztělesňovalo podobnou tendenci,“ dodává.
„Plavbu do New Yorku jsme do našeho plánu zahrnuli na poslední chvíli, v důsledku čehož museli do USA letět dva lidé, aby dostali loď zpět,“ řekla manažerka týmu Holly Covaová Spiegelu s tím, že dohromady bude pro cestu Thunbergové na summit potřeba vykonat čtyři lety.
Čtěte také: Cesta Grety Thunberg
Účast na konferenci OSN by podle Covaové vyšla na rovněž čtyři lety, kdyby Thunbergová spolu s otcem do New Yorku letěla rovnou.
Podle Spiegelu je případ pro Thunbergovou PR katastrofou. Sice neplatí, že by její cesta jachtou způsobila více emisí, než kdyby rovnou letěla, o deklarovaném zcela bezemisním podniku však nemůže být řeč.
tags: #greta #plavba #vs #letadlo #ekologie