Náboženství a klimatické změny

Boj proti klimatickým změnám se proměnil v globální, neúprosný společenský a politický zápas. Nové, moderní náboženství, klimatický alarmismus, je ovšem realitou.

Hledání masového ekologického hnutí

Následující text se táže, zda k boji proti změně klimatu nemohou přispět i náboženská hnutí. Zásadní otázkou je, zda jsme opravdu schopni vydat se vstříc bezpečnější budoucnosti po nějaké alternativní cestě.

Kanadská aktivistka a novinářka Naomi Kleinová v závěru své knihy This Changes Everything (Tohle mění vše, 2014) nastiňuje scénáře možných změn ve snaze o záchranu planety. Podle ní je nutné zbavit se iluzí, že problémy klimatu mohou být ponechány na zázračné neviditelné ruce trhu nebo že je za nás vyřeší světové ekonomické a politické elity na různých summitech. Ty jsou totiž ovlivňovány silnými ropnými společnostmi a hájí především zájmy kapitálu. Kleinová tvrdí, že nás může zachránit pouze masové hnutí.

Přestože Kleinová - stejně jako stále větší množství ekologů - popisuje změnu klimatu jako problém kapitalismu, jeho kořeny sahají hlouběji. Kleinová si toho je vědoma a krizi klimatu spojuje s kořeny filosofického názoru osvícenství a modernity. Cituje například filosofa Francise Bacona, který se zasadil o pohled na zemi jako na monstrum, které může a musí být lidmi kontrolováno. Změna klimatu zpochybňuje osvícenský narativ a víru v pokrok, který přinese blaho a prosperitu.

Čím více se dnešní věda přibližuje možnostem genetické modifikace lidských embryí, tím více se vynořují filosofické a morální otázky po našem vztahu k přírodě. Vývoj semínek rostlin, které jsou schopny růst pod mořskou vodou, nebo v Číně realizované pokusy o výrobu sněhu vystřelováním chemikálií do vzduchu dokreslují obraz moderního člověka, jenž chce zcela kontrolovat okolí.

Čtěte také: Klimatická krize jako náboženství

Adornova a Horkheimerova kritika rozumu v Dialektice osvícenství (1944, česky 2009), která pramenila z otřesů druhé světové války, je dnes aktuální kvůli obavám ze změny klimatu a nepředvídatelným následkům bio­genetické revoluce. Lidské dominance nad přírodou lze dosáhnout pouze za cenu zotročení člověka touž instrumentální logikou, kterou se snaží ovládnout přírodu. Ovšem dokud je člověk její součástí, může přírodu ovládnout jen za cenu zmrzačení esence vlastní bytosti.

Kniha This Changes Everything je především obhajobou tezí radikální levice, a tudíž kritikou současné formy kapitalismu. Letošní setkání Kleinové s papežem Františkem ale demonstruje, že může být čtena také jako vyjádření potřeby překonat destruktivní narativ modernity. Jak tvrdí Slavoj Žižek v knize Living in the End Times (Život na konci času, 2010): „Reálný socialismus musí být chápán pouze jako negace kapitalistické dynamiky.“ Nejde o skutečný únik před kapitalistickou logikou zvyšování produktivity a snahou neustále zlepšovat metody výroby práce a geopoliticky expandovat.

Podle mnohých je „otcem ekologické demokracie“ Jürgen Habermas, který v rámci své komunikativní teorie rozvíjel tezi, že pravdy náboženství a víry lze sdělovat skrze demokratickou debatu. Náboženské přesvědčení a morálka podle něj mohou být rozumově obhájeny před veřejností. V případě, že by věřící nenacházel pro tento „překlad“ správná slova, je stále možné, že i nevěřící rozpoznají v jeho názorech vlastní intuici. Habermas si ovšem (spolu s Kantem) uvědomoval nedostatečnost „veřejného rozumu“, který není schopen ve stále více propojeném světě v dostatečné míře mobilizovat k sociální solidaritě a empatii.

