Palmový olej a jeho dopad na životní prostředí

Možná neslyšíte poprvé, že palmový olej má dramatické ekologické dopady na naši planetu. S největší pravděpodobností to není poprvé, protože palmový olej a jeho dopad na životní prostředí patří mezi nejdiskutovanější problémy současnosti. Udává se, že téměř polovina všech balených produktů v supermarketech má dnes v sobě v určité formě palmový olej.

Jak jistě víte, palmový olej se vyrábí z palmy olejné. Zhruba 85 % veškeré produkce palmového oleje na světě připadá na Indonésii. Jen v Indonésii se plocha osázená palmami olejnatými během 20 let údajně zvětšila 27x a v roce 2019 činila 14,6 milionu hektarů.

Průmysl navázaný na produkci palmového oleje životnímu prostředí neprospívá. Pojí se s ním devastace tropických lesů, vysoušení rašelinišť a mokřadů, ztráta biodiverzity i emise skleníkových plynů. Aby se uspokojila světová poptávka po palmovém oleji, začalo hromadné kácení deštných pralesů, které musely uvolnit místo novým plantážím pro palmu olejnou.

Obecně převládá názor, že za většinu odlesněné plochy původního deštného pralesa může právě palma olejná. S odlesňováním deštných pralesů souvisí výrazný nárůst emisí. Odlesňování se totiž nejčastěji uskutečňuje vypalováním pralesa, při kterém dochází k obrovskému uvolňování CO2 do ovzduší.

Přeměnou pralesů na plantáže dochází k nezvratnému úbytku druhů zvířat, které jsou na pralesu závislé a nedokáží přežít jinde. Typickým příkladem jsou orangutani, kteří na plantážích nedokáží přežít a musejí tak migrovat nebo zahynou. A nejsou jediní.

Čtěte také: Problémy spojené s palmovým olejem

Na mnoha místech v jihovýchodní Asii dnes doslova zuří odlesňování. Hlavní podíl na tom má právě zmíněná průmyslová produkce palmového oleje. Rychlost kácení deštných pralesů kvůli palmovým plantážím je extrémně vysoká. Palma olejná je velmi náročná na vodu a živiny.

Díky její dlouhé životnosti (20-60 let) půdu naprosto vyčerpá a zbude po ní nekonečná (s)poušť. Pro udržení produkce je proto nezbytné používání pesticidů a hnojiv, a to ve velkých dávkách. Na plantážích se navíc využívá mnoho pesticidů, které způsobují ohrožení řady ekosystémů. Hnojiva se následně ve velkém splavují do okolního prostředí, povrchových i podzemních vod. Tím se zvyšuje ekologická stopa palmy olejné.

V důsledku odlesňování je také výrazně ohrožena fauna i flóra. Kvůli rozšiřování plantáží přišlo o svůj domov velké množství živočichů. V důsledku používání agresivních pesticidů, které způsobují nepříjemné zdravotní potíže, dochází ke znečištění půdy a vody.

Alternativy k palmovému oleji a jejich dopady

Omezit jeho produkci a spotřebu se jeví jako logické opatření. Jenže jaké jiné dostupné alternativy vlastně máme? Olej potřebovat budeme. Pokud se v nastavených trendech nic zásadního nezmění, poptávka po rostlinných olejích naroste do roku 2050 o 46 %. Kdo jí dokáže naplnit? Možných adeptů je celá řada, od řepky po sóju. Ale většina z nich by k dosažení cíle, efektivnímu zásobování světa rostlinným olejem, musela výrazně rozšířit svou stávající kapacitu, plochu plantáží. A tím zvýšit i odlesnění.

Podle článku v Nature například tím, že jejich výnos je na jednotku plochy až desetkrát vyšší. A když přijde na zhodnocení škod způsobených zakládáním nových plantáží palem olejných? Meijaard spolu s kolegy zpochybňuje význam jejich přímé závažnosti a rozsahu. Podle 23 studií publikovaných v letech 2000-2013 byly plantáže s olejnými palmami odpovědné jen za 0,2 % rozlohy globálního odlesnění.

Čtěte také: Palmový olej a devastace pralesů

Palmový olej určitě není dobrý pro přírodu, ale zrovna tak jeho alternativy určitě nebudou lepší. A z vyhodnocených známých rizik je pak možná schůdnějším řešením efektivnější produkce palmového oleje, než podpora alternativ spojená s dalším odlesněním. „Ztráta biodiverzity a odlesňování pralesů pochopitelně musí ustat, ale k tomu bude zapotřebí mixu různých opatření,“ uzavírá Meijaard.

Palmový olej získal pověst největšího škůdce přírody. Naopak, kokosový olej se těší obecné popularitě. Kokosový olej se těší u spotřebitelské veřejnosti o poznání větší přízni. Plná polovina konzumentů je přesvědčena o jeho pozitivních účincích na lidské zdraví. Kokosovník ořechoplodý se ve světě pěstuje na výměře přes 12 milionů hektarů a ve srovnání s palmou olejnou jsou dopady produkce kokosového oleje na životní prostředí vnímány jako výrazně šetrnější.

