Problém páchnoucích bytů a hromadění odpadků: Co dělat, když soused obtěžuje okolí?

Obyvatele domů často obtěžuje zápach z odpadků, které v bytech hromadí jejich sousedé. Hromady odpadků, zápach, potkani a problematičtí sousedé - to vše může znepříjemňovat život v okolí. Proč jsou na ně města krátká?

Případy z České republiky

Skládka kolem rodinného domku v jinak malebné obci na Náchodsku. Majitel tam už prý roky sváží odpad. Nikdo s tím nic nedělá a sousedé jenom trpí. Domek v Kramolně u Náchoda patří Jiřímu K., který zde žil s rodiči. Ti dávno zemřeli a on sám je už dlouho v důchodu. Býval to zprvu hezký domeček se sadem, ale do domku nanesl tolik odpadků, že v něm už ani bydlet nemůže. Udělal ze sebe bezdomovce ve vlastní nemovitosti, bez elektřiny, bez toalety. Tam dole má takový zahradní domek a v tom vsedě žije, ona mu neteče voda, takže kde se meje, kam chodí na záchod.

Miroslav Franc koupil dům vedle před 19 lety, to tam odpadky ještě venku nebyly. Dnes těžko hledá slova. Nejde jen o potkany, kuny a komáry, ale také o smrad. Po těch letech jsou sousedé zklamaní z úřadu. K tomu, aby náchodská radnice či obec Kramolna situaci vyřešili, je nepohnula ani četná medializace.

Jeden čas jezdila paní z charity, po dvou, po třech měsících to prostě vzdala, protože za prvé, co vzala do ruky, tak on nechtěl vyhodit, všechno potřebuje a nepodařilo se jí ve své podstatě vyklidit skoro nic. Jezdí sem z Náchoda jedna paní. Jen po něm chce většinou peníze, mám předtuchu, že ho stahuje paní akorát o peníze od důchod.

Město se brání, že na muže hromadícího odpadky žádné páky nemá. Po té úřední linii my jsme skutečně bezzubí v tomhle případě a za nás určitě podat občanskoprávní žalobu, my jsme schopni jako podpořit i ty sousedy, protože ta situace tam je neudržitelná, soud bude mít určitě dostatek materiálu tak, abychom zdokladovali i v průběhu let, jak se tam ten nepořádek v podstatě, dá se říct, i zvětšuje, ten nikdy neuklidí, to bezdomovec ve vlastním domě.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Tohle neštěstí se neděje jen v Kramolně. Tak nám tady občas běhají pěkný potkaní. Tam nemá vodu, nemá topení, nemá záchod.

Podle právníků má bratr pana Jiřího Milana, který podniká s elektroinstalacemi a domek ve Velvarech vlastní na polovic, vlastní povinnost se o své vlastnictví starat. Bratr bratrem se nebudu tadyhle dohadovat. To se nedá udělat. Lidi trápí shromažďování odpadků už více než čtvrt století.

Snažili jsme se pána Jiřího zastihnout přes den několikrát. To se nepodařilo, Evidentně to neubývá.

Rezignovali sousedi a rezignovalo vedení Velvar. My tam nic nezmůžeme. A teď tu máme Kolín, vilovou čtvrť na kraji města, zde je hromadění. V počátcích už ale nejde otevřít. V Kolíně jsou ještě optimisté. Kolečko výzev, domlouvání. Co mám informace, tak pán nebyl doma, takže by ho tam měli zopakovat v tomhle tom týdnu. Podnět, který my jsme první dostali, byl někdy v říjnu loňského roku. Mezitím Odbor životního Prostředí neustále pána vyzýval, když nezabere ani apel od hygieny, tak to bude zřejmě řešit naše přestupkové oddělení.

Tyto případy spojuje několik rysů. Odpadky hromadí majitel domu, ani jeden není bez příjmů. Snášení se zhoršilo poté, co jim zemřel blízký příbuzný. Bez rozhodnosti z rodiny nebo obce či sousedů se ale pomoci nikdo nedočká, ani sběrač, ani okolí.

Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?