Falk zdůrazňuje, že náboženská hnutí jsou schopná iniciovat a formovat masová proti­globalizační (a prodemokratická) hnutí. Náboženství chápe podobně jako Havel, jenž v něm viděl nositele univerzálních emancipačních hodnot, které jsou v podstatě společné všem velkým duchovním systémům. Jedná se především o schopnost spojovat navzdory etnickým a národnostním rozdílům. Falk se podobně jako Havel soustředí hlavně na formy neinstitucializovaných náboženství, která podle něj mají větší sklon hájit emancipační postoje rovnosti a sociální spravedlnosti. Vysvětluje, že právě náboženství musí být vnímáno jako možnost odmítnout limity stanovené „realitou“.

Také Havel se především ve svých zahraničních projevech vyjadřoval kriticky vůči západnímu typu sekulární demokracie, založenému na technokratických pravidlech a vnímanému jako systém, jejž je možno exportovat na cizí trh jako auto nebo televizi. Havel zpochybňoval, že by právě tento legalistický přístup, založený na „neutrálních hodnotách“ občanské společnosti, demokracie či lidských práv, mohl vést k míru a dobrému soužití v globalizovaném světě. Stále větší propojenost totiž vytváří tlak na hledání společné identity, která musí vycházet zespodu a reprezentovat žitou zkušenost lidí. V praxi bohužel i lidská práva často reprezentují jen výdobytky západního sekulárního světa a jeho logiky.

Čtěte také: Článek o náboženství a internetu

Navzdory názoru papeže Františka, jenž opakovaně varuje před změnou klimatu, je tato problematika v katolické i evangelické církvi přijímána přinejmenším vlažně a často až popíračsky (jak dokazují třeba některé nové studie postojů amerických evangelíků). Změna klimatu je tudíž velkou výzvou pro redefinici náboženských stanovisek. Zdá se, že se jedná také o boj o náboženskou identitu a v případě křesťanství bude klíčové nedopustit řešení ekologické krize nějakou formou „společenské očisty“, při níž by chudí globálního jihu zaplatili za hříchy několika energeticky náročných zemí. Postoje papeže Františka, ale i stále větší skupiny katolíků mohou být znakem pomalého otevírání církve vůči marxistické kritice a praxi.

Klimatický alarmismus a postoje

Co mají společného studenti Akademie výtvarných umění v Praze a nová předsedkyně Evropské komise, německá politička Ursula von der Leyenová? Tvrdí, že svět je blízko katastrofě kvůli klimatickým změnám. Prostorem u toho ale létají i nepodložená tvrzení, diskusi ovládají emoce a nabízená řešení mohou být ekonomicky devastující.

V sedm večer 30. května studentky a studenti, ale i někteří pedagogové a zaměstnanci Akademie výtvarných umění v Praze vyvěsili z hlavní budovy školy banner a na více než tři hodiny si lehli na schody a svými těly tak symbolicky omezovali přístup do budovy a jednotlivých ateliérů v průběhu vernisáže letních klauzur. Chtěli tím upozornit nejen na akutní nutnost řešení změn klimatu a blížící se katastrofu, jejíž počátky podle nich dnes vidíme, ale také na nízkou informovanost a nevědomost komplexních důsledků, jaké změny klimatu přinášejí. Alespoň tak tuto situaci popsala některá česká média.

„Jako umělkyně a umělci, kteří vstupují do veřejného prostoru, jsme si vědomi role umění, jež podle nás dokáže komunikovat či vizualizovat a sdělovat společenské i ekologické problémy skrze srozumitelná gesta či symboly. Chtěli jsme této skutečnosti využít v naší současné situaci, která je alarmující,“ prohlásila tisková mluvčí Ekobuňky Akademie Kateřina Konvalinová.

Akademie výtvarných umění se pak stejně jako další české umělecké instituce a mnoho vědců i expertů připojila k Prohlášení pražských kulturních institucí, jež požadují vyhlášení stavu klimatické nouze. Vznikl také Manuál pro kulturní instituce v době klimatické změny. Když si odmyslíme, že název připomíná doby komunismu, manuál nabádá na přechod k zelené energii, omezení letecké dopravy, lepší zacházení s odpady a recyklaci materiálů.

