Obdivuhodný svět přírody: Kajmanka supí

13.03.2026

Kajmanka supí je jedním z želvích šampiónů v maskování. Je to největší (a patrně i nejtěžší) sladkovodní želva.

Střízlivá odborná literatura udává ověřenou délku krunýře do 66 cm a váhu až 80 kg, Guinessova kniha rekordů mluví o 90 cm a 100 kg. Podle pověstí žije například v jezeře Fulk´s Lake poblíž města Churubusco v Indianě kajmanka velká jako jídelní stůl a o váze přes 200 kg!

Strategie lovu kajmanky supí

Využívá jednu z nejdokonalejších loveckých metod. Jazyk kajmanky supí je přeměněný na nápadný červovitý výrůstek. Želva přes den klidně leží ve své tůni s hrozivými čelistmi doširoka rozevřenými. Z nenápadně zbarveného vnitřku tlamy vyčnívá masově zbarvený „červík“, který se v nepravidelném rytmu a intervalech křečovitě svíjí.

Kajmanka čeká, až se do něj zakousne hladová rybka a pak jen sklapne čelisti a polkne. Červíka ale kajmanka používá jako doplňkovou metodu při denním odpočinku. Jazyk často mate i návštěvníky v zoo, kteří po chovatelích chtějí, aby „živočicha“ z tlamy kajmanky zachránili, nebo aby želvu zbavili „parazita“.

Maskování a obrana

Její krunýř je poset výrůstky a hrbolky, navíc je mimořádně přilnavý, takže na něm ulpívá rozkládající se detrit a rostou na něm řasy. Bradavice a různé výrůstky pokrývají i kůži kajmanky, takže odlišit ji v kalné vodě od tlejícího kmene je nemožné.

Čtěte také: Objevte svět tučňáků

Kajmanka je jednou z nejnerudnějších a nejnedůtklivějších želv a používá bezkonkurenčně nejpůsobivější obrannou strategii. Je kdykoli připravena v sebeobraně kousnout a na sebemenší popud reaguje hrozbou rozevřenými čelistmi, jejich chňapáním a cvakáním.

Chov kajmanek v Zoo Praha

Po padesáti letech chovu v Zoo Praha jsme rozmnožili kajmanku supí. První kajmanku mohli naši návštěvníci vidět v Pavilonu šelem. Později - od roku 1955 až roku 2000, kdy nešťastnou náhodou uhynula - v teráriu u slonů. Na stejném místě chováme od roku 1995 a 1996 další dvě samice ze zoologických zahrad Kolín nad Rýnem a Zurich.

Když v důsledku zdokonalení jejich životních podmínek (filtrování vody, napodobování ročního výkyvu teplot a délky osvitu), projevily tyto dvě samičky v roce 1996 ochotu k rozmnožení, pořídili jsme jim samce původem z brněnské zoo. Kladiště jsme samicím zařídili v zázemí. Tam letos kolínská samice nakladla vejce, z nichž část byla oplozená a po 100 dnech inkubace se z nich vylíhla dvě mláďata!

Tabulka: Charakteristika kajmanky supí

Charakteristika	Hodnota
Maximální délka krunýře (ověřená)	66 cm
Maximální délka krunýře (dle Guinessovy knihy rekordů)	90 cm
Maximální váha (ověřená)	80 kg
Maximální váha (dle Guinessovy knihy rekordů)	100 kg