Lopuch větší (Arctium lappa) je dvouletá bylina, která dorůstá výšky 1-2 metry. Rostlina je známá svými velkými listy a kulatými úbory s háčkovitými listeny. V lidovém léčitelství se využívá především kořen, méně často listy a semena.
Lopuch má mnoho lidových názvů, například:
Z obsahových látek je nutno uvést především polysacharid fruktozan - rezervní látku inulin (40-50%) a polyacetylenové složky (především tridekadientetrain a tridecenpentain s výraznými bakteriostatickými a mykostatickými účinky). Z dalších látek obsahuje sliz, sacharidy, třísloviny, silici (asi 0,2%), minerální látky, hořčiny, beta-sitosterin, stigmasterin a trochu oleje. Dále jsou přítomny flavonoidy, polyacetyleny, pryskyřice, alakoidy. V semenech lopuchu se nachází olej, který má u jednotlivých druhů odlišné složení. Lopuch větší obsahuje glykosid arkciin (lignanový glykosid hořčinového charakteru), lopuch menší látku s bakteriostatickými účinky proti stafylokokům. Uvádí se i lappin. Semena obsahují mastné kyseliny, vitamín A, B2. Kořen obsahuje 30% mastného lopuchového oleje.
Lopuch je dvouletá rostlina, která po odkvětu zasychá včetně kořenů. Dorůstá výšky asi 80 cm. Proto byl zaveden do kultury. Roste dobře od nížin do podhorských oblastí. Pro pěstování lopuchu se hodí půdy hluboké, písčitohlinité až hlinité, s obsahem humusu a dostatkem vápna. Snáší spíše reakci neutrální a alkalickou než kyselou (kyselé půdy jsou pro pěstování naprosto nevhodné), nemá rád vysychavá stanoviště.
Po přípravě půdy podzimní orbou se snažíme na jaře připravit pole co nejdříve, jak jen je na něj možno vstoupit. Zpracuje se branami a smykem. Pak se půda nahrobkuje hrobkovačem. Hrobky mají mít výšku 25-30 cm a vzdálenost mezi 60-62,5 cm podle kultivačního nářadí. Pak se povrch hrobků přiválí a osivo se seje do hloubky 1-1,5 cm. Seje se na plochu 1 aru 120-150 g semene na vrcholky "utažených" hrůbků do hloubky 1-1,5 cm. V malém vyséváme jednořádkovým secím strojkem, ve velkém vyséváme secím strojem Saxonia, a to do hloubky 1-1,5 cm.
Čtěte také: Vše o kompostování
Během vegetace se lopuch 2-4x proorává. Na podzim zapravíme při hluboké orbě 50 t dobře proleželého kompostu. Na jaře pozemek urovnáme vláčením a smykováním. Před touto konečnou úpravou pozemku před setím se prohnojí NPK hnojivem v dávce kolem 50 kg na plochu 1 hektaru (5 kg na ar).
Nejčastější chorobou houbového původu je padlí čekankové (Erysiphe cichoracearum DC), které na listech vytváří bílé povlaky. Rovněž se můžeme setkat s virovou mozaikou, kterou přenášejí mšice. Dále se setkáme se rzí, parazitující na lopuchu (Puccinia bardanae Corda), výskyt pouze místy. Na mladých listech nebo pod květenstvím je nejčastěji mšice maková, a to za nepříznivých klimatických podmínek. Proti padlí postřikujeme 0,06% až 0,1% Fundazolem. Proti mšicím postřikujeme 0,02% Phosdrinem 24 EC nebo 0,3% Nogosem EC 50 - ochranná lhůta je 7 dnů. Postřik proti mšicím rovněž snižuje podíl na vzniku virózních rostlin.