Právní aspekty a možnosti řešení

Obce se hájí tím, že jsou na řešení problémů bezzubé a s lidmi, kteří hromadí na svých pozemcích odpadky, nic nezmůžou. Je tomu ale opravdu tak? A co se takovým lidem vlastně honí v hlavě? Řešení jsme hledali s odborníky.

Každý je povinen pečovat o své vlastnictví, vlastnictví zavazuje. Takže jestli někdo hromadí odpadky třeba ve svém vlastním bytě nebo ve svém vlastním domě. A jestliže to má nějaký dopad na stav toho vlastnictví, tak to samozřejmě je v rozporu s právem. To vyplývá dokonce z ústavních principů a z občanského zákoníku. Orgánů, které mají ty věci na starost, někdy zasahovat nechce. A ještě větší pravda je, že si myslíme, že všechno za nás vyřeší stát nebo obec, a to také není možné.

Když to nejde po dobrém, musí rozhodnout soud. Jestliže ze sousedova pozemku nebo souseda ke mně na můj pozemek, do mého bytu vstupují nějaké negativní vlivy, a to můžou být pachy nebo krysy, tak jsou to imise, což znamená, že dochází narušování mé možnosti užívat své vlastnictví.

Na soud se sousedé překvapivě dosud neobrátili. Podle právníka je to chyba. Jestliže si budeme jenom stěžovat a nebudeme využívat těch možností, které nám právo dává, tak se ochrany nikdy prostě nedobereme, musí to dělat i obec, ale musí to dělat taky ten občan.

Psychologické příčiny hromadění

Co se vlastně děje v hlavě chorobných sběračů, je otázka na psychiatry. My se s těmito pacienty setkáváme docela často, kdy se většinou intervencí rodiny nebo z obce nebo nějakého terénního týmu podaří do pacienta k té léčbě přivést. Oni na těch věcech lpí, nerozlišujou ty věci cenné od těch bezcenných. Mezi vrstvami odpadu jsou i třeba bankovky nebo cenné předměty.

Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?

Roli hraje dědičná dispozice. Onemocnění schizofrenií má prokázané, že se ta vloha dědí, takže neznamená to, že ten příbuzný vždy onemocní, ale ta pravděpodobnost, že se u něj onemocnění rozvine, je výrazně vyšší.

Pokud se jedná o schizofrenii, obsedantně kompulzivní poruchu nebo nějaký jiný nutkavý stav, tak se léčba opírá hlavně o psychofarmaka. Tam je docela významná šance, že to chování přejde. Je důležitá ta spolupráce s tím terénním týmem na tom doléčování, pokud se jedná již o onemocnění demencí, tam je ta možnost ovlivnění léčbou malá.

Proto, aby se s osobou hromadící nadměrně odpadky začalo něco odborně dělat, musí dát podnět rodina nebo obec, a pokud domluvy nikam nevedou, musí rozhodnout soud. Je potřeba udělat ten právní krok, tedy podat tomu soudu podnět, aby se touto otázkou svéprávnosti u toho člověka začal zabývat. Ten posudek pak dělá soudní znalec z oboru psychiatrie.

Primář psychiatrie popsal případ pětapadesátiletého muže z Trutnovska, který hromadil odpadky. Sám ale pomoc nevyhledal, o převozu na psychiatrii musel rozhodnout soud. Opatrovníka mu soud ustanovil. Nakonec pacient tady přišel na léčbu původně nedobrovolnou. Postupně se podařilo stav zvládnout. Dál už se doléčoval dobrovolně. Zajistili svému terénní podporu, aby po propuštění z nemocnice měl psychiatra. I přestože paní opatrovnice se velmi bála, že tohle nemůže dobře dopadnout, tak se podařilo, že dál již nehromadí, užívá léky.

Hromadění v bytě: Realita a možnosti řešení

Známý obrázek z amerických reality show, jež dávají nahlédnout do příbytků sběračů, kteří své domy plní až po střechu nejrůznějším harampádím i odpadky, je bohužel realita pro obyvatele jednoho panelového domu na Benešově třídě. Jejich soused si totiž ve svém bytě nahromadil skládku, která už prostupuje i na chodbu. A odpadky - hlavně v parném létě - lákají hejna much a šíří kolem sebe nepříjemný zápach.

