Panorama Přírody: Lány Obilí

Kdykoli se ocitám v jiné zemi, bezděky si připodobňuji její krajinu té, kterou důvěrně znám, která je kousek od mého bydliště, a naopak v domovské krajině objevuji řadu míst něčím připomínajících daleké kraje. Vždyť vlastně všude na světě hledáme, aniž si to mnohdy uvědomujeme, jen to, co můžeme najít nedaleko místa, kde žijeme.

Jiná cesta se vine mezi dozrávající pšenicí. Slunce je již vysoko a opírá se svými paprsky do zlátnoucího pole. V klasech praská, a když jeden z nich utrhnu a rozemnu mezi prsty, oddělí se téměř zralá zrna. Les na horizontu se ztrácí za terénní vlnou a polní cesta mírně stoupá k temné modři nebe. Tak čistý vzduch v poledním vedru!

Nedaleké vzrostlé vrboví ukrývá ve svém stínu malinký potůček, který jako modravá nitka, bublající mezi zelení trav, klopýtá přes kořeny. Zanedlouho doputují jeho vody do temné Svratky. Přeskakuji potůček a po mezi přecházím k okraji lesa. Statné sloupy kmenů borovic lemují pěšinu vystlanou jehličím.

Za Lesem: Panorama Krajiny

Za lesem po mírném stoupání otevře se celé panorama přívětivé krajiny. Pás křovin v popředí od loňska trochu povyrostl. Nejbližší z kopců jsou Netopýrky. Časně zjara byly jejich holé svahy plné konikleců. Za nimi se v dálce modrají lesy Lipového vrchu se stožárem na vrcholu. Napravo temná křivka Mniší hory, protáhlý hřeben Baby a blízké Bosně. Vlevo Chochola a Komín, který připomíná obec rozloženou pod předalpskými vrchy.

Zmožen poledním horkem ulehám na stráň prosvětlenou sluncem. Všechny trávy a květiny se řadí za sebou až k modři oblohy v pozadí. Vyvstává tu obraz nebývalé barevné bohatosti a já jej v obdivu prožívám společně s včelami, bzučícím hmyzem a poletujícími bělásky. Když na mne šibalsky zamrká paví oko babočky, pokračuji v cestě podél lesa.

Čtěte také: Panorama přírody na plátně

Na dubech se klubou na svět první žaludy. Sem tam se vmísí jasan, skupina borovic a akátů, modřín a všudypřítomný smrk. To jsem již v zajetí Medláneckých kopců. Pod nimi dvě jablůňky plné pláňat. Uveleben v jejich stínu maluji široký pohled do krajiny.

Posvěcená krajino domova! Na tvých cestách budu hledat pohodu a opěvovat tě ve všech proměnách roku i dne. Znám tvou tvář ve chvílích, kdy se začínáš probouzet z dlouhého zimního spánku. Jsi rozespalá, setřásáš ze sebe sněhobílou košili v očekávání všech barev jara. Jsi třeba nevlídná, ale přesto tak dychtivá budoucí krásy. Jiná jsi, když večerní mlha částečně zahalí tvé usínající lesy, pole a louky do tesklivé něžnosti. Vše v tobě splývá v jediný celek.

Cesty po jižní Moravě a okolí

Po několikáté si uvědomuju, že tahle naše dovolená se od samého počátku nepodobá představě klasické dovolené, jakou má většina obyčejného člověčenstva. Lány zlatého obilí, kombajny, nad kterými se zvedá prach, rovina, plochá země, Zemianska Olča, Kolárovo. V obchodě se mluví nám nesrozumitelnou maďarštinou. Přejíždíme Váh a pouštíme se téměř nepoužívanou asfaltkou podél něho. Od řeky nás dělí vysoký násep bránící povodním. Louky jsou modrofialové čekankami a šalvěji. Mezi nimi žluté majáky divizen. Podél cesty zemědělské samoty. Jsme vprostřed ptačí oblasti Dolného Považia.

Za Malými Kosihami si všímáme vpravo vodní hladiny a prašné cesty k pískovně. Zabočujeme. Slunce pálí, ale z modré oblohy se ozývají hlasy vlh. Místí rybník je pozůstatkem po těžbě písku. Na jeho březích jsou rybáři a stany rekreantů. Nacházíme místo i pro sebe. Krása, přístup k vodě, stín pod akáty a v blízkosti pískové stěny s hnízdištěm vlh. Během odpoledne jich počítáme v jednom okamžiku asi 30. Posedávají po elektrických drátech, v menších hejnech se prohánějí vzduchem a krmí mladé v norách. Z rákosí pokřikují i bukáčci. Přeletují přes hladinu od rákosí k rákosí. Zkouším dělat pár fotek. Je tu nádherně.

