Znečištění ovzduší na Ostravsku: Vliv Polska a lokálních zdrojů

Ostrava je podle mezinárodního srovnání kvality ovzduší osmým nejvíce znečištěným městem v Evropské unii. Mohou za to lokální topeniště, průmysl, ale také znečišťování ovzduší z Polska.

Na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku byla loni vyhlášena smogová situace hned čtyřikrát s celkovou délkou trvání 336 hodin, na Třinecku třikrát a trvala bezmála 230 hodin. Nejvyšší překročení limitu bylo zaznamenáno na začátku března na Karvinsku - 242 mikrogramů na metr krychlový, povolený limit je padesát mikrogramů.

Jednou z nejpostiženějších oblastí kraje je ostravský městský obvod Radvanice a Bartovice. Ze zákona může být limit polétavého prachu překročen maximálně 35 dní v roce, v Radvanicích a Bartovicích byla jenom loni tato hranice překročena o 51 dní. V městském obvodu bývá ve vybraných dnech překročen limit polétavého prachu někdy i čtyřnásobně. Podle redaktorky ČT Pavly Krůčkové to bývá podobné i s hodnotami karcinogenního benzoapyrenu, který se někdy dostane až na desetinásobek povoleného limitu.

Vliv Polska a reakce politiků

Ostravsko v pondělí navštívil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který chce o zmírnění dopadů na životní prostředí jednat s polskou stranou. „Byli bychom rádi, kdyby v celé Evropě platila obdobná pravidla pro průmyslové podniky, takže prostor pro jednání určitě je. S polskou vládou budeme jednat už na podzim,“ řekl ministr zahraničních věcí Petříček. Podle něj by mělo Polsko začít výrazně snižovat emise například tím, že se bude modernizovat výroba právě v oblasti polského Slezska. S tím by měla pomoci i Evropská unie prostřednictvím svých fondů. Je však nutné zaměřit se i na polská lokální topeniště, která se na znečištění ovzduší na Ostravsku podílí také.

Ministr Petříček se v pondělí setkal také s primátorem Frýdku-Místku Michalem Pobuckým (ČSSD). Mluvili o nelegálním skladu chemikálií v nedalekém Starém Městě, jehož likvidace stála patnáct milionů korun. Pokud se prokáže, že odpad sem byl dovezen nelegálně z Polska, měla by se polská strana přihlásit k dlouhodobému řešení ve spolupráci s Českou republikou tak, aby k tomu nedocházelo do budoucna.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Podle starosty městského obvodu Radvanice a Bartovice Aleše Boháče (nestr.) by měl stát zjednat nápravu. Konkrétně by mělo ministerstvo průmyslu a obchodu řešit průmyslové areály a resort zahraničí údajné znečišťování z Polska. Máme tady průmysl. Ten průmysl s touto hustotou nikde jinde v Česku není a k tomu je tady samozřejmě i vliv Polska.

Podle ostravského primátora Tomáše Macury (ANO) se kvalita ovzduší na Ostravsku postupně zlepšuje, zároveň ale chápe vedení městského obvodu Radvanice a Bartovice, které bojuje za lepší životní prostředí. Macura připomněl, že s polskou stranou by měla jednat hlavně vláda. Město už iniciovalo přezkum v případě zpřísnění integrovaných povolení v koksovně. Macura připomněl, že Polsku vypršely výjimky na limity znečištění, které mělo při vstupních pohovorech do Evropské unie. To znamená, že tamní firmy by teď měly mít stejné podmínky, jaké mají české firmy. Poláci se navíc údajně inspirují programem kotlíkových dotací, což je podle ostravského primátora dobrá zpráva.

Studie a měření v polsko-českém pohraničí

Na otázku, zda ovzduší více znečišťuje Polsko, nebo Česko, by měly odpovědět výsledky speciálního měření odborníků z obou zemí. Data sbírají od loňského dubna poblíž česko-polské hranice a v rámci druhého projektu pak sledují kromě Česka a Polska také Slovensko. „Máme hotový model, který ukazuje, že znečištění má centrum někde v okolí Katovic,“ řekl vedoucí katedry životního prostředí VŠB Ostrava Petr Jančík. Připomněl, že hlavně v těsné blízkosti hranic mají tyto zdroje znečištění významný vliv; na jih od Ostravy už nikoliv. Podle Jančíka pomohly i kotlíkové dotace, ale jenom zčásti. Vyměněna byla totiž zhruba desetina těch nejproblematičtějších kotlů. Řekl, že stát se měl zaměřit na nejpostiženější regiony, jako je Ostravsko nebo severní Čechy.