Do zimy nám vyroste přízemní růžice lopuchu. Tato rostlina v zimě (její nadzemní část) zmrzne. Na jaře je třeba ihned porost vyhrabat a pohnojit 400 kg minerálního hnojiva na hektar, dále se plečkuje, okopává, aby porost byl bez plevele. Lopuch vytváří semenici, která je až 220 cm vysoká, květy jsou červenofialové, 2-2,5 cm velké. V srpnu až září semeno dozrává, semeníky jsou hnědé, při větších teplotách se otevírají a při větrném počasí vypadává semeno. Semeníky otrháváme ručně do papírových pytlů, které odvážíme nejlépe do skleníku, kde je rozložíme v 10 cm vrstvě na papíry. Sklízíme brzy ráno za vlhka, jakmile se zvýší teplota, semeno vypadává a chloupky dráždí pokožku. Usušené semeno mlátíme během 14 dnů na mlátičce nebo na parcelním kombajnu. Když je osivo suché, dáme ho do papírových pytlů. V případě, že by nebylo suché, je dáme na sýpku na papíry doschnout. Po týdnu osivo vyfoukáme a čistíme na čistících strojích, osivo je třeba dočistit ručně. Sklizeň se pohybuje okolo 10-15 kg osiva z aru.
Výnosy se pohybují mezi 15-22 kg suchých kořenů z aru, ale i více podle půdních a klimatických podmínek.
Kořenovou drogu tvoří všechny uvedené (3) druhy lopuchů. Kořeny se vykopávají z nekvetoucích rostlin na podzim (září-říjen) nebo na jaře (březen-duben, ev. květen), ale až v druhém roce (mohou být i ze starších rostlin, ale příliš staré mají zdřevnatělé kořeny, které jsou nepřípustné). Kořen se sklízí na konci prvního vegetačního roku v září nebo říjnu za příhodného počasí, tedy v době, kdy půda není ani příliš přeschlá ani příliš mokrá a kdy lze kořen snadno zbavit nečistot i zbytků hlíny. Není-li nebezpečí zmrznutí kořenů, lze sklízet i v příhodné zimní době, nejpozději na jaře (březen-duben) před pučením. Půda nesmí být příliš ztvrdlá ani mokrá, aby kořeny nebyly příliš znečištěny hlíhou. Před sklizní odstraníme veškerou nať, kterou odvážíme na kompost. Listy se sbírají v době květu, hlavně v červenci a srpnu. Semena se sbírají těsně před dozrátím.
Čtěte také: Jak třídit kosmetiku
Kořeny se zbaví zbytků nadzemní části a hlíny rychlým opráním, nechají se dobře okapat, silnější se po délce rozřežou, duté nebo dřevnaté se vyřadí. Materiál se suší na dobře větraném místě ve stínu, nejlépe však umělým teplem při teplotě 30-35°C (50-60°C). Sušení je ukončeno tehdy, když se kořen při ohnutí zlomí. Poměr seschnutí je asi 5:1. Zčernalé kořeny se z drogy vyředí. Usušená droga se nechá dva dny vydýchat a pak se ukládá do papírových pytlů. V malém kořeny sušíme na silonových sítech, vrstva 10 cm, v místnostech s teplotou 30°C. Sušením kořen zvráskovatí. Drogu lehce napadají živočišní škůdci. Jaroslav Korbelář doporučuje kořen před sušením vložit na 3 minuty do vařící vody. Kořeny se po podélném rozříznutí a před vlastním sušením ponoří do vařící vody. Při tomto postupu si lépe uchovají své účinné látky. Listy se suší na slunci v tenkých vrstvách. Semena se nechají na vzduchu uschnout a potom se uchovávají v dobře uzavřených lahvích.
Droga má slabý nepříjemný pach, chutná odporně, slaně, hořce, slizovitě a příkře. Sušením se pach ztrácí.
Nejčastěji se užívá kořen, méně často listy nebo semeno. Lopuchové drogy můžeme podávat v různých kombinacích i samostatně. V dermatologii lopuch kombinujeme s natí zemědýmu a oddenkem pýru, s čekankou nebo pampeliškou. Lidově se někdy uplatňuje i list a plod, resp. semena.
Poznámka: Obrovské listy podél vodních toků, lidově zvané "lopuch", patří devětsilu lékařskému - Petasites hybridus.
Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?
tags: #patri #plevel #semenici #se #do #kompostu