Komplexní novela zákona o ochraně ovzduší v České republice

Dne 20. února byla ve Sbírce zákonů zveřejněna novela zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Jedná se o zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tato novela přináší zásadní změny v oblasti měření emisí a nízkoemisních zón. Tento návrh, který vychází z usnesení vlády č. 917 z 16. prosince 2019, aktualizuje národní program snižování emisí a má za cíl zlepšit kvalitu ovzduší v České republice.

Účinnost Část novely nabyla účinnosti téměř okamžitě, a to od 1. března 2025. Další části novely již mají legisvakanční lhůtu delší a nabývají účinnosti později, a to k 1. lednu 2026 a část k 1. lednu 2028. Jedná se o ustanovení, která vyžadují delší časový prostor pro adaptaci státní správy a dotčených provozovatelů na novou právní úpravu.

Přehled zásadních změn

Shrnujeme, jaké zásadní změny novela přináší:

• Rozšíření počtu firem, které budou nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek.
• Jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí.
• Pravidla pro firmy, která mají omezit prašnost při stavbách i demolicích.
• Snížení administrativy, digitalizace a zkvalitnění podkladů pro rozhodování orgánů ochrany ovzduší.

Digitalizace ohlašování výstupů jednorázového měření emisí

Posunutá účinnost od 1. ledna 2026 je stanovena u změn souvisejících s digitalizací procesů týkajících se jednorázového měření emisí.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Jedná se o tyto změny:

• Oznamování plánovaného jednorázového měření emisí - provozovatel bude nově povinen ohlásit termín plánovaného jednorázového měření prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nejméně 5 pracovních dní před provedením měření.
• Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) může již dle platné právní úpravy provádět měření emisí za účelem ověření plnění emisních limitů a zjištění úrovně znečišťování. Údaje z tohoto kontrolního měření emisí bude ČIŽP nově povinna ohlásit do ISPOP.
• Ohlašování výsledků provedeného jednorázového měření - povinnost ohlašovat výsledky jednorázového měření se převádí z provozovatele zdroje na autorizovanou osobu, která jednorázové měření emisí provádí. Autorizovaná osoba má povinnost vypracovat protokol o měření a ohlásit údaje z měření uvedené v protokolu do 60 dnů od provedení měření do ISPOP.

Změny ohledně kontinuálního měření emisí

Změny týkající se kontinuálního měření mají účinnost odloženu až k 1. lednu 2028.

Rozšiřuje se povinnost provádět kontinuálního měření emisí na další kategorie stacionárních zdrojů. Dochází tedy k rozšíření přílohy č. 4 v části B bodu 1 o další kategorie zdrojů. Současně bude moci krajský úřad uložit provádění kontinuálního měření emisí individuálně v povolení provozu zdroje i u dalších zdrojů neuvedených v příloze č. 4, a to v rámci správního řízení o povolení provozu zdroje nebo jeho změny na základě posouzení konkrétních okolností provozu konkrétního zdroje.

Od 1. ledna 2028 bude platit povinnost provozovatele zdroje ohlašovat výsledky kontinuálního měření emisí elektronicky prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší (ISKO). Rozsah a podmínky pro ohlašování stanoví vyhláška č. 415/2012 Sb. Ohlašování bude probíhat v téměř reálném čase. Současně je však stanovena výjimka z povinnosti ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí do ISKO pro kontinuální měření prováděné na spalovacím stacionárním zdroji spalujícím výhradně zemní plyn.

Nový institut nepřetržitého sledování provozního parametru

Provozovatel, který zjišťuje emise pravidelným jednorázovým měřením, bude muset současně zajistit nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru, aby bylo kontrolovatelné, zda technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí stanovené v povolení provozu skutečně správně fungují, a to po celou dobu provozu. Sledování a zaznamenávání provozního parametru se bude týkat pouze zdrojů v příloze č. 2 zákona, které měří emise jednorázovým měřením a u kterých bude stanovena povinnost sledování provozního parametru ve vyhlášce č. 415/2012 Sb.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Ve vyhlášce bude stanoven rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru. Provozní parametr pak konkrétně uloží krajský úřad v povolení provozu zdroje. Pokud není možné provozní parametr stanovit, krajský úřad namísto toho stanoví technickou podmínku provozu v povolení provozu zdroje podle § 12 odst. 4 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., která zajistí obdobnou kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí jako provozní parametr.

