Biologie ochrany přírody: Středisko ekologického jezírka

Biologie ochrany přírody (ochranářská biologie, konzervační biologie, v angličtině conservation biology) je vědecká disciplína, která byla vyvinuta pro řešení těchto problémů.

Řešení krize týkající se snižování biodiverzity spojuje lidi a znalosti z mnoha oborů.

Českému čtenáři se nyní dostává do rukou základní učebnice biologie ochrany přírody, která vhodně zaplňuje volný prostor v této oblasti.

Autoři českého překladu se však - se svolením autora publikace, působícího na Bostonské universitě - snažili českému čtenáři přiblížit text četnými příklady a doplnit aktualizacemi z českého prostředí.

Tato kniha je proto věnována všem, kdo vyučují tento obor a snaží se ukázat ostatním cestu, jak najít správnou rovnováhu mezi ochranou biologické diverzity a lidskými potřebami.

Čtěte také: Povaha a vlastnosti německého ovčáka

Přírodní společenstva, jejichž vývoj trval miliony let, jsou po celém světě devastována lidskou činností.

Rada druhů vymírá následkem nadměrného lovu, poškozování biotopů a náporu zavlečených predátorů (dravců) a konkurentů.

Přírodní hydrologické a chemické cykly jsou narušovány odstraňováním vegetačního krytu, což způsobuje erozi o objemu miliard tun půdy ročně.

Tato půda je pak splavovaná do řek, jezer a oceánů.

Genetická rozmanitost se snižuje dokonce i v rámci druhů s jinak zdravými populacemi.

Čtěte také: Česká republika a odpad

Současné ovzduší naší planety Země je narušováno kombinací atmosférického znečištění a odlesňovaní.

Nynější ohrožení biologické diverzity nemá v minulosti precedens, neboť druhům nikdy předtím nehrozilo vymírání v tak krátkém časovém úseku jako dnes.

Tato zoufalá situace je znásobována nerovnoměrným rozmístěním světového bohatství a zdrcující bídou mnoha tropických zemí, v nichž se však vyskytuje velké množství druhů.

Navíc mnoho vlivů působí na snižování biologické diverzity synergicky, což znamená, že kombinace několika nezávislých faktorů, jako je kyselý déšť, těžba dřeva a přemíra lovu, ještě přispívá ke zhoršování situace.

Lavinovité vymírání druhů a ničení přírodního prostředí na celém světě může řadu lidí trápit, přičemž někteří z nich to mohou chápat jako výzvu k zastavení této zkázy.

Čtěte také: Koexistence ovcí a vlků

Nejdi/št lota n denrl 111 -11 I >ii i i. lliologic ochrany přírody (ochranářská biologie, konzervační biologie, v Jinuličtiné conservation biology) je vědecká disciplína, která byla vyvinuta pro řešení těchto problémů.

Řešení krize týkající se snižování biodiverzity spojuje lidi ;i znalosti z mnoha oboru.

Biologie ochrany přírody je multidisciplinárním vědním oborem, který se zrodil v důsledku krize biologické di verzi ty (Wilson, 1992; Meffe & Carroll, 1997; Primack, 1998).

Biologie ochrany přírody vznikla proto, že žádný z tradičních aplikovaných oborů se nezaměřoval vyčerpávajícím způsobem na biologickou diverzitu.

Zemědělství, lesnictví, myslivost a rybářství jsou zaměřeny převážně na hledání metod pro ovlivňování malého okruhu druhů pro jejich hospodářské využití nebo rekreaci.

Ačkoli jsou tyto obory stále více zainteresovány v ochranářských aktivitách, jejich celková snaha není zaměřena na ochranu přírodních společenstev.

Biologie ochrany přírody integruje tyto aplikované disciplíny zobecňováním teoretického přístupu k ochraně biologické rozmanitosti.

Akademické obory jako populační biologie, taxonomie, ekologie, krajinná ekologie a genetika jsou jádrem biologie ochrany přírody a mnoho ochranářů--biologů se rekrutuje právě z těchto oborů.