Soused vždy hromadil věci, ale tento rok to přešlo do hromadění nejen všemožných věcí, ale hlavně odpadu. Zápach na chodbě je neskutečný. S rostoucími teplotami je byt zamořen muškami. Podle Radka Matyáše jsou na tom nejhůře právě sousedé bydlící pod tímto bytem. Jejich byt je pomalu neobyvatelný. Prosakuje k nim hnědá tekutina. V koupelně mají kbelíky a nyní ještě mušky. Oni i my máme děti. My máme patnáctiměsíční, oni dvouleté dítě.

Soused, který dveře svého bytu kvůli odpadkům otevře jen zhruba na 15 centimetrů, měl dokonce plivnout na Matyášovu manželku. Ohlásili jsme to na policii. Nyní se se svou rodinou radši přechodně odstěhoval. Je hrozné, že člověk musí opustit vlastní byt. Mělo by to být celé naopak.

S chováním hromadícího souseda nesouhlasí všichni obyvatele vchodu, nyní by se měli dočkat zlepšení. Díky spolupráci poškozených a Stavebního bytového družstva se podařilo, aby na souseda byl vydán návrh na předběžné opatření. Soud mu vyhověl a řekl, že sběrač musí svůj byt vyklidit. To se zatím nestalo, ačkoli termín na vyklizení už vypršel. Obyvatelé domu se však bojí, že to pomůže jen na chvíli. Jejich soused totiž domů i do vchodu přináší další a další odpadky a prý s tím jen tak nepřestane.

Místní mají navíc podezření, že se kvůli odpadkům, které v celém bytě sahají minimálně do výše kolen, již nedostane domů. Nejspíš ztratil klíče a nemůže do bytu. Soused ho viděl spát na chodbě, je tu všude cítit moč a v technické místnosti jsme našli exkrement.

Zoufalí obyvatelé se obraceli na všechny strany. Pomoci jim nedokázali hasiči, policie, hygiena ani sociálka. Pomohlo jen družstvo. Pokud policie zjistí, že dochází k nějakému protiprávnímu jednání, tak spolupracuje s orgány státní správy, které mohou do těchto sporů vstupovat, což je třeba hygiena, životní prostředí a podobně. Pokud dojde k porušení zákona, policie tyto případy řeší, nicméně pokud o porušení nejde, tak policie vstupuje v mezích svých pravomocí a uvědomí příslušný orgán, který dále postupuje.

Skutečný příběh: Co se skrývalo za zdí?

V domě, kde Sandra bydlí, obtěžoval všechny zápachem jeden ze sousedů. Odmítal však pomoc. Až když musel byt opustit, rozhodli se sousedi zjistit, co se v jeho bytě děje. Několik měsíců jsme v domě řešili problémy s hygienou společných prostor. Když člověk stál na chodbě u druhého patra, táhl se z jednoho bytu odporný puch. Nejdřív jsme si mysleli, že tam jenom někdo zapomíná vynášet koš nebo mu hnije ovoce na stole. Jenže ten smrad byl horší a horší.

Nikdy nás nepustil dovnitř. Byl to ten typ chlapa, co moc nemluví, vždycky zamumlá pozdrav a rychle zaleze zpátky do bytu. Nikdy nás dovnitř nepustil, ani když mu někdo nabízel pomoc s nákupem nebo s úklidem. „Nechte mě. Poradím si sám.“ Tak jsme to respektovali.

Pak najednou zmizel. Asi týden jsme ho neviděli, a pak se rozneslo, že ho odvezla sanitka. Sousedka z vedlejšího bytu pak zavolala správkyni, že ten smrad už se fakt nedá vydržet. Domluvilo se, že když tam není, zkusíme byt otevřít a zjistit, co tam vlastně celou dobu dělá takový bordel.