Kategorizace zdrojů a sčítací pravidla

Provádí se změny v úpravě zařazování stacionárních zdrojů a sčítacích pravidel. Postup při kategorizaci zdroje a podmínky sčítání jsou komplexně upraveny v novém § 4a a § 4b zákona č. 201/2012 Sb. Fakticky se v zásadě jedná o zákonné zakotvení dosavadní aplikační praxe a praxe doporučované metodickým pokynem MŽP.

Zvláštní postup kategorizace zákon stanoví nově pro kódy uvedené pod čísly 11.1. - 11.9. v příloze č. 2 k zákonu. Do těchto kategorií lze zdroj zařadit při dodržení pravidel kategorizace pouze, pokud není daný stacionární zdroj zařaditelný pod jiný kód uvedený v příloze č. 2 k zákonu, tedy kódy označené čísly 1.1. - 10.2.

Zařazování do kódu 12.1. je možné pouze, pokud se jedná o stacionární zdroj typově odpovídající popisu tohoto kódu, pod tento kód se tedy zařazují pouze činnosti spočívající v manipulaci se sypkými materiály včetně jejich skladování na otevřených plochách jinde neuvedené s celkovou projektovanou plochou deponií 3000 m2 a vyšší s výjimkou stavenišť.

Kód 12.2. slouží výhradně pro stacionární zdroje, u kterých bylo požádáno o tzv. dobrovolné povolení provozu. U těchto zdrojů dochází ke stanovení požadavků a míry právní regulace ad hoc v návaznosti na charakteristiku daného konkrétního stacionárního zdroje. Nově je také stanoveno, že pravomoc určit závazné zařazení stacionárního zdroje má krajský úřad, a to v rámci řízení o povolení provozu nebo v řízení o změně povolení provozu.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

S ohledem na nutnost poskytnutí delšího časového prostoru pro adaptaci dotčených provozovatelů na novou právní úpravu je účinnost pro nová pravidla sčítání stávajících (již provozovaných) spalovacích stacionárních zdrojů stanovena od 1. ledna 2028.

Změny v povolování zdrojů

Jedná se o změny ve vedení správních řízení a jiných postupů týkajících se povolování stacionárních zdrojů. Cílem těchto změn je zejména zefektivnit povolovací procesy. Nově má být v § 13a upraveno rozhodování v pochybnostech, zda se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2, a rozhodování v pochybnostech, zda jde o stacionární zdroj sloužící výhradně k výzkumu a vývoji. Kompetence k rozhodování je stanovena krajskému úřadu. V rámci tohoto řízení může vydat své vyjádření také Česká inspekce životního prostředí.

Změny u Programů zlepšování kvality ovzduší

Cílem změn je zlepšení účinnosti programů. Programy budou mimo jiné opět vydávány formou opatření obecné povahy, aby byla opatření v nich uložená vynutitelná.

Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru (§ 6 a vyhlášky)

Nový paragraf vymezující provozní parametr s odkazem na přílohu č. 19 vyhlášky. Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru se stanoví v povolení provozu u vybraných stacionárních zdrojů (např. spalovací stacionární zdroje, odmašťování, přestříkávání vozidel, lakovny, sušení čistírenských kalů a řady dalších), které jsou současně vybaveny technologií ke snížení emisí (viz tabulka).

Technologie a opatření ke snižování emisí

Následující tabulka uvádí příklady technologií a opatření ke snižování emisí a související provozní parametry:

Kontinuální měření emisí (§ 7 a 8)

Krajský úřad má možnost uložit kontinuální měření emisí v povolení provozu. V provolení provozu se dále stanoví specifický emisní limit, rozsah zjišťovaných stavových a vztažných veličin a informaci o provozním stavu stacionárního zdroje, objemový tok odpadního plynu.

