Vzdušné síly Armády České republiky a Litoměřice

Vzdušné síly Armády České republiky (VzS AČR) představují vojenské letectvo české armády, působící v rámci Velitelství vzdušných sil v Praze. Letectvo zajišťuje společně s pozemním vojskem hlavní bojovou sílu AČR. Jedná se o nástupce československého letectva, které existovalo v letech 1918 až 1992.

Vzdušné síly AČR jsou tvořeny letectvem taktickým (21. základna v Čáslavi), vrtulníkovým (22. základna u Náměště nad Oslavou) a dopravním (24. základna v pražských Kbelích), dále vojskem pozemní protivzdušné obrany a silami a prostředky velení, řízení a průzkumu.

Mezi hlavní úkoly vzdušných sil patří zajištění nedotknutelnosti vzdušného prostoru České republiky pomocí prostředků vyčleňovaných pro alianční systém NATINAMDS či prostředků národního posilového systému (NaPoSy) protivzdušné obrany. Vzdušné síly také poskytují leteckou podporu pozemním silám, zabezpečují mobilitu vojsk nebo umožňují provedení rychlého manévru.

Historie letectva

Prvním českým vojenským pilotem se ještě před vypuknutím první světové války stal Rudolf Holeka, poručík rakousko-uherské armády. Za války pak v rakousko-uherském letectvu sloužilo kolem 500 českých vojáků a několik letců působilo také v dohodových letectvech. V Rusku byl koncem února 1918 zřízen 1. československý letecký a automobilní oddíl čs. legií. Krátce po vzniku samostatného Československa byl dne 1. Zleva doprava:SPAD S.VII Leteckého sboruAvia B-534, stíhací letoun 30. letHurricane 310. Vojenské letouny Leteckého sboru byly použity k leteckému průzkumu v tzv. Mnozí příslušníci bývalého letectva první republiky bojovali za druhé světové války v exilu.

Ve Francii byla 1. června 1940 uzavřena dohoda o zřízení samostatného československého letectva. Ve Slovenském národním povstání v roce 1944 bojovali příslušníci 1. československého stíhacího leteckého pluku spolu s povstaleckými letci. V Sovětském svazu se v roce 1945 stala největší jednotkou československého letectva na východní frontě 1. československá smíšená letecká divize, která se zúčastnila například Ostravské operace.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Po skončení války bylo letectvo na českém území obnoveno a po únoru 1948 se dostalo pod kontrolu komunistické strany. V roce 1955 se stalo součástí sil Varšavské smlouvy a bylo přezbrojeno na sovětskou leteckou techniku. Suchoj Su-25 „Žabák“ československého letectva v roce 1992. Vzdušné síly samostatné České republiky byly vytvořeny po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky.

Letectvo a protivzdušná obrana (PVO) byly poté tvořeny smíšeným leteckým sborem, dvěma divizemi PVO, leteckým školním plukem a dopravním leteckým plukem. V jejich výzbroji se nacházely bojové letouny MiG-21, MiG-23, MiG-29, Su-22 a Su-25. Cvičné letouny představovaly domácí stroje L-29 a L-39, vrtulníky byly typu Mi-24, Mi-2, Mi-8 a Mi-17.

Dne 1. července 1997 došlo ke sloučení 3. sboru taktického letectva a 4. sboru protivzdušné obrany a vytvoření Velitelství vzdušných sil ve Staré Boleslavi. Letectvo tak začalo fungovat jako samostatná složka Armády České republiky a v následujících letech prošlo celou řadou dalších organizačních změn.

Příslušníci vzdušných sil se po vstupu České republiky do NATO dne 12. Brig. gen. Existence letectva v podobě samostatné složky armády skončila 1. prosince 2003, kdy se spolu s pozemními silami stalo součástí nově vzniklých Společných sil AČR s velitelstvím v Olomouci. Velitel vzdušných sil byl od té doby zároveň jedním ze zástupců velitele Společných sil.