Z bytu šel takový zápach, že to bylo na zvracení. A to, co jsme viděli, nám vzalo dech. Od podlahy až ke stropu byly naskládané pytle s odpadky, staré krabice, plné tašky, rozpadlé kusy nábytku. Skoro jsme se nemohli protáhnout dovnitř, jak bylo všechno namačkané.

Když jsme se dostali dál do bytu, zjistili jsme, že mezi tím harampádím jsou rozházené stovky shnilých potravin. Ne jenom stará jablka nebo plesnivé chleby, ale úplně rozteklé konzervy, polévky v sáčku nacucané vlhkostí. Bylo to jako vstoupit na skládku.

V koutě pod oknem, mezi vrstvami starých hadrů a novin, jsme našli, co ten zápach dělalo nejvíc. Ležela tam klec a v ní... něco, co kdysi byli králíci. Rozkládající se těla, která tam zůstala zavřená, aniž by si jich kdokoliv všiml. Bylo jasné, že tam ti ubozí tvorové museli být dlouho, a že on se o ně vůbec nestaral.

Ten pán sice nikdy nevypadal na to, že by byl krutý, ale teď už jsme chápali, že měl problém mnohem větší než jen nepořádek. Nikdy mě nenapadlo, že něco takového může být přímo za zdí mého bytu.

Patologické shromažďování: Duševní nemoc a její řešení

Patologické shromažďování je duševní nemoc, která se odhadem týká 2 až 5 % populace. Často je spojena s jinými duševními obtížemi, s prožitým traumatem a se samotou. V zahraničních publikacích se můžeme dočíst, že hromadění patří mezi časté příčiny ukončení nájemní smlouvy a vystěhování.

Většina lidí, kteří hromadí, hromadí tajně, se za své chování stydí nebo se bojí reakcí svého okolí. Proto se o něm často dozvídáme skrze sousedské stížnosti. Ačkoliv se hromadění liší od sběratelství a nepořádku, může s nepořádkem a špínou v závažných případech souviset. Sousedi si mohou stěžovat na zápach, či na množící se hlodavce a hmyz.

Lidé, kteří hromadí, nehromadí pouze věci, ale mohou hromadit i zvířata, to může být rovněž důvod k sousedským stížnostem. Byt s mnoha zvířaty může zapáchat nebo zvířata mohou dělat hluk. V domovech hromadících lidí zvířata často žijí v nevyhovujících podmínkách.

Varovné signály problému se shromažďováním:

• Má ve svém domově místnost, kam nikoho nechce pouštět (nebo vás vůbec nebude chtít pustit domů).
• Neustále a dlouho mluví o svých věcech.
• Má problém se předmětů zbavovat.
• Přináší domů příliš často nové věci.
• Má svůj byt natolik přeplněný, že je problém se v něm volně pohybovat, sednout si na židli, využívat kuchyň k vaření nebo koupelnu k hygieně.

Možnosti řešení situace:

Jako snadné řešení těchto případů přeplněných bytů by se mohlo zdát vyvezení věcí/odpadu a uklizení bytu. Pro lidi, kteří hromadí, nejsou jejich věci odpad, ale bohatství, ke kterému mají často sentimentální vztah. Jejich věci jim mohou připomínat minulost, jejich blízké, být součástí jejích identity. Mohou v nich vzbuzovat jistotu spojenou s budoucností, že jsou připraveni přežít, nebo někoho potěšit. Mohou je považovat za cenné a krásné. A to i přesto, že většinou přesně neví, co vše vlastní.

Při nedobrovolném vyklizení věcí z bytu mohou tito lidé svůj majetek bránit, mohou si ublížit nebo ztratit důvěru vůči těm, kteří se do úklidu pustili. Navíc je zde vysoká míra recidivy a v poměrně velkém množství případů, lidé, kteří shromažďovali, vyčištěné byty opět zaplnili novými věcmi. Stres, který osoby, jenž hromadí zažívají při vyklízení jejich bytu, může jejich tendence k hromadění ještě zvýšit.

