Prohlédněte si údaje o kvalitě ovzduší v lokalitě Ústí nad Orlicí. V lokalitě Ústí nad Orlicí není k dispozici stanice, která by měřila kvalitu ovzduší. Přehled stanic v České republice najdete na mapě.
V tabulce jsou zobrazena operativní data kvality ovzduší, která se mohou lišit od později verifikovaných údajů. V tabulce jsou zobrazena operativní data, která se mohou lišit od později verifikovaných údajů. Uvedeny jsou hodinové průměry dat aktualizované 1x za hodinu.
Index kvality ovzduší
Posuzování kvality ovzduší je rozděleno podle jednotlivých veličin (PM10, NO2 atd.). Celková kvalita ovzduší je posuzována podle nejméně příznivě hodnocené veličiny. Výhodou indexu a jeho slovního popisu je, že není nutné sledovat a porovnávat konkrétní číselné hodnoty (Wikipedia).
Hladina s označením Velmi dobrá a Dobrá je považována za standard, kdy znečištění ovzduší nemá žádný vliv na lidský organismus. Všichni lidé mohou pociťovat lehké zdravotní problémy (zejména při delším pobytu venku). Všichni lidé mohou pociťovat i závažnější zdravotní problémy (zejména při delším pobytu venku). Všichni lidé mohou pociťovat i závažnější zdravotní problémy (i při kratším pobytu venku).
Předpověď kvality ovzduší
Horní panel zobrazuje předpověď pro Common Air Quality Index (CAQI), který se v Evropě používá od roku 2006. Jde o číslo na stupnici od 1 do 100, kde nízká hodnota (zelené barvy) znamená dobrou kvalitu ovzduší a vysoká hodnota (červené barvy) špatnou kvalitu ovzduší. Barevné kódování CAQI se používá ve všech panelech předpovědi znečištění vzduchu na meteogramu k indikaci úrovně znečištění.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Index kvality ovzduší je definován samostatně u silnic („roadside“ index) nebo mimo silnice („background“ index). meteoblue používá background index, protože meteorologické modely nedokážou reprodukovat malé rozdíly podél silnic.
Částice PM10 a PM2.5
Druhý panel zobrazuje předpověď částic (PM a pouštního prachu) pro Ústí nad Orlicí. Atmosférické tuhé částice (PM) jsou mikroskopické pevné či kapalné částice rozptýlené ve vzduchu. Zdroje tuhých částic mohou být přírodní i antropogenní. Největší obavy pro veřejné zdraví vyvolávají částice dostatečně malé na to, aby pronikly až do nejhlubších částí plic. Tyto částice mají průměr menší než 10 mikronů (přibližně 1/7 tloušťky lidského vlasu) a jsou definovány jako PM10. Jde o směs látek, které mohou obsahovat kouř, saze, prach, sůl, kyseliny a kovy.
Tuhé částice vznikají také při chemických reakcích plynů emitovaných motorovými vozidly a průmyslem v atmosféře. PM10 jsou pouhým okem viditelné jako opar, který nazýváme smog. PM10 zahrnuje jemné částice definované jako PM2.5, což jsou částice o průměru 2,5 μm nebo menším. Největší dopad znečištění ovzduší částicemi na veřejné zdraví se připisuje dlouhodobému vystavení PM2.5:PM2.5 zvyšuje věkově specifické riziko úmrtnosti, zejména z kardiovaskulárních příčin.
Podíl ultrajemných částic, tj. částic menších než 100 nm (0,1 µm), na koncentraci částic PM10 a PM2,5 (částice menší než 10, resp. 2,5 µm) je zanedbatelný. Proto je pro hodnocení jejich vlivu (např.
Pouštní prach
Pouštní prach se skládá z částic menších než 62 μm pocházejících z pouští.
Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky
Předpovědi koncentrací plynů znečišťujících ovzduší
Předpovědi koncentrací plynů znečišťujících ovzduší jsou zobrazeny ve třetím panelu.
- Ozon (O₃): V nižší troposféře vzniká zejména v městských oblastech. Ozon může ztěžovat hluboké a intenzivní dýchání, způsobovat dušnost a bolest při hlubokém nádechu, způsobovat kašel a bolest nebo škrábání v krku, vyvolávat zánět a poškození dýchacích cest, zhoršovat plicní onemocnění, jako je astma, emfyzém a chronická bronchitida, zvyšovat četnost astmatických záchvatů, dělat plíce náchylnějšími k infekcím, pokračovat v poškozování plic i po vymizení příznaků a způsobovat chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN).
- Oxid siřičitý (SO₂): Je plyn, který je neviditelný a má nepříjemný, štiplavý zápach. Snadno reaguje s jinými látkami za vzniku škodlivých sloučenin, jako je kyselina sírová, siřičitá a částice síranů. Krátkodobé vystavení SO₂ může poškodit lidský dýchací systém a ztížit dýchání. SO₂ a další oxidy síry mohou přispívat k tvorbě kyselých dešťů, které mohou poškozovat citlivé ekosystémy. Děti, starší lidé a osoby trpící astmatem jsou na účinky SO₂ zvláště citliví.