Zrušení Velitelství vzdušných sil ve Staré Boleslavi a zřízení Společných sil se setkalo s kritikou řady odborníků. 1. července 2013 došlo na základě závěrů Bílé knihy o obraně k obnovení samostatných velitelství pozemních a vzdušných sil. Společné síly, resp. jejich velitelství, byly zrušeny 31. října 2013. Jedním z důvodů této reformy byla snaha o úsporu zdrojů.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Vzdušné síly AČR jsou nasazovány i ve prospěch mírových sil OSN, Severoatlantické aliance nebo dalších zahraničních partnerů. Od 1. listopadu 2013 působí letecký kontingent Vzdušných sil AČR v misi Multinational Force and Observers (MFO) na Sinajském poloostrově. Činnost české letecké poradní skupiny AAT (Air Advisor Team) na mezinárodním letišti KAIA v Kábulu pod hlavičkou Resolute Support Mission v rámci 311. mezinárodní letecké poradní letky byla oficiálně ukončena 29. ledna 2019.

Od 1. srpna 2016 do 29. června 2019 působil na letecké základně Balad v Iráku tzv. Letecký poradní tým, jehož úkolem byl výcvik iráckých pilotů a mechaniků letounů L-159. Úvahy v Česku o koupi F-35 Lightning II se objevily v roce 2016 a dále v roce 2018 poté, co je jako první v roce 2017 od USA získala Izraelská armáda a Norsko.

Armáda ČR sestavila implementační tým, který má zhruba 15 lidí, kteří jsou vyčleněni pouze na program F-35. Dále byly vytvořeny další čtyři týmy, kde jeden je zodpovědný za akvizice (dohled nad splátkami), další je zodpovědný za implementaci z provozního hlediska (školení personálu), třetí za výstavbu nemovité infrastruktury a čtvrtý za bezpečnost projektu. Týmy budou jezdit do USA, přičemž týmy věnující se bezpečnosti už během čtyř až pěti měsíců (po podpisu smlouvy), aby byly informace kolem projektu chráněné. Minimálně dvě skupiny pilotů F-35 budou zkušení piloti z JAS-39 Gripen.

Na nemovitou infrastrukturu je zpracován harmonogram a bude vysoutěžena firma, která zpracuje projektovou dokumentaci a která se potom bude podílet i na výstavbě. Rekonstrukce pojížděcích ploch v Čáslavi by proběhla i bez ohledu na letoun F-35, protože od výstavby v 50. letech ještě žádná velká rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy neproběhla a její životnost se chýlí ke konci. Pak začne výstavba areálu pro F-35 (místo pro letouny, piloty, personál).

Zabezpečení základny zůstane stejné, nový areál bude mít vyšší zabezpečení. Byla uzavřena smlouva o průmyslové spolupráci s 11 projekty se společností Lockheed Martin a 3 projekty s firmou Pratt&Whitney v celkové výši 15,3 miliardy korun. Prvních šest stíhaček převezme armáda v roce 2029 v USA, protože v USA bude první dva roky probíhat výcvik pilotů i technického personálu. Dalších šest letounů bude v roce 2031.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Koncem roku 2031 přeletí letouny z USA do Česka a od roku 2032 bude další výcvik probíhat již zde. Dalších 12 letadel bude dodáno po 4 kusech v roce 2032, 2033, 2034.

Organizační struktura a základny

Bojové jednotky:

• 21. základna taktického letectva
• 22. základna vrtulníkového letectva

Jednotky bojové podpory:

• 24. základna dopravního letectva
• 25. protiletadlový raketový pluk
• 26.

• 21. křídlo
• 21. 211.
• 212. letka L-159

• 22. křídlo
• 22. 221.
• 222.

• 24. křídlo
• 24. 241.
• 242.
• 243.

• 25. 251.
• 252.

• 26. Správa letiště Pardubice
• spolupráce s Centrem leteckého výcviku s. p.