Čtěte také: Příroda a náboženství

V Manuálu se kromě jiného píše, že se „zamýšlíme nad emisemi způsobenými naším programem a provozem a monitorujeme stopu vzniklou v souvislosti s naší institucí. Leteckou dopravu používáme pouze v nejnutnějších případech (do 800 kilometrů jen výjimečně) a v co největší míře využíváme vlaková spojení nebo možnosti virtuální komunikace. Prověřujeme zdroje financí soukromých donorů a posuzujeme je z hlediska ekologické zátěže vytvářené jejich činností.“

Uplynulo jen pár týdnů a podobná slova zazněla na nejvyšším fóru Evropské unie. Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém projevu v Evropském parlamentu oznámila: „Chci, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě do roku 2050. Dohromady musíme podniknout odvážné kroky. Naše současné plány na snížení emisí CO2 o 40 procent do roku 2030 nestačí. Musíme se snažit o víc. A dosáhnout 50, nebo dokonce 55 procent.“

Leyenová přitom nepochází ze žádné levicové či ekologické organizace, ale je to dlouholetá souputnice německé kancléřky Angely Merkelové a je členkou Křesťanskodemokratické unie (CDU), jež se po celou svoji historii vydávala za konzervativní a pravicovou. Nová šéfka Evropské komise hodlá prosadit rozsáhlý plán na zlepšení klimatu, který nazvala European Green Deal (Evropská nová dohoda) a návrhy k němu představí jako prioritu své Komise hned na začátku svého působení ve funkci. Klimatický alarmismus se tak probojoval do širšího evropského politického spektra a je svatým grálem i pro vášnivou, levicovější část americké Demokratické strany, jež hodlá porazit příští rok Donalda Trumpa.

Jenže klimatické útoky se objevily 23. června i na obří demonstraci na pražské Letné, které se zúčastnilo téměř 300 tisíc lidí. Ekolog Jan Piňos z tribuny na Letné například kritizoval ministra pro životní prostředí Richarda Brabce a připomněl výrok indického vůdce Mahátmy Gándhího. „Nejprve vás ignorují, potom se vám vysmívají, potom proti vám bojují a pak vyhrajete.“ Odpovědí na jeho projev bylo volání části demonstrantů: „Uhlí patří pod zem!“ Na protestu se objevil i transparent „Babiš out! Greta Thunberg in!“. Ten narážel na aktivity švédské školačky Thunbergové, jež dokázala vyvolat celosvětové protestní hnutí studentů za záchranu klimatu.

Klimatické změny a věda

Když se ale vážně zamyslíme nad abnormálně zduřelým aktivismem proti změnám klimatu, vidíme, že se z toho stal jeden z hlavních politických cílů v mnoha zemích světa. Bez ohledu na to, zda se u toho argumentuje podloženými a ověřitelnými fakty a zda nebudou mít podobné snahy závažné ekonomické a sociální důsledky zejména pro lidi, kteří patří k chudší části obyvatelstva naší planety.

Ve sdělovacích prostředcích proběhly v uplynulých týdnech zprávy o mimořádných deštích, a dokonce záplavách na Sahaře, které se už opakují několik let po sobě. Vědci pro to prý mají vysvětlení, píše se v médiích. Na Sahaře se mění klima každých cca 20 000 let ze suchého na vlhké a naopak, což prý potvrzují mořské sedimenty na západoafrickém pobřeží. Podle zmíněných zpráv z médií vidí vědci jako příčinu těchto klimatických cyklů pohyby zemské osy při oběhu kolem Slunce, což ovlivňuje množství sluneční energie, která dopadá na zemi. Zřejmě mají na mysli tzv. Milankovičovy cykly, tj. teorii, která popisuje periodické změny množství sluneční energie v závislosti na cyklických pohybech zemské osy a tvaru oběžné dráhy země kolem Slunce.

Je pěkné, že vědci mají pro změny klimatu na Sahaře přijatelné planetární vysvětlení. Plyne z toho, že tyto vlivy na současné změny klimatu na naší planetě působí a podílejí se na nich. Jaký je tedy jejich podíl a jaký je podíl současného lidstva, o nichž nám velekněží zeleného náboženství tvrdí, že je rozhodující a na základě toho konstruují apokalyptické vize a vyžadují obří oběti k jejich odvrácení?

Skutečně platí, že zákaz spalovacích motorů, zateplování domů, omezení spotřeby hovězího masa a zdražení spotřeby energií u nás může eliminovat, kompenzovat či vůbec nějak ovlivnit efekt takových kosmických dějů, jako jsou změny tvaru elipsovité dráhy, po níž obíhá Země kolem Slunce, nebo kolísání zemské osy? Jsou to souměřitelné veličiny? Na první pohled nikoliv. Přesto se vědecko-politická debata v tomto duchu vede s neskutečnými obtížemi.

