Protesty mladých lidí proti ničení životního prostředí nejsou v českém prostředí nic nového. Stejně jako posílání protestujících mladých lidí „zpátky do školy“ a jejich osočování ze záškoláctví. Takové protesty hrály významnou roli při spuštění procesů, které vedly k sametové revoluci.
V roce 2018 zcela novou dynamiku klimatickému hnutí přinesli Fridays For Future nebo-li Pátky pro budoucnost. Hnutí středoškolských studentů a studentek spočívá v pořádání pátečních studentských stávek na protest proti nedostatečné činnosti vlád v ochraně klimatu.
Hnutí v roce 2018 inspirovala Greta Thunberg, která sama v jediné osobě začala každý pátek stávkovat před švédským parlamentem a postupně svou odhodlaností inspirovala celý svět. Globální stávky konané 20. září 2019 se po celém světě zúčastnilo okolo 7 milionů lidí.
Hlavním poselstvím stávek je přimět politiky k tomu, aby poslouchali vědce a jednali v souladu s vědeckými poznatky o klimatické krizi. Fridays for future v jednotlivých zemích spolupracuje i s ostatními skupinami a organizacemi v rámci klimatického hnutí a vzájemně si poskytují podporu.
Studentské stávky se rozrostly v masové hnutí od září, kdy si jejich iniciátorka, tehdy patnáctiletá Švédka Greta Thunbergová, poprvé sedla s ručně malovanou cedulí před parlament ve Stockholmu. Podle organizátorů se po celém světě uskutečnilo víc než dva tisíce demonstrací a jiných akcí v celkem 125 zemích na všech kontinentech.
Čtěte také: Ekologické Protesty: Reflexe
Studentské protesty vyjadřují rozhořčení nad tím, že předchozí generace nechaly situaci dojít tak daleko, a žádají urychlené zahájení přechodu na udržitelnou energetiku.
Požadavky studentů se na celosvětové úrovni často odkazují k loňské zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN. Podle té zbývá lidstvu dvanáct let na radikální snížení emisí skleníkových plynů, chce-li splnit cíl Pařížské klimatické dohody a vyhnout se oteplení o víc než jeden a půl stupně Celsia a nejhorším důsledkům změn klimatu.
V Británii zase studenti na úrovni jednotlivých obcí požadují vyhlašování takzvaného stavu „klimatické nouze“, spojeného s programy rychlého snižování emisí. Stav „klimatické nouze“ vyhlásily od loňska v Británii desítky různých měst a vesnic.
Čeští studenti se připojili k celosvětové protestní akci, která chce přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Stávkou chtěli poukázat na rozpor, kdy po nich dospělí chtějí, aby se zodpovědně vzdělávali a připravovali na budoucnost, dělají však jen málo pro to, aby mladí vůbec nějakou budoucnost měli.
Středoškoláci také upozorňují, že reakce politiků na vědecká varování neodpovídají závažnosti situace. Příkladem může být prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie.
Čtěte také: České klimatické hnutí
Vyzývají proto politiky, aby ihned provedli potřebné kroky ke snížení emisí.
Reakce politiků v různých zemích se pohybují na škále od ostrých odsudků, přes ignorování, až po zdrženlivou podporu. Kupříkladu australský premiér Scott Morrison v parlamentu školákům vzkázal, ať se vrátí do vyučování. Naopak německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že studenty „velmi podporuje“, protože „ambiciózní cíle v oblasti ochrany klimatu lze plnit jen s podporou společnosti“.
Na nejvyšší úrovni podpořil stávkující generální tajemník OSN António Guterres. Na již dříve ohlášeném klimatickém summitu v New Yorku chce přesvědčovat světové politiky, aby po roce 2020 navýšili nedostatečné závazky svých zemí pro snižování emisí.
Poslanecká sněmovna v souvislosti se studentskou akcí rozhodla, že se bude na své schůzi zabývat také ochranou klimatu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že Česko bude schopno snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 procent do roku 2030. V roce 2050 by se měly snížit o 80 procent.
„Je skvělé, že se mladí lidé aktivně zajímají o budoucnost naší planety,“ řekl Brabec.