Podpora osob, které hromadí:

V zahraničí existují služby, které jsou zaměřené na podporu lidí, kteří patologicky shromažďují. Jejich činnost se skládá většinou ze tří částí: Výzkumná, vzdělávací a podpůrná. Podpora osob, které hromadí, je zpravidla postavena na dvou pilířích: Harm Reduction přístup a kognitivně behaviorální terapie a medikace.

Každý klient má svého case managera, který pracuje s ním a jeho podpůrnou sítí. Jak bude podpora pro konkrétního člověka vypadat, záleží na několika faktorech. Mezi nejzákladnější patří závažnost situace, která se posuzuje zejména podle toho, do jaké míry je daná osoba schopná si uvědomit a pochopit problematičnost svého chování a dále na tom, jak má dotyčný člověk domov zanesený věcmi (do jaké míry jeho věci omezují standartní funkce bytu - vaření, hygiena, odpočinek).

Pro zmenšení hromadících návyků klientů a zlepšení jejich situace je nejdůležitější práce s motivací, bez ní je jen malá šance na úspěch. Můžete se setkat s tím, že lidé, kteří hromadí, budou odmítat vaši nabídku podpory. Někteří z nich nebudou své chování považovat za problematické, jiní nebudou věřit, že se mohou skutečně změnit. Někdo nebude souhlasit s tím, jakou mu nabízíte podporu při řešení jeho problémů, nebo vám nebude věřit, či se vás bude bát. Proto je práce na motivaci klienta úzce spojena s prací na společném vztahu vzájemné důvěry. Až když vám bude klient důvěřovat, můžete s ním smysluplně hovořit o tom, že změna jeho chování je nejen důležitá, ale také možná.

Je důležité pracovat i na jiných problémech klienta, které mohou být přednější, než problém se shromažďováním a mohou být příčinou hromadění. Dále je nutné slavit i malé úspěchy, netrestat neúspěchy a je třeba dávat více šancí.

Klíčové je rovněž to, aby vaše podpora klienta zplnomocňovala, dodávala mu sebedůvěru, rozvíjela jeho schopnost rozhodování. Proto by podpůrní pracovníci měli být trpěliví, flexibilní, kreativní, vtipní a vzbuzovat v lidech sympatie.

První návštěva v bytě:

• Pokud se návštěvy obáváte, nejděte na ní sami (ale čím méně lidí, tím lépe).
• Při příchodu ke klientovi mu poděkujte za to, že vás pozval do jeho domova.
• Požádejte ho, jestli by vás svým bytem neprovedl.
• Vysvětlete mu, proč tam jste.

Návštěva slouží zejména k zhodnocení rizika, zda by se mohl klient v bytě zranit, nebo dojít k nějaké havárii. Můžete se klienta zeptat, zdali by mu nevadilo, kdybyste v bytě fotografovali. Fotografie mohou sloužit k tomu, že si zaznamenáme místa a objekty, které jsou nejvíce rizikové. Klient se vás může během návštěvy jeho bytu ptát na řadu věcí, snažte se odpovídat přímo a pravdivě.

Během první návštěvy se snažte zjistit závažnost situace a klientovy potřeby. Na dalším setkání společně vytvořte individuální plán (krátkodobé a dlouhodobé cíle, plán na další návštěvu apod.). Proberte nejrizikovější oblasti. Pobavte se o možnostech individuálních nebo skupinových terapií.

Přístup Harm Reduction:

Přístupu Harm Reduction (minimalizace škod) můžete využít i u těch klientů, jejichž motivace je nižší a méně si uvědomují problematičnost svého chování. Základem tohoto přístupu je zabránit největším rizikům, aniž by muselo dojít k velkým změnám v životě klientů. Klient nemusí přestat hromadit, a i přesto se může jeho situace podstatně zlepšit.

Tyto cíle by měly být flexibilní a měnit se podle situace klienta, je dobré si je společně sepsat, aby si je klient mohl připomínat a při návštěvách s klientem pracovat na tom, aby se na ně více soustředil (lidé s patologickým shromažďováním, kteří patologicky shromažďují, mívají problémy s koncentrací.). Pokud klienti nejsou motivovaní a nedaří se s nimi žádný cíl stanovit, je důležité s nimi nejdříve řešit uvědomění si problematičnosti stavu jejich bytu, rizika, která jsou s tím spojená a pracovat na jejich motivaci.