Skutečnost, že opravdový vědecký konsensus ohledně lidstva jako hlavní příčiny probíhající klimatické změny neexistuje, je politickým, vědeckým i mediálním mainstreamem popírána. Opačné názory vědeckých a politických osobností jsou ignorovány. Za všechny u nás je možno uvést Václava Klause, který se tomuto tématu věnuje více než čtvrtstoletí.

Klima se na zemi měnilo a mění stále, bez ohledu na člověka. Síly, které ho působí, byly a jsou mimo lidskou kontrolu. Nedají se potlačit, lze se jim pouze pokusit přizpůsobit. Teplá období v historii Země znamenají celkově větší množství vodních par v atmosféře, a tím i větší srážky. To je přesný opak toho, čímž jsme byli klimatickými alarmisty až doposavad strašeni - že se upečeme v suché výhni. To potvrzuje dnešní Sahara. Změna klimatu je a musí být součástí našich životů.

Chiméry o možnosti jejího potlačení je podvodná manipulace zkrachovalé levicové ideologie, k níž se uchýlila po debaklu původního marxistického experimentu. Je zoufalé, že téměř vše podstatné již bylo na toto téma řečeno, přesto se dnešní Západ a my s ním stále suneme jako ovce na důkladné ořezání naší životní úrovně a prosperity, balamuceni zkorumpovanými vědci a politiky. To oni, a nikoliv změny klimatu jsou hlavní hrozbou pro naši dobu.

Jiří Weigl, 31. 10.

Postoj papeže Františka

Papež František vyzval světové lídry, aby se zavázali plnit klimatické cíle a zpomalili tak změny klimatu dříve, než bude příliš pozdě. Papež František připojil svůj podpis k mezináboženskému prohlášení, které má upozornit na klimatické změny ohrožující velkou část světa.

Papež František. „Nikdo nemůže ignorovat, že v posledních letech jsme byli svědky extrémních fenoménů, častých období neobvyklého tepla, sucha a dalších sténání Země, které jsou hmatatelnými projevy tiché nemoci, jež se týká nás všech,“ uvedl papež v dokumentu podle agentury EFE. Varoval před „nezvratným“ poškozením planety a posteskl si, že opět platí nejvyšší cenu chudí a ti nejzranitelnější.

Laudate Deum je podle AP „aktualizací“ papežovy encykliky nazvané Laudato si z roku 2015, v níž se podle AP poprvé zabýval tématem ochrany klimatu. Podle papeže byla nová exhortace na toto téma nezbytná, protože „naše kroky nebyly dostatečné“.

Dokument Laudate Deum Vatikán zveřejnil dnes, na svátek svatého Františka z Assisi, podle něhož si současná hlava katolické církve zvolila jméno a který je mimo jiné patronem zvířat a přírody. Papež v tomto dokumentu nabádá lídry k závazným ekologickým cílům, o nichž by se mělo jednat na konferenci OSN o změně klimatu COP28, jež se uskuteční začátkem prosince v Dubaji.

Svatý otec podepsal 3. prosince mezináboženské prohlášení vztahující se ke klimatickému summitu COP28 v Abú Zabí. Mezináboženské prohlášení, které podepsali také další náboženští představitelé, vyjadřuje společné obavy z narůstajících klimatických dopadů, které ohrožují naši drahou planetu, a také náš společný závazek společně tuto globální krizi řešit. "Naše víra nám vštěpuje posvátnou povinnost pečovat nejen o naši lidskou rodinu, ale také o křehký ekosystém, který je naší kolébkou," uvádí se v dokumentu.

Dokument apeluje na všechny rozhodující činitele shromážděné na COP28, aby při řešení klimatických změn jednali s naléhavostí. Dále popisuje, že svět vyžaduje transformační opatření, aby se průměrná globální teplota do roku 2100 nezvýšila o 1,5 stupně Celsia. Dokument rovněž vyzývá k urychlenému přechodu na nové zdroje energie, rychlému a spravedlivému odklonu od fosilních paliv, podpoře udržitelného zemědělství a odolných potravinových systémů a zavedení mechanismů odpovědnosti za globální klimatické cíle.

