Co patří na kompost a co ne: Průvodce pro zdravou zahradu

Kompost je zázrak přírody - mění odpad na výživu. Pokud mu dáte správné suroviny, odmění vás tmavou, voňavou hmotou plnou života. Je plný živin a humusu, což z něj dělá poklad pro půdu. Kompost je živý systém, který potřebuje vyvážené podmínky.

Kompostování je skvělý způsob, jak snížit množství odpadu a zároveň vytvořit kvalitní půdu pro zahradu. Přirozeně obohacuje půdu, podporuje zdravý růst rostlin a pomáhá snižovat množství odpadu v domácnosti. Ať už máte zahradu, balkon nebo jen chuť začít, s kompostem se vždy posunete blíž k udržitelnému a zdravějšímu způsobu pěstování.

Založení kompostu je snadná věc, ať už máte malou nebo velkou zahradu, nebo si chcete pořídit kompostovací nádobu přímo do bytu. Nejdříve se podívejme na materiál, který kompostu prospívá.

Co patří do kompostu

Do kompostu můžete přidávat téměř všechny organické zbytky z kuchyně i zahrady, které jsou výborným zdrojem živin, nezpůsobují silný zápach a nelákají tolik škůdce. Mezi vhodné materiály patří:

• Zbytky ovoce a zeleniny včetně jader i semen
• Kávová sedlina a filtry
• Použité čajové lístky a sáčky z přírodního materiálu bez kovové spony
• Skořápky z ořechů a vajec (nadrťte je na drobné kousky)
• Trus býložravých hospodářských zvířat (kravský, koňský, ovčí nebo králičí)
• Nepotištěný papír, lepenka, papírové ubrousky
• Popel ze dřeva
• Posekaná tráva, listí a sláma
• Piliny, hobliny a třísky
• Nadrcená kůra stromů, větvičky (pro rychlejší rozklad je dobré je projet štěpkovačem či drtičkou)
• Zemina z květináčů

Mimo odřezků ze zahrady, jako jsou trávy a listí ze stromu, můžete do kompostu přidat hobliny nebo piliny, hnůj od býložravců, nepotisknutou lepenku nebo novinový papír a papírové kapesníky. Kompostu prospívají veškeré zeleninové a ovocné zbytky a slupky. Do kompostu také můžete nasypat odpad z odšťavňovače, sypaný čaj, kávovou sedlinu či prošlé koření. Pokud vám začala plesnivět zelenina nebo ovoce, kompostu by to nemělo vadit. Kompostovat lze i kukuřičné klasy, nevařená zrna jako je rýže nebo kroupy, párátka, skořápky z ořechů, staré ovesné vločky a semínka nebo drobky. Rychle se rozloží, a kompostu by neměly vadit, ani rostlinné polotovary jako sójové, rýžové, mandlové nebo kokosové mléko, tofu a tempeh.

Čtěte také: Vše o kompostování

Čerstvě napadané listí zužitkujete při plnění kompostéru i zakládání kompostu. Do kompostu můžete přidat i papír, papírové sáčky nebo ubrousky. Materiál využijete při mulčování i kompostování. Do kompostu přihoďte i nadrcený dřevomateriál. Proto jej můžete přidat i do kompostu.

Co do kompostu nepatří

Existuje mnoho položek, které by se k vhodnému bioodpadu neměly v žádném případě dostat. Nesprávně zvolený materiál může způsobit problémy, jako je zpomalení rozkladu, nepříjemný zápach nebo přitahování škodlivých organismů.

• Maso, kosti a ryby
• Stolní oleje a tuky
• Slupky a pecky z tropického ovoce (např. citrusy by mohly biomasu překyselit)
• Mléčné výrobky
• Zbytky vařených pokrmů (vařené zbytky často obsahují sůl, tuky a koření, které narušují přirozený rozklad)
• Staré pečivo
• Nemocné rostliny, bramborová nať, oddenkový plevel a určité druhy rostlin (túje, vratič, pelyněk)
• Popel z uhlí a cigaret, cigarety
• Plast, kov, sklo, kameny, textil
• Časopisy, fotopapír
• Sáčky z vysavače či jejich obsah
• Chemicky ošetřené, barvené a lakované materiály
• Piliny z dřevotřísky
• Trus masožravých zvířat (psí výkaly)
• Uhynulá zvířata
• Silné větve, ořechové slupky nebo kokosy (rozkládají se velmi pomalu)

Invazivní plevele jako je pcháč rolní. Tyto rostlinky jsou sice krásné, ale velice snadno se ale rozrůstají. Do kompostu není proto vhodné je dávat. Stejně jako neomyté vaječné skořápky. Ty v principu kompostu neškodí, opět ale mohou lákat nezvané návštěvníky. Jelikož je vlhkost klíčovou součástí kompostování, položky na bázi oleje se nerozloží. Navíc mohou kompost znehodnotit a přilákat škůdce. Ani chléb, zbytky sladkého pečiva nebo těstoviny a rýže nedělají kompostu dobře. Lákají totiž nejen škůdce, kteří by si chtěli na zbytcích pochutnat, podporují navíc množení škodlivých bakterií a proces hnití. Kuchyňské obaly z jogurtu, mléka, sušenek apod. pochopitelně do kompostu nepatří. V rozumném časovém horizontu se nerozloží a navíc mohou kompost znehodnotit.