Celkem 4 povinnosti v rámci kontinuálního měření emisí - sledování a zaznamenávání hmotnostní koncentrace znečišťující látky, hodnot vztažných a stavových veličin, informace o provozním stavu stacionárního zdroje, hodnot objemového toku odpadního plynu.

Dále platí nová povinnost provozovatele neprodleně ohlašovat každý půlhodinový výsledek kontinuálního měření emisí a informaci o provozním stavu stacionárního zdroje do informačního systému kvality ovzduší v datovém standardu.

Zjišťování úrovně znečišťování výpočtem (§ 12)

Drobná úprava reagující na doplnění možnosti výpočtu též prostřednictvím součinu hmotnostního toku jednorázovým měřením emisím a provozní doby stacionárního zdroje v roce, v případech, kdy je takto upraveno v povolení provozu.

Kontroly spalovacích stacionárních zdrojů (§27a, 27b)

Navýšení částek referenčního finančního limitu o kumulovanou inflaci - kontroly technického stavu a provozu spalovacích zdrojů na pevná paliva (10 - 300 kW) na 2 222 Kč bez DPH bez řídící jednotky a 2 590 Kč bez DPH s řídící jednotkou.

Minimální vzdálenosti (§27d)

Mezi stacionárním zdrojem a stanovenými plochami v územním plány jsou uvedeny min. vzdálenosti (předmětem přílohy č. 20). Tyto vzdálenosti se použití v rámci vymezení zastavitelných ploch v územním plánu a umisťování nových stacionárních zdrojů.

Na straně stacionárních zdrojů byla jako referenční hranice stanovena hrana stavebního objektu z toho důvodu, že naprostá většina stacionárních zdrojů se z pohledu zápachu chová jako plošný zdroj, a to kvůli fugitivním emisím.

Obecné emisní limity (příloha č. 9 vyhlášky)

Komplexní nové (zpravidla přísnější) obecné emisní limity:

• tuhé znečišťující látky >1250 g/h a 100 mg/m3
• oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý >2750 g/h a 1700 mg/m3
• oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý >2500 g/h a 500 mg/m3
• oxid uhelnatý >5000 g/h a 500 mg/m3
• organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC) >500 g/h a 150 mg/m3
• amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak >500 g/h a 50 mg/m3
• sulfan >50 g/h a 10 mg/m3
• sirouhlík >100 g/h a 20 mg/m3
• chlor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HCl >200 g/h a 50 mg/m3
• fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF >50 g/h a 10 mg/m3

Náležitosti provozní evidence (příloha č. 10 vyhlášky)

Nové znění provozní evidence! Nový požadavek v bodě 1.1. (identifikace provozovatele) představuje nutný údaj pro vymezení minimálních vzdáleností podle §12a zákona. Tento prvek bude taktéž zaveden v CRŽP, resp. ISPOP.

V bodě 1.2 (údaje o stacionárním zdroji) upřesnění požadavku na zaznamenávání provozních hodin - denní četnost vedení záznamů.

Náležitosti souhrnné provozní evidence (příloha č. 11 vyhlášky)

Komplexní změny souvisí s nahrazením celé uvedené přílohy. Úprava nového bodu obecných pokynů k identifikaci provozovny cílí na přemístitelné zdroje (mobilní drtiče a recyklační linky), které nemají stabilní provozovnu a mohou být provozovány na různých místech v rámci kraje.

Dále nový bod obecných pokynů k identifikaci provozovny stanoví povinnost zadat informaci o provádění jednorázového měření emisí (např. formou zaškrtnutí ANO/NE) pro stacionární zdroje ohlašující zjednodušeně.