"Doba je naléhává a vyžaduje, abychom jednali rychle, společně a rozhodně, abychom uzdravili náš zraněný svět a zachovali nádheru našeho společného domova," uvádí se v dokumentu.

Kardinál Parolin v neděli na summitu přečetl poselství papeže Františka, který všechny zúčastněné vyzval, aby přes rozdíly vnímali sami sebe jako bratry a sestry v jedné lidské rodině a jakožto věřící připomínali sobě i světu, že jako poutníci na této zemi mají povinnost chránit náš společný domov. "Náboženství nám jako hlasy svědomí lidstva připomínají, že jsme konečná stvoření, která mají potřebu nekonečna," řekl papež.

Postoj Miloše Zemana

Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství varoval, že z diskusí o změnách klimatu se postupně stává nové náboženství.

Zeman se v poselství věnoval rovněž změnám klimatu. „Domnívám se, že z diskusí o klimatických změnách se stává nové náboženství. Dovolte mi proto, abych byl kacířem. Již miliony let se na naší planetě střídají teplá a chladná období. Uvádí se, že před několika miliony let byla průměrná teplota na zeměkouli o tři stupně vyšší, než je dnes. A nejsem si jist, zda rozhodujícím faktorem globálního oteplení je lidská činnost, a nikoli přírodní zákony, pohyb zemské osy a další kosmické vlivy,“ podotkl Zeman.

Jako příklad podle něj poslouží Grónsko, jež bylo před tisíci lety zelené, bohaté na pastviny. „Pak přišla malá doba ledová a obyvatelé Grónska zemřeli dílem hlady a dílem zimou,“ prohlásil prezident.

Hovořil rovněž o podpoře obnovitelných zdrojů, na něž vydává Česko desítky miliard korun ročně. „Jsou dotovány ve prospěch solárních baronů. Ve skutečnosti ale produkce solárních elektráren představuje pouhá tři procenta z celkové produkce elektřiny v České republice,“ uvedl Zeman.

V souvislosti s rostoucím tlakem na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů poukázal na jejich nestabilitu. „Slunce někdy svítí a někdy nesvítí, vítr někdy fouká a někdy nefouká, a tak tyto zdroje stejně musíme zálohovat klasickými elektrárnami. Věřím tomu, že nedojde k tomu, aby úvahy o zelené Evropě dosáhly té míry, že se zde objeví zelené bankovnictví, to znamená, že úvěry nebudou poskytovány podle bonity investičních projektů, ale podle zelené ideologie,“ konstatoval prezident.

Do budoucna by se podle Zemana mohlo stát, že se průmysl „přestěhuje“ za levnější energií do zemí v Asii.

Postoj mladých Čechů

Mladou generací se zabývali proto, aby zjistili, co budou v polovině 21. "Vědci předpovídají spoustu negativních dopadů klimatické krize. Viditelná byla sucha mezi roky 2014 a 2019. Pokud jste starší, máte srovnání, že příroda na tom byla zle i dříve, proto to tolik neprožíváte. Když jste mladší, šok je větší," říká Martin Kratochvíl ze STEM. Značnou obavu mají mladí také ze sociální nespravedlnosti. Bojí se, jak moc jejich životní dráhu ovlivňuje prostředí, do kterého se narodili. Trápí je také pandemie a vážné nemoci. Do značné míry je to dáno tím, že studie vznikla v době koronavirové krize.

Politika mladé příliš nezajímá, zastávají názor, že jejich stanoviska v ní nikdo pořádně nereprezentuje. "Nejde jen o téma, ale i o postoj. Důvěru v politické zastoupení má jen devět procent dotázaných, vede to k nezájmu o veřejné dění. "Mám pocit, že mě politika přímo neovlivňuje. Zatím jsem student a nemám žádné starosti, tak mě daně nezajímají," řekl jeden ze zpovídaných. "V mojí generaci se o politice moc nebavíme. Pouze 18 procent mladých Čechů se ztotožňuje se stranou, kterou volili. Na Slovensku a v Polsku je to přitom skoro polovina. Málo také důvěřují vládě. Ve věku 15 až 18 let to jsou dvě třetiny dotazovaných, mezi 25 a 29 lety necelé tři čtvrtiny. Evropskou unii ale podporují, po vystoupení z ní touží jen 16 procent z nich. Ve srovnání se státy visegrádské čtyřky jsou ale Češi pravicovější. Na rozdíl od vrstevníků ze sousedních zemí mají také odmítavý vztah k náboženství. Bez vyznání je 73 procent mladých Čechů, průměr v Maďarsku, na Slovensku a v Polsku je přitom 43 procent."

