Bodové znečištění povrchových vod v České republice

V současné době je v kontextu rozvíjející se populace a probíhající klimatické změny stále více akcentována potřeba trvalého udržení množství a jakosti vody. Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody přímo u nás v Česku.

Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala. To je dobrá zpráva, plná cizích zkratek.

Výzkumný projekt NAZV QJ1620040 byl zahájen v roce 2016 s cílem komplexně řešit možnosti snížení kontaminace povrchových vod jak z plošných, tak bodových zdrojů nerozpuštěnými látkami, dusíkem a fosforem v povodích vodních zdrojů.

Zdroje znečištění vody

Co tedy znečišťuje vodu?

1. Bodové znečištění: Zdrojem jsou města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby… Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod. Jedná se ale i odpad z domácností a továren.
2. Plošné znečištění: To je zejména znečištění, které pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
3. Havarijní znečištění: Havarijní znečištění je zkrátka únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky.

Významné bodové zdroje znečištění

Problematika významných bodových zdrojů znečištění byla zpracována dle podkladů poskytnutých s.p. Povodí Odry. Jedná se o vodohospodářskou bilanci oblasti povodí Odry a mapu zdrojů vypouštění odpadních vod (ve formátu shp). Zdroje znečištění přesahující určitou mez za kalendářní rok jsou sledovány ve dvou kategoriích. V první jsou to zdroje s produkovaným znečištěním nad 500 t BSK5, ve druhé zdroje s vypouštěním nad 15 t v ukazateli BSK5 .

Čtěte také: Postup recyklace halogenových žárovek

První kategorii splňuje 14 zdrojů, z nichž největším je Biocel Paskov (8,842 tis.t BSK5), ten následuje ÚČOV Ostrava (6,631 tis. t) a ČOV Opava (2,642 tis.t).

Pro vypouštění vod z komunálních zdrojů znečištění byly kritérii významnosti počet ekvivalentních obyvatel (EO) > 2 000 a nařízení vlády (NV) č.61/2003 Sb. Pro vypouštění vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu byly kritérii významnosti počet EO > 4 000 a NV č.61/2003 Sb. Pro vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění nebo z komunálních zdrojů znečištění s výrazným podílem průmyslových odpadních vod byly kritérii významnosti NV č.61/2003 Sb.

Dále byly určeny zdroje vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží a místa potenciálních havárií s vlivem na stav vod. U vypouštění vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu byly identifikovány 2 zdroje jako významné. Významných vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění nebo z komunálních zdrojů znečištění s výrazným podílem průmyslových odpadních vod bylo na základě vytřídění dle kritérií určeno 35.

Informace o místech potenciálních havárií s vlivem na stav vod byly poskytnuty s.p. Povodí Odry, celkem bylo lokalizováno 20 takových míst. Jedná se o místa výroby chemické, hutní, energetické, strojírenské, koksárenské a také o ropné sklady. Základní opatření u původce v případě havárie je zachycení nebezpečné látky v havarijní jímce.

Při stanovování EO v tabulce vypouštění vod z komunálních zdrojů nebylo možné vypočítat některé údaje z BSK5 kvůli chybějícím údajům. Chybějící data EO byla dopočtena z vypouštěného množství dle kritéria 150 l/EO/den a z údajů uvedených v registru bodových komunálních zdrojů znečištění. Dostupná data nebyla vždy kompletní. Jedná se především o různé jakostní ukazatele. U průtoků Q355 byla některá data doplněna z hydrologického atlasu.

Čtěte také: Zdroje znečištění: Bodové vs. Difúzní

Legislativa a postupy hodnocení

3.1.1.1. Určení a hodnocení významných zdrojů znečištění v ČR vycházelo z metodických postupů uvedených v Manuálu [32]:

• vypouštění odpadních vod z komunálních zdrojů znečištění s kapacitou nad 2 000 EO.
• vypouštění odpadních vod z potravinářského průmyslu s kapacitou nad 4 000 EO.
• vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění nebo z komunálních zdrojů znečištění s významným podílem průmyslových vod.

Souhrnné údaje o počtu významných bodových zdrojů znečištění jsou uvedeny v tabulce 3.1.1.-2. Seznam látek a odhadované hodnoty jejich vstupů do vodotečí jsou uvedeny v tabulce 3.1.1.-3.

Působení vlivů (nepřímé hodnocení) bylo hodnoceno vzhledem k stanoveným Pracovním cílům [36]. Nejprve bylo sečteno celkové množství látky vypouštěné do vodního útvaru. Po přičtení odhadovaných vstupů látek z plošných zdrojů znečištění byla dále vypočtena předpokládaná koncentrace látky v uzávěrném profilu vodního útvaru při nízkém průtoku (za nízký průtok byla zvolena hodnota Q355, tj. průtok překročený průměrně 355 dnů v roce).