Jedním z vrcholů dne je cesta přes Krupinskou planinu na Veľký Krtíš. Dlouhé stoupání ve stínu lesa. Pak louka na oblém temeni kopce. Výhled desítky kilometrů do okolí. Dominantou je Sitno (1002 m.n.m.) na SZ, které patří Štiavnickým vrchům. Z kopce i z okolní krajiny jakoby člověkem proudila energie vzhůru. Mám chuť křičet a poskakovat po louce.

Čtěte také: Puzzle, příroda a panorama: Podrobný návod

Krajina za městem má neopakovatelné kouzlo. Jsme v Cerové vrchovině. Oblé kopce s loukami a lesy. Až na konci světa, u Večelkova, nacházíme opuštěnou vodní nádrž. Nikde nikdo, panoráma lesů a pastvin. Tady dnes zůstaneme.

Za Gemerským Jabloncem nacházíme kolonii vlh. V okolí poletuje asi 30 ptáků. Děláme několik fotek. Cestou nacházíme ještě několik obnažených stěn ve svahu a vždy je v nich pár otvorů do hnízdních nor. Jsme v kraji vlh.

Tipy na výlety po Moravě

Mladý Tomáš zde bydlel a studoval reálku (střední školu). Cesta vás vyvede ven za město až k ranči. Koně, kozy, lamy, klokánci - hotový ráj nejen pro děti! Pokračujte kolem Předního a Zadního rybníku a od rozcestí pod Kamenným vrchem vystoupejte vzhůru.

Oblast Modrých Hor je vyhlášená skvělým vínem a svěží gastronomií. V obci Vrbice, ve svahu kopce Stráž, do pískovce vykopány, stojí tu až v sedmi řadách nad sebou vinné sklepy.

V malebné vinařské oblasti u Velkých Pavlovic navštivte rozhlednu Slunečnou. Vysoká téměř devatenáct metrů, nabízí úžasné výhledy do okolí. Dojdete k ní pohodovou cestou mezi vinohrady, vinařskou tratí Nadzahrady, odbočkou ze silnice spojující vinařské obce Velké Pavlovice a Bořetice.

Čtěte také: Ozdobte svůj domov obrazy na plátně

Vydejte se Gránickým údolím. Očekávejte prudké sestupy, lesní cesty a stoleté stromy. Trasa startuje kousek od autobusové zastávky a odtud se vydejte po modré značce k rozcestníku Gránické údolí - křížová cesta.

Moravský rodák Alfons Mucha pobýval na Balkáně, v Mnichově, Vídni, Paříži i daleké Americe. Vydejte se s námi v jeho stopách po jižní Moravě. Sloup (ve středověku mu říkali Čule) se nachází na jižní Moravě u hranic s Rakouskem, dvanáct kilometrů od Znojma. Pozoruhodná renesanční stavba mlýna má čtyři funkční vodní kola a uvidíte i mlýnský náhon.

Vinařství a Folklór

Ve slovácké vinařské podoblasti nenajdete výraznější vinařství, než je právě Zámecké vinařství Bzenec. Jeho sklepy se pokorně rozpínají pod bzeneckým zámkem a parkem, kde v obrovských vyřezávaných starých i nových menších sudech zrají vinné skvosty, ale také v láhvích.

Slovácko proslulo lidovou kulturou, hody a bohatě zdobenými kroji. Centrem folklorního regionu Kyjovské Dolňácko je město Kyjov a chloubou Kyjova slavnost Slovácký rok. Tři dny plné tance, zpěvu a vína se opakují co čtyři roky a patří mezi nejstarší folklorní festivaly u nás.

Zavítejte k pramenům vinařství u nás, do vesničky, která svá nejlahodnější vína posílala do Evropy už ve 13. století. U prvních výběžků Bílých Karpat se v 9. století uvelebila víska Blatnice pod Svatým Antonínkem.

Výlet za tradiční, věky prověřenou kuchyní a řemesly začněte v Bukovanech na autobusové zastávce Bukovany. Tady mají tak bohatou nabídku aktivit, že se jednoho zmocňuje rozhodovací paralýza - minizoo, souboj v minigolfu, mlynářská masážní stezka… nebo otestujete lukostřelbu? Rozhodně ale nevynechejte gastrozážitek v mlynářské restauraci, která bodovala v prestižní přehlídce Gourmet Jižní Morava.

tags: #panorama #přírody #lány #obilí

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti Českobudějovicka
• Domácí tablety do myčky
• Průvodce výběrem koše
• O klimatické změně
• Soukup a environmentální ekonomie