Čtěte také: Klimatické protesty v kontextu
Čeští studenti se připojili k celosvětové protestní akci. V Praze se sešly dva tisíce studentů na Malostranském náměstí, svůj průvod vedli i kolem úřadu vlády. České studenty podporují vědci i aktivisté.
Stávku studentů podporuje víc než stovka tuzemských vědců. „V situaci, kdy v produkci oxidu uhličitého na obyvatele stále patříme mezi největší světové znečišťovatele, se nemůžeme tvářit, že se nás problém změny klimatu netýká,“ uvedli vědci v prohlášení, které inicioval fyzikální chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
„Jen rychlým naplňováním konkrétních kroků, týkajících se například útlumu těžby a spalování uhlí, jakož i péče o zemědělskou půdu, lesy, vodu v krajině a dalších aspektů klimatické adaptace, se nám může podařit předat zemi dalším generacím tak, abychom stávkujícím středoškolákům a jejich vrstevníkům zcela nezkazili budoucnost,“ pokračuje dokument.
Akci českých studentů podpořily i ekologické organizace Hnutí Duha či Greenpeace.
Klimatické hnutí přitom nesestává pouze z aktivistů a neziskových organizací, jak se mnozí často domnívají. Jeho součástí je každý, komu záleží na prosazení ochrany klimatu a je ochoten pro to něco udělat. Do klimatického hnutí proto patří i běžní občané, vědci, vědkyně a další odborníci a odbornice. Můžeme do něj přiřadit i některé politiky a političky, které cíl ochrany klimatu se zbytkem klimatického hnutí sdílí a mohou proto fungovat jako důležití partneři či prostředníci v kontaktu s politickou mocí.
Klimatické hnutí sestává ze široké škály různých organizací, spolků, platforem a skupin. Patří k nim jak profesionalizované neziskové organizace (např. Greenpeace či Hnutí Duha), které mají své placené zaměstnance, tak i uskupení působící zdola (tzv. grassroots, či bottom-up), která fungují na dobrovolné bázi. Organizace a uskupení se pak dále sdružují v různých platformách.
V Česku je to především Klimatická koalice, která sdružuje různé aktéry českého klimatického hnutí (nikoliv však všechny - jde o formalizované členství), nebo s nimi alespoň spolupracuje (např. s hnutím Extinction Rebellion či Fridays for future, která zatím ke Klimatické koalici formálně nepatří).
Na mezinárodní a evropské úrovi pak podobnou roli hraje např. Climate Action Network, síť propojující organizace a jejich sítě napříč státy.
V roce 2016 se dále objevilo také hnutí Extinction Rebellion - známé též pod zkratkou XR (v Česku Rebelie proti vyhynutí), jehož vznik byl podnícen potřebou hledání nových strategií k dosažení radikálních změn nutných pro účinnou ochranu klimatu.
Podobně jako jiná hnutí pracující s konceptem klimatické spravedlnosti se i Extinction Rebellion zaměřuje na přímé akce, ty však necílí na fosilní infrastrukturu, ale spíše na vyburcování ostatních občanů zejména ve městech formou různých provokativních akcí ve veřejném prostoru. K těm patří např. tzv. swarming - blokování a disrupce běžného provozu, emotivní performance, nebo tzv. die-in, tedy skupinové předstíraní smrti v poloze v leže.
Členové hnutí zároveň aktivně vyjednávají s vládními představiteli a požadují po nich radikální řešení krize, nikoliv pouhé kosmetické úpravy.
Jednotícími prvky jsou tři hlavní požadavky. Prvním je požadavek „vyhlášení stavu klimatické nouze“, tedy deklaratorní přiznání stavu krize, které má probudit zbytek společnosti k aktivnímu řešení problému a k přijetí radikálních celospolečenských změn. Druhým je požadavek na uhlíkovou neutralitu do roku 2025. Třetí věcí, kterou XR požadují, je ustanovení tzv. občanského shromáždění za účelem řešení klimatické krize, kterým se hnutí snaží kompenzovat demokratický deficit způsobený napojením politiky na fosilní průmysl.
tags: #páteční #protest #proti #klimatu #co #to