V poslední době poukazují přírodovědci na významnou devastaci přírody v souvislosti s pěstováním olivovníků. Ve studii publikované v předním vědeckém časopise Current Biology porovnali, kolik druhů organismů se ocitá v ohrožení v přepočtu na milion tun oleje vyrobeného z dané plodiny. Zatímco výroba milionu tun palmového oleje ohrožuje 3,79 druhů, stejné množství olivového oleje představuje hrozbu pro 4,12 druhů.

Bohužel problém "přírodních" olejů by se neměl omezovat pouze na palmy olejné. Existují i plantáže palmy kokosové. Kokosový olej je ve srovnání s palmovým olejem podle spotřebitelů hodnocen jako zdraví prospěšný a nezávadný. Ale už se nehovoří o negativním vlivu plantáží kokosových palem. Mezi kokosovou a olejnou palmou je několik zásadních rozdílů.

Kokosový olej ve srovnání s palmovým vychází lépe ve většině ohledů, ale pokud by měl kokosový olej nahradit palmový, došlo by k zhoršení situace. Protože by se kokosové plantáže se svojí nižší hektarovou produkcí musely rozšiřovat několikanásobně vyšším tempem, než se dnes šíří palma olejná. Plné nahrazení palmy olejné za kokosovou tak není reálné. Obě totiž mají odlišné nároky na půdu a prostředí.

Čtěte také: Financování palmového oleje HSBC

Kokosovou palmu nelze pěstovat ve svazích a vyšších polohách. To znamená, že tato plodina na rozdíl od olejné palmy nemůže nahrazovat plochy pralesů ve vnitrozemí. Na druhé straně by mohla nahradit poslední zbytky cenných přírodních biotopů podél mořského pobřeží a na ostrovech.

Palmy olejné se pěstují na místě vyklučených pralesů. Kokosové palmy pak na izolovaných tropických ostrovech. Z těchto ostrovů se však do světa nedostávají informace o zničené krajině a zbídačených orangutanech. Ostrovy přitom často hostí unikátní faunu a flóru, která nemá možnost, kam před zakládáním kokosové plantáže utéct. Devastace pak bývá totální.

To se odráží i v počtu druhů z řad fauny a flóry, které má již na svědomí. Naopak velmi kritizované plantáže plamy olejné přispívají "pouze" k ohrožení druhů, nikoliv k jejich úplnému vyhubení. Studie Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) porovnává počet ohrožených druhů živočichů, které připadají na každý milion tun vyprodukovaného oleje. Přičemž musíme brát v potaz, že palmového oleje se ve světě využije mnohem více nežli kokosového.

Palmový olej je druh rostlinného oleje vyrobený z plodů stromu Elaeis Guineensis, tedy palmy olejné. Svou popularitu si získal již během průmyslové revoluce v 18. a 19. století a nyní je nejpoužívanějším rostlinným olejem na světě. Jeho největšími producenty jsou Indonésie a Malajsie.

Byť se momentálně monokultury olejných palem nachází jen na 10 % rozlohy stávajících plantáží olejovin, pokrývají 35 % poptávky po olejích.

Jak se vyhnout palmovému oleji

Palmový olej se nachází v nepřeberném množství výrobků. Jak se takovým výrobkům jednoduše vyhnout? Volba je jen na vás, ale naštěstí můžeme pozorovat, že trendem posledních let je, že se lidé stále více zaměřují na výběr potravin a dalších výrobků, které palmový olej neobsahují.

V rámci oslav Mezinárodního dne bez palmového oleje, který připadá na 1. února, bylo sestaveno stručné sedmero:

1. Nejrychlejší kontrolu lze provést prostřednictvím mobilní aplikace Palm Oil Scanner
2. Podpora místních podnikatelů a farem. Nakupování biopotravin.
3. Vyřazení margarínů a ztužených tuků z kuchyně.
4. Kontrola složení - dle zákona musí být palmový tuk uveden na obalu.
5. Vyškrtnutí fastfoodů. Většina těchto podniků využívá palmový olej na smažení.
6. U kosmetiky, čistících prostředků či pracích prostředků, krmiv pro zvířata je palmový olej označován jako "sulfate laureth sodium". Na stránkách www.stoppalmovemuoleji.cz je umístěn seznam firem, které palmový olej nevyužívají.
7. Cca 65 % palmového tuku je využito v energetice, z toho 53 % na bionaftu.

Pokud už výrobek palmový olej obsahuje, koukejte po certifikaci Identity-Preserved Model Certified. Ta by měla být zárukou, že produkce palmového oleje obsaženého v daném výrobku je v souladu se zásadami udržitelného zemědělství. Celá problematika certifikací je však složitá a mnohé z nich jsou pouze nálepkami, které mají v očích spotřebitelů očistit používání palmového oleje, avšak ve skutečnosti nemají s udržitelností nic společného.

Výrobci potravin by měli změnit stávající receptury a sortiment výrobků tak, aby bylo možné tropické tuky nahradit evropskými oleji, a ne pouze nahrazovat jeden tropický tuk druhým. Tím, co si dnes kupujeme, žádným způsobem neovlivníme škody, které člověk v přírodě napáchal před 100 lety.

tags: #palmový #olej #dopad #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Renovace bytového domu
• Zákon o ekologickém zemědělství: aktuální verze
• Dopady změny klimatu v ČR
• Dopady znečištění půdy v Číně
• Postup recyklace Ni-Cd