Zdravotnický odpad vyžaduje specifické zacházení a odbornou likvidaci, protože nebezpečný odpad ve zdravotnictví obsahuje či může obsahovat látky ohrožující lidské zdraví nebo okolní prostředí. Patří zde infekční odpad, chemikálie s nebezpečnými vlastnostmi, cytostatika či ostré předměty.
Zdravotnický odpad je jakýkoliv odpad vznikající při poskytování zdravotní, veterinární péče nebo práce v laboratořích a veškerý odpad biologického původu vznikající při poskytování zdravotní péče - krev, krevní deriváty, tkáně, orgány či sekrety. Typicky pochází z operačních sálů, patologických a mikrobiologických laboratoří nebo porodních oddělení. V podstatě všechny odpady ze zdravotní péče se z důvodu své nebezpečné vlastnosti INFEKČNOSTI HP 9 zařazují do kategorie nebezpečného odpadu.
Dle nového zákona o odpadech je odpadem ze zdravotní péče:
Tedy veškerý odpad pod 18 01 xx, bez ohledu za typ zařízení, kde vznikl.
Nakládání s nebezpečným odpadem ze zdravotní péče může být příčinou vzniku různých onemocnění nebo poranění. Riziko z tohoto odpadu vyplývá z možných nebezpečných vlastností odpadu. Odpad obsahuje především infekční agens, genotoxické látky, toxické chemické látky nebo nepoužitelná léčiva, radioaktivní látky a ostré předměty.
Čtěte také: EU a ekologie
Odpad může ohrozit pacienty, zdravotnický personál, pomocný personál i personál, který se zabývá soustřeďováním, přepravou a dalším využitím nebo odstraněním odpadů. Může ohrozit veřejné zdraví i životní prostředí. Největší riziko souvisí vždy s nakládáním s infekčními, toxickými odpady a ostrými předměty.
Jedná se o druh bodného poranění, nejčastěji evidovaného jako poranění o injekční jehlu, ale i o další ostré předměty používané ve zdravotnictví, jako jsou čepele skalpelů, lancety, kanyly, kapiláry, zubní spirálky, skleněné střepy z ampulí apod. Hlavní zdravotní riziko vyplývá z přenosu krví přenosných infekčních onemocnění.
Každá kategorie zdravotnického odpadu musí být řádně roztříděna a označena, aby nedošlo ke křížení nebezpečných a běžných odpadů. Odpady ze zdravotní péče musí být vždy odděleně soustřeďovány už od okamžiku svého vzniku, a to alespoň v následujícím rozsahu: ostré předměty, nepoužitelná léčiva, odpady určené ke spálení, odpady určené k dekontaminaci a komunální odpad.
Odpady, které vznikají při zdravotní péči, se vždy zařazují pod skupinu 18, podskupinu 18 01 podle vyhlášky č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů. Konkrétně takto:
Pro takto roztříděný odpad se používá oddělených soustřeďovacích prostředků odpovídajících druhu a povaze odpadu (např. pevné plastové pytle, plastové nádoby, pevné obaly na jehly a ostatní ostré předměty). Všechny soustřeďovací prostředky musí být pevně uzavíratelné, nepropustné a označené a musí odpovídat příslušným normám nebo musí být certifikovány k danému účelu.
Čtěte také: Stanoviště BB Pharma: Číselné označení
Soustřeďovací prostředky na odpady ze zdravotní nebo veterinární péče musí splňovat následující požadavky:
Pevné obaly pro ukládání ostrého odpadu, jako jsou jehly, skalpely a jiný ostrý materiál, musí být pevné a nepropíchnutelné. Musí umožňovat průběžné uzavírání nádoby a po naplnění a před dalším nakládáním pevné uzavření. Pro použité jehly je vhodné použít destruktor jehel. V případě, že ostatní zdravotnický odpad je spalován, mohou být uzavřené nádoby uloženy do pytle pro infekční odpad určený ke spalování. Ostré předměty nesmí být přímo ukládány do papírových a plastových propíchnutelných obalů.
Obaly, ve kterých je odpad uložen, musí být z materiálu, kde lze vyloučit možnost jakéhokoliv mechanického poškození obalu (dvojitý obal, přepravky apod.). Jedná-li se o pytle z tenčího materiálu, je třeba takové obaly zdvojit nebo použít pevné přepravky, do kterých by byly k přepravě ukládány. Tyto nebo jim podobné přepravky musí být z takového materiálu, který dovoluje následné čištění a dezinfekci po použití. Zcela nevhodné jsou shromažďovací a přepravní prostředky z papíru, vzhledem k tomu, že nesplňují výše uvedené požadavky na bezpečné nakládání s obaly.
Volba vhodných nádob na zdravotnický odpad zajišťuje hygienu, ochranu personálu a usnadňuje likvidaci.
Dále pro zdravotnické odpady platí ještě Vyhláška č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 10 odst. 5 (Hygienické požadavky na úklid zdravotnických zařízení a vybraných zařízení sociálních služeb).
Čtěte také: Legislativa elektroodpadu v ČR
Každé zdravotnické zařízení musí mít určené shromažďovací místo. Odpady se z pracoviště zdravotnického zařízení odstraňují denně. Musí být zajištěno předání odpadů na základě smlouvy a vedení dokumentace. Ta obsahuje např. identifikační list nebezpečného odpadu.