Jak na kompostování trávy

Během údržby zahrady vám jistě zbývá až dost posekané trávy, kterou by bylo škoda pálit nebo vyhazovat. I když se na její kompostování názory různí, obecně platí, že to lze. Samotný travní odpad by nefungoval, jelikož by výsledný produkt obsahoval příliš mnoho dusičnanů a kyselin a také by silně zapáchal.

Tento odpad tak je potřeba kombinovat s uhlíkatými čili dřevitými materiály (to, co je hnědé), jako jsou piliny, listí kromě ořešáku nebo dřevní štěpka. Vhodné je také přidávat zeminu a kuchyňský bioodpad, vaječné skořápky nebo třeba kávovou sedlinu. Pro zachování správného poměru uhlíku a dusíku by v kompostu měly být zhruba 3 díly uhlíkatých látek (dřevo, listy, kousky větví) na 1 díl dusíkatých (tráva). Trávu přidávejte spíš v tenčí vrstvě max. 10 cm a celou hmotu pravidelně provzdušňujte a prohazujte. Před hozením na kompost ji také můžete nechat zavadnout až zaschnout nebo zcela usušit, čímž se sníží riziko plesnivění a vzniku zápachu.

Čtěte také: Jak třídit kosmetiku

Proč přidat do kompostu piliny a hobliny?

Přidání pilin a hoblin do kompostu je jedním z nejlepších způsobů jejich využití - dodají mu strukturu a zvýší jeho kvalitu. Promícháním s dalšími kuchyňskými zbytky a organickým odpadem pak vznikne skvělý humus, který použijete na celé zahradě. Hodí se i podestýlka pro králíky či morčata skládající se z čistých pilin nebo hoblin.

Přidávejte je v jedné tenké vrstvě, v silné by špatně hnily a nemusely vytvořit požadovanou hmotu. I tak se budou rozkládat až několik měsíců.

Důležité tipy pro kompostování

• Kombinace "zeleného" a "hnědého" materiálu: Pro správné kompostování je dobré kombinovat takzvaný „zelený“ (vlhký) a „hnědý“ (suchý) materiál. Zelený materiál je bohatý na dusík, zatímco hnědý materiál dodává kompostu uhlík.
• Urychlovače kompostu: Pokud kompost pracuje pomalu nebo s ním právě začínáte, může být vhodné sáhnout po mikrobiálním urychlovači. Ten obsahuje specifické, navzájem spolupracující mikroorganismy ve vysoké koncentraci.
• Provzdušňování: Pro správné kompostování je potřeba jej často provzdušňovat například prokopáváním nebo promícháváním zahradnickým nářadím a také zajišťovat přiměřenou vlhkost. Kompost by neměl zapáchat (to by znamenalo, že je příliš mokrý) a neměl by být ani suchý.
• Testování zralosti kompostu: Prvním krokem je kontrola vizuální. Sledujte klíčení a růst rostlin.

Kompostování v bytě

Kompostovat můžete i v bytě. Stačí plastová nádoba, víko a trochu chuti začít. Do domácího kompostu patří většina kuchyňských zbytků: slupky od brambor, mrkve i banánů, kávová sedlina, čajové lístky, skořápky od vajec, zbytky salátu, natě a odkrojky zeleniny.

A pokud chcete jít o level výš, můžete si pořídit vermikompostér s kalifornskými žížalami, které z vašeho kuchyňského bioodpadu vyrobí výživný vermikompost.

Kompostování je snadný a efektivní způsob, jak přispět k ochraně životního prostředí a zároveň získat hodnotný materiál pro pěstování rostlin. Zralý kompost je skvělým přírodním hnojivem, které může výrazně zlepšit zdraví a úrodnost vaší zahrady. Kompostování pomáhá snižovat emise skleníkových plynů a podporuje udržitelný koloběh živin v přírodě.

Čtěte také: Co s banánovými a citronovými slupkami?

tags: #patří #vařené #slupky #na #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Nové trendy environmentální výchovy
• Klimatické vlivy na svahové deformace
• Bezdotykové koše Lamart
• Komunální odpad Horšovský Týn - odhlášení
• Dotace na kompostér