Skupinová terapie:

Klienti přinesou tašku nebo krabici, v které je pár věcí z jejich domova. Jsou vyzváni, aby jednu z jejich věcí umístili na stůl uprostřed místnosti. Věci na tomto stole nejsou ještě vyřazené, ale už ani nejsou plně ve vlastnictví jejich majitelů. V tomto cvičení klienti reflektují, jaké pocity a emoce v nich rozhodnutí o vyřazeni jedné jejich věci, vyvolává. Pak všichni znovu zváží, jestli vybrali vhodně objekt k vyřazení. Terapeut sleduje reakce klientů a skupina se vzájemně podporuje. V tomto cvičení jde zejména o to, aby si klienti a terapeut uvědomili, na jakých přesvědčeních je založena jejich snížená schopnost se věcí vzdávat.

Otázky pro klienta:

• Skutečně tuto věc potřebujete? Jaký je rozdíl mezi potřebovat a chtít?
• Jak je daná věc pro vás důležitá?
• Když si dané věci zbavíte, co vám to může přinést a co vám to sebere?
• Kolikrát danou věc máte? Potřebujte ji mít vícekrát? Není prošlá nebo rozbitá?

Během nácviku rozhodování, třídění a vyřazování si nastavujte jasná pravidla, podle kterých budete věci třídit (např. všechny věci, které neoblečete, tak vyřadíme, noviny starší, než tři měsíce vyřadíme). Tyto činnosti mohou být náročné, nepřepínejte se s klientem a z počátku klidně věnujte práci klidně jen 15 minut (můžete si nastavit i kuchyňskou minutku nebo odpočet na mobilu). Před prací můžete vyzkoušet techniky mindfulness.

Případová studie Metropolitan Boston Housing Partnership:

Případy, kdy lidé hromadí, nejsou palčivou otázkou pouze pro samotné domácnosti, jejich okolí a sociální pracovníky, ale hromadící návyky mají vliv také na majitele bytů. Za inspirativním příkladem se můžeme podívat do správcovské firmy nemovitostí Metropolitan Boston Housing Partnership (MBHP) ve městě Boston. Jelikož ani pro samotnou správcovskou firmu nebylo časté ukončování nájemních smluv finančně, logisticky ani z pohledu sousedských vztahů výhodné, rozhodla se situaci řešit. Po prvních neúspěšných pokusech s okamžitým vyklizením věcí v domě shromažďujících nájemců se zaměstnanci firmy rozhodli oslovit bostonskou univerzitu sociální práce, se kterou navázali spolupráci a začali v práci s lidmi, kteří hromadí, pilotovat přístup Harm Reduction.

Právní aspekty:

Pokud se jedná o byt, tak jde o obydlí, kde je velmi složité podle § 7 kontrolního řádu vykonat kontrolu. Hospodaření v bytě je čistě soukromou věcí vlastníka bytu včetně toho, jak nakládá se svými věcmi. Proto věc může být řešena až ve chvíli, kdy soused nějakým způsobem svého hospodaření v bytě začne obtěžovat své sousedy a tady mohou posloužit pravidla správy domu.

Zároveň v souvislosti s možností využití právních norem platných v oblasti odpadového hospodářství je nutné si uvědomit, že je třeba nejdříve objektivně prokázat, že fyzická osoba shromažďuje ve svém bytě odpad ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o odpadech, který stanoví, že odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ji zbavit. V pochybnostech, zda se movitá věc považuje za odpad, rozhoduje příslušný krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední (dle § 3 odst. 8 zákona o odpadech).

tags: #pachnoucí #byt #sousedka #odpadky #hygiena

Oblíbené příspěvky:

• Prosévací stojan na kompost: krok za krokem
• Volná místa Sirejovice a okolí
• Ochrana přírody v ČR
• Obnova lesů v ČR
• Odpadové hospodářství Santal s.r.o.