Vzhledem k tomu, že krize biologické rozmanitosti jsou často způsobeny lidskou Činností, zahrnuje biologie ochrany přírody také myšlenky a expertizy ze širokého okruhu oborů mimo biologii {obr. 1.2).

Například zákony o ochraně životního prostředí a daňové úlevy poskytují základ pro právní ochranu vzácných a ohrožených druhů a kritických biotopů.

Ochranářská etika zase zdůvodňuje smysl ochrany druhů a biotopů.

pórovat li učil je chránil |inn>ilni zdroju n druhy i ucházející so v jejich bezprostředním okolí.

Iíkulogickii ekonomie umožňuje analyzovat ekonomický rozměr biologické d i verzi ty a podporovat ochranářské argumenty.

V každém případě je biologie ochrany přírody krizovou disciplínou.

Ochranářská rozhodnutí se dělají každodenně, často s použitím omezených informací a v časovém stresu.

Biologie ochrany přírody se snaží odpovědět na specifické otázky v daných situacích.

Tyto otázky vznikají při hledání nej lepší strategie pro ochranu vzácných druhů, navrhování přírodních rezervací, vytváření plánů řízení parků a víceúčelových oblastí a slaďování ochranářských záměrů s potřebami místních obyvatel a vlád.

Ačkoli někteří biologové neradi dávají doporučení bez detailní znalosti situace, naléhavost mnoha případů vyžaduje fundovaná rozhodnutí založená na biologických principech.

Potřeba zachovaní biologické ro/.miiniumli byla uznávána v mnoha oblastech světa po desetiletí, dokonce po staletí.

Hodnotil chráněných druhů a nedotčených oblastí je součástí náboženských m filozofických Líčení v mnoha kulturách po celém světě (Hargrove, I9H9; (lullicott, 1994).

Mnohá náboženství zdůrazňují potřebu lidí žít v souladu h přírodou a chránit živý svět, protože je stvořen Bohem.

Američtí filozofové jako Ralph Waldo Emerson a Henry David Thoreau chápali divokou přírodu jako významný prvek v morálním a duchovním vývoji lidstva (Callicott, 1990J.

Srovnáváním těchto ochranářských a ekologických orientací rozvinul lesník Gifford Pinchot (1865-1946J myšlenku, že suroviny a hodnoty z přírody -dřevo, potrava, Čistá voda, druhová rozmanitost a dokonce nádherné přírodní scenerie - mají být považovány za přírodní zdroje (nátural resources) a cílem hospodaření s nimi je jejich co nejlepší využití pro co největší počet lidí po co nej delší dobu.

Moderní vědní obor biologie ochrany přírody je založen na několika etických dogmatech, jež jsou všeobecně přijímána lidmi pracujícími v tomto oboru (Soule, 1985).

Tyto etické principy inspirují vědecké přístupy a praktické aplikace.

Rozmanitost druhú a společenstev by měla být zachována.

Stovky milionů návštěvníků zoologických zahrad, národních parků, botanických zahrad a akvárií jsou každý rok dokladem obecného veřejného zájmu o pozorování různých druhů a společenstev.

UK......ICKI ľlllfJl.ll'-. i » t 11 lAľ J ■ I ■! a vyst.iivy květin, Dokomv se spekulovalo " lom, že lidé mají genetické predpoklady k tomu, aby se jim líbila biologická rozmanitost, což je tzv. biofilie (biophilia) (Wilson, 1984; Kellert & Wilson, 1993).

Biofilie mohla byt v minulosti evolučné výhodná pro lovecko-sběračský styl života, který lidé vedli po stovky tisíců let před vynálezem z...

tags: #pase #ovcak #ovce #stredisko #ekologicke #jezirko

Oblíbené příspěvky:

• Faktory rozvoje regionů
• Vše o německých ovčácích
• Odběr odpadu v jídelnách
• Přírodní krása Boleveckého rybníka
• Emise a STK Vsetín