Koncentrace látky v uzávěrném profilu byla porovnána s imisními limitními hodnotami stanovenými jako Pracovní cíle [36]. Útvary, ve kterých byla limitní hodnota překročena, byly klasifikovány z hlediska vlivů jako rizikové. V případě nebezpečných látek byly kromě údajů o vypouštění látky v odpadních vodách zohledněny údaje o způsobu nakládání s látkou ve výrobním procesu (možnost jejího výskytu v odpadních vodách).

V případě výskytu prioritních nebezpečných látek podle přílohy X Rámcové směrnice a nebezpečných látek ze Seznamu I směrnice 76/464/EHS [17] byl útvar označen jako rizikový bez ohledu na předpokládané hodnoty koncentrací v uzávěrném profilu.

Čtěte také: Dopady bodových zdrojů znečištění

Evidence a registry

Evidence vypouštění do povrchových vod vedená podle národní legislativy pro potřeby zpracování vodní bilance. Eviduje všechna vypouštění vod přesahující množství 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc. Obsahuje mj. údaje o lokalizaci místa vypouštění vzhledem k říční síti, měsíční hodnoty skutečného vypouštěného množství, roční průměrné hodnoty koncentrací vybraných látek (mj. BSK5, CHSK-Cr, amoniakální dusík, anorganický dusík; lokálně fosfor a AOX) ve vypouštěných odpadních vodách, identifikaci uživatele a účelu vypouštění (odvětví ekonomické činnosti podle klasifikace NACE).

Registr komunálních bodových zdrojů znečištění. Registr shromažďuje údaje související s implementací směrnice 91/271/EHS [21]. Obsahuje mj. identifikaci bodových zdrojů znečištění (obcí nebo jejich částí s kapacitou nad 1000 obyvatel) a údaje o způsobu čištění odpadních vod.

• Registr průmyslových bodových zdrojů znečištění. Registr shromažďuje údaje související s implementací směrnice 76/464/EHS [17] a jejích dceřinných směrnic.
• Evidence množství povrchových vod. Při hodnocení byly využity poslední dostupné údaje o skutečném vypouštění odpadních vod, tj. údaje z let 2002-2003.

Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Vláda nařizuje podle § 31, § 32 odst. 2 a 3, § 34 odst. 2, § 38 odst. 5 a 8 a § 39 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 1.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. průmyslovými odpadními vodami odpadní vody z výrob uvedených v části B přílohy č.
2. zdrojem znečištění území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových.
3. emisními standardy nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod uvedené v příloze č. 1.
4. dobrým stavem povrchových vod stav povrchové vody, který odpovídá ukazatelům uvedeným v příloze č.
5. kombinovaným přístupem způsob stanovení emisních limitů při současném nepřekročení emisních standardů na základě ukazatelů vyjadřujících stav povrchové vody, norem environmentální kvality a požadavků na užívání vod podle přílohy č.

Pokud jsou odpadní vody vypouštěny z jednoho zdroje znečištění více výpustmi, stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro každou z nich. Městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami z aglomerací o velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel musí být před vypouštěním do povrchových vod podrobeny čištění minimálně na úroveň emisních standardů odpovídajících velikosti aglomerace uvedených v příloze č.

Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových emisní limity kombinovaným přístupem maximálně do výše emisních standardů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad je zároveň vázán ukazateli vyjadřujícími stav povrchové vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, normami environmentální kvality uvedenými v přílohách č.

Ovlivňují-li vypouštěné odpadní vody úsek lososových nebo kaprových vod, vodárenské nádrže nebo jiné zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, nebo úsek povrchových vod využívaných ke koupání, použije vodoprávní úřad pro výpočet emisních limitů hodnoty přípustného znečištění těchto vod uvedené v tabulkách 1a až 1c přílohy č.

Emisní limity a standardy

Emisní limity pro vypouštění městských odpadních vod podle odstavce 2 stanoví vodoprávní úřad tak, aby byly zohledněny hodnoty vypočtené kombinovaným přístupem, nejvýše však do hodnot, které jsou při použití čistícího zařízení využívajícího nejlepší dostupnou technologii4) podle přílohy č. V povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti.

V povolení k vypouštění městských odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity do výše emisních standardů uvedených v tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo stanoví emisní limity účinností čištění podle hodnot uvedených v tabulce 1b přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad nepoužije emisní limity stanovené minimální účinností čištění podle tabulky 1b přílohy č.

Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Není-li v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení ukazatel uveden, může vodoprávní úřad v odůvodněných případech stanovit v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod způsob a četnost sledování tohoto ukazatele na určitou dobu, a po vyhodnocení sledování stanovit s přihlédnutím k ukazatelům podle přílohy č.

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům stanoveným v příloze č. Při povolování vypouštění odpadních vod obsahujících ukazatele znečištění neuvedené v příloze č. 1 ani v příloze č.

Seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek v oblasti vodní politiky je stanoven v příloze č. Emisní standardy „p“ uvedené v tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardy uvedené v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č.

Emisní standardy „m“ uvedené v tabulce 1a přílohy č. Emisní standardy stanovené jako roční poměrná množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku uvedené v tabulce 2 přílohy č. Emisní standardy uvedené v tabulce 3 přílohy č.

Emisní limit stanovený jako minimální účinnost čištění je dodržen, jestliže počet negativních výsledků nepřekročí počet uvedený v příloze č. Stanoví-li vodoprávní úřad emisní limit jako přípustnou účinnost čištění, stanoví místo měření jakosti vypouštěných odpadních vod i na přítoku do čistírny odpadních vod. Pokud je emisní limit stanoven jako poměrné množství, určí vodoprávní úřad i způsob sledování a evidence množství látek charakterizujících výrobní proces.

V povolení k vypouštění městských odpadních vod stanoví vodoprávní úřad minimální četnost sledování a typ vzorku podle hodnot uvedených v příloze č. V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategoriích nad 2000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazatelích znečištění Ncelk a Pcelk podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategoriích nad 10000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazateli N-NH4+ podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení. V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategorii nad 100000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazateli znečištění celkový organický uhlík (TOC) podle přílohy č.

V povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek může vodoprávní úřad k žádosti znečišťovatele pro účely stanovení četnosti odběru vzorků odečíst množství zvlášť nebezpečné závadné látky obsažené v jím odebrané vodě od množství této látky vypouštěného v odpadní vodě.

Množství znečištění v odebrané vodě podle odstavce 4 se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok. Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů znečišťování, rozdělí vodoprávní úřad množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování.

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek uvedených v tabulce 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování na základě 24hodinových směsných vzorků při současném měření denního objemu vypouštěných odpadních vod. Měsíční průměry koncentrací a poměrných množství se stanoví na základě denního měření koncentrací, objemu odpadních vod a hodnot charakterizujících výrobu. Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem těchto zvlášť nebezpečných závadných látek v množství menším, než je množství stanovené v tabulce 3 přílohy č.

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek do vod povrchových stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad s četností 12 odběrů směsných 24hodinových vzorků za rok při současném měření objemu vypouštěných odpadních vod se sledováním koncentrace a množství těchto látek. Při určení způsobu sledování vodoprávní úřad vychází z míry jejich škodlivosti, vypouštěného množství za časové období, koncentrace ve vypouštěných odpadních vodách, místních podmínek a požadavků tohoto nařízení.

Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem závadných látek neuvedených v příloze č. Jsou-li odpadní vody před vypuštěním do vod povrchových čištěny a vodoprávní úřad stanoví emisní limit jako minimální účinnost čištění, musí být ve stejné době odebírány vzorky odpadních vod na přítoku na čistírnu odpadních vod i na výpusti z ní do vod povrchových.

Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, a to pro každou výpusť odpadních vod. Pokud je k měření objemu použit systém měřidel s volnou hladinou, s přihlédnutím k množství vypouštěných odpadních vod stanoví také časový interval pro kontrolu způsobilosti měrného systému, a to s četností maximálně 6 let.

Není-li u čistírny odpadních vod pod 500 ekvivalentních obyvatel instalováno měření množství vypouštěných odpadních vod, stanoví se množství vypouštěných odpadních vod podle údajů vodoměru odebrané vody.

Minimální požadavky na kategorii výrobku označovaného CE, který je podstatnou součástí vodních děl ohlášených podle § 15a vodního zákona, včetně minimální přípustné účinnosti čištění v procentech jsou uvedeny v tabulce 1c přílohy č. Emisní standardy pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech v ukazatelích znečištění celkový dusík a sloučeniny dusíku a celkový fosfor odpovídají hodnotám těchto ukazatelů znečištění uvedeným v tabulkách 1a a 1b přílohy č. 1.

Zlepšení stavu vod v ČR

Doba se stále mění. Někdy úspěšněji a někdy méně. Voda v ČR na tom byla nejhůře v 70. Dnes jsme na tom s kvalitou vody podstatně lépe. European Enviroment Agenci píše, že 75 % pozemní vody v Evropě je „v dobrém chemickém stavu“.

Nesmíme však usnout na vavřínech. Protože znečištěná voda, zvláště pokud se konzumuje pravidelně, může mít velmi vážné důsledky pro naše zdraví. Pokud se i vy podílíte na snižování znečištění a provozujete domovní čistírnu odpadní vody, měli byste pravidelně dokládat její rozbor. S ním vám moc rádi pomůžeme.

tags: #bodové #znečištění #povrchových #vod

Oblíbené příspěvky:

• Vliv přírody na zdraví
• Současný stav Nuzerova
• Řešení úloh z ekologie
• Knihy o přírodě pro všechny věkové kategorie
• Jak správně třídit odpad v ČR