Rostliny naší přírody štětcem malířské techniky

05.03.2026

Obor výtvarná výchova je nezbytnou součástí profesní přípravy předškolních pedagogů. Praxe předškolního vzdělávání, stejně tak jako RVP PV, neoperuje s výtvarnou výchovou jako s oborem, neboť nejde o vzdělávání dětí v tomto oboru.

Výtvarná aktivita dítěte navazuje v přirozených souvislostech na další jeho činnosti nebo předchází následujícím akcím či aktivitám, které vycházejí z každodenního života dítěte.

Prostředí a pomůcky pro výtvarnou činnost

Prostředí školy by mělo být obsahově i barevně bohaté, aby rozvíjelo estetický cit dítěte, jeho vztah k barvám, výtvarným činnostem a umění vůbec. Prostředí by mělo být vyhovující jak individuálním činnostem, tak práci ve dvojicích i skupinách.

Výtvarné pomůcky, materiály, nástroje jsou k dispozici všem dětem, jsou obměňovány dle jejich opotřebení. Výtvarné potřeby jsou doplňovány dle nových témat, výtvarných technik.

Pedagog si zvolí vhodný kout pro výtvarnou práci, zvolí si i prostor pro uskladnění výtvarných potřeb, který je přehledný pro něj i pro dítě. Nejvhodnějším řešením se jeví speciální kufřík či krabice na výtvarné pomůcky pro každé dítě. Kufříky nebo krabice s výtvarnými pomůckami jsou umístěny přehledně na jednom místě - ve skříňce, na polici apod. Dítě si je vždy vezme a opět uloží na stejné místo.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Obdobně tomu může být i v případě výtvarných akcí na zahradě školy nebo na jiném místě. Interiér i exteriér školy je vhodný vyzdobit výtvarnými pracemi dětí, ale i jinými výtvarnými díly (ilustracemi různých výtvarníků, fotokopiemi děl vybraných malířů z různých historických epoch včetně současného umění apod.).

Role pedagoga

Pedagog působící v mateřské škole má teoretické znalosti v oblasti historie a teorie umění, didaktiky výtvarné výchovy, má praktické zkušenosti s různými výtvarnými technikami, materiály, nástroji i dalšími pomůckami. Umožňuje dětem, aby získaly praktické výtvarné zkušenosti - v kresbě, malbě, modelování, v tvorbě prostorových děl atd.; i teoretické znalosti v oblasti výtvarného umění (seznámení s vybranými uměleckými směry, osobnostmi, technikami, nástroji …).

Pedagog volí výtvarné činnosti a akce ve třídě i venku, a to pro jednotlivce, dvojice dětí, skupiny dětí i pro celý kolektiv. Volí takové činnosti, které rozšiřují schopnosti, dovednosti, poznatky dětí, a které odpovídají věku a individualitě dětí. Pedagog provádí i evaluační činnosti - hodnotí finální tvorbu dětí, sleduje individuální výtvarné pokroky dětí, monitoruje podmínky pro výtvarnou práci dětí. Pedagog rozšiřuje teoretické znalosti dětí v rámci motivačních her. Každé dítě tvoří originálním způsobem.

Důležitou součástí výtvarných činností dětí jsou i motivační hrátky, které dítě uvedou lépe do konkrétního tématu, seznámí ho s výtvarnými materiály, technikou apod.

Výtvarné činnosti v oblastech RVP PV

Vzdělávací obsah je v RVP PV uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí. Výtvarné aktivity prolínají různou měrou oblastmi RVP PV. Výtvarné činnosti jsou v RVP PV vyjádřeny v obecné rovině. Pedagogům tento příspěvek nabízí rozpracování výtvarných činností.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Výtvarné činnosti jsou prostředkem naplňování rámcových cílů i celé řady cílů oblastních.

Příklady výtvarných činností

Lokomoční pohybové činnosti (chůze, skoky ...) v místnosti i přírodě v rámci výtvarných akcí při současném využití různého podkladu - koberec, písek, tráva, sníh, voda ...
- Náměty:
  1. Kouzelná zvířátka (práce pro dvojice)
  2. Já a můj kamarád (výtvarná akce pro dvojice)

Motivace a náměty

Motivace č. 1:
- Na zahrádce je plno motýlů
  Usednou, Vstanou,
  Usednou, Vstanou,
  Hrají si Tady na sedanou.
  Bolí to Kytičku?
  Má jenom Hlavičku Rozhoupanou.
Motivace č. 2:
- Téma: Motýl
- Záměry a cíle: poznávání života motýlů (kde žijí, čím se živí, jak vypadají apod.)
- Očekávané výstupy: vnímat svět přírody, drobného hmyzu, chránit přírodu
- Vzdělávací nabídka: k lepšímu poznání využíváme výtvarných činností (viz výše uvedený příklad), učíme se básničku

Pohádka o hadovi jako motivace

Učitelka vede děti představou: "V jedné pohádkové zemi žijí jenom samí hadi. Každý z těchto zvířat má barevné tělo. Pyšní se jím. Každým rokem pořádají v zemi soutěž o nejkrásnější hadí tělo. Jen jeden had je moc smutný. Jeho tělo pokrývají od narození pouze žluté hadí šupinky. Had se proto rozhodl zajít za hadím čarodějem, aby mu poradil a pomohl. A čaroděj mu poradil, aby se vydal do světa lidí a třem dětem pomohl v nesnázích. Tak i had učinil. Když se vrátil zpět do hadí říše, čaroděj proměnil jeho kůži.

Anakonda v močálu
Protáhla se pomalu,
Rozhlédla se do všech stran,
Je to hadí velikán.
(básnička je z knížky M.

Seznámení s malířem G. Braquem

Děti sedí volně, pohodlně na koberci a poslouchají. Učitelka jim představuje ukázku z díla malíře G. Braqua - například Kompozici s křížovým esem (s. 59) z publikace Malířství dvacátého století. Povídají si o dílech malíře: "Jaké věci v kompozici vidíme, jaké výtvarné materiály k tvorbě konkrétního díla malíř použil, jakými barvami maloval ..."

Učitelka vypravuje dětem o malíři. "George Braque maloval nejdříve krajiny. Pak se ale jednoho dne seznámil s jiným malířem - Pablem Picassem. Oba malíři zjistili, že rádi experimentují s barvami i jinými výtvarnými materiály. Dohodli se a malovali nějakou dobu společně, a to především různá zátiší nebo podobizny lidí. Ale tvary věcí protahovali nebo rozšiřovali, malovali pouze části věcí. Předměty zjednodušovali tak, že připomínali geometrické tvary. Do obrazů, které vytvářeli, začali lepit i kousky novin, popsaného papíru nebo tapety. A tak vznikaly jejich slavné koláže. Po nějaké době začali malíři malovat zase každý sám a jejich obrázky se odlišovaly. George Braque tvořil rád zátiší s kytarami, vázami, houslemi ..., ale dál se věnoval i krajinomalbě. Malíř žil a tvořil v Paříži, hlavním městě Francie, kde se nachází i slavná galerie Louvre.

Čtěte také: O ekosystému kolem nás

Učitelka ukáže dětem na mapě Francii a Paříž, obrázek galerie Louvru i další z děl autora - například Žena v křesle.

Rozdělíme se do tří skupin.

Zakončení: Všechna zátiší si prohlédneme. Pak si ještě jednou prohlédneme libovolné zátiší vytvořené G. Braquem.

Teorie ke kapitole: Kubismus

Kubismus - umělecký směr, který svého vrcholu dosáhl v letech 1907 - 1914. Kubisté volí novou formu zobrazení. Kubisté zachytili mnoho aspektů předmětu současně a vytvořili tím obraz různých rovin. Obraz zobrazoval předmět tak, jak je vidět z různých úhlů pohledu. Inspirovali se dílem P. Cézanna a africkým uměním. K jeho předním představitelům patří Pablo Picasso a George Braque.

G. Braque (1882 - 1963): Francouzský malíř, představitel kubismu. Tvořil především zátiší - s kytarami, vázami, houslemi, ale věnoval se i krajinomalbě. Byl prvním malířem, za jehož života se konala výstava jeho děl v Louvru.

Příběhy z přírody jako inspirace

Úvod: Lukášek je malý pětiletý kluk. Bydlí s maminkou a tatínkem ve velikém městě. Často jezdí na návštěvu za svým dědečkem a babičkou do Orlických hor. Dědeček je totiž myslivec a bydlí v hájovně. Stará se o lesy, aby v nich bylo všechno v pořádku a o lese toho dědeček moc ví. Zná mnoho stromů, rostlin i zvířátek. Lukášek s ním moc rád chodí na dlouhé vycházky, během kterých mu dědeček vypravuje příběhy o rozmanitých lesních zvířátkách. A Lukášek pak povídá dědečkovy příběhy svým kamarádům a kamarádkám z mateřské školky, kam ve městě chodí, když je maminka a tatínek v práci.

Příběhy dědečka myslivce

Divoké prase
Jednoho jarního dne jsem se vydal až hluboko do lesa. Všude to vonělo jehličím a čerstvou travičkou. Šel jsem pomalu a poslouchal jsem jarní popěvky lesních ptáčků. Tu jsem za sebou uslyšel strašný dusot a funění. Ohlédl jsem se a spatřil za sebou divoké prase, jak utíká přímo ke mně. Chtělo mne porazit. Honem jsem se rozběhl k nejbližšímu buku a vylezl po větvích do koruny stromu. Měl jsem štěstí, že jsem to stihl! Zanedlouho jsem zjistil, že to byla prasečí maminka, které se říká bachyně. Objevila se s deseti malými selátky nedaleko buku, kde jsem našel svůj úkryt. Domnívala se, když mne zahlédla, že chci ublížit jejím mláďatům. Právě na jaře se rodí malá selátka, o něž se bachyně stará a chrání je před nebezpečím.

Tatínek "divočák" je takový tulák. Žije a toulá se sám, ale mláďata se drží mámy. Divoká prasata přes den spí a v noci hledají něco k jídlu. Chutnají jim kořínky rostlin, kaštany, bukvice, žaludy. A protože v zemi svými rypáčky vrtají, kypří tak v lese půdu a tím lesu pomáhají.

A teď mi, děti, řekněte, co jste si o divokém praseti zapamatovaly?
Jelen
Uprostřed lesa stojí ohromný dub. Strašně rád k němu chodívám. Jeho větve sahají pomalu až do oblak a jeho kmen je tak široký, že ho nemůžeme ani my dohromady s babičkou rukama obejmout. Jednou tam opět ležím a odpočívám a tu uslyším podivné zvuky, jako kdyby to byly nárazy. Potichoučku si sednu a vidím statného vysokého jelena. Rozbíhá se a duc parožím do nedalekého kmene buku. A znovu se rozbíhá a opět duc do kmene. Po chvilce námahy má jelen parohy dole a vesele mizí v houštině. A já mám o jednu trofej navíc - hrdě si odnáším statné paroží domů do hájovny. Však už měl tento král lesních zvířat na čase, aby paroží shodil. Brzy mu totiž narostou parohy nové.

Asi po měsíci jsem šel opět náhodou kolem statného dubu a v dálce jsem uviděl "svého" jelena. Na hlavě mu začínaly růst malé parohy. A nebyl sám. Na pasece si s ním hrál malý jelínek. I on bude mít zanedlouho krásné parohy a vyroste z něho statný jelen jako je jeho tatínek. Však ti, Lukášku, to statné paroží v hájovně ukážu.

Tak a teď mi zkuste povídat příběh o jelenovi vy, děti.
Výr
Správný myslivec se musí jít někdy podívat do lesa i v noci. Všichni ptáčkové totiž v noci nespí. Nočním ptákem je i výr, který pospává přes den a v noci loví a hledá potravu. Výr je králem lesního ptactva, vypadá moudře a dokáže toho hodně ulovit. Často sedí dlouho do noci na jednom místě a jenom koulí očima. Vyhlídne si kořist, a pak zaútočí. Loví hlavně myši a hady. A jednou, právě když ulovil jednu z myší, jsem výra uviděl. Mířil k malé skále, která stojí v lese a kde měl své hnízdo. Výr se totiž raději skrývá a hnízdo si staví někde na odlehlých místech.

Teď zrovna měl tento výr mnoho práce. Byl to výří tatínek, který vyletěl hledat potravu pro tři čerstvě narozená mláďátka. Jejich výří maminka o ně zatím starostlivě pečovala. Stalo se však, že jedno mláďátko vypadlo z hnízda, výří maminka nevěděla, co má dělat. Když poodlétla, vzal jsem vypadlé mládě do rukou a dal ho zpět do hnízda. Dnes už musí být z malých mláďátek statní výři.

A co vy, děti, co mi povíte o naší největší sově - výrovi?
Medvěd
Dole u velkého potoka se dá i dobře plavat. Bylo léto, sluníčko pěkně hřálo. Šel jsem právě domů, nasbíral jsem babičce v lese maliny, aby mi z nich upekla buchty. Ale chtěl jsem si ještě po cestě opláchnout v řece bolavé nohy. Jejda, co to v potoce nevidím? Dvě malá medvíďata si tam hrají, plavou, pošťuchují se. Skryji se za borovice a pozoruji je. Jsou ještě velmi mladá, protože mají pod hrdlem bílý pruh. Ten malí medvídci mívají. Avšak po chvilce se vynořila z lesa statná medvědí máma. Upozornila medvíďata, že mají jít za ní, těm se ale nechtělo. Plavala a hrála si dál. Avšak jejich maminka se pro ně opět vrátila a trochu se už na ně zlobila, že nechtějí uposlechnout. Tentokrát mláďata poslechla, vylezla z vody a mířila za medvědicí.

Ta se vydala k maliní, kde jsem před chvílí trhal maliny pro babičku já. Medvědi mají totiž maliny, ale také ostružiny anebo borůvky, moc rádi. Ale jedí všelicos - třeba trávu, kůru ze stromů nebo lesním včelám berou med. A i když medvěd vypadá neohrabaně, hodně toho umí. Kromě toho, že dokáže plavat, leze i na stromy a dobře běhá. Proto jsem raději pomaloučku a hlavně opatrně odcházel pryč, aby mne neuslyšela medvědí máma, která by si mohla myslet, že chci jejím mláďatům ublížit a rozběhla by se za mnou.

Co mi povíte o medvědovi vy, děti?