Mladí Češi a Češky ve městech se označují za nevěřící častěji než na venkově. Postoj k církvi se datuje od rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce. Nově vzniklé Československo se chtělo od monarchie odříznout, součástí toho bylo i odmítnutí katolické víry jako státního náboženství někdejší císařství.

Samozřejmě, že vědecké bádání a poznání má svůj vývoj a doprovází jej celá řada úskalí a možných chyb. Nelze jej proto brát za evangelium, o němž není radno diskutovat. Leč prognózy klimatologů z roku 1990 byly v některých případech nejen pozoruhodně přesné, ale i poněkud optimistické. K dispozici totiž máme změřitelná data, která se nedají ošálit žádnou ideologií ani náboženstvím.

Vědci předpověděli nárůst teploty o jeden stupeň Celsia do roku 2025, přičemž tuto hodnotu jsme patrně již překročili. Dramaticky se také zvýšila koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, zejména kvůli spalování fosilních paliv a masovému odlesňování, což vede k zahřívání zemského povrchu. Podle zpravodaje OSN světu hrozí klimatický apartheid. Svět podle zprávy zvláštního zpravodaje Organizace spojených národů (OSN) Philipa Alstona směřuje ke „klimatickému apartheidu“. V něm se vysokým teplotám a hladu vyhnou jen bohatí, ostatní budou trpět. A pokud jsou někdejší konzervativní předpovědi v celku správné, existuje snad nějaký rozumný důvod, proč nebrat tyto a jiné poznatky na vědomí?

Nutno zdůraznit, že vědci stanoviska klimaskeptiků, opírající se zpravidla o pouhé domněnky, už dříve vyvrátili. Badatelé opakovaně dokázali, že koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je nyní nejvyšší za posledních 14 milionů let, přičemž globální teplota bezprecedentně stoupá. Zhruba třetina uhlíkových emisí, které lidstvo vyprodukuje, se rozpustí v oceánech, což má logicky destruktivní dopady na křehké mořské ekosystémy.

Věc se má takto: kdybychom skutečně byli svědky jen dalšího klimatického výkyvu, na nějž nemají lidé žádný vliv, muselo by existovat rozsáhlé vědecké spiknutí. Nicméně klimaskeptikové rádi hovoří o novém náboženství, varují před klimatickým chiliasmem a do omrzení opakují, že teplotní výkyvy tu byly vždy, aniž by na ně lidská činnost měla jakýkoliv vliv.

Evangelikálové a klimatické změny

Zvolení prezidentů Donalda Trumpa ve Spojených státech a Jaira Bolsonara v Brazílii nenechala už před lety nikoho na pochybách o společenském a politickém vlivu konzervativních a pentekostálních evangelikálů, relativně mladých a rychle rostoucích větví křesťanství, v současném světě. Tento vliv se samozřejmě uplatňuje také v dalších zemích především Ameriky a Afriky, ale u jmenovaných dvou zemí nijak neslábne. I v těchto dnech a týdnech se projevuje ve Spojených státech v přijímání protipotratových zákonů a v Brazílii v podpoře nové kandidatury Bolsonara v prezidentských volbách.

Reportáž Evangelikální vůdci citují Bibli v zápase proti klimatické změně, kterou přinesla americká televize CNN, využívá i průzkumu Pewova výzkumného centra z ledna letošního roku.

Na otázku, zda se lidská aktivita podílí na změně klimatu, odpovědělo kladně 86 % hispánských katolíků, 81 % černých protestantů, 73 % bílých katolíků, 72 % barevných evangelikálů, ale jenom 54 % bílých evangelikálů.

tags: #náboženství #a #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Reference ekologických staveb Hodonín
• Bez Poplatků v Kladně
• Dečko jogínci v přírode: Průvodce
• Časopis Příroda: Detailní informace
• Lobby a myslivost: Česká republika