- Oxid dusičitý (NO₂): Je načervenalý hnědý plyn s charakteristickým ostrým, dráždivým zápachem a významným znečišťovatelem ovzduší. Hlavním zdrojem oxidu dusičitého je spalování fosilních paliv: uhlí, ropy a plynu. Většina oxidu dusičitého ve městech pochází z výfukových plynů motorových vozidel.
Pyly
- Březový pyl: Patří k nejrozšířenějším vzdušným alergenům během jarního období, případně později v roce ve vyšších zeměpisných šířkách. Když stromy kvetou, uvolňují drobná pylová zrna, která rozptyluje vítr. Jediná bříza může vyprodukovat až pět milionů pylových zrn. Pyl je unášen vzdušnými proudy a může být transportován na velké vzdálenosti.
- Pyl trav: Je hlavním spouštěčem pylových alergií během letních měsíců. Způsobuje některé z nejzávažnějších a nejobtížněji léčitelných příznaků. Ve vlhkém podnebí trvá pylová sezóna trav několik měsíců.
Meteorologická data
Provozovatelem meteostanice Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj, 402 m n. m.) je ČHMÚ. Data jsou dostupná od 01.01.1922.
V grafu jsou zobrazena operativní data doplňkových meteorologických veličin k automatickému monitoringu kvality ovzduší. Grafické zobrazení spektra denního chodu počtu částic. V grafu jsou zobrazena operativní data, která se mohou lišit od později verifikovaných údajů.
Spojnicový graf udává nejvyšší zaznamenanou průměrnou rychlost větru změřenou za 10 minut v km/h, sloupcový graf zobrazuje nejvyšší zaznamenané nárazy větru (zobrazeny jen pokud přesáhnou 40 km/h).
Teploty
| Měsíc | Průměrná teplota | Maximální teplota | Minimální teplota |
|---|---|---|---|
| Leden | -2.3 °C | 3 °C (2007) | -9.5 °C (1963) |
| Únor | -0.8 °C | 5.6 °C (2024) | -7.5 °C (1986) |
| Březen | 2.7 °C | 7 °C (2024) | -2.5 °C (1987) |
| Duben | 7.7 °C | 13.2 °C (2018) | 4.5 °C (1980) |
| Květen | 12.6 °C | 16.6 °C (2018) | 8.7 °C (1991) |
| Červen | 16.1 °C | 20.7 °C (2019) | 12.7 °C (1985) |
| Červenec | 17.6 °C | 21.6 °C (2006) | 14.3 °C (1979) |
| Srpen | 17.1 °C | 22.2 °C (2015) | 14.3 °C (1976) |
| Září | 13 °C | 16.5 °C (2023) | 9.8 °C (1996) |
| Říjen | 8.3 °C | 11.7 °C (2000) | 4.5 °C (1974) |
| Listopad | 3.1 °C | 6.6 °C (2014) | -1.5 °C (1965) |
| Prosinec | -0.9 °C | 3 °C (2015) | -6.8 °C (1969) |
Sluneční svit
| Měsíc | Průměrný sluneční svit | Maximální sluneční svit | Minimální sluneční svit |
|---|---|---|---|
| Leden | 42.8 hod. | 93.8 hod. (1993) | 10.2 hod. (1974) |
| Únor | 69 hod. | 144.2 hod. (2003) | 11.8 hod. (1952) |
| Březen | 122.1 hod. | 228.6 hod. (1943) | 49.8 hod. (1985) |
| Duben | 172.9 hod. | 304.2 hod. (2020) | 55 hod. (1937) |
| Květen | 216.8 hod. | 297.3 hod. (2001) | 84.2 hod. (2010) |
| Červen | 218 hod. | 331 hod. (2003) | 63.4 hod. (1952) |
| Červenec | 227.4 hod. | 354.2 hod. (2006) | 113.4 hod. (1980) |
| Srpen | 222.6 hod. | 327.1 hod. (2003) | 118.3 hod. (1940) |
| Září | 160.6 hod. | 240.9 hod. (2016) | 56.6 hod. (2001) |
| Říjen | 109.2 hod. | 189.3 hod. (2005) | 21.5 hod. (1936) |
| Listopad | 43 hod. | 92 hod. (2011) | 12.9 hod. (1938) |
| Prosinec | 34.7 hod. | 74.4 hod. (1989) | 8.2 hod. (1937) |
Upozornění: Za žádných okolností nenese Evropská komise, ECMWF ani meteoblue odpovědnost za jakékoli využití předpovědních informací uvedených zde. Předpovědi pocházejí z atmosférického modelu s horizontálním rozlišením 12 km. Výstupy proto nemusí dostatečně korelovat se skutečnými koncentracemi.
Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice
tags: #ovzduší #Ústí #nad #Orlicí #informace
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]