Letiště Čáslav (Chotusice) je sídlem 21. základny taktického letectva „Zvolenské“. Na letišti Náměšť nad Oslavou (Sedlec) se nachází 22. základna vrtulníkového letectva „Biskajská“. Letiště Pardubice využívá Centrum leteckého výcviku státního podniku LOM Praha, které od dubna 2004 provádí kompletní výcvik pilotů Vzdušných sil Armády České republiky.

Z letiště Praha-Kbely operují stroje 24. základny dopravního letectva „T. G. Masaryka“. Od ledna 2026 působí na letišti Přerov vrtulníková část Centra leteckého výcviku. Část letiště Plzeň-Líně využívá 243. vrtulníková letka pro stanoviště letecké záchranné služby (LZS) s vrtulníkem W-3A - tzv. Kryštof 07.

Současná výzbroj

Jediným typem nadzvukového stíhacího letounu ve výzbroji českého letectva je od roku 2005 Saab JAS-39 Gripen. Ve výzbroji 211. taktické letky 21. základny taktického letectva v Čáslavi se nachází 14 Gripenů, z toho 12 jednomístných bojových JAS-39C a 2 dvoumístné cvičně-bojové JAS-39D. Česká republika má tyto stíhačky v pronájmu od Švédska až do roku 2027 a dle smlouvy je může používat k mírovým i bojovým účelům, včetně plnění závazků v rámci NATO.

Letouny L-159T2 byly oficiálně předány 4. června 2019 jako náhrada posledních 3 provozuschopných Aero L-39ZA Albatros. Nejpočetnějšími bojovými letouny českých vzdušných sil jsou od té doby lehké bitevní letouny Aero L-159 ALCA, zavedené do výzbroje v roce 2000 a dodané v počtu 72 kusů, z nichž byla většina odprodána do zahraničí nebo přestavěna na dvoumístné stroje.

Na kbelské 24. základně dopravního letectva slouží v řadách 241. dopravní letky 2 dopravní letouny Airbus A319CJ, jejichž hlavním úkolem je zabezpečení letecké přepravy příslušníků AČR, ústavních činitelů, zahraničních delegací nebo pacientů v režimu MEDEVAC. Transportní letouny českého letectva představuje 6 letounů CASA C-295 (4 verze C-295M a 2 C-295MW) a 4 letouny L-410UVP-E Turbolet, které zajišťují přepravu vojsk a materiálu, vzdušné výsadky nebo odsun raněných.

Vrtulníky pro bojovou podporu pozemních sil operují z 22. základny vrtulníkového letectva, jejímž sídlem je Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou. Přezbrojení 221. vrtulníkové letky z bitevních vrtulníků Mil Mi-24V (Mi-35 dle ruského exportního označení) na americké vrtulníky systému H-1 začalo na konci července 2023. Po dodání všech objednaných strojů bude letka disponovat 10 bitevními vrtulníky Bell AH-1Z Viper a 10 víceúčelovými vrtulníky Bell UH-1Y Venom. Stroje Mi-24 sloužily v československém a českém letectvu 45 let.

Vzdušné síly a Litoměřice

Po Liberci, Kyjově a Plzni jsou Litoměřice již čtvrtým městem, kam projekt Ministerstva obrany ČR s názvem Týden s armádou míří. Od pondělí 3. června do neděle 9. června je k letošnímu 20. výročí Armády České republiky připraven bohatý program pro děti základních škol, ale na své si přijde i široká veřejnost. V pátek 7. a v sobotu 8. června program vyvrcholí v rámci Hasičských slavností 2013 na Výstavišti Zahrada Čech.

„Od pondělí 3. června do středy 5. června bude program probíhat v areálu Hradu Litoměřice, kde se dětem základních škol v několika moderovaných blocích představí vojáci 4. brigády rychlého nasazení Žatec, 152. ženijního praporu a samostatné záchranné roty Rakovník,“ říká Michaela Zacharová z odboru komunikace a propagace ministerstva obrany. Univerzita obrany Brno vystoupí s prezentací vojenského vysokého školství. Součástí programu bude soutěž s využitím taktického simulátoru VSB2.