Město Ostrava si nechalo vypracovat studie, které modelují stav ovzduší pomocí výsledků nejenom z českých, ale i polských měřících stanic. Poprvé tak byly informace o znečištění ovzduší v celém přeshraničním regionu vyhodnoceny stejnou metodikou.

Výsledky provedených měření v oblasti polsko-českého pohraničí dokazují, že na polské straně mají největší vliv na znečištění ovzduší domácí topeniště. Nové skutečnosti o tom, co má největší vliv na kvalitu ovzduší na Ostravsku, ukázala studie, kterou si zaplatilo město. Její výsledky včera představil zdravotní ústav. Odkud pochází prach v ovzduší, který dlouhodobě dusí obyvatele Ostravy? Na to se snažili přijít odborníci ze Zdravotního ústavu v Ostravě spolu s dalšími organizacemi v rámci studie, kterou jim zadalo město.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

„Hodnotila se nejhorší smogová období za posledních šest let. Bylo vybráno dvaadvacet dnů vrcholů smogových epizod. Bylo například zjištěno, že v patnácti případech mělo Polsko na znečištění ovzduší v Ostravě významný vliv. Studie dále ukázala, že při extrémních smogových situacích nebyla žádná ze sledovaných lokalit zatížena pouze průmyslem.

Odborníci zároveň potvrdili významný vliv lokálních topenišť na znečištění ovzduší v období topné sezony. V Radvanicích ve sledovaných dnech převažovalo znečištění pocházející ze sídelních oblastí, tedy oblastí, kde nejsou průmyslové zdroje.

Dopady na zdraví a vývoj dětí

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

„Zdrojem znečištění jsou především lokální topeniště, v Praze a Brně doprava, v Moravskoslezském kraji je znát také vliv znečištění z Polska a těžkého průmyslu,“ doplňuje předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.

Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. Při sledování novorozenců v Karviné a Českých Budějovicích odborníci zjistili, že vyšší koncentrace metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v moči ovlivňovaly délku novorozence i váhu placenty. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století se v pánevních okresech Ústeckého kraje rodilo významně více dětí s nízkou porodní hmotností (<2500 g). Lze proto předpokládat, že se v těchto okresech po roce 2020 zvýší výskyt kardiovaskulárních onemocnění a diabetu druhého stupně.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Pod hlavičkou projektu Strategie AV21 Qualitas - Kvalitní život ve zdraví i nemoci odborníci z pracovišť Akademie věd ČR začali sledovat vliv ovzduší na novorozence v okresech Mostě a České Budějovice a zjistili, že při srovnání koncentrací PM2.5 a B[a]P v roce 2016 a 2017 nebyly mezi sledovanými lokalitami žádné rozdíly.

Právní aspekty a opatření

Kvůli dlouhodobému porušování limitů koncentrace prachových částic Polsko v roce 2015 zažalovala Evropská komise. Rozsudek z minulého týdne otevírá Komisi cestu k sankcím proti Polsku. Pokud země problém v horizontu jednoho až dvou let nevyřeší, může jí soud udělit jednorázovou pokutu v přepočtu až 24 miliard korun. „Opatření Polska na zvýšení kvality vzduchu počítají se zlepšením mezi lety 2020 a 2024. Tak vzdálené termíny jsou samy o sobě neopodstatněné,“ shrnuje soud jádro sporu.

Žaloba kvůli nedotaženým plánům na řešení znečištěného ovzduší, podobná té polské, je zřejmě jen otázkou času. V současnosti Evropská komise u Česka i dalších členských zemí prošetřuje porušování unijních pravidel, na konci ledna byla desítka ministrů životního prostředí povolána do Bruselu k objasnění, co pro snižování znečištění dělají.

„Sankce pro všechny státy, které se ochraně ovzduší mimořádně věnují, a mezi ně patří i Česká republika, problém s kvalitou ovzduší nevyřeší. Jenže klíčová část českých protismogových opatření, programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO), v uplynulých měsících neobstála ani před tuzemskými soudy. Na konci prosince zrušil Nejvyšší správní soud část PZKO pro ostravskou aglomeraci, o dva měsíce později následovaly programy pro Ústecko a Prahu.

„Programy zlepšování kvality ovzduší sice navrhují řadu opatření, ale už nespecifikují, která z nich se budou skutečně realizovat,“ doplňuje ji právnička Kristína Šabová ze stejné organizace. „Další zásahy jsou v navrženém čase zcela nerealistické. Například pro zlepšení ovzduší v Brně nebo Praze jsou klíčová opatření v dopravě.

tags: #ovzduší #Ostravsko #Polsko #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Více o CIF čističi odpadu (1kg)
• Prodej retro košů
• Na Oklice – biodiverzita
• Obdivuhodný svět přírody: Kajmanka supí
• Orli v přírodě