Náležitosti provozního řádu (příloha č. 12 vyhlášky)

Dochází k uvedení textace bodu 11 (definice technických závad, poruch, havárií) do souladu s příslušnými ustanoveními v § 17 zákona (zejména tak, aby se používaly stejné pojmy). Dále byl doplněn text do bodu č. 7, který by měl obsahovat technické podrobnosti sledování a záznamu provozního parametru.

V úvodní části (bod 1) náležitostí je zahrnuta i GPS lokalizace u stacionárních zdrojů, pro které jsou stanoveny minimální vzdálenosti.

Obsahové náležitosti odborného posudku (příloha č. 13 vyhlášky)

Řada změn, relevantní pro zpracovatele (odborné osoby).

Náležitosti dokumentů o jednorázovém měření emisí (příloha č. 14 vyhlášky)

Povinnost on-line ohlašování termínu provedení jednorázového měření emisí jsou stanoveny náležitosti ohlášení termínu provedení/změny/zrušení jednorázového měření emisí, které obsahují identifikační zn...

Další kroky a dopady

Novela zákona o ochraně ovzduší je po ochraně vody a půdy dalším krokem k ochraně přírody. Stavební firmy budou nově přímo ze zákona odpovědné za minimalizaci prašnosti na staveništích a při demolicích.

Dalšími opatřeními jsou zvýšení poplatků za znečišťování ovzduší a možnost zavádění nízkoemisních zón v obcích s pružnějšími pravidly.

Při plánování výstavby pro bydlení či občanskou vybavenost nebo naopak při umístění nového výrobního podniku, který by mohl ze své podstaty obtěžovat zástavbu v blízkém okolí prachem nebo zápachem, budou muset obce a krajské úřady počítat s minimální vzdáleností odstupu.

Nová pravidla ruší některé podmínky, které dnes v řadě míst zcela znemožňují zavedení nízkoemisní zóny. Jedná se například o podmínku existence objízdné trasy stejné nebo vyšší kategorie, plošné výjimky pro rezidenty a fyzické označování aut emisními plaketami.

Stejně tak bude radnicím umožněno lépe reagovat v případě smogových situací, kdy budou moci jednoduše a rychle dočasně regulovat více oblastí než jen silniční dopravu.

Zákonem č. 42/2025 byl novelizován zákon o ochraně ovzduší, podle kterého lze v otevřeném ohništi spalovat pouze suché, chemicky nekontaminované rostlinné materiály, u kterých je prokázáno, že nejsou odpadem podle zákona o odpadech.

V té souvislosti také dochází k revizi přílohy č. Zpřesňují se sčítací pravidla pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu, resp. Stacionárním zdrojem jsou nově i zdroje používané pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů, avšak jejich provozovatelé budou povinni plnit pouze povinnosti uvedené v § 17 odst. 1 písm.

Kontinuální měření emisí bude možné uložit i provozovatelům jiných stacionárních zdrojů než uvedených v příloze č. 4 (může tak stanovit krajský úřad v povolení provozu). Programy zlepšování kvality se nově budou povinně zpracovávat také v případě nedosažení národního cíle snížení expozice.

Zavádí se institut minimálních vzdáleností mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu. Dochází ke změnám v právní úpravě nízkoemisních zón, neboť dosud nebyly v ČR nikdy využity. Obce budou mít širší možnosti nastavit jejich režim podle vlastních potřeb.

Vyjasňuje se, že v otevřeném ohništi lze spálit jen suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami. Přitom nejsou dotčena ustanovení zákona o odpadech, tj. Zhotovitel podle stavebního zákona je povinen při provádění záměru, jeho změně nebo při odstraňování stavby dodržovat opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování jejího šíření v souladu s přílohou č. 10, je-li to pro něj technicky možné a ekonomicky přijatelné.

tags: #ovzduší #nové #kategorie #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Zábavné třídění odpadu pro děti
• Tipy pro cestování do Finska
• Hovorové výrazy pro odpad
• Budoucí vývoj ekologické zátěže
• Podnebí Horní Slavkov