Některé ze zachráněných dětí, které dosáhly plnoletosti, se pak v době války zapojily, například jako letci RAF, do bojů s německým nepřítelem. „Děti z litoměřických mateřských škol se nadšeně zapojily také do výtvarné soutěže Armáda očima dětí a ve středu 6. června se uskuteční nejen vernisáž vítězných obrázků, ale dojde i k ocenění jejich autorů,“ informuje o další akci Michaela Zacharová.

V pondělí 3. června se dětem základních škol na Hradě Litoměřice představili vojáci 4. brigády rychlého nasazení ze Žatce. Děti se seznámily s postupy při poskytování první pomoci v boji, kterou téměř jako při ostré akci předvedli desátníci Vladimír Kerner a Jiří Lepšík. Velkým lákadlem byly samozřejmě zbraně, které měli na starosti svobodníci Viktor Kallmünzer, Jakub Poledňák a desátník Martin Kadlec. Děti zaujaly i ochranné prostředky proti zbraním hromadného ničení. Po skončení prezentace si děti nenechaly ujít příležitost a jednotlivá stanoviště si prošly důkladněji ještě několikrát.

Fort Křemín

Kopec Křemín se vypíná na levém břehu řeky Labe mezi vesnicemi Křešice, Třeboutice a Zahořany a svojí výškou 244 m. n. m tvoří jednu z dominant okolí Litoměřic. Jelikož se Křemín nachází necelé tři kilometry vzdušnou čarou od fortu Malá pevnost, který byl součástí pevnosti Terezín, byl z kopce krásně vidět vnitřní prostor celé pevnosti. Stejně tak se z kopce dal kontrolovat provoz na Labi a na silnici Mělník - Litoměřice. Tím se z Křemínu stával strategicky důležitý bod pro obranu zdejšího prostoru.

Naopak obránci pevnosti Terezín by z tohoto kopce dokázali blokovat pohyb nepřítele a pozorovat jeho aktivity v okolí. Proto nepřekvapí, že zde existovalo opevnění již v poslední čtvrtině 18. století v době tzv. Opevnění z dob bramborové války leželo v přibližném středu vrcholu kopce, mělo obdélný tvar s bastiony v každém rohu, které byly navzájem propojeny kurtinou. Uprostřed měla stát cihelná nebo kamenná budova sloužící pro ubytování posádky pevnosti.

Ke změně došlo až při armování pevnosti v předvečer prusko-rakouské války v roce 1866, kdy byl stávající objekt odstraněn a postaven nový pevnostní objekt, fort Křemín, největší fort celého nového předmostí pevnosti Terezín. Jednalo se o dělostřelecký jednovalový polopermanentní fort. Objekt měl ledvinový tvar. Ležel na západní straně kopce Křemín a zabíral jeho přibližnou třetinu. Úkolem fortu Křemín bylo uzavírat palbou prostor předpokládaného nástupu nepřítele v okolí kopce v severním, severozápadním a severovýchodním směru, dále uzavírat palbou komunikaci Mělník - Litoměřice a palbou přehrazovat koryto řeky Labe.

Po skončení prusko-rakouské války v roce 1866 byl fort armádou opuštěn, ale nedošlo k jeho destrukci, proto se zachoval až do dnešních dnů. Fort Křemín je dnes nejzachovalejší objekt nejen celého nového předmostí, ale i celé výstavby v okolí Terezína z 19. století. Objekt se dochoval prakticky v původním stavu, došlo pouze k sesednutí zeminy, která tvoří konstrukci fortu.

Tabulka: Letecká technika Vzdušných sil AČR

tags: #vzdušní #obránci #Litoměřice

Oblíbené příspěvky:

• Ohňostroje a kvalita ovzduší v ČR
• Ohrožený mravenec v ČR
• Hokejbal a recyklace
• Srovnání ekologických prostředků
• Česká environmentální legislativa