Klimatický model CNRM a vnímání počasí

09.03.2026

V posledních týdnech se objevuje mnoho otázek, které se nezakládají na realitě. Proč je letos taková zima? Proč je v červenci teplota jako v říjnu? Proč pořád jenom prší? Je těžké na takové dotazy odpovídat, protože najednou si uvědomujeme, že musíme upravit své víkendové letní plány nejen kvůli covidu, ale i podle počasí.

Už jsme si odvykli typickému letnímu počasí a myslíme si, že v létě má být teplo a nepršet. Není tomu tak. Červen a červenec jsou u nás typicky nejsrážkovější měsíce v roce a zdárně jim sekunduje srpen. V průměru v létě (červen až srpen) u nás naprší 247 mm srážek, přičemž ¼ ročního úhrnu je jen 172 mm. Tak proč máme pocit, že prší příliš? Jednoduchá odpověď - odvykli jsme si.

O tom, že léto je u nás nejteplejší období roku nemusíme pochybovat. Je to tak a bude tomu tak i letos (zeptejte se mne v září). Ohlédneme-li se za 1. pololetím, tak jen roky 2019 a 2018 byly od roku 2015 u nás teplejší než rok letošní. Dokonce i v roce 2015, který si pamatujeme jako extrémně teplý, bylo v 1. pololetí chladněji než letos.

Před pár dny jsem vysvětloval, že letošní červenec opravdu nemá teploty jako v říjnu a že propršený červen byl zkrátka jen takový malý Medard, který naše předky nijak neudivoval. Nebudu to hledat, ale už před pár lety jsem mediálně předpokládal, že nás jednou průměrné počasí překvapí, protože mu odvykneme. A je to tady.

A nejlepší na tom je hledání různých konspiračních teorií, které by takové pěkně průměrné počasí měly vysvětlovat. V souvislosti s covidem létá méně letadel a méně se vyrábí. To je globální realita, která však není příčinou deštivého počasí. Čistší atmosféra propouští více slunečního záření a mělo by tedy být o dost tepleji než v předchozích rocích. V atmosféře je méně aerosolů, nemohou se tedy tvořit mraky a méně prší.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Tím, že skončilo, nebylo vymazáno z historických záznamů. Jistě, jeho označení bylo a je na můj vkus příliš mediální, ale i povodňové průtoky také označujeme pravděpodobnostními intervaly a hovoříme o 100leté povodni, například.

Na obr. 1 je postupný součet měsíčních úhrnů srážek v letech 2015-2020 a průměr (červeně) za období 1981-2010. Vidíme, že v posledních 5 letech napršelo v 1. pololetí vždy méně, než je průměr.

Na obr. 2 jsou průměrné teploty pro Česko vždy postupně směřující k průměrné roční teplotě. Takže leden je leden, ale v únoru je průměr za leden-únor, v březnu za leden-březen, ... Není to asi moc šťastně napsáno, nebývá zvykem takto měsíční teploty prezentovat, ale je to docela instruktivní.

V grafu 2 jsou všechny červnové průměry pod 8 oC, což neodpovídá teplotám udávaným ČHMÚ, takže graf buď ukazuje něco jiného než průměrné měsíční teploty nebo je tam nějaká chyba. Jsou to průměrné teploty pro Česko vždy postupně směřující k průměrné roční teplotě.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

tags: #klimatický #model #CNRM #víno