Nebezpečný zdravotnický odpad je možné uložit na shromažďovacím prostoru nejdéle 3 dny nebo je možné po dobu 1 měsíce v mrazicím nebo chlazeném prostoru při teplotě maximálně 8 st.
Některé centrální nemocnice mají své zdravotní ambulance, střediska a polikliniky pod stejným IČO mimo areál, tedy v jiných částech města nebo v menších obcích. Od nich přebírají odpad do svých shromažďovacích míst v areálu nemocnice, kde vedou evidenci o tomto předání a převzetí. Odpad vykazují jako produkci na provozovnách svého IČO.
Původce odpadu je povinen pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů.
Přepravní prostředky pro transport odpadů ze zdravotnictví musí splňovat tyto základní požadavky:
Odděleně soustředěné odpady musí být uloženy do samostatných obalů nebo nádob, a to i v případě, kdy budou před předáním ke konečnému odstranění (například do spalovny) uloženy do společného soustřeďovacího/přepravního prostředku v souvislosti s jednotným způsobem odstranění odpadů.
Pravidelné školení zaměstnanců snižuje riziko chyb a úrazů. Informovaný personál efektivněji třídí a manipuluje s odpadem. Součástí by měla být i znalost barevného označení a katalogových čísel.
PO nebo PFO, která nakládá s více než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, je povinna zajistit nakládání s těmito odpady pouze fyzickou osobou odborně způsobilou (OZO, § 90 odst. 2) pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče může vykonávat i zaměstnanec, kterého OZO proškolila nejméně jednou ročně.
PO nebo PFO, která nakládá s méně než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, je povinna zaměstnance, kteří budou s těmito odpady nakládat, proškolit ohledně nakládání s odpady. Obsah školení se liší podle jednotlivých kategorií zaměstnanců (podrobnosti ve vyhlášce). Školení se provádí jednou za 3 roky. O školení musí být pořízen písemný záznam (archivace po dobu 5 let). Kategorie zaměstnanců a požadavky na obsah školení pro účely školení pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče jsou vymezeny v příloze č. 49 k vyhlášce.
Nakládání se zdravotnickým odpadem není pouze legislativní povinností, ale také projevem profesionální odpovědnosti.
Co se týká legislativní oblasti, pak nakládání odpady, a to včetně odpadů ze zdravotnických a veterinárních zařízení, řeší zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a také vyhláška č. 93/2016 Katalog odpadů. Nejvíce se pak odpady ze zdravotnictví zabývá vyhláška č. 306/2012 Sb. Nesmíme zapomenout ani na metodiku, kterou vytvořil Státní zdravotní ústav (SZÚ) jako zpracovatel pro zadavatele Technologické agentury České republiky (TAČR).
Problematiku zdravotnických odpadů řeší nový zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech ve svém Dílu 10, konkrétně § 88 až 90, a dále prováděcí odpadová vyhláška č. 273/2021 Sb. (HLAVA X, § 72 až § 75, a přílohy č. 48 a č. 49).
Přehled legislativy:
| Legislativa | Popis |
|---|---|
| Zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech | Díl 10, § 88 až 90 |
| Vyhláška č. 273/2021 Sb. | HLAVA X, § 72 až § 75, a přílohy č. 48 a č. 49 |
| Vyhláška č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů | Zařazení odpadů pod skupinu 18, podskupinu 18 01 |
| Vyhláška č. 306/2012 Sb. |
V praxi se bohužel často stává, že se odpady ze zdravotní péče zařazují do kategorie nebezpečný odpad i bez zjevných nebezpečných vlastností. Důvodem je opatrnost původců, kteří raději odpad zařadí jako nebezpečný, než aby nedošlo k názorovým rozporům a konfliktům např. s kontrolními orgány. Tím dochází v České republice ke vzniku většího množství nebezpečných odpadů ze zdravotnictví, než bývá obvyklé v jiných státech Evropské unie.
Legislativa stanoví, že nebezpečný odpad ze zdravotnictví 18 01 03* smí být shromažďován mimo chladící prostor max. 3 dny. Pokud nejsou odpady chlazené a konstantně udržované v prostředí pod 8 °C, je nutno zajistit vývoz v cyklech, nejlépe pondělí - středa - pátek. Toto časové schéma se jeví u malých a středně velkých zdravotních zařízení jako optimální a to z hlediska dodržení platné legislativy, optimalizace nákladů i logistiky vývozu.
Protože provozovatelé zdravotnických zařízení produkují odpady, musí vést stejně jako ostatní původci průběžnou evidenci. Pokud přesáhnou zákonné limity v produkci a nakládání s odpady (100 kg nebezpečných nebo 100 t ostatních odpadů), musí podávat Roční hlášení do systému ISPOP, dnes již pouze elektronicky, a to v termínu do 15. 2. Průběžnou evidenci odpadů v mnoha případech vede za praktické lékaře oprávněná osoba, která od původců odpad přebírá k přepravě i k odstranění. Pokud lékaři vznikne povinnost podat Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady do ISPOP, potom i tuto povinnost v praxi často oprávněná osoba zajistí např.
tags: #označení #infekčního #odpadu #legislativa