Znečištění ovzduší v Praze a Brně a jeho dopad na zdraví

Většina České republiky má více či méně znečištěné ovzduší, což má negativní dopad na dýchací ústrojí. Celoročně splňuje normy pro čistý vzduch pouze Šumava a okrajové hornaté části několika menších krajů, jako je Zlínský nebo Karlovarský, sdělili plicní lékaři. Drtivá většina Evropanů žije na území, kde množství částic PM2,5 překračuje limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Skoro dvě třetiny lidí pak žijí v oblastech, kde je množství těchto částic ve vzduchu dvojnásobné. Sem patří i prakticky celá Česká republika, navíc s rozsáhlými územími, kde je bezpečná hladina těchto látek překročená troj- i čtyřnásobně.

Obzvláště brutálně jsou znečištěným ovzduším zasaženy především státy východní a střední Evropy: Srbsko, Albánie, Maďarsko, Slovensko, Česko a zvláště pak území Polska. Ze západních států se vyznačuje extrémním znečištěním především severní Itálie, naopak nejlepšímu vzduchu se těší především skandinávské státy. Česká republika pak překračuje limity prakticky na celém území s výjimkou některých oblastí v Pošumaví. Praha překračuje limity mikročástic víc než dvojnásobně, Brno trojnásobně a Olomoucko, Ostravsko nebo Ústecko limity překonávají více než čtyřnásobně, a řadí se tak k nejhůře zasaženým oblastem Evropy.

Dopad na zdraví

Zdraví plic ohrožuje také kouření a užívání nikotinových výrobků, jako jsou elektronické cigarety, zahřívaný tabák nebo sáčky. "Škodlivé okolní prostředí, a zejména přítomnost malého polétavého prachu ve vdechovaném vzduchu má negativní vliv nejen na plíce, ale také na mozek a srdce," řekl vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Vladimír Koblížek. Podle lékaře je prokázané, že lidem, kteří žijí ve špatném ovzduší, se může rozvinout například chronická obstrukční plicní choroba, roste i riziko rakoviny prsu nebo předčasného porodu.

Mikročástice o velikosti PM2,5 vznikají především spalováním fosilních paliv. Hlavními zdroji jsou automobilová doprava, průmysl, vytápění a zemědělství. Částice mohou procházet plícemi až do krevního oběhu, kde pak ovlivňují fungování tělesných orgánů a funkcí. Podle expertů znečištění ovzduší ovlivňuje prakticky všechny orgány a způsobuje řadu zdravotních problémů, ať už se jedná o srdeční či plicní nemoci, rakovinu, cukrovku či kognitivní a duševní problémy či deprese. Jiné studie upozornily, že například srdce lidí žijících ve městech obsahují miliardy drobných toxických částic, a to se týká i nejmenších dětí.

Znečištění ovzduší v Praze

Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší mezi více zatížené oblasti ČR. Tento stav je výsledkem spolupůsobení řady antropogenních a přírodních faktorů. Poloha Prahy v členitém terénu Pražské kotliny zásadním způsobem ovlivňuje klimatické poměry a rozptylové podmínky území. V údolí Vltavy zejména v chladné polovině roku vznikají vhodné podmínky pro vznik teplotních inverzí, v jejichž důsledku dochází k akumulaci koncentrací škodlivých látek v přízemní vrstvě atmosféry. Zhoršená kvalita ovzduší souvisí zejména se značným dopravním zatížením. Praha je díky své poloze nejen hlavním uzlem silniční sítě ČR, ale i významnou křižovatkou mezinárodní přepravy. Část hlavních tahů vede centrem Prahy.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Nová studie českého vědeckého týmu z Akademie věd a ČVUT publikovaná v recenzovaném časopise Atmosphere varuje, že emise oxidu dusičitého v hlavním městě Praze nadále překračují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i Evropské unie. Přitom i hodnoty pod limity EU a WHO negativně ovlivňují vývoj nervového systému dětí a rozvíjí neuro-degenerativní onemocnění u starších osob. Experti upozorňují, že po Praze jezdí příliš vysoké množství automobilů. Na znečištění ovzduší umírá řádově mnohem více lidí, než v pandemii covidu-19. Jen v Praze je to 561 úmrtí ročně.

Čistou stopou Prahou uvádí: „Je s podivem, jak se i v dnešní informační době udržují zažité stereotypy naprosté většiny řidičů. Ti pražští převážně přisuzují špatnou kvalitu ovzduší v hlavním městě průmyslu, ačkoliv ji má ze 70-80 % na svědomí silniční doprava. Řešení? Prof. Ing. Michal Vojtíšek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT v Praze vidí dva směry rychlého řešení: „Buď si dát motory do pořádku a nekompromisně postihovat, případně výrazně zpoplatnit, provoz vozidel s nadměrnými emisemi NOx, nebo razantně omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby přepravy. Řada západoevropských měst v souvislosti s pandemií koronaviru rozšiřuje infrastrukturu pro ty, kteří se vydají pěšky nebo na kole. “

Oxidem dusičitým je nejvíce znečištěno ovzduší v Praze, konkrétně v místě křížení Sokolské a Ječné ulice v centru metropole. Místo patří mezi 18 lokalit s nejvyššími hodnotami znečištění v Česku, další jsou například v Brně. "Nejvyšší hodnoty jsme naměřili v Praze také u jednoho z ramen tunelového komplexu Blanka v Dejvicích, u zámečku Vychovatelna, na Rokosce v Libni, na rohu ulic Ječná a Štěpánská a na Smíchově u Krajského úřadu Středočeského kraje," uvedl Šuta. Hodnoty v těchto místech se podle studie pohybovaly od 50 do 80 mikrogramů na metr krychlový. Zdraví člověka přitom může být ovlivněno už při hodnotách nad 33,5 mikrogramu. "Je prokázán význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při vystavení více než 30 mikrogramům oxidu dusičitého v těhotenství.

Znečištění ovzduší v Brně

Společná tisková zpráva Centra pro životní prostředí a zdraví, Frank Bold, ClientEarth a DejchejBrno ze dne 25. července 2017 uvádí, že přes 600 hospitalizovaných pacientů pro vážné nemoci srdce a cév, více než 150 nemocničních příjmů pro dýchací onemocnění a kolem stovky předčasných úmrtí obyvatel Brna lze každý rok přičíst důsledkům znečištění brněnského ovzduší prachem. Znečištění ovzduší v Brně po dlouhá léta překračuje limity stanovené zákonem i evropskou směrnicí o ovzduší. Proto v roce 2016 ministerstvo životního prostředí vydalo Program zlepšování kvality ovzduší (PZKO), který by teoreticky měl vést ke splnění limitů do roku 2020.

„Aktuální hodnocení zdravotních rizik ukazuje, že více než 600 obyvatel Brna může být každý rok hospitalizováno pro vážná onemocnění srdce a cév, neboť jsou nuceni dýchat vzduch příliš znečištěný prachem. Kromě toho mají prachové částice v ovzduší na svědomí více než 160 nemocničních příjmů pro vážné nemoci dýchacího systému a téměř stovku předčasných úmrtí. Prachovým částicím v ovzduší lze také přičíst to, že více než 100 dětí ročně onemocní v Brně chronickou bronchitidou i zhruba 50% astmatických záchvatů u dětí. Obyvatelé Brna za rok ztratí skoro 750 tisíc tzv. dní s omezenou aktivitou (RAD), které lidé stráví na lůžku, mimo školu či práci nebo s jiným vážným omezením své normální činnosti. Brno bohužel dlouhodobě neplní ani platné limity, ani stávající hodnoty doporučované odborníky pro ochranu lidského zdraví. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje zpřísnit politiku ochrany ovzduší, včetně zpřísnění limitů", dodal Šuta.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Vliv pyrotechniky na kvalitu ovzduší

Kvalita ovzduší a odpalování pyrotechnických předmětů je v posledních letech velmi diskutované téma. Zatímco odpalování domácí pyrotechniky jednotlivci kolem půlnoci má zcela zásadní vliv na kvalitu ovzduší, odpálení jednoho velkého profesionálního ohňostroje má v širším okolí vliv velmi malý.

Na Silvestra kolem 20 h večerní se koncentrace suspendovaných částic PM10 v Brně pohybovaly mezi přibližně 10 až 20 µg/m3. Takovéto koncentrace lze hodnotit jako velmi dobré. V první hodině nového roku už byly patrné změny na některých stanicích. Nejvýrazněji se odpalování domácí pyrotechniky projevilo nejdříve na stanici imisního monitoringu na Masné, kde byl průměr v první hodině 54 µg/m3, což nakonec byla maximální hodnota vůbec naměřená v období od 31. 12. 20 h do 1. 1. 6 h v Brně. Nedošlo k překročení imisního limitu na žádné automatické stanici a celkové maximum bylo výrazně nižší než v loňském roce (54 µg/m3 v roce 2020 vs. 182 µg/m3 v roce 2019, v obou případech na stanici Brno-Dětská nemocnice).

V Praze bylo v případě frakce PM10 maximum zaznamenáno po půlnoci na stanici Chodov mezi 1. a 2. hodinou ranní (189 µg/m3). Připomeňme loňské maximum ze stanice Náměstí Republiky 276 µg/m3, kde bylo v noci na Nový rok dosaženo maximálně 87 µg/m3. Celkově lze označit situace za nejhorší právě na stanici Chodov, kde byly naměřeny hodnoty vyšší než 100 µg/m3 ve čtyřech po sobě jdoucích hodinách (0 - 4 h). V letošním roce k překročení 24h imisního limitu pro PM10 v Praze došlo a to na stanici Praha-Chodov, kde byl denní průměr 51,8 µg/m3.

Aktivity spolku Senzorvzduchu

Spolek Senzorvzduchu, z.s. zveřejnil výsledky ročního měření koncentrací oxidu dusičitého (NO₂) v Praze a Ostravě za rok 2024. V lednu 2024 zde zahájili spolek Senzorvzduchu a Deutsche Umwelthilfe ve spolupráci s ČHMÚ (projekt ARAMIS) v Praze a Ostravě měření oxidu dusičitého (NO2) pasivními vzorkovači.

Ve spolupráci se spolkem Senzorvzduchu z.s. poskytujeme pro zainteresované školy senzor vzduchu, který umístí přímo na fasádu budovy. Školy tak má okamžitý přehled o stavu venkovního ovzduší a může tak lépe plánovat venkovní aktivity dětí. Senzory měří částice PM1, PM2,5 a PM10, teplotu, tlak a vlhkost.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Závěr

Znečištění ovzduší představuje vážný problém v České republice, zejména v Praze a Brně. Hlavními zdroji znečištění jsou doprava, průmysl a lokální topeniště. Znečištění ovzduší má negativní dopad na zdraví obyvatel, zejména na dýchací a kardiovaskulární systém. Je proto důležité přijímat opatření ke snížení znečištění ovzduší, jako je podpora veřejné dopravy, snižování emisí z průmyslu a vytápění a omezování používání pyrotechniky.

tags: #znečištění #ovzduší #Praha #Brno #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Skleněná láhev na vodu
• Rotační pece a emise fluorovodíku
• Výzkum ekologické gramotnosti
• Vliv radioaktivního záření
• Likvidace kovového